18 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Ostrava - Úřad městského obvodu okres sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku ve výši 18,87 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně úrokového příslušenství byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako novou věřitelku. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou celkem [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky pak tvoří smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení, a to konkrétně kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 18,87 % ročně z nesplacené jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z nesplacené jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že byla rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 4. 2011, č. j. Nc 3514/2010-68 omezena ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není způsobilá činit právní úkony majetkoprávní povahy, jejichž hodnota přesahuje částku [částka]. Naposledy byla svéprávnost žalované přezkoumávána v řízení před Okresním soudem ve [obec], který vydal rozsudek dne 23. 7. 2019, č. j. P 148/2013-557, podle něhož žalovaná není způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota převyšuje částku [částka], uzavírat smlouvy majetkoprávního charakteru a uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno statutární město Ostrava městského obvodu [okres]. Poskytovatel úvěru rovněž neposoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky [částka] na dlužném poplatku, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku ve výši 18,87 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalované se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání.

4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka], úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a poplatek za asistenční služby ve výši [částka], tj. celkem [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Ze Zákaznické karty soud zjistil, že zde jsou uvedeny údaje o druhu bydlení žalované – podnájemník. Žalovaná uvedla, že v domácnosti žije s partnerem a jedním nezaopatřeným dítětem. Za zdroj příjmů žalované byl v zákaznické kartě označen invalidní důchod II. stupně. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že údaje o příjmech a výdajích žalované byly ověřeny z dokladu o výměře důchodu, ze složenek a podnájemní smlouvy. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že její příjmy z hlavní státní podpory činí [částka] měsíčně, z vedlejší státní podpory činí [částka], další čisté příjmy domácnosti činí [částka] měsíčně, tj. celkem činí příjmy [částka] měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že za bydlení vynakládá [částka] měsíčně a ostatní výdaje domácnosti činí [částka], tj. celkem činí výdaje [částka] měsíčně. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy). Dne [datum] odeslal [právnická osoba] na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru oznámení o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]).

5. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 23. 7. 2019, č. j. P 148/2013-557 soud zjistil, že žalovaná byla na dobu 3 let od právní moci rozsudku omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota převyšuje částku [částka] v každém jednotlivém případě, uzavírat smlouvy majetkoprávního charakteru a uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb. Okresní soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], že posuzovaná trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací. Tato duševní porucha je trvalého rázu a je nevyléčitelná. Psychiatrickou medikací lze jen parciálně ovlivnit případně se vyskytující poruchy chování. U posuzované je dále přítomna atypicky strukturovaná osobnost, jsou přítomny rysy především simplexní a emočně instabilní osobnosti. Její kombinované postižení snižuje její schopnosti rozpoznávací a ovládací do podprůměru, a to především ve vztahu k řešení některých složitějších socioekonomických situací. V právní rovině je posuzovaná schopna jednat v rovině každodenních běžných situací, avšak při řešení složitějších socioekonomických situací by si svým jednáním mohla způsobit vážnou újmu. Posuzovaná je schopna sama a bezpečně hospodařit se svým příjmem po odečtení nezbytných nákladů na bydlení, uhrazených povinných plateb a vytvoření předběžné rezervy na platby spojené se službami u bydlení. Její porucha ji neomezuje ve schopnosti se rozhodovat, ve schopnosti projevit přání ani ve schopnosti samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Posuzovaná však není schopna v plné šíři porozumět důsledkům smluvních vztahů. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 4. 2011, č. j. Nc 3514/2010-68 soud zjistil, že žalovaná byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není způsobilá činit právní úkony majetkoprávní povahy, jejichž hodnota přesahuje částku [částka]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

7. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které si žalovaná převzala a zavázala se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách.

9. Zjištěný závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco předchůdkyně žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od předchůdkyně žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

10. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky [právnická osoba] C [číslo], EU:C: [číslo], [právnická osoba] C [číslo], EU:C: [číslo], [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo], EU:C: [číslo]). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná ([příjmení], [jméno]. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C [číslo], ECLI:EU:C: [číslo]).

16. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to pokud jde o příjmovou i výdajovou stránku poměrů žalované. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jejích příjmech a výdajích. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

17. Soud u ústního jednání žalobkyni poučil o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyní předložená zákaznické karta není pro prokázání splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované dostatečná, neboť z této listiny není zřejmé, zda byly údaje zaznamenané poskytovatelem úvěru do zákaznické karty skutečně ověřovány. Pokud žalobkyně zároveň se zákaznickou kartou nepředložila soudu také doklady v podobě např. výpisů z účtu, výměry důchodu a jiných dávek státní sociální podpory nebo nájemní smlouvy žalované, z nichž by bylo zřejmé, že údaje o příjmech a výdajích uvedené žalovanou do zákaznické karty byly poskytovatelem úvěru aktivně ověřovány, tak nelze dospět k závěru, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalované. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 87 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.).

18. Soud zároveň dospěl k závěru, že žalovaná trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací, přičemž při uzavírání úvěrové smlouvy žalovaná jednala v této duševní poruše. Tato duševní porucha je trvalého rázu a je nevyléčitelná. Toto kombinované postižení snižuje žalované její schopnosti rozpoznávací a ovládací do podprůměru, a to především ve vztahu k řešení některých složitějších socioekonomických situací. Žalovaná není schopna v plné šíři porozumět důsledkům smluvních vztahů. Soud proto považuje smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] za neplatnou také podle ust. § 581 o. z. (není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá; neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat), přičemž této neplatnosti se opakovaně dovolávala i žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka. Na této situaci nic nemění ani skutečnost, že s účinností od [datum] žalovaná nabyla plné svéprávnosti uplynutím času ve smyslu ust. § 3033 odst. 1 o. z., neboť duševní porucha – lehká mentální retardace, kterou žalovaná trpí, vedla Okresní soud ve [obec] dne [datum] k vyhlášení rozsudku, kterým byla žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota převyšuje částku [částka] v každém jednotlivém případě, uzavírat smlouvy majetkoprávního charakteru a uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb.

19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z neplatného právního jednání dne [datum] částku [částka], a proto má žalobkyně, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka [částka], žalovaná fakticky zaplatila [částka], a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka [částka]. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána doporučeně poštou dne [datum], a předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána doporučeně poštou dne [datum]. Opatrovník žalované se však o této pohledávce žalobkyně dozvěděl nejdříve dne [datum], kdy mu byla doručena žaloba. Následující pracovní den pak nastala splatnost předmětného dluhu, a proto soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z dlužné částky až od [datum], tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (výrok II.). Soud následně žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok III.).

20. Výrokem IV. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

21. Lhůta splatnosti je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.