185 C 25/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Dušanem Broulíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 220 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 220 Kč za dobu od 29. 7. 2020 do zaplacení, náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byl žalovaný zavázán uhradit jí částku 220 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 6. 2018 byl žalovaný, toho času svěřenec výchovného zařízení Výchovný ústav obec, ulice a číslo, PSČ obec, zajištěn na útěku z tohoto výchovného zařízení příslušníky Policie ČR a následně převezen služebním vozem policie z ulice oddělení policie obec, kam byl převezen policií předveden k provedení nezbytných úředních úkonů, zpět do výchovného zařízení. Doprava žalovaného do Výchovného ústavu obec byla obstarána vozidlem Policie ČR a vyúčtována na částku 220 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2020 vyzván k úhradě této částky. Žalovaný ničeho na dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobcem.

4. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 1. 6. 2018 v 21:21 hodin byl žalovaný zajištěn Policií ČR a bylo zjištěno, že je svěřencem zařízení Výchovný ústav obec, ze kterého utekl.

5. Po provedeném dokazování učinil soud závěr o následujícím skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 1. 6. 2018 v 21:21 zajištěn hlídkou Policie ČR. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaný utekl z Výchovného ústavu obec, kde byl umístěn na základě rozhodnutí Okresního soudu obec, č. j. číslo jednací, spisová značka, spisová značka, jež nabylo právní moci dne datum. Žalovaný byl převezen na ulice oddělení policie obec, kde byly provedeny nezbytné úřední úkony a poté zpět do výchovného zařízení. Doprava žalovaného byla vyúčtována částkou 220 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení této částky, avšak žalovaný ničeho neuhradil, resp. tuto úhradu netvrdil ani neprokázal.

6. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud věc právně posoudil v souladu s ustanovením § 2920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdy žalovaný, v té době nezletilý, je povinen nahradit způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit své následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. V daném případě byl žalovaný dne 1. 6. 2018 zajištěn Policií ČR a bylo zjištěno, že utekl ze zařízení Výchovného ústavu, obec, kam byl umístěn rozhodnutím soudu. Za převoz žalovaného do výchovného ústavu vozidlem žalobkyně, byla žalovanému vyúčtována částka 220 Kč. Žalovaný byl zcela jistě schopen posoudit své jednání a jeho následky, soud jej tedy v souladu s ustanovením § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky zavázal k zaplacení nákladů, které žalobkyni vznikly za převoz do ústavu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle § 1968 a § 1970 o. z. za současné aplikace § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a byly jí proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.

8. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí, v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti.

9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, soud přenesl výrokem II. rozsudku povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (položka 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků) na žalovaného v souladu s § 2 odst. 3 a to ve lhůtě dle § 7 odst. 1 tohoto zákona. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.