18 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 268 842,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 943,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 943,14 Kč od [datum] do zaplacení a částku 19 945,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 945,37 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 121 567,53 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 181 512,72 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 107 569,58 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 73 943,14 Kč od [datum] do zaplacení a částky 32 128,53 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 48 022,32 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 076,95 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 19 945,37 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %, přičemž výše těchto nákladů bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 212 538,60 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), [IČO] smlouvu o úvěru, na základě které banka poskytla žalované úvěr ve výši 222 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splácet ve splátkách ve výši 4 118,16 Kč měsíčně při úrokové sazbě 15,90 % ročně, a to vždy k 26. dni v měsíci, počínaje od [datum]. Dne [datum] uzavřela banka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná na základě Smlouvy čerpala úvěr v celkové výši 222 000 Kč. S úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy se žalovaná dostala do prodlení, a proto banka využila svého oprávnění a předmětnou pohledávku zesplatnila. Pohledávka se tak stala splatnou k [datum]. Celkový dluh žalované z výše uvedené Smlouvy tvoří dlužná jistina 181 512,72 Kč, dlužné smluvní úroky 12 360,44 Kč, smluvní poplatky 1 505 Kč a úroky z prodlení 132,51 Kč.

2. Žalobkyně se touto žalobou dále domáhala po žalované zaplacení částky 56 303,54 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), [IČO] smlouvu o úvěru, na základě které banka poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splácet ve splátkách ve výši 1 050 Kč měsíčně při úrokové sazbě 15,90 % ročně, a to vždy k 26. dni v měsíci, počínaje od [datum]. Dne [datum] uzavřela banka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná na základě Smlouvy čerpala úvěr v celkové výši 58 144,56 Kč. S úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy se žalovaná dostala do prodlení, a proto banka využila svého oprávnění a předmětnou pohledávku zesplatnila. Pohledávka se tak stala splatnou k [datum]. Celkový dluh žalované z výše uvedené Smlouvy tvoří dlužná jistina 48 022,32 Kč, dlužné smluvní úroky 2 734,41 Kč, smluvní poplatky 1 276 Kč a úroky z prodlení 41,17 Kč.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že obě úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatnými právními jednáními, neboť před poskytnutím obou spotřebitelských úvěrů předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované.

4. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět u nároku 1) co do částky 16 829,12 Kč a u nároku 2) co do částky 4 229,64 Kč. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět u nároku 1) co do částky 198,81 Kč. S ohledem na tyto dispoziční úkony žalobkyně spočívající v částečném zpětvzetí žaloby soud v rozsahu těchto zpětvzetí samostatnými usneseními řízení zastavil. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky 195 510,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 181 512,72 Kč od [datum] do zaplacení a nárok žalobkyně na zaplacení částky 52 073,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 48 022,32 Kč od [datum] do zaplacení.

5. Soud provedl navržené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

6. Z Žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba], [IČO] o poskytnutí úvěru ve výši 222 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že bydlí v pronájmu, její průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 12 598 Kč. V žádosti je dále uvedeno, že ostatní životní náklady žalované činí 0 Kč a jiné měsíční splátky činí rovněž 0 Kč. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] se dne [datum] zavázala poskytnout žalované úvěr v částce 222 000 Kč tak, že částka ve výši 164 942,61 Kč bude zaslána na bankovní účet číslo [bankovní účet] účelově na splacení dluhu žalované, částka ve výši 40 000 Kč bude zaslána na bankovní účet číslo [bankovní účet] účelově na splacení dluhu žalované a zbývající část jistiny ve výši 17 057,39 Kč bude zaslána neúčelově na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit bance formou měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 108 vždy k 26. dni v měsíci počínaje dnem [datum] [ulice] splátka jistiny a úroku činila 3 877,16 Kč, úhrada pojištění činila 241 Kč, tj. řádná měsíční splátka činila 4 118,16 Kč. Roční úroková sazba činila 15,90 %. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že dne [datum] společnost [právnická osoba] sdělila žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr [číslo] za splatný ke dni [datum]. Z Umořovací tabulky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 222 000 Kč, a to převodem částky 164 942,61 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet], převodem částky 40 000 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet] a převodem částky 17 057,39 Kč na bankovní účet žalované. Žalovaná uhradila společnosti [právnická osoba] celkem 148 056,86 Kč.

7. Z Žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba], [IČO] o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že bydlí v pronájmu, její průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 13 631 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 35 000 Kč. V žádosti je dále uvedeno, že ostatní životní náklady žalované činí 0 Kč a jiné měsíční splátky činí rovněž 0 Kč. Ze Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] se dne [datum] zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec v částce 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit bance formou měsíčních splátek ve výši 2,10 % z úvěrového rámce, tj. 1 050 Kč, vždy k 26. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalovaná se dále zavázala hradit bance spolu s měsíčními splátkami pojištění ve výši 94 Kč měsíčně. Roční úroková sazba činila 15,90 %. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že dne [datum] společnost [právnická osoba] sdělila žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr [číslo] za splatný ke dni [datum]. Z Umořovací tabulky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 45 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 380 Kč, dne [datum] částku 390 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 389 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 380 Kč, dne [datum] částku 397 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 380 Kč, dne [datum] částku 390 Kč, dne [datum] částku 395 Kč, dne [datum] částku 387 Kč, dne [datum] částku 388 Kč, dne [datum] částku 0,56 Kč, dne [datum] částku 380 Kč, dne [datum] částku 395 Kč, dne [datum] částku 389 Kč a dne [datum] částku 388 Kč, tj. celkem žalovaná vyčerpala částku 58 144,56 Kč. Žalovaná uhradila společnosti [právnická osoba] celkem 38 199,19 Kč.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba], s.r.o., [IČO] jako postupníkem žalobkyně nabyla od společnosti [právnická osoba] pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo] smlouvy [číslo]. Z Oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že dne [datum] společnost [právnická osoba] sdělila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni pohledávky vzniklé z titulu smlouvy [číslo] smlouvy [číslo]. Z Výzvy k úhradě soud zjistil, že dne [datum] byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 212 538,60 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] částky v celkové výši 56 303,54 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Z Poštovního podacího archu se podává, že tato výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou dne [datum].

9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by měla význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že na základě úvěrové smlouvy [číslo] předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 222 000 Kč, z nichž žalovaná již uhradila 148 056,86 Kč, a dále na základě úvěrové smlouvy [číslo] předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 58 144,56 Kč, z nichž žalovaná již uhradila 38 199,19 Kč.

11. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

12. Oba závazkové vztahy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěné smlouvy obsahují podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco předchůdkyně žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvy nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od předchůdkyně žalobkyně tyto smlouvy v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na oba smluvní vztahy aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ).

13. Podle ust. § 9 odst. 1 ZosÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

15. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením obou úvěrových smluv posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyní předložené listiny označené jako Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti nejsou pro prokázání tvrzení o splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované dostatečné, neboť z těchto listin není zřejmé, zda byly údaje sdělené žalovanou v žádostech o úvěr a zaznamenané poskytovatelem úvěru do těchto listin skutečně ověřovány. Pokud žalobkyně s těmito listinami nepředložila soudu také doklady v podobě např. výpisů z účtů, výplatních listin nebo pracovní smlouvy žalované, z nichž by bylo zřejmé, že údaje o příjmech uváděné žalovanou byly poskytovatelem úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru skutečně ověřovány, tak nelze dospět k závěru, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím obou spotřebitelských úvěrů řádně ověřil úvěruschopnost žalované. Svou povahou se jedná o interní listiny předchůdkyně žalobkyně, které nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalobkyně o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované. Předchůdkyně žalobkyně se navíc nezabývala výdajovou stránkou poměrů žalované, neboť v obou žádostech o úvěr není zaznamenána výše životních nákladů či dalších měsíčních splátek žalované. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jejích výdajích, pokud jde zejména o výši skutečných nákladů žalované na bydlení.

17. Soud u ústního jednání žalobkyni poučil ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím obou spotřebitelských úvěrů. Soud nevyhověl žádosti žalobkyně uplatněné u jednání [datum], aby jí byla poskytnuta lhůta pro označení dalších důkazů ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně byla usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 18 C 40/2022-35, vyzvána, aby předložila všechny důkazy k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím obou spotřebitelských úvěrů. To, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, byla rovněž v zásadě jediná námitka žalované proti nárokům žalobkyně. Žalobkyně proto měla být schopna nejpozději u jednání dne [datum] označit další důkazy k prokázání svých tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Odročení jednání za účelem poskytnutí lhůty žalobkyni k označení dalších důkazů by bylo v rozporu s principy rychlosti a hospodárnosti civilního řízení. Na základě provedených zjištění tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.).

18. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] smlouva o úvěru [číslo] v nichž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyly platně uzavřeny. Vzhledem k tomu, že jsou neplatné hlavní závazky, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Lze shrnout, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru [číslo] částku 222 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 148 056,86 Kč, tak soud žalobě vyhověl ohledně částky 73 943,14 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru [číslo] částku 58 144,56 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 38 199,19 Kč, tak soud žalobě vyhověl ohledně částky 19 945,37 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalované dne [datum] výzvy k úhradě obou dlužných částek, přičemž soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedené zásilky se dostaly do dispozice žalované [datum]. Jelikož byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do sedmi dnů od doručení, tj. do [datum], přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z obou dlužných částek od [datum], tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Při stanovení výše úroku z prodlení soud vycházel z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši 121 567,53 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 181 512,72 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 107 569,58 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 73 943,14 Kč od [datum] do zaplacení a částky 32 128,53 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 48 022,32 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 076,95 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 19 945,37 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované a dále ve smyslu ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení muselo být v rozsahu zpětvzetí zastaveno. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 268 842,14 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 93 888,51 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a byla neúspěšná, resp. zavinila zastavení řízení, co do částky 174 953,63 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí + usnesení č. l. 12 + usnesení č. l. 53). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 35 % a neúspěch 65 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud přiznal procesně úspěšnější žalované 30 % nákladů řízení, které žalované vznikly. Jelikož žalovanou, které vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %, zastupoval soudem ustanovený opatrovník, je žalobkyně podle § 149 odst. 2 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Ostravě. Soudu dosud není známa přesná výše těchto nákladů řízení, a proto podle § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodl pouze o základu nároku s tím, že o konkrétní výši náhrady nákladů řízení bude rozhodnuto dodatečně v samostatném usnesení.

20. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.