185 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dušana Broulíka a přísedících Ing. Jiřího Šárka a Drahoslavy Tobolové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 11 329 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 329 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 15 481,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném, aby mu zaplatil částku 11 329 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 9. 2021 mu vznikl nárok na výplatu odstupného ve výši jednonásobku měsíčního výdělku, když však žalovaný toto odstupné krátil o částku 11 329 Kč z důvodu údajného bezdůvodného obohacení žalobce, s čímž však nesouhlasí, když v době výplaty mzdy v měsících červen, červenec a srpen 2021 nevěděl, že mu peníze nenáleží.

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu s tím, že z textu pracovní smlouvy muselo být žalobci zřejmé, že částky, které přijal z titulu mzdy za měsíce červen až srpen 2021, jsou nesprávně určené, když jsou vyšší, což musel vědět nejpozději po připsání mzdy na jeho účet a následném nahlédnutí na tento účet. Žalobce dále sdělil zaměstnancům žalovaného, že o tomto ví, ale toto řešit nebude a částky si ponechá, protože zaměstnavatel přeplatky uhradil dobrovolně. Žalovaný proto při vyplacení odstupného odečetl částku bezdůvodného obohacení žalobce ve výši 11 329 Kč od vyplacené částky odstupného.

3. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla m.j., že dne 18. 10. 2021 ji po příchodu do práce ráno volala její přímá nadřízená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že zjistila chybu ve výši ohodnocení žalobce, protože mu byla vyplacena vyšší částka, než mu náležela dle pracovní smlouvy. Ještě týž den 18. 10. asi o půl deváté volala panu žalobci s tím, že došlo k chybě, že byla zadána chybná částka do systému [anonymizováno], že mu byla vyplacena vyšší částka, než mu náležela. Snažila se s ním dohodnout, aby si sjednali nějakou osobní schůzku a následně uzavřeli nějakou dohodu o narovnání ve prospěch obou stran. Nicméně toto on odmítl s tím, že si je vědom, že má vyplacenou vyšší částku, ale že na žádnou schůzku nepřijde, že to s panem [příjmení] řešit nechce. Na to mu říkala, že ještě nechá vypracovat správný výpočet mzdy u mzdové účetní, což se stalo. Následně ještě týž den, kolem jedné hodiny, mu znovu volala, znovu na něj apelovala, aby se domluvili na nějaké osobní schůzce s tím, že mu budou předány ty správné mzdové lístky, nicméně on toto odmítl a se schůzkou nesouhlasil. Do toho 18. 10. 2021 nevěděli, že je nějaká chyba ohledně výpočtu mzdy žalobce. Když mu řekla, že dostal vyšší mzdu, než mu náležela, na to on ji odpověděl, že si je toho vědom. Není ji zřejmé, z čeho to věděl a jak dlouho to věděl. O tom se nijak blíže nebavili. Mzda je u žalovaného vyplácena 20. den v měsíci, samozřejmě někdy i dřív. To, že v případě žalobce došlo k chybnému výpočtu jeho mzdy, takto zjistila její přímá nadřízená, která namátkově kontroluje po skončení zkušební doby, zda je všechno v pořádku, takže na to přišly náhodou. To odstupné, na to přišly v rámci tohoto šetření, že ještě nebylo vyplaceno a vyplácelo se dodatečně. Pokud se týká zápočtového listu a těch výplatních lístků, tak tyto mu byly zaslány na základě jeho sms žádosti ze dne 19. 10. 2018, kdy požádal o ten zápočtový list a k tomu přidala i ty výplatní lístky, ty se správným výpočtem mzdy. Toto bylo zasíláno poštou. Pokud se týká podacího lístku, tak ten k dispozici nemá, ale jsou ve firmě uschovány. Po tom 18. 10. byla s žalobcem ještě v kontaktu, a to prostřednictvím dvou sms zpráv, které ji zaslal. Jednak toho 19. 10. žádal o veškeré podklady pro Úřad práce jako zápočtový list, apod. s tím, že ještě uváděl, že pokud mu nebude vyplaceno odstupné, které mělo být vyplaceno s poslední mzdou, takže podá podnět na Inspektorát práce vůči žalovanému a následně 20. 10. zaslal smsku, resp. MMSku, jehož přílohou byla fotografie podání k Inspektorátu práce. Tuto sms komunikaci má stále k dispozici. Pokud se týká výplatních lístků, tak ty jsou u žalovaného zasílány okolo výplaty či po výplatě, takže okolo 20. dne v měsíci. Takto byly zaslány i původní výplatní lístky žalobci, a to elektronickou cestou.

4. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla m.j., že během namátkové kontroly, kterou občas provádí ohledně nastavení mezd a karet mezd jednotlivých zaměstnanců zjistila, že karta mzdy žalobce není správně, že její podřízená při navedení mzdy se dopustila chyby, když mzdu, kterou měl žalobce sjednanou v pracovní smlouvě, pokud se týká pohyblivé částky mzdy, tak tuto do té karty navedla dvakrát, tedy ta mzda byla vyšší, než měla být, takže samozřejmě to začala řešit. Zjistila to někdy v pátek v říjnu, datum už si pro odstup času nevzpomíná. Následně v pondělí o tom informovala svou podřízenou s tím, že je třeba věc řešit. Domluvily se na nějakých krocích a následně telefonicky kontaktovaly žalobce s tím, že se chtěly domluvit, aby přišel na firmu. Snažily se mu vysvětlit, co se stalo a jaké by mohlo být řešení věci. Ten telefonický hovor s žalobcem vedla její podřízená, protože to byla její chyba. Konkrétně to byla paní [jméno] [příjmení]. Nechala si pouze hlasitý odposlech, takže slyšela, jak s ním kolegyně hovoří, že mu sdělila, co se stalo. Na to on reagoval, že o té situaci ví, nicméně že má za to, co pro firmu za ty tři měsíce udělal, že si ty peníze prostě může ponechat. Také řekl, že si je vědom té skutečnosti, že tím asi kolegyni způsobí problémy, nicméně že toto prostě řešit nebude. Následně vím, že s ním ještě její kolegyně vedla hovor odpoledne, to už byla služebně mimo kancelář, ale výsledek prostě byl ten, že se s ním nedohodla. Není schopna se vyjádřit, jak dlouho o tom měl žalobce vědět, jak se o tom zmiňoval, nebo jak na to přišel, že ta mzda je jiná, než by měla být. Toto opravdu neví, to z toho rozhovoru nebyla schopna rozklíčovat. Pokud se týká té skutečnosti namátkové kontroly, takto je o tom, že ve firmě je asi 350 zaměstnanců, takže všichni se kontrolovat samozřejmě nedají, takže kontroluje zpravidla ty, kterým končí zkušební doba nebo je třeba u nich vyplatit odstupné, protože to už se týká jen jednotlivců a tak na to u žalobce přišla. Pokud se týká pohyblivé složky mzdy, tak ta je uvedena v pracovní smlouvě vždy v procentech. V případě žalobce, protože s ním uzavírala tu pracovní smlouvu ona, tak ví, že to bylo 80 na 20, tzn. 80 % pevná složka mzdy a 20 % pohyblivá složka mzdy. Vždy, když uzavírá pracovní smlouvu, takto se zaměstnanci rozebírá to mzdové ohodnocení, takže žalobce věděl, že ta částka 26 000 Kč je včetně osobního ohodnocení. Za situace, kdy žalobce dostával navíc měsíčně 3-4 tisíce Kč, má za to, že to zjistit mohl, protože ví od přímého nadřízeného žalobce pana [celé jméno žalobce], že si vždy kontroloval výplatní pásku a ještě měl nějaké dotazy, takže musel zjistit, že na té výplatní pásce má o 5 000 Kč hrubého navíc, než měl dle pracovní smlouvy. Navíc byl v té době ve zkušební době, kdy standardně v této době se žádné odměny navíc nedávají, takže mu muselo být zřejmé, že ta mzda je vyšší, než mu náleží, tedy že dostává víc než těch smluvených 26 000 Kč. Navíc neví o tom, že by zde byly nějaké mimořádné odměny. To by určitě věděla, protože všechny mzdové věci přecházejí přes ni, takže by byla určitě informována přímým nadřízeným pana žalobce, že mu byla přiznána nějaká mimořádná odměna, takže přiznána mu nebyla. Za svou práci u žalovaného uzavřela přes 800 pracovních smluv. Ten postup je vždy stejný. S těmi zaměstnanci vždy probírá to mzdové ohodnocení včetně mimořádných odměn, takže žalobce musel vědět, že pokud by dostal mimořádnou odměnu, tak by o tom byl informován nadřízeným, protože mimořádné odměny jsou pouze na návrh nadřízeného s tím, že mají samozřejmě zaměstnance informovat. Navíc jednalo se o částku 5 000 Kč hrubého, což je nad běžný rámec mimořádných odměn, které se ve firmě udělují, takže rozhodně by se o tom jednalo a rozhodně by o tom žalobce byl nadřízeným informován. Pokud mluvila o té skutečnosti, že žalobce měl k výplatním lístkům nějaké dotazy, tak vím od jeho přímého nadřízeného, že vždy si kontroloval, zda mu byly proplaceny všechny přesčasy, zda mu byla vyplacena řádně mzda. Zda zejména kontroloval ty hodiny nebo celkovou částku, takto tak už blíže není schopna popsat.

5. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl m.j., že u žalovaného nastoupil v srpnu, to už tam žalobce pracoval. Řešil s ním ty pracovní věci ohledně předmětného areálu, co se tam má změnit, příp. zlepšit a tak. Pokud se týká výplat, takto měla na starosti mzdová účetní. Konkrétně, že měl být problém s tím, že by měl žalobce vyšší mzdu, než mu náležela, takto v tom období nevěděl. Primárně žalobce řešil hodiny, to s ním řešil opakovaně. Bylo to z toho důvodu, že žalobce bral i nějaké hodiny navíc, takže si vždy ten mzdový lístek přepočítával, jestli ty hodiny prostě souhlasí. Vedl si i deník, jak chodil do práce a počítal ty hodiny, jestli to souhlasí, jak již řekl. Také tam byl problém s pauzou, protože některé ty dny měl i víc než 12 hodin, potom se tam krátí ta druhá pauza a to opakovaně řešili, jestli je to dobře nebo špatně. Pokud ví, tak na to, že měl vyšší mzdu, než mu náležela, tak na to se přišlo poté, co mu skončila pracovní smlouva. Ta končila, myslí, někdy v září loňského roku, tak snad někdy v říjnu se na to přišlo, ale přesně už si nevzpomíná. Byl přímý nadřízený žalobce, ale jeho pracovní smlouvu neznal. Byl oprávněn z titulu své funkce navrhnout žalobci odměnu, ale toto neudělal, protože ve zkušební době se odměny nedávají. Kdyby chtěl tu odměnu navrhnout, tak rozhodně by se zeptal, jaká výše té odměny může být, ale jak iž řekl, po dobu, kdy byl přímý nadřízený žalobce, mu žádnou odměnu nenavrhl. Ví, že žalobce měl hodiny přesčas, toto si kontroloval. Ví totiž, že vypomáhal na tom baru, ale kolik těch hodin přesčas měl, takto přesně neví. Pokud se týká odměn, tak má za to, že ten návrh na mimořádné odměny musí jít z jeho strany jako přímého nadřízeného. Zda je někde napsáno, že by to mohl být i někdo jiný, takto neví, ale vychází také z toho, že s žalobcem trávil jako nejvíc času, nejvíc spolu pracovně komunikovali, tak ten návrh by měl vzejít od něj. Samozřejmě se to týká toho období od srpna, kdy u žalovaného nastoupil. Jak to bylo předtím, takto neví. Neví nic o tom, že by jednatel či valná hromada přiznali nějakou odměnu žalobci.

6. Z listinných důkazů pak vzal soud za prokázáno: z pracovní smlouvy ze dne 11. 6. 2021, že téhož dne podepsal žalobce s žalovaným pracovní smlouvy s druhem práce: údržbář/správce a řidič s nástupem do práce 11. 6. 2021 a základní měsíční mzdou ve výši 26 000 Kč skládající se 80% část fixní a 20% osobní ohodnocení; z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 9. 2021, že téhož dne se žalobce a žalovaný dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 30. 9. 2021 z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce a vyplacení jednonásobku měsíčního průměrného výdělku; z„ původního“ výplatního lístku žalobce za 6/ 2021, že žalobci náleží časová mzda ve výši 9 455 Kč za 64 odpracovaných hodin, prémie 1 820 Kč a přesčasová mzda ve výši 969 Kč za 5,50 odpracovaných přesčasových hodin; z„ původního“ výplatního lístku žalobce za 7/ 2021, že žalobci náleží časová mzda ve výši 22 454 Kč za 152 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 6 342 Kč za 36 odpracovaných přesčasových hodin, náhrada za dovolenou ve výši 1 409 Kč za 8 hodin dovolené a náhrada za svátek 2 364 Kč za 16 hodin; z„ původního“ výplatního lístku žalobce za 8/ 2021, že žalobci náleží časová mzda ve výši 24 818 Kč za 168 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 7 575 Kč za 43 odpracovaných přesčasových hodin, jednorázová/mimořádná mzda ve výši 1 233 Kč za 7 hodin a náhrada za dovolenou ve výši 1 409 Kč za 8 hodin dovolené; z„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 6/ 2021, že žalobci náleží časová mzda ve výši 7 564 Kč za 64 odpracovaných hodin, prémie 1 820 Kč a přesčasová mzda ve výši 1 076 Kč za 5,50 odpracovaných přesčasových hodin; z„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 7/ 2021, že žalobci náleží časová mzda ve výši 17 964 Kč za 152 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 7 043 Kč za 36 odpracovaných přesčasových hodin, náhrada za dovolenou ve výši 1 204 Kč za 8 hodin dovolené a náhrada za svátek 1 891 Kč za 16 hodin; z„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 8/ 2021, že žalobci náleží časová mzda ve výši 19 854 Kč za 168 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 8 413 Kč za 43 odpracovaných přesčasových hodin, jednorázová/mimořádná mzda ve výši 1 054 Kč za 7 hodin a náhrada za dovolenou ve výši 1 204 Kč za 8 hodin dovolené; z dopisu žalovaného žalobci ze dne 19. 10. 2021, že téhož dne žalovaný žalobce písemně vyzval k vrácení částky 11 329 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když mu byla vyplacena vyšší mzda, než byla sjednána v pracovní smlouvě; z dopisu žalovaného žalobci ze dne 22. 10. 2021, že téhož dne žalovaný žalobci písemně sdělil, že odstupné, na které žalobci vznikl nárok, bylo žalobci zasláno snížené o částku 11 329 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalobce, jenž dosud nevrátil žalovanému.

7. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z těchto důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 11. 6. 2021 podepsal žalobce s žalovaným pracovní smlouvu s druhem práce: údržbář/správce a řidič s nástupem do práce 11. 6. 2021 a základní měsíční mzdou ve výši 26 000 Kč skládající se 80% část fixní a 20% osobní ohodnocení. Dne 30. 9. 2021 se žalobce a žalovaný dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 30. 9. 2021 z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce a vyplacení jednonásobku měsíčního průměrného výdělku. Dle„ původního“ výplatního lístku žalobce za 6/ 2021 žalobci náleží časová mzda ve výši 9 455 Kč za 64 odpracovaných hodin, prémie 1 820 Kč a přesčasová mzda ve výši 969 Kč za 5,50 odpracovaných přesčasových hodin; dle„ původního“ výplatního lístku žalobce za 7/ 2021 žalobci náleží časová mzda ve výši 22 454 Kč za 152 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 6 342 Kč za 36 odpracovaných přesčasových hodin, náhrada za dovolenou ve výši 1 409 Kč za 8 hodin dovolené a náhrada za svátek 2 364 Kč za 16 hodin; dle„ původního“ výplatního lístku žalobce za 8/ 2021 žalobci náleží časová mzda ve výši 24 818 Kč za 168 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 7 575 Kč za 43 odpracovaných přesčasových hodin, jednorázová/mimořádná mzda ve výši 1 233 Kč za 7 hodin a náhrada za dovolenou ve výši 1 409 Kč za 8 hodin dovolené. Dle„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 6/ 2021 žalobci náleží časová mzda ve výši 7 564 Kč za 64 odpracovaných hodin, prémie 1 820 Kč a přesčasová mzda ve výši 1 076 Kč za 5,50 odpracovaných přesčasových hodin; dle„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 7/ 2021 žalobci náleží časová mzda ve výši 17 964 Kč za 152 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 7 043 Kč za 36 odpracovaných přesčasových hodin, náhrada za dovolenou ve výši 1 204 Kč za 8 hodin dovolené a náhrada za svátek 1 891 Kč za 16 hodin; dle„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 8/ 2021 žalobci náleží časová mzda ve výši 19 854 Kč za 168 odpracovaných hodin, prémie 5 200 Kč, přesčasová mzda ve výši 8 413 Kč za 43 odpracovaných přesčasových hodin, jednorázová/mimořádná mzda ve výši 1 054 Kč za 7 hodin a náhrada za dovolenou ve výši 1 204 Kč za 8 hodin dovolené. Žalobce si měsíčně kontroloval počet odpracovaných přesčasových hodin. Dne 19. 10. 2021 žalovaný žalobce písemně vyzval k vrácení částky 11 329 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když mu byla vyplacena vyšší mzda, než byla sjednána v pracovní smlouvě. Dne 22. 10. 2021 žalovaný žalobci písemně sdělil, že odstupné, na které žalobci vznikl nárok, bylo žalobci zasláno snížené o částku 11 329 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalobce, jenž dosud nevrátil žalovanému.

9. Podle § 67 odst. 4 zákoníku práce (dále jen ZP) – odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

10. Podle § 331 ZP – vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty.

11. Po právní stránce posoudil soud věc podle uvedených §§ ZP a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

12. Soud předně konstatuje, že mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci v rámci odstupného náleží částka 11 329 Kč, kdy sporným zůstalo, zda se žalobce bezdůvodně obohatil na úkor žalovaného o částku 11 329 Kč, když částky, které přijal z titulu mzdy za měsíce červen až srpen 2021, byly nesprávně určené právě o celkovou částku 11 329 Kč (byly vyšší), a proto žalovaný o tuto částku (11 329 Kč) ponížil vyplacené odstupné žalobci.

13. Pokud se týká bezdůvodného obohacení zaměstnance (§ 331 ZP), tak Nejvyšší soud ČR přijal a odůvodnil závěr ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 5743/2015 (Zaměstnanec, který se bezdůvodně obohatil na úkor zaměstnavatele tím, že od zaměstnavatele přijal peněžité plnění („ částky“) neprávem (tj. bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo z právního důvodu, který odpadl), je povinen bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli jen tehdy, pokud věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o peněžité plnění („ částky“) nesprávně určené nebo omylem vyplacené. V případě, že nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o peněžité plnění („ částky“) nesprávně určené nebo omylem vyplacené, může si zaměstnanec bezdůvodné obohacení, které tímto způsobem (neprávem) získal na úkor zaměstnavatele, ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel.). Soud proto žalovaného poučil v souladu s § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) o povinnosti tvrdit a příp. navrhnout důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobce v okamžiku, kdy přijímal výplatu mzdy za červen, červenec a srpen 2021, věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o peněžité plnění nesprávně určené nebo omylem vyplacené, jakož i o následcích nesplnění této výzvy (neúspěchu ve sporu). Žalovaný odkázal na znění pracovní smlouvy žalobce s tím, že textu mu muselo být zřejmé, že částky, které přijal z titulu mzdy za měsíce červen až srpen 2021, jsou nesprávně určené, kdy žalobce dále sdělil svědkům [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že o tomto ví, ale toto řešit nebude a částky si ponechá.

14. Námitka, že žalobci z textu pracovní smlouvy muselo být zřejmé, že částky, které přijal z titulu mzdy za měsíce červen až srpen 2021, jsou nesprávně určené, by případně byla relevantní, kdyby současně s výplatou mzdy za měsíce červen až srpen 2021 nebyly žalobci zaslány„ původní“ výplatní lístky (viz svědkyně [příjmení] – Pokud se týká výplatních lístků, tak ty jsou u žalovaného zasílány okolo výplaty či po výplatě, takže okolo 20. dne v měsíci. Takto byly zaslány i původní výplatní lístky žalobci, a to elektronickou cestou.) znějící přesně na výši mzdy, která byla žalobci žalovaným v předmětných měsících (VI. - VIII./ 2021) vyplacena. Nelze po zaměstnanci spravedlivě požadovat, aby si přepočítal výši mzdy a porovnával ji s pracovní smlouvou (mzdovým výměrem) za situace, kdy souhlasí vyplacená mzda s výplatním lístkem předloženým zaměstnavatelem. Logicky si zaměstnanec je schopen zkontrolovat počet odpracovaných hodin, zejména přesčasových hodin, ale nelze si představit, že bez mzdových znalostí (vzdělání) si bude chopen vypočítat mzdu včetně náhrad za dovolenou či náhrad za svátek. Ostatně, že mzda je žalobci vypočtena (určena) nesprávně, zjistili zaměstnanci žalovaného zabývající se mzdovou agendou u žalovaného ([jméno] [anonymizováno] a Ing. [jméno] [příjmení]) až v říjnu 2021 (viz svědkyně [příjmení] – 18. 10. 2021 (pondělí, pozn. soudu) mi po příchodu do práce ráno volala moje přímá nadřízená Ing. [jméno] [příjmení], že zjistila chybu ve výši ohodnocení žalobce, protože mu byla vyplacena vyšší částka, než mu náležela dle pracovní smlouvy.; svědkyně [příjmení] [příjmení] – Já jsem to zjistila někdy v pátek v říjnu, datum už si pro odstup času nevzpomínám. Následně jsem v pondělí (18. 10. 2021, pozn. soudu) o tom informovala svou podřízenou s tím, že je třeba věc řešit.). Skutečnost, že žalobce si kontroloval počet odpracovaných přesčasových hodin, potvrdil svědek [příjmení] (Primárně žalobce řešil hodiny, to jsem s ním řešil opakovaně. Bylo to z toho důvodu, že žalobce bral i nějaké hodiny navíc, takže si vždy ten mzdový lístek přepočítával, jestli ty hodiny prostě souhlasí. Vedl si i deník, jak chodil do práce a počítal ty hodiny, jestli to souhlasí, jak jsem již řekl. Také tam byl problém s pauzou, protože některé ty dny měl i víc než 12 hodin, potom se tam krátí ta druhá pauza a to jsme opakovaně řešili, jestli je to dobře nebo špatně. To, že by měl brát vyšší částku, než mu náležela dle pracovní smlouvy, takto jsem v té době nevěděl.) a ani svědkyně Ing. [příjmení] neuvedla opak (Pokud jsem mluvila o té skutečnosti, že žalobce měl k výplatním lístkům nějaké dotazy, tak vím od jeho přímého nadřízeného, že vždy si kontroloval, zda mu byly proplaceny všechny přesčasy, zda mu byla vyplacena řádně mzda. Zda zejména kontroloval ty hodiny nebo celkovou částku, takto tak už blíže nejsem schopna popsat.).

15. Námitka, že žalobce sdělil svědkům [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že ví, že částky, které přijal z titulu mzdy za měsíce červen až srpen 2021, jsou nesprávně určené, ale toto řešit nebude a částky si ponechá, nebyla v řízení prokázána. Svědkyně [příjmení] uvedla, že Já jsem na to ještě týž den 18. 10. asi o půl deváté volala panu žalobci s tím, že došlo k chybě, že byla zadána chybná částka do systému [anonymizováno], že mu byla vyplacena vyšší částka, než mu náležela. … Nicméně toto on odmítl s tím, že si je vědom, že má vyplacenou vyšší částku, ale že na žádnou schůzku nepřijde, že to s panem [příjmení] řešit nechce. … Když jsem mu řekla, že dostal vyšší mzdu, než mu náležela, na to on mi odpověděl, že si je toho vědom. Není mi zřejmé, z čeho to věděl a jak dlouho to věděl. O tom jsme se nijak blíže nebavili.; svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že Já jsem si nechala pouze hlasitý odposlech, takže jsem slyšela, jak s ním kolegyně hovoří, že mu sdělila, co se stalo. Na to on reagoval, že o té situaci ví, nicméně že má za to, co pro firmu za ty tři měsíce udělal, že si ty peníze prostě může ponechat. … Nejsem schopna se vyjádřit, jak dlouho o tom měl žalobce vědět, jak se o tom zmiňoval, nebo jak na to přišel, že ta mzda je jiná, než by měla být. Toto opravdu nevím, to jsem z toho rozhovoru nebyla schopna rozklíčovat.; svědek [příjmení] pak v rámci své svědecké výpovědi k této skutečnosti vůbec nevyjádřil. Z těchto výpovědí (svědkyně Radová, Ing. [příjmení]) nevyplývá, že by žalobce ke dni výplaty každé jednotlivé mzdy za měsíce červen až srpen 2021 (viz svědkyně [příjmení] – Mzda je u žalovaného vyplácena 20. den v měsíci, samozřejmě někdy i dřív.; tzn. nejpozději 20. 7., 20. 8., 20. 9. 2021) věděl, že mzda za jednotlivé měsíce červen až srpen 2021 je nesprávně určená. Soud ponechává stranou tvrzení žalobce, že do 18. 10. 2021 (telefonický rozhovor žalobce se svědkyní [příjmení]) to nevěděl, protože i kdyby žalobce už 18. 10. 2021 věděl, že mzda za jednotlivé měsíce červen až srpen 2021 je nesprávně určená (jak by se dalo dovodit z výpovědí svědkyň [příjmení] a Ing. [příjmení]), takto nemění nic na tom, že vědomost by musel mít právě ke dnům jednotlivých výplat za měsíce červen až srpen 2021 (tzn. nejpozději 20. 7., 20. 8., 20. 9. 2021), což svědkyně [příjmení] a Ing. [příjmení] ale neuvedly (viz výše).

16. Soud se neztotožňuje s vyjádřením svědkyně [příjmení] [příjmení] ([příjmení] situace, kdy žalobce dostával navíc měsíčně 3-4 tisíce Kč, mám za to, že to zjistit mohl, protože vím od přímého nadřízeného žalobce pana [celé jméno žalobce], že si vždy kontroloval výplatní pásku a ještě měl nějaké dotazy, takže musel zjistit, že na té výplatní pásce má o 5 000 Kč hrubého navíc, než měl dle pracovní smlouvy. Navíc byl v té době ve zkušební době, kdy standardně v této době se žádné odměny navíc nedávají, takže mu muselo být zřejmé, že ta mzda je vyšší, než mu náleží, tedy že dostává víc než těch smluvených 26 000 Kč), neboť nebere v úvahu, že žalobce měl v měsících červen až srpen 2021 mnoho přesčasových hodin (červen 5,50 hod., červenec 36 hod., srpen 43 hod.), takže měl vždy více než smluvených 26 000 Kč měsíčně (dle„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 7/ 2021 žalobci náleží přesčasová mzda ve výši 7 043 Kč za 36 odpracovaných přesčasových hodin a celkem mzda 33 302 Kč, dle„ opraveného“ výplatního lístku žalobce za 8/ 2021 žalobci náleží přesčasová mzda ve výši 8 413 Kč za 43 odpracovaných přesčasových hodin a celkem mzda 35 725 Kč). Tedy dle názoru soudu žalobce ani nemohl vědět (z okolností předpokládat), že mzda za jednotlivé měsíce červen až srpen 2021 je nesprávně určená a to zejména, když byly žalobci zaslány žalovaným„ původní“ výplatní lístky znějící přesně na výši mzdy, která byla žalobci žalovaným v předmětných měsících (VI. - VIII./ 2021) vyplacena.

17. S ohledem na zaujatý právní názor soud zamítl doplnění dokazování závěrečnou zprávou Inspektorátu práce, neboť je za této situace nadbytečný.

18. Taktéž nelze bez dalšího aplikovat právní názor vyjádřený v rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 238/2019, neboť se nejedná o náhradu škody, ale o bezdůvodné obohacení.

19. S ohledem na vše výše uvedené soud zavázal soud žalovaného k úhradě žalované částky (11 329 Kč) v plné výši, a to včetně úroků z prodlení dle § 4 ZP ve spojení s § 1968, § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, kdy počátek prodlení je dán ustanovením § 67 odst. 4 ZP v souladu s návrhem žalobce.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 15 481,46 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, cestovních nákladů žalobce ve výši 415,46 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) ZP ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. (cesta dne 22. 3. 2022 ze [obec], okr. [obec], do [obec] - [část obce] a zpět v délce 64,2 Km tam i zpět osobním automobilem), cestovních nákladů žalobce ve výši 417 Kč (žalobce účtoval tuto částku, ač nárok by měl vyšší) podle § 157 odst. 4 písm. b) ZP ve spojení s potvrzením o nákupu PHM (cesta dne 26. 5. 2022 ze [obec], okr. [obec], do [obec] - [část obce] a zpět v délce 64,2 Km tam i zpět osobním automobilem) a nákladů právního zastoupení v celkové výši 13 649 Kč Náklady právního zastoupení se skládají z odměny za zastoupení spočívající v šesti úkonech právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, sepis vyjádření a 2x účast u jednání soudu) á 1 580 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.

21. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..