18 C 350/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobkyně: Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660 sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 47 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně provedla dne , datum, na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy dle § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, odtah motorového vozidla tov. zn. BMW, RZ , SPZ, , jehož provozovatelem byl žalovaný. Předmětné vozidlo bylo následně odtaženo na parkoviště provozované žalobkyní. Vozidlo nebylo doposud vyzvednuto. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu parkovného ve výši , částka, za každý den následující po 180. dni po odtahu vozidla. Za období od , datum, do , datum, žalobkyně požaduje parkovné v celkové výši , částka, (tj. 958 dní x , částka, ).

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není vlastníkem ani provozovatelem vozidla. Toto vozidlo v minulosti vlastnil jeho kamarád , jméno FO, , přičemž vozidlo bylo dočasně zaevidováno na žalovaného z důvodu exekucí vedených na , jméno FO, . Následně bylo vozidlo ze strany , jméno FO, prodáno , jméno FO, . Žalovaný není držitelem řidičského oprávnění.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, , odboru dopravně správních činností soud zjistil, že žalovaný je od , datum, zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla tov. zn. BMW 525 TDS, RZ , SPZ, . Vozidlo je evidováno jako provozované.

5. Z výpisu z evidenční karty řidiče soud zjistil, že žalovaný není držitelem platného řidičského průkazu ani není držitelem žádné skupiny vozidel oprávnění.

6. Ze sdělení , právnická osoba, . a ověřovacích knih soud zjistil, že dne , datum, žalovaný na poště , adresa, provedl legalizaci podpisu na listině „Plná moc“, dne , datum, žalovaný na poště , adresa, provedl legalizaci podpisu na listině „Splnomocnění“ a dne , datum, žalovaný na poště , adresa, provedl legalizaci podpisu na listině „Plná moc“.

7. Ze zřizovací listiny soud zjistil, že hlavní město , adresa, zřídilo příspěvkovou organizaci Správu služeb hlavního města Prahy (tj. žalobkyni), jejímž předmětem činnosti je také provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR, hlídání odtažených vozidel a zajišťování jménem hlavního města Prahy správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel.

8. Z protokolu o odtahu vozidla soud zjistil, že dne , datum, ve 23:05 žalobkyně provedla odtah vozidla tov. zn. BMW, RZ , SPZ, modré barvy na základě rozhodnutí strážníka městské policie, neboť předmětné vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Vozidlo bylo předáno zaměstnanci odtahového parkoviště dne , datum, ve 23:30 hodin.

9. Z oznámení o odtahu vozidla soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k převzetí vozidla a úhradě dlužné částky za odtah vozidla a služby odtahového parkoviště.

10. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel soud zjistil, že Rada hlavního města Prahy stanovila maximální ceny za nucené odtahy silničních vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti, a to maximální cenu za jeden nucený odtah vozidla , částka, a maximální cenu za služby parkovišť určených ke střežení vozidel (, částka, /den první až třetí i jen započatý den, , částka, /den od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, , částka, /den od sto osmdesátého prvního dne).

11. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný byl zavázán k úhradě částky ve výši , částka, s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z titulu nuceného odtahu vozidla a služby parkovišť určených ke střežení vozidel za období od , datum, do , datum, . Žalovaný se ve věci nijak nebránil.

12. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný byl zavázán k úhradě částky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z titulu služby parkovišť určených ke střežení vozidel za další období od , datum, do , datum, . Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání.

13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, z titulu služby parkovišť určených ke střežení vozidel za další období od , datum, do , datum, . Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou dne , datum, na adresu , adresa, .

14. Svědek , jméno FO, vypověděl, že vozidlo BMW zakoupil v roce 2016 od bratrance , adresa, . Vozidlo „napsal“ v registru vozidel na žalovaného, protože měl exekuce. Svědek vozidlo užíval cca měsíc, měsíc a půl a po této době vozidlo prodal , jméno FO, za cenu ve výši cca , částka, . S , jméno FO, nejprve uzavřeli ústní kupní smlouvu a později písemnou kupní smlouvu, kterou však nedohledal. Žalovaný, na kterého bylo vozidlo „napsáno“, předával , jméno FO, plnou moc k přepisu vozidla. , jméno FO, sliboval, že vozidlo „přepíše“ na sebe, avšak své sliby nedodržel a vozidlo na sebe „nepřepsal“. , jméno FO, později svědkovi sdělil, že předmětné vozidlo vyměnil ve Šternberku.

15. Svědek , jméno FO, vypověděl, že v minulosti, cca před 10 lety, zakoupil od , jméno FO, vozidlo BMW. I když svědek vozidlo užíval cca 3-4 měsíce, tak vozidlo na sebe „nepřepsal“. Svědek s , jméno FO, uzavřeli nejprve ústní kupní smlouvu na vozidlo za cenu cca , částka, . Později s , jméno FO, uzavřeli písemnou kupní smlouvu, kterou však svědek nedohledal. Žalovaný při prodeji vozidla vystupoval jako jeho majitel. S , jméno FO, se dohodli, že svědek zajistí na úřadě „přepis“ vozidla. Svědek si vzpomněl, že obdržel od žalovaného plnou moc k „přepisu“ vozidla. Když se vozidlo začalo kazit, tak provedl jeho výměnu za jiné vozidlo ve Šternberku. Od žalovaného ví, že je aktuálně vozidlo na odstavném parkovišti v Praze a že dluhy za služby parkovišť určených ke střežení vozidel narůstají.

16. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí ve věci samé.

17. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, žalobkyně provedla na základě rozhodnutí strážníka městské policie odtah vozidla BMW, RZ , SPZ, , které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Vozidlo je stále umístěno na odtahovém parkovišti žalobkyně. Z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , které soud vyhodnotil jako věrohodné, konzistentní a logické, má soud za prokázáno, že žalovaný nikdy nebyl vlastníkem ani faktickým provozovatelem vozidla. Ke dni , datum, , kdy byl zapsán žalovaný do registru vozidel jako provozovatel vozidla, byl vlastníkem a faktickým provozovatelem vozidla , jméno FO, , který vysvětlil, že vozidlo zakoupil a „napsal“ na žalovaného proto, že byl v exekuci. , jméno FO, následně vozidlo držel a fakticky jej provozoval po dobu nejméně měsíce, měsíce a půl. Po této době , jméno FO, vozidlo prodal , jméno FO, , který koupi vozidla od , jméno FO, ve svědecké výpovědi potvrdil. I když se , jméno FO, zavázal zajistit „přepis“ vozidla na svou osobu, tak k tomuto úkonu , jméno FO, nepřistoupil, i když disponoval plnou mocí od žalovaného k „přepisu“ vozidla. Takto zjištěná skutková verze je podporována také listinnými důkazy, z nichž se podává, že žalovaný není držitelem platného řidičského průkazu ani není držitelem žádné skupiny vozidel oprávnění a v rozhodné době žalovaný na poště ověřoval podpisy na listinách označených jako plná moc.

18. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu), je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

19. Podle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu pro účely tohoto zákona je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

20. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. V daném případě se jedná o specifický nárok, který se právně kvalifikuje jako náhrada škody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.); k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 150/03. Nejde o případ, kdy oprávněné osobě vznikne faktická újma, ale jedná se spíše o refundaci nákladů na odtah a umístění vozidla na odstavné ploše, přičemž prostředky plynoucí vlastníku komunikace či jím pověřenému subjektu mohou představovat zčásti i zdroj jeho příjmů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. Lze souhlasit s žalobkyní, že mezi provozovatelem vozidla a osobou oprávněnou k nucenému odtahu vzniká odtažením vozidla právní vztah objektivní odpovědnosti, neboť k náhradě nákladů na odstranění překážky provozu na pozemní komunikaci a nákladů spojených s umístěním vozidla na střeženém parkovišti je povinen provozovatel vozidla bez ohledu na to, kdo vznik této překážky zapříčinil (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se Nejvyšší soud zabýval odtahem vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci podle § 45 odst. 1, 4 zákona o silničním provozu, přičemž dospěl k závěru, že primárně je subjektem povinným nahradit náklady odstranění vozidla vytvářejícího překážku provozu na pozemní komunikaci osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel. Je-li však prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti, a tím, kdo má vozidlo v právní i faktické dispozici, je osoba odlišná od zapsaného vlastníka či provozovatele, nahradí náklady odstranění vozidla jeho skutečný vlastník a provozovatel. To znamená, že neodpovídá-li zápis provozovatele skutečnému stavu věci a právním poměrům ohledně vozidla, může mít postavení provozovatele i v rejstříku nezapsaná osoba, má-li ve skutečnosti k vozidlu taková práva a oprávnění, jež jí umožňují s ním v dostatečně širokém rozsahu disponovat, užívat ho ke své činnosti a vlastním jménem jej fakticky provozovat.

24. Nejvyšší soud dále v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyložil, že postup při odstranění vozidla tvořícího překážku na komunikaci je institutem veřejného práva, který dává příslušným orgánům oprávnění zasáhnout do práva provozovatele vozidla za účelem zajištění plynulosti silničního provozu. Na to navazující nárok na náhradu nákladů vynaložených na odtah však je třeba považovat již za nárok soukromoprávní, neboť není sankcí, nýbrž kompenzačním prostředkem založeným zvláštním právním předpisem (§ 45 odst. 4 zákona o silničním provozu) tomu, kdo náklady vynaložil. Při výkladu podmínek pro jeho uplatnění je namístě přihlédnout i k obecné úpravě občanskoprávní povinnosti k náhradě škody z provozu dopravních prostředků podle ust. § 2927 a násl. o. z., zejména ust. § 2930 o. z., podle něhož nelze-li provozovatele dopravního prostředku určit, platí, že je jím jeho vlastník.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla, avšak posledním známým skutečným vlastníkem i faktickým provozovatelem vozidla byl , jméno FO, , který vozidlo zakoupil na přelomu let 2016/, adresa, , jméno FO, . Bylo také prokázáno, že , jméno FO, si od , jméno FO, vozidlo převzal, začal ho fakticky provozovat, užívat a disponovat s ním. , jméno FO, proto lze přiznat postavení provozovatele vozidla. , jméno FO, , jméno FO, na závěr svědecké výpovědi uvedl, že vozidlo vyměnil ve Šternberku za jiné vozidlo, tak , jméno FO, tuto osobu, s níž měl směnu vozidel provést, nedovedl blíže identifikovat. Soud proto vychází ze závěru, že , jméno FO, je poslední osobou, která byla identifikována a zjištěna jako vlastník i faktický provozovatel vozidla. Bylo prokázáno, že žalovaný vozidlo nikdy nevlastnil a fakticky jej neprovozoval. Vlastníkem vozidla je v tomto případě osoba odlišná od osoby zapsané v registru vozidel a za této situace má skutečný vlastník a provozovatel vozidla povinnost hradit náklady požadované žalobkyní. Žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován. Soud v rámci zásady legitimního očekávání ve smyslu ust. § 13 o. z. rozhodl tuto věc na základě shodné právní argumentace jako Krajský soud v , adresa, obdobnou věc vedenou pod sp. zn. , spisová značka, .

26. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že za daných okolností by taková aplikace ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, jak byla žalobkyní vyložena v jejích podáních, byla vůči žalovanému nespravedlivá a ve svém důsledku by odporovala dobrým mravům ve smyslu ust. § 2 odst. 3 o. z. , adresa, mravy jako princip umožňují soudům zmírňovat tvrdost zákona a rozhodovat v souladu se spravedlností (ekvitou) a slušností a představují promítnutí ústavního požadavku nalezení spravedlivého řešení do podústavního práva (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud v této souvislosti opětovně poukazuje na to, že žalovaný není a nikdy nebyl osobou, která by měla k vozidlu právní či jinou faktickou dispozici, přičemž poslední zjištěnou osobou s právní a faktickou dispozicí k vozidlu byl , jméno FO, .27. , jméno FO, žalobkyně odkazovala na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , tak v tomto rozsudku je vykládán pojem provozovatele vozidla pouze z pohledu zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, aniž by soud bral v úvahu shora nastíněná specifika soukromoprávního vztahu.

28. Soud ze všech výše uvedených důvodů žalobu žalobkyně jako nedůvodnou výrokem I. zamítl.

29. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečností, že procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.