19 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 575 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 500 000 Kč za dobu od 3. 11. 2018 do zaplacení, a na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba doručená Okresnímu soudu v Ostravě dne 15. 4. 2021 se co do částky ve výši 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75 000 Kč za dobu od 3. 11. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 75 686,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu dne 15. 4. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 575 000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že: 2. „ Mezi žalovanou společností (jako zhotovitelem) a žalobkyní (jako objednatelem) byla dne 10. 11. 2017 uzavřena smlouva o dílo [číslo], jejímž předmětem byl závazek žalované zhotovit dílo blíže specifikované v čl. čl. II odst. 2 dané smlouvy, prováděné na stavbě„ Stavební úpravy objektu [anonymizováno] dům, [obec]“ s místem plnění - v objektu [anonymizováno] domu, na ul. [adresa], parcela [číslo] v k.ú. [obec]. Termín dokončení a předání díla byl sjednán 15. 4. 2018. Pro případ prodlení se zhotovením díla byla mezi účastníky v čl. VI odst. 11 smlouvy o dílo sjednána povinnost žalované společnosti zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Předmětné dílo bylo dle zápisu o předání a převzetí díla dokončeno a předáno žalobkyni dne 8. 8. 2018. Z tohoto důvodu vznikl žalující straně nárok na úhradu smluvní pokuty za 115 dní prodlení s dokončením a předáním díla, což celkem činí nárok na zaplacení částky 575 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou společnost dopisem ze dne 25. 9. 2018 k úhradě smluvní pokuty ve výši 575 000 Kč a stanovila lhůtu splatnosti dne 2. 11. 2018. Ze strany žalované však na předmětnou výzvu nebylo reagováno kladně. Žalovaná společnost do dne podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se před podáním žaloby pokusila se žalovanou vyřešit věc mimosoudní cestou a zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Na tuto výzvu bylo žalovanou, zastoupenou [anonymizováno] [příjmení], advokátem, reagováno popřením vzniklého nároku na smluvní pokutu. Žalobkyni nezbývá, než se domáhat svého nároku prostřednictvím soudního řízení. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplatit, mimo výše uvedenou smluvní pokutu, v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také zákonný úrok z prodlení, konkrétně ode dne následujícího po stanovené splatnosti smluvní pokuty (tedy od 3. 11. 2018) a taktéž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Dne 3. 12. 2020 byla žalované odeslána prostřednictvím datové schránky výzva ve smyslu § 142a o. s. ř.“ 3. Žalovaná v rámci procesní obrany uvedla, že prováděla pro žalobce v rámci stavby na základě výslovného požadavku žalobce mnohem více prací, než je uvedeno v smlouvě o dílo [číslo] ze dne 10. 11. 2017 („ SoD“). Jednalo se převážně o přípravné práce, které byly nezbytné pro zahájení prací dle SoD. Tyto žalovaný prováděl pro žalobce jak před uzavřením SoD, tak i v průběhu provádění prací dle smlouvy. Dále se jednalo o vícepráce, které si žalobce přiobjednal v průběhu provádění prací dle smlouvy, a to v návaznosti na to, jak se vyvíjela situace při provádění stavby. Tato skutečnost měla (mimo dalších okolností) vliv na termín dokončení a předání díla dle SoD. Nelze se tedy ztotožnit s tím, že se žalovaný dostal do prodlení s dokončením a/nebo předáním díla dle SoD. Žalobce vystupoval při provádění stavby jako generální dodavatel ve vztahu k městu [obec], investoru celé stavby. Žalovaný byl jedním ze subdodavatelů žalobce. Práce dle smlouvy tvoří část prací, které měl žalobce, jako generální dodavatel, provést dle smlouvy o dílo uzavřené s [územní celek] dne 5. 5. 2017, ve znění pozdějších dodatků. Vzájemná provázanost prací, které se žalovaný zavázal provést dle SoD, se stavbou jako celkem (tedy pracemi dle smlouvy s [územní celek]), je zřejmá již ze samotného vymezení prací ve SoD. Žalovaný se dle čl. III. odst. 2 SoD zavázal provést„ dodávku a provedení štukových vnitřních omítek (stěny vč. ostění a stropy) dle PD a přílohy č. 2 smlouvy o dílo“. V příloze č. 2 SoD (položkový rozpočet) je dílo blíže specifikováno tak, že se jedná o potažení vnitřních ploch štukem tloušťky do 3 mm vodorovných konstrukcí stropů rovných, vodorovných konstrukcí kleneb nebo skořepin a svislých konstrukcí stěn, a to v knihovně v 2. NP i v ostatních částech [anonymizováno] domu. Dále byl žalovaný povinen provést v ostatních částech [anonymizováno] domu:„ podkladní a spojovací vrstva vnitřních omítaných ploch penetrace, akrylát - silikonová nanášená ručně.“ Rekonstrukce [anonymizováno] domu byla svým rozsahem velmi zásadní. Její náročnost zvyšovalo také to, že se jedná o historickou budovu. Z tohoto důvodu se v průběhu provádění Stavby objevila řada nepředvídatelných okolností, týkajících se např. nosných konstrukcí, stropů a podlah a podobně. Tyto skutečnosti měly také vliv na to, kdy mohl žalovaný vůbec zahájit provádění díla dle SoD. Práce, které se žalovaný zavázal dle SoD provést (štukové omítky), představující až poslední fázi rekonstrukce. Předpoklad jejich provedení je, že všechny předcházející práce budou řádně ukončeny. Přípravné práce pro štukování, tedy pro finální vrstvu omítky, nebyly součástí SoD tak, jak byla uzavřena dne 10. 11. 2017 Stavební připravenost a tedy i provedení těchto prací, měl zajistit žalobce. Žalobce stavební připravenost nezajistil, žalovaný se tak do prodlení s dokončením a předáním díla nedostal. Práce dle SoD nebyly prvním angažmá žalované při provádění stavby. Žalovaný pracoval pro žalobce na stavbě již před zahájením prací dle SoD, a to na základě objednávky ze dne 2. 10. 2017 [číslo], později ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 31. 1. 2018 Práce na Stavbě byly zahájeny již dne 3. 10. 2017, tedy více než měsíc před uzavřením SoD. Práce dle Objednávky žalovaný následně prováděl také souběžně s pracemi dle SoD po celou dobu stavby. Na základě objednávky měl žalovaný provádět„ zednické a betonářské práce pro stavbu [anonymizováno] domu ve [obec]“ [ulice] dle Objednávky byly řešeny individuálně přímo na stavbě a často probíhaly jen na základě ústních požadavků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (osoby oprávněné jednat za žalobce ve věcech realizačních – stavbyvedoucího). Práce dle Objednávky žalobce hradil na základě sjednané hodinové sazby. Z jednotlivých zápisů ve stavebním deníku vyplývá, že žalovaný před uzavřením SoD prováděl jednak: přípravné práce pro štukové omítky, jakož i další práce dle aktuálního zadání žalobce. Ačkoliv je dne 20. 11. 2017 ve stavebním deníku zapsáno„ začátek hrubování a štukování“, ze zápisů v následujících dnech (a to min. až do 1. 12. 2017) vyplývá, že štukování nemohlo být zahájeno dříve, protože nebyly hotovy přípravné práce. Ačkoli štukování stěn a kleneb započalo dne 1. 12. 2017, toto muselo být už dne 4. 12. 2017 přerušeno kvůli drážkování do zhotovených míst. Drážkování do zhotovených míst si vyžádal žalobce, proto se jedná o překážku na jeho straně. Ze zápisu dne 6. 12. 2017 je zřejmé, že probíhaly opět jen přípravné práce pro štukování (zatahování drážek na stropech a stěnách, škrábání malby, hrubování drážek), které měl zajistit žalobce v rámci stavební připravenosti, avšak toto nesplnil. Štukování pak probíhalo pouze ve dnech 5. 12. 2017, 7. až 9. 12. 2017 a 14. 12. 2017. Ve dnech 15. 12. až 21. 12. 2017 štukování neprobíhalo, nýbrž jen přípravné práce (zahazování drážek, zahazování a zazdívání odpadů, zapravování klenby, atd.), případně další práce (bourání podlahy, betonování odpadů v podlaze), které si žalobce rovněž objednal a zaplatil. Ve dnech 3. - 9. 1. 2018 probíhaly opět jen přípravné práce pro štukování (hrubování a stěrkování drážek stěny a stropy), které měl zajistit žalobce, případně další práce dle zadání žalobce (vylepování vaty pod stříškou, betonování). Štukování mohlo probíhat opět jen pár dní v lednu 2018, a to od 12. 1 do 16. 1. 2018. Z výše uvedených zápisů ve stavebním deníku vyplývá, že provádění prací dle SoD bylo již v počáteční fázi zdrženo z důvodů na straně žalobce, neboť tento nezajistil stavební připravenost tak, aby žalovaný mohl začít s prováděním díla dne 20. 11. 2017, dle SoD. Dílo dle SoD tak nebylo možné dokončit a předat v termínu 15. 4. 2018, a to z důvodů na straně žalobce (čl. VI. odst. 4 písm. b) SoD). Ze zápisů ve dnech 12. až 22. 2. 2018 vyplývá, že žalovaný v tomto období opět prováděl jen přípravné práce pro štukování (špricování, hrubování, škrábání stěn stropů, stěrkování a škrábání stěn, penetrování před stěrkováním, škrábání zdí a stropů, zahazování drážek). Dále byly v tomto období prováděny další práce dle objednávky žalobce, a to dozdívání stěny pod nosníkem, dozdívání íček (traverza), zalévání íček betonem, řezání trubek a kotev, bourání ytongové příčky, výnos suti apod. Kdyby žalobce zajistil stavební připravenost Stavby tak, aby mohl žalovaný zahájit štukování již 20. 11. 2017, k tomuto dalšímu zdržení by nedošlo. Zahájení štukování bylo zdrženo z důvodů, za které dle SoD odpovídá žalobce. Dle čl. VI. odst. 2 SoD jsou pro plnění díla rozhodující příznivé klimatické podmínky. Jelikož v tomto případě žalovaný nemohl příznivých klimatických podmínek využít z důvodu na straně žalobce (stavební nepřipravenost), byly nepříznivé klimatické podmínky (nízké teploty) v únoru a březnu 2018 důvodem pro prodloužení termínu dokončení a předání díla. Problémy s nepříznivými klimatickými podmínkami pokračovaly i dne 5. 3. 2018, kdy bylo zjištěno, že na staveništi zamrzla voda. Povinnost zajistit zařízení staveniště, a to včetně užitkové vody, která je pro realizaci prací dle SoD nezbytná, ležela na žalobci (čl. VII. odst. 5 a čl. VIII. odst. 13 SoD). Ze stavebního deníku je zřejmé, že do 15. 4. 2018 (původní termín dle SoD) nemohl žalovaný po většinu doby provádět štukové omítky z důvodů na straně žalobce (absence stavební připravenosti), případně kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. S ohledem na výše uvedené skutečnosti mohlo provádění štukových omítek dle SoD započít ve větším rozsahu až 23. 5. 2018, tedy v době více než měsíc po původním plánovaném termínu dokončení a předání díla dle SoD. K tomuto zdržení došlo z důvodů na straně žalobce, resp. v riziku žalobce. Byl to žalobce, kdo měl zajistit stavební připravenost a kdo i dle čl. VIII. odst. 21 SoD byl povinen zabezpečit plynulou koordinaci navazujících prací tak, aby zhotovitel byl oproštěn od zbytečných prostojů. Proto se žalovaný nemohl dostat do prodlení s dokončením a předáním díla dle SoD (§ 1968 věta druhá OZ). Dalším důvodem zrušení původního termínu dle SoD byla skutečnost, že si žalobce u žalovaného objednal další práce, které žalovaný prováděl na základě Objednávky, případně jako vícepráce dle SoD. Jelikož si žalobce a žalovaný nesjednali termín pro dokončení a předání díla dle SoD a Objednávky, v podobě dle pozdějších změn, použije se § 2590 odst. 2 OZ, podle něhož byl žalovaný povinen provést dílo dle Objednávky a SoD ve lhůtě přiměřené jeho povaze. Toto žalovaný splnil. Dle čl. VI. odst. 11 SoD:„ Objednatel je oprávněn požadovat po zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za každý i započatý den prodlení s dokončením či předáním díla oproti výše smluvenému termínu dokončení a předání díla dle odstavce 1.“ Jelikož byl žalovaný povinen dílo (práce dle Objednávky a SoD, v podobě pozdějších změn) dokončit a předat v době přiměřené jeho povaze, nikoliv v původní lhůtě 15. 4. 2018, nelze smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 11 SoD uplatnit. Dle zápisu žalobce ve stavebním deníku ze dne 24. 7. 2018 byly provedeny štukové omítky ve stejném rozsahu, jaký je uveden v Předávacím protokolu. Zápisem ze dne 25. 7. 2018 žalovaný vyzval žalobce k převzetí díla, avšak žalobce toto bezdůvodně po dobu dalších 15 dní zdržoval. Od 24. 7. 2018 již žalovaný na Stavbě žádné práce neprováděl a byl připraven k řádnému splnění své povinnosti dílo předat. Jelikož mu žalobce (bezdůvodně) neposkytl potřebnou součinnost, je třeba případné prodlení za dobu od 25. 7. 2018 do 8. 8. 2018 přičíst výlučně k tíži žalobce (viz ust. § 1968 OZ). S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby Okresní soud v Ostravě žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

4. K obraně žalované, se podáním ze dne 12. 8. 2021 žalobkyně vyjádřila, když uvedla, že„ obrana žalované je pro ni překvapivá, neboť žalovaná nikdy až dosud stavební nepřipravenost nenamítala. Tvrzení žalované jsou nepravdivá, nemohou nyní s tříletým odstupem po dokončení díla odůvodnit posunutí termínu dokončení díla, byla-li žalovaná po celou dobu provádění díla v tomto směru pasivní. Aby s odstupem let nedocházelo ke sporům, zda zhotoviteli nebránily v provádění díla nějaké překážky, bylo v SoD obsaženo jednoznačné ujednání, kterým se posun termínu dokončení díla (v případě výskytu překážek z důvodů na straně objednatele) řídí. Tímto ujednáním je článek VI. odst. 4 SoD, podle kterého je zhotovitel oprávněn posunout termín dokončení díla o dobu nezbytně nutnou, dojde-li k situaci, kdy zhotovitel nebude schopen plynule pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele. Zhotovitel je však podle předmětného ujednání SoD v takovém případě povinen„ neprodleně na takovou skutečnost upozornit objednatele zápisem do stavebního deníku, kde je povinen výslovně uvést, že skutečnost, kterou zapsal, má vliv na celkový termín díla a uvede počet dní, o který žádá posunutí termínu. Objednatel tento požadavek zhotovitele zhodnotí a musí jej písemně pod zápis objednatele schválit svým podpisem. V případě, že bude objednatelem podepsána pouze strana st. deníku, na které je zápis s požadavkem na prodloužení termínu obsažen, není to vyjádření souhlasu objednatele s posunutím termínu. Obě smluvní strany berou na vědomí, že stanovisko musí objednatel učinit písemně bezprostředně pod zápis objednatele a to s dovětkem„ nesouhlasím“ či„ souhlasím“ a zároveň musí uvést počet dní, o který se posune termín zhotovení díla.“ Smluvní strany si tak sjednaly zcela jednoznačná pravidla, jak postupovat v situaci, kdy zhotovitel z důvodů na straně objednatele nebude schopen plynule pokračovat v provádění díla. Zhotovitel je v takovém případě povinen zápisem ve stavebním deníku na takovou situaci jednoznačně upozornit, požádat o posunutí termínu dokončení díla a vyžádat si stanovisko objednatele. Žalobkyně si není vědoma žádné takové žádosti a tím méně pak posunutí termínu dokončení díla v souladu s popsaným postupem sjednaným v SoD. Pakliže žalovaná nepostupovala způsobem sjednaným v SoD, nemůže se domáhat posunutí termínu dokončení díla postupem, který je ve zjevném rozporu se sjednanými pravidly. Již z důvodu uvedeného výše nelze připustit posunutí termínu dokončení díla a zpochybnit prodlení žalované. Žalobkyně taktéž poukazuje na to, že vytýkané chybějící přípravné práce měla provádět (a prováděla) právě žalovaná. Žalobkyně a žalovaná nejprve dne 2. 10. 2017 uzavřely první smlouvu v podobě akceptace objednávky [číslo] SUBSTAV, jejímž předmětem bylo provedení zednických a betonářských prací na dané stavbě (a právě v rámci této objednávky žalovaná přípravné zednické práce prováděla), aby teprve dne 10. 11. 2017, tj. cca 6 týdnů po akceptaci objednávky a provádění zednických prací na stavbě, strany uzavřely SoD. Žalovaná tedy v době uzavírání SoD velmi dobře znala stav na stavbě, znala rozsah přípravných prací, které bude potřeba provést před vlastním předmětem díla definovaným v SoD, znala své vlastní možnosti při provádění přípravných prací a s těmito vědomostmi se zavázala k termínu dokončení díla uvedenému v SoD. Žalovaná tak ve svém vyjádření obrátila skutečný běh věcí, když líčila, že nemohla provádět dílo dle SoD a nejprve se musela neplánovaně věnovat přípravným pracím. Ve skutečnosti byly přípravné stavební práce objednány u žalované s předstihem několika týdnů a teprve v průběhu jejich provádění uzavřely strany další smlouvu, a to SoD. Žalovaná si tak vlastně stěžuje na to, že dílo dle SoD nestihla provést z důvodu, že nestihla provést ani přípravné práce objednané ještě před uzavřením SoD. Žalobkyně nejenom s ohledem na tento paradoxní způsob obrany žalované, ale zejména s ohledem na nedodržení sjednaného postupu pro prodloužení termínu provádění díla, odmítá výhrady žalované jako zcela neopodstatněné a trvá na podané žalobě.

5. Soud provedl v řízení následující důkazy: -) smlouva o dílo [číslo], -) faktura [číslo] na částku 160 245 Kč, zaplaceno 144 220,50 Kč a 16 024,50 Kč, -) smlouva o dílo ze dne 5. 5. 2017 mezi [územní celek] a žalobkyní, -) stavební deník č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], stavební deník (2) [číslo listu] – [anonymizováno], -) zápis o předání a převzetí díla s datem zahájení 20. 11. 2017 a datem ukončení 8. 8. 2018 -) dodatek č. 1 k objednávce [číslo] [rok] ze dne 31. 1. 2018, -) e-mail ze dne 10. 4. 2018 od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], -) e-mail ze dne 14. 2. 2018 od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], -) evidenční list změny stavby [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] -) objednávka [číslo] ze dne 2. 10. 2017.

6. Soud z provedených důkazů vzal za prokázány následující skutečnosti. Ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne 10. 11. 2017 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní (v pozici objednatele) a žalovanou (v pozici zhotovitele), v režimu ustanovení § 2586 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění. Jejím předmětem byl závazek žalované zhotovit dílo blíže specifikované v čl. II odst. 2 dané smlouvy (dodávka a provedení štukových vnitřních omítek – stěny vč. ostění a stropy – podle PD a přílohy č. 2 této smlouvy, kdy součástí díla je taktéž doprava a úklid dotčených prostor), prováděné na stavbě„ Stavební úpravy objektu [anonymizováno] dům, [obec]“ s místem plnění - v objektu [anonymizováno] domu, na ul. [adresa], parcela [číslo] v k.ú. [obec]. Termín zahájení díla byl sjednán ke dni 20. 11. 2017, termín dokončení a předání díla byl sjednán nejpozději do 15. 4. 2018 (čl. VI odst. 1 smlouvy). V čl. VI odst. 4 smlouvy bylo sjednáno, že„ zhotovitel je oprávněn posunout termín dokončení díla o dobu nezbytně nutnou, dojde-li k v průběhu provádění díla k navýšení rozsahu prací na základě požadavků objednatele, nebo dojde-li k situaci, kdy zhotovitel nebude schopen plynule pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele. Zhotovitel je pak povinen„ neprodleně na takovou skutečnost upozornit objednatele zápisem do stavebního deníku, kde je povinen výslovně uvést, že skutečnost, kterou zapsal, má vliv na celkový termín díla a uvede počet dní, o který žádá posunutí termínu. Objednatel tento požadavek zhotovitele zhodnotí a musí jej písemně pod zápis objednatele schválit svým podpisem. V případě, že bude objednatelem podepsána pouze strana stavebního deníku, na které je zápis s požadavkem na prodloužení termínu obsažen, není to vyjádření souhlasu objednatele s posunutím termínu. Obě smluvní strany berou na vědomí, že stanovisko musí objednatel učinit písemně bezprostředně pod zápis objednatele a to s dovětkem„ nesouhlasím“ či„ souhlasím“ a zároveň musí uvést počet dní, o který se posune termín zhotovení díla.“ V čl. VI odst. 5 a 6 smlouvy bylo sjednáno, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno a bylo-li vyklizeno staveniště. Dílo je dokončeno, je-li v celém rozsahu zhotoveno a byla-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu; dílo se nepovažuje za dokončené, má-li takové vady a nedostatky, které brání jeho řádnému užívání. Pro případ prodlení se zhotovením díla byla mezi účastníky v čl. VI odst. 11 smlouvy o dílo sjednána povinnost žalované společnosti zaplatit žalobkyni smluvní pokutu; konkrétně bylo ujednáno, že objednatel je oprávněn požadovat po zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý i započatý den prodlení s dokončením či předáním díla oproti smluvenému termínu dokončení a předání díla dle odstavce 1. Ujednáním o smluvní pokutě není dotčen nárok na náhradu škody. Ze Zápisu o předání a převzetí díla ze dne 8. 8. 2018 soud zjistil, že tato listina je za přejímatele (žalobkyně – [právnická osoba]) podepsána panem [příjmení], za dodavatele (žalovaná – [právnická osoba]) panem [příjmení]. Jedná se o dílo specifikované v rozsahu„ stavební úpravy objektu [anonymizováno] dům, [obec] – SoD [číslo]“, s datem zahájení ke dni 20. 11. 2017, a datem ukončení 8. 8. 2018. Konkrétně se jedná o dodávku a provedení štukových vnitřních omítek v 1. NP (místnost č. 102 – 106, 110, 114, 115, dř. schodiště 1. – 2. NP, celé beton; schodiště 1. – 3. NP), ve 2. NP (místnost č. 220 – 224, 203 – stěna s okny) a ve 3. NP (místnost č. 301 – 333, schodiště dřevěné 3. – 2. NP). Záruční doba byla sjednána v délce 65 měsíců, cena díla je uvedena ve výši 601 599,40 Kč. Přejímatel stvrdil, že dílo je bez zjevných vad a nedodělků, s tím, že náklady na úklid a opravy provedené jiným dodavatelem jsou řešeny v samostatném protokolu. Strany se výslovně dohodly, že rozsah plnění dle zjišťovacího protokolu, který je přiložen ke konečné faktuře, odpovídá celkovému rozsahu díla a předmět plnění je tímto splněn. Ze Stavebního deníku (1) č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo], č. l. [číslo] a ze Stavebního deníku (2) [číslo listu] – [anonymizováno] soud zjistil, že dne 3. 10. 2017 došlo k předání a převzetí staveniště – úpravy objektu [anonymizováno] dům, a to pro provádění zednických prací. Štukování stěn a kleneb započalo dne 1. 12. 2017. Ve stavebním deníku jsou taktéž zápisy o tom, že v určitých dnech zhotovitel nemohl pokračovat ve vymezené činnosti (kupř. dne 4. 12. 2017 je konstatováno, že štukování bylo zastaveno kvůli drážkování do zhotovených míst). Soud ze stavebních deníků nevzal za prokázáno, že by strany postupovaly dle čl. VI odst. 4 smlouvy o dílo, tj. že by zhotovitel objednatele neprodleně upozornil, že v průběhu provádění díla došlo k navýšení rozsahu prací na základě požadavků objednatele, nebo že by došlo k situaci, kdy zhotovitel není schopen plynule pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele. Soud nevzal ze stavebních deníků za prokázáno, že by zhotovitel„ neprodleně na takovou skutečnost upozornil objednatele zápisem do stavebního deníku, že by výslovně uvedl, že skutečnost, kterou zapsal, má vliv na celkový termín díla a uvedl počet dní, o který žádá posunutí termínu.“ Dle zápisu ve stavebním deníku ze dne 24. 7. 2018 má soud za prokázáno, že objednatel, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], dne 24. 7. 2018 potvrdil, že k tomuto dni jsou provedeny štukové omítky ve specifikovaném rozsahu (tj. provedení štukových vnitřních omítek v 1. NP (místnost č. 102 – 106, 110, 114, 115, rameno, dř. schodiště 1. – 2. NP; schodiště 1. – 3. NP), ve 2. NP (místnost č. 220 – 224, 203 – stěna s okny) a ve 3. NP (místnost č. 301 – 333, schodiště dřevěné 3. – 1. NP; celý schodišťový prostor). Takto vyspecifikovaný rozsah se zcela shoduje s popisem dodávky a provedení štukových omítek v Zápisu o předání a převzetí díla ze dne 8. 8. 2018. Ze stavebního deníku má soud dále za prokázáno, že dne 25. 7. 2018 zhotovitel vyzval objednatele k převzetí díla. Z objednávky ze dne 2. 10. 2017 [číslo], ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne 31. 1. 2018, soud zjistil, že práce na stavbě byly zahájeny již dne 3. 10. 2017. Na základě objednávky měla žalovaná provádět pro žalobkyni„ zednické a betonářské práce pro stavbu [anonymizováno] domu ve [obec]“ Vše v souladu s platnou projektovou dokumentací vypracovanou společností [právnická osoba] [ulice] dle objednávky měla žalobkyně hradit na základě sjednané hodinové sazby 270 Kč / hodinu bez DPH. Z před-žalobní výzvy ze dne 3. 12. 2020 soud zjistil, že touto žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 575 000 Kč, a to do sedmi dnů ode dne doručení výzvy žalované; s tím, že předmětná smluvní pokuta byla vyúčtována ve výzvě žalobkyně adresované žalované ze dne 25. 9. 2018.

7. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých ve svém rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

8. Pokud soud důkazy, které byly účastníky řízení, resp. žalovanou stranou, navrženy, neprovedl, bylo to z toho důvodu, že soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, a že navržené důkazy se vztahovaly toliko ke skutkovým tvrzením týkajícím se připravenosti stavby, týkajícím se podmínek, které na stavbě panovaly, tj. skutečností, které nemohly nikterak zvrátit učiněný závěr soudu, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, že nebyl dodržen sjednaný termín předání díla, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta, že mezi stranami byl sjednán mechanismus pro případ, že dojde v průběhu provádění díla k navýšení rozsahu prací na základě požadavků objednatele, nebo k situaci, kdy zhotovitel nebude schopen plynule pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele a že tento mechanismus, tato sjednaná pravidla, nebyl dodržen. <b>9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.</b> Mezi žalovanou společností (jako zhotovitelem) a žalobkyní (jako objednatelem) byla dne 10. 11. 2017 uzavřena smlouva o dílo [číslo], jejímž předmětem byl závazek žalované zhotovit dílo blíže specifikované v čl. čl. II odst. 2 dané smlouvy (dodávka a provedení štukových vnitřních omítek – stěny vč. ostění a stropy – podle PD a přílohy č. 2 této smlouvy, kdy součástí díla je taktéž doprava a úklid dotčených prostor), prováděné na stavbě„ Stavební úpravy objektu [anonymizováno] dům, [obec]“ s místem plnění - v objektu [anonymizováno] domu, na ul. [adresa], parcela [číslo] v k.ú. [obec]. Termín dokončení a předání díla byl sjednán 15. 4. 2018. Z objednávky ze dne 2. 10. 2017 [číslo], ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 31. 1. 2018, soud zjistil, že práce na stavbě byly zahájeny již dne 3. 10. 2017. Na základě objednávky měla žalovaná provádět pro žalobkyni„ zednické a betonářské práce pro stavbu [anonymizováno] domu ve [obec]“ V čl. VI odst. 4 smlouvy o dílo bylo sjednáno, že„ zhotovitel je oprávněn posunout termín dokončení díla o dobu nezbytně nutnou, dojde-li k v průběhu provádění díla k navýšení rozsahu prací na základě požadavků objednatele, nebo dojde-li k situaci, kdy zhotovitel nebude schopen plynule pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele. Zhotovitel je pak povinen„ neprodleně na takovou skutečnost upozornit objednatele zápisem do stavebního deníku, kde je povinen výslovně uvést, že skutečnost, kterou zapsal, má vliv na celkový termín díla a uvede počet dní, o který žádá posunutí termínu. Objednatel tento požadavek zhotovitele zhodnotí a musí jej písemně pod zápis objednatele schválit svým podpisem. V případě, že bude objednatelem podepsána pouze strana stavebního deníku, na které je zápis s požadavkem na prodloužení termínu obsažen, není to vyjádření souhlasu objednatele s posunutím termínu. Obě smluvní strany berou na vědomí, že stanovisko musí objednatel učinit písemně bezprostředně pod zápis objednatele a to s dovětkem„ nesouhlasím“ či„ souhlasím“ a zároveň musí uvést počet dní, o který se posune termín zhotovení díla.“ Dle zápisů ve stavebním deníku takovýto postup nebyl zhotovitelem realizován. Objednatel, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], dne 24. 7. 2018 potvrdil ve stavebném deníku, že k tomuto dni jsou provedeny štukové omítky ve specifikovaném rozsahu (tj. provedení štukových vnitřních omítek v 1. NP (místnost č. 102 – 106, 110, 114, 115, rameno, dř. schodiště 1. – 2. NP; schodiště 1. – 3. NP), ve 2. NP (místnost č. 220 – 224, 203 – stěna s okny) a ve 3. NP (místnost č. 301 – 333, schodiště dřevěné 3. – 1. NP; celý schodišťový prostor). Tento rozsah odpovídá celkovému rozsahu díla a předmět plnění byl tímto splněn. Dne 25. 7. 2018 zhotovitel vyzval objednatele k převzetí díla. Pro případ prodlení se zhotovením díla byla mezi účastníky v čl. VI odst. 11 smlouvy o dílo sjednána povinnost žalované společnosti zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Předmětné dílo bylo dle Zápisu o předání a převzetí díla dokončeno a fakticky předáno žalobkyni dne 8. 8. 2018. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za 115 dní prodlení s dokončením a předáním díla ve výši 575 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou společnost dopisem ze dne 25. 9. 2018 k úhradě smluvní pokuty 575 000 Kč a stanovila lhůtu splatnosti dne 2. 11. 2018. Žalovaná částku neuhradila. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř.

10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky podle následujících zákonných ustanovení: Ustanovení § 2856 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Ustanovení § 2590 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Ustanovení § 2604 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno; ustanovení § 2605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Ustanovení § 2628 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ustanovení § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Ustanovení § 1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

11. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil podle § 2856 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tedy tak, že mezi žalobkyní, jakožto objednatelem, a žalovanou, jakožto zhotovitelem, byla uzavřena platná smlouva o dílo.

12. V rámci uzavřené smlouvy o dílo byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta, a to za nedodržení termínu dokončení díla dle předmětné smlouvy o dílo; smluvní pokuta byla žalované účtována fakturou [číslo] se splatností dne 2. 11. 2018, v rámci výzvy ze dne 25. 9. 2018, doručené žalované dne 19. 10. 2018. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty.

13. Žalobkyně svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty opírala o čl. VI. bod 11. smlouvy o dílo, ve kterém bylo sjednáno, že objednatel je oprávněn požadovat po zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý i započatý den prodlení s dokončením či předáním díla oproti smluvenému termínu dokončení a předání díla dle odstavce 1.

14. Smluvní pokuta patří mezi instituty, které dluh utvrzují; ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

15. Soud má za to, že ujednání o smluvní pokutě je v souladu s § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), a že svým obsahem a účelem odpovídá dobrým mravům a zákonu ve smyslu § 547 o. z., a také pravidlům poctivého obchodního styku. Soud v řízení nedovodil, že by žalovaná po žalobkyni snad požadovala (podle § 1765 o. z.) obnovení jednání o smlouvě. Žalovaná měla dle názoru soudu veškerá možná rizika (související se smluvní pokutou pro případ prodlení) zvážit v době, kdy uzavírala smlouvu o dílo ze dne 10. 11. 2017. V době jejího uzavření věděla, jaká je na staveništi situace (sama na stavbě od 3. 10. 2017 vyvíjela činnost), věděla o připravenosti stavby, byla znalá poměrů na staveništi. Žalovaná nevyužila smlouvou sjednaný postup pro posunutí termínu dokončení díla o dobu nezbytně nutnou, dojde-li k v průběhu provádění díla k navýšení rozsahu prací na základě požadavků objednatele, nebo dojde-li k situaci, kdy zhotovitel nebude schopen plynule pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele.

16. Nová koncepce smluvní pokuty upravená s účinností od 1. 1. 2014 v § 2048 o. z., nepřevzala ustanovení § 545 odst. 3 ObčZ 1964, ze kterého podpůrně vyplývalo, že dlužník není povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení smluvní povinnosti nezavinil. Smluvní pokuta je nyní objektivizovaná bez možností liberace, a dlužník je povinen zaplatit ji bez ohledu na své zavinění. Okolnosti, za kterých smluvní povinnost poruší, nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty relevantní. Není však vyloučena dohoda dlužníka a věřitele, podle které bude dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu pouze při zaviněném či úmyslném porušení smluvní povinnosti nebo naopak lze sjednat, že ji nebude povinen zaplatit, zabránila-li mu ve splnění utvrzené povinnosti vyšší moc (viz Občanský zákoník V, Závazkové právo, Hulmák a kol. Velké komentáře, Nakladatelství C. H. BECK, str. 1282). Žádná takováto dohoda nebyla dle soudem učiněných závěrů mezi stranami uzavřena.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud došel k závěru, že žalobkyni vznikl z titulu smluvní pokuty pro případ prodlení nárok na zaplacení částky ve výši 500 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z., a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za prodlení od 3. 11. 2018 do zaplacení.

18. Soud žalobu co do částky ve výši 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75 000 Kč za dobu od 3. 11. 2018 do zaplacení zamítl, když vzal v řízení za prokázáno, že podle zápisu ve stavebním deníku ze dne 24. 7. 2018 byly provedeny štukové omítky ve stejném rozsahu, jaký je uveden v předávacím protokolu. Zápisem ze dne 25. 7. 2018 žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí díla, avšak žalobkyně dílo převzala až po dalších 15 dnech. Od 24. 7. 2018 již žalovaná na stavbě žádné práce neprováděla a byla připravena k řádnému splnění své povinnosti dílo předat.

19. Žalobkyně tak žalované neposkytla potřebnou součinnost, a prodlení za dobu od 25. 7. 2018 do 8. 8. 2018 je tak nutno přičíst k tíži žalobkyně, a to v souladu s § 1968 o. z., podle kterého dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, soud žalobkyni přiznal rovněž i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně v řízení požadovala ke dni vynesení rozsudku částku 575 000 Kč, ovšem úspěšná byla toliko v rozsahu 500 000 Kč, tedy v rozsahu 87 % a má tedy nárok na náhradu 74 % účelně vynaložených nákladů. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 75 686,60 Kč, což činí 74 % z částky 102 279,20 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 63 720 Kč za převzetí věci dle § 11 odst. 1 bod a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), sepis kvalifikované předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 bod d) AT, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 bod d) AT, za repliku k vyjádření žalované dle § 11 odst. 1 bod d) AT, za účast na jednání před soudem dne 14. 12. 2021 dle § 11 odst. 1 bod g) AT, za účast na jednání před soudem dne 22. 3. 2022 dle § 11 odst. 1 bod g) AT, přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 7 bod 6 AT (6 x 10 620 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b vyhlášky ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč), 21 % DPH z částky 65 520 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (tj. 13 759,20 Kč), a částky 23 000 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.

22. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána uhradit k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.