19 C 206/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 179 632 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 179 632 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 179 632 Kč za dobu od 15. 12. 2016 do zaplacení a na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 1 200 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 107 888 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 10. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 179 632 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] - uzavřela dne 22. 9. 2016 se žalovanou smlouvu o dílo, na základě které měla předchůdkyně žalobkyně provést opravy svislé hydroizolace obvodového zdiva vč. drenáží na adrese [adresa], a to za cenu 418 473,50 Kč vč. DPH. Strany se dohodly na zaplacení zálohy ve výši 280 000 Kč, kterou žalovaná včas uhradila. Mezi stranami bylo dále sjednáno provedení víceprací za cenu 41 159 Kč vč. DPH. Dne 7. 12. 2016 došlo k předání a převzetí díla žalovanou, která potvrdila, že dílo převzala bez zjevných vad a nedodělků, výhrad a činností předchůdkyně žalobkyně jí nevznikla škoda na objektu ani na majetku. Na základě shora uvedeného tedy vystavila předchůdkyně žalobkyně žalované dne 7. 12. 2016 fakturu č. [anonymizováno] se splatností 14. 12. 2016, znějící na částku 179 632 Kč, která se skládá z neuhrazené části ceny díla a z víceprací. Na tuto fakturu nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho, a to ani poté, co jí byla žalobkyní dne 15. 8. 2019 zaslána před-žalobní výzva. Pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4. července 2019, [číslo] o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. července 2019.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhovala žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Uvedla, že rozporuje tvrzení žalobkyně, že by byly sjednány jakékoliv vícepráce. Jednatel žalované žádný soupis provedených víceprací nepodepsal a žalovaná neudělila žádné jiné osobě mandát k uzavření takové dohody. Podpisy na listině označené jako Soupis víceprací a Předávací protokol se nepodobají podpisu jednatele žalované uvedenému ve smlouvě o dílo. Na žádné z těchto listin není připojeno razítko žalované. Statutární orgán žalované nepodepisoval ani stavební deník, který mu nebyl nikdy předložen. Předmětné dílo tak není k dnešnímu dni protokolárně převzato, tj. ani dokončeno, a cena za dílo tak není dosud splatná. Dále žalovaná namítala, že smlouvu o dílo podepsala za předchůdkyni žalobkyně paní [příjmení], která však k podpisu smlouvy v té době neměla žádný smluvní ani zákonný mandát a dále, že jí nikdy nebylo doručeno oznámení o postoupení předmětné pohledávky. Žalovaná rovněž uvedla, že oproti pohledávce žalobkyně započítává částku 65 000 Kč, která představuje škodu způsobenou [stát. instituce], která vznikla v důsledku provedení víceprací předchůdkyní žalobkyně bez souhlasu žalované, když mezi žalovanou a [územní celek] byla uzavřena dohoda o náhradě škody v uvedené výši.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z pracovní smlouvy ze dne 7. 7. 2015 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla u předchůdkyně žalobkyně zaměstnána jako účetní, a to na dobu neurčitou s datem nástupu práce dne 1. 9. 2015.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] je zapsána jako jednatelka předchůdkyně žalobkyně od 2. 12. 2016, přičemž jako den vzniku funkce je uvedeno datum 28. 11. 2016.

6. Z usnesení [název soudu] ze dne 30. 8. 2016, včetně úmrtního listu pana [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po dobu řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelému dne 21. 7. 2016 byla paní [jméno] [příjmení] ustanovena správcem části pozůstalosti, tj. podílu zůstavitele ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO].

7. Z usnesení [název soudu] ze dne 6. 6. 2017 soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] připadl z pozůstalosti mj. podíl zůstavitele [jméno] [příjmení] ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] o velikosti 100 %.

8. Ze smlouvy o dílo ze dne 22. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaná jako objednatel uzavřela s předchůdkyní žalobkyně jako zhotovitelem smlouvu, na základě které měl zhotovitel pro objednatele provést dílo nazvané„ výměna svislé hydroizolace obvodového zdiva“ a to u bytového domu na adrese [adresa]. Termín zahájení provádění díla byl stanoven na 26. 9. 2016 a termín dokončení díla a jeho předání objednateli byl stanoven na 15. 11. 2016. Za objednatele smlouvu podepsal [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované a za zhotovitele smlouvu podepsala [jméno] [příjmení], přičemž je zde uvedeno, že smlouvu uzavřela v zastoupení jednatele společnosti.

9. Z položkového rozpočtu ze dne 7. 9. 2016 bylo zjištěno, že celková cena za provedení díla byla stanovena na částku 418 474 Kč vč. DPH.

10. Ze stavebního deníku – listu č. 1, č. 4628431 až č. 4628435 byl zjištěn harmonogram provedených prací, přičemž v dolní části každého listu jsou uvedeny vždy dva nečitelné podpisy.

11. Ze soupisu víceprací ze dne 7. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná jako objednatel díla a právní předchůdkyně žalobkyně jako zhotovitel díla si sjednali provedení víceprací na předmětném díle a to za celkovou cenu 41 159 Kč, přičemž jsou zde popsány jednotlivé výkony a jejich ocenění. Soupis je podepsán panem [jméno] [příjmení], jednatelem žalované a paní [příjmení], v zastoupení jednatele předchůdkyně žalobkyně.

12. Ze závěrečného protokolu o předání a převzetí díla bylo zjištěno, že dne 7. 12. 2016 bylo předmětné dílo předáno objednateli vč. předání/vyklizení staveniště a předání klíčů od objektu, a to bez zjištěných vad a nedodělků. Jako osoby zúčastněné na předání a převzetí díla jsou zde uvedeni paní [příjmení] za zhotovitele a pan [příjmení] za objednatele. Protokol je podepsán panem [jméno] [příjmení], jednatelem žalované a paní [příjmení], v zastoupení jednatele předchůdkyně žalobkyně.

13. Z faktury - daňového dokladu č. [anonymizováno] ze dne 7. 12. 2016 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované dne 7. 12. 2016 fakturu za vícepráce a provedení díla, když celková částka po odečtení zaplacené zálohy ve výši 280 000 Kč činila 179 632 Kč, přičemž splatnost byla stanovena ke dni 14. 12. 2016.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne 4. 7. 1019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou ve výši 179 632 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou částku z uzavřené smlouvy o dílo ze dne 22. 9. 2016, která byla následně vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] ze dne 7. 12. 2016, a to žalobkyni jako postupníku.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2019, včetně podacího poštovního archu, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky ve výši 179 632 Kč s příslušenstvím žalobkyni a to prostřednictvím pošty dne 12. 7. 2020 na adresu žalované.

16. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 15. 8. 2019, včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 8. 2019, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 179 632 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, přičemž ji upozornila, že v případě jejího neuhrazení se žalobkyně obrátí se svým nárokem na soud. Z podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala tuto výzvy prostřednictvím pošty na adresu žalované dne 15. 8. 2019.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že působil přibližně do srpna 2020 u předchůdkyně žalobkyně jako stavbyvedoucí. Jednatele žalované pana [jméno] [příjmení] párkrát viděl a to právě v době, kdy prováděli práce na bytovém domě na ul. [ulice], to byla jediná práce, kterou pro žalovanou dělali. On se účastnil i fáze, kdy se stavba dokončovala, v rámci dokončení této stavby připravil dokumentaci, stavební deník a ostatní listiny s tím související, například veškeré povolenky, které dal do ruky buď paní [příjmení] nebo panu [příjmení]. Ví, že tito dva přijeli na stavbu, jeden z nich od něj dokumenty převzal a poté odjeli na další jednání, když nechtěli řešit danou věc na chodníku. Bylo to někdy poté, co paní [příjmení] zemřel manžel. Vždy, když žádal pana [příjmení] o podpis ve stavebním deníku, tak ten se vymluvil, například že spěchá, nebo že„ jim věří“ apod. Co se týče podpisu ve stavebním deníku, tak ten učinil pan [příjmení], což byl předseda družstva předmětného bytového domu. V dané věci působil svědek jako stavbyvedoucí, smluvně nikterak nejednal. Stavba byla v podstatě bezproblémová, vybavuje si, že nějaké vícepráce tam byly. Nemůže říct, že by pan [příjmení] dílo při dokončení nějak zkontroloval, moc ho to nezajímalo, nikdy nechtěl vysvětlit například použité technologie apod. I poslední den stavby proběhl standardně, pan [příjmení] obešel celý dům, žádný konflikt mezi ním a paní [příjmení] nezaregistroval. Nebyl přítomen tomu, že by pan [příjmení] nechtěl stavbu převzít. Pana [příjmení] po tomto dnu již neviděl, později se dozvěděl, že prý nezaplatil zbývající fakturu.

18. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla kontaktována panem [příjmení] ve věci provedení opravy svislé hydroizolace obvodového zdiva na adrese [ulice] v [obec] Pan [příjmení] si předchůdkyni žalobkyně našel na internetu, představil se jako zástupce realitní společnosti, která zajišťuje pro jiné subjekty různé opravy apod. Poté, co provedla obhlídku objektu, zaslala panu [příjmení], resp. žalované, mailem nabídku. S nabídkou byli seznámeni také ostatní nájemníci předmětného domu v čele s panem [příjmení]. Následně vypracovala návrh smlouvy o dílo, včetně položkového rozpočtu. Smlouva o dílo byla uzavřena někdy na podzim 2016. K podpisu smlouvy došlo na adrese předmětného bytového domu, byl tam přítomen pan [příjmení] za žalovanou, který představil zhotoviteli pana [příjmení], který měl vykonávat„ technický dozor“ stavby a vzhledem k jeho každodenní přítomnosti také na stavbu každý den dohlížel. Uzavření smlouvy byl přítomen rovněž pan [příjmení]. Předchůdkyni žalobkyně byla zaplacena záloha celkem 280 000 Kč. Na tyto zálohy byly řádně vystaveny faktury. Bylo ujednáno, že doplatek ceny díla bude uhrazen při převzetí zakázky. Zakázka byla cca. za 4-5 týdnů dokončena. Po celou dobu byl řádně veden stavební deník, který podepisoval pan [příjmení] jako předseda daného bytového družstva. Po dokončení díla proběhlo jeho předání, kdy toto fyzicky vedl pan [příjmení], stavbyvedoucí předchůdkyně žalobkyně. Ten měl při předání také připravenu veškerou dokumentaci, stavební deník a další související dokumenty, které byly následně předány panu [příjmení]. Ona sama měla s panem [příjmení] ještě domluvenou obchodní schůzku týkající se dalších staveb, ta proběhla, a následně po jejím ukončení pan [příjmení] šel k jejímu autu, ve kterém měla protokol o předání a převzetí díla, ve kterém bylo mj. uvedeno, že dílo je bez vad a nedodělků, ke kterému dni se vyklizuje staveniště apod. Protokol pan [příjmení] podepsal a sdělil jí, že u sebe nemá razítko, ale že si snad strany věří. Pan [příjmení] tedy dostal veškerou dokumentaci, protokol o předání díla, soupis provedených prací a konečnou fakturu, když všechny tyto dokumenty i podepsal, před podpisem je četl a neměl k nim žádné připomínky. Na díle byly rovněž prováděny vícepráce, ty jsou uvedeny ve stavebním deníku. Jednalo se např. o výkopové práce, které nešly provést strojově apod. V případě, že vyjdou vícepráce najevo, postup je takový, že se kontaktuje investor a pošle se mu kalkulace k předmětným vícepracím. Vícepráce byly řešeny s panem [příjmení], který měl podle vyjádření pana [příjmení] mít blíž jak k prováděnému dílu, tak k ostatním nájemníkům bytového domu. Poté, co faktura nebyla ze strany objednatele zaplacena, kontaktovala pana [příjmení] a ten jí sdělil, že předmětný bytový dům má k provedenému dílu výhrady a fakturu z tohoto důvodu nelze uhradit. Na to tedy kontaktovala telefonicky pana [příjmení], který jí sdělil, že bytový dům výhrady k provedenému dílu nemá a naopak, že faktura byla koncem roku 2016 zaplacena.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci realizace předmětné hydroizolace oslovil pana [příjmení], který přišel s cenovou nabídkou od žalované. Na základě této cenové nabídky byla uzavřena smlouva o dílo a následně realizována stavba. U předání staveniště nebyl přítomen, to proběhlo za účasti místopředsedy SVJ pana [jméno] [příjmení]. Paní [příjmení] nikdy neviděl, byl s ní v kontaktu pouze telefonicky. Neobdržel žádnou informaci, že by dílo prováděla jiná firma, naopak pan [příjmení] mu sdělil, že toto jsou jeho lidi. Nevěděl tedy, že dílo realizuje subdodavatel a pan [příjmení] je toliko prostředník. V průběhu stavby došlo k určitým nejasnostem mezi projektovou dokumentací a samotnou realizací stavby. Sám si ověřoval, zda je realizace stavby v souladu s postupem, který deklaroval výrobce příslušné hydroizolace a dospěl k závěru, že ano. Už nedokáže říct, zda byly prováděny i nějaké vícepráce či nikoliv. Veškeré faktury za předmětné dílo byly žalované proplaceny. Až posléze jej kontaktovala paní [příjmení], která svědkovi sdělila, že právě její společnost realizovala dílo a že pan [příjmení] této společnosti dluží. Po předložení stavebního deníku uvedl, že podpis na čl. 4628431, 4628432, 4628433, 4628434 a čl. 4628435 je jeho.

20. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 22. 9. 2016 smlouvu, na základě které měla předchůdkyně žalobkyně provést výměnu svislé hydroizolace obvodového zdiva, a to u bytového domu na adrese [adresa]. Celková cena za provedení díla byla stanovena na částku 418 474 Kč vč. DPH. Žalovaná uhradila zálohu 280 000 Kč s tím, že zbývající částka měla být zaplacena při převzetí díla. Mezi stranami bylo dále sjednáno provedení víceprací na předmětném díle a to za celkovou cenu 41 159 Kč. Dne 7. 12. 2016 bylo dílo předáno žalované, a to bez zjištěných vad a nedodělků. Následně předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [anonymizováno], kde žalované vyúčtovala vícepráce a zbylou část ceny za provedení díla, když celková částka činila 179 632 Kč, přičemž splatnost byla stanovena ke dni 14. 12. 2016. Žalovaná uvedenou částku nezaplatila a to ani poté, co jí žalobkyně dne 15. 8. 2019 vyzvala k její úhradě. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ve výši 179 632 Kč s příslušenstvím na žalobkyni a dne 15. 8. 2019 o tom zaslala oznámení žalované.

21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Předchůdkyně žalobkyně jako zhotovitel se zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovanou jako objednatele dílo spočívající ve výměně svislé hydroizolace obvodového zdiva u bytového domu na adrese [adresa]. Žalovaná jako objednatel se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj předchůdkyni žalobkyně odměnu ve výši 418 474 Kč. Mezi účastníky bylo dále sjednáno provedení víceprací na předmětném díle a to za celkovou cenu 41 159 Kč. Dílo bylo dokončeno a předáno, přičemž žalovaná jako objednatel převzala dokončené dílo bez výhrad. Žalovaná dosud uhradila toliko částku 280 000 Kč. Zbývající část ceny díla a cenu za vícepráce nezaplatila ani poté, co jí žalobkyně zaslala písemnou výzvu k plnění. Předmětnou pohledávku na úhradu dlužné částky s příslušenstvím postoupila předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalované. Z výše uvedených důvodů soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 179 632 Kč žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžité částky, byla zavázána dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 179 632 Kč za dobu od 15. 12. 2016 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Dále byla žalovaná zavázána nahradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 shora citovaného vládního nařízení, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, když je nepochybné, že jak předchůdkyně žalobkyně, tak žalovaná, smlouvu o dílo uzavíraly v rámci své podnikatelské činnosti. Soud uložil žalobkyni zaplatit žalované dlužnou částku, včetně příslušenství, do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

22. K námitce žalované, že vícepráce nebyly mezi stranami sjednány, neboť soupis víceprací ze dne 7. 12. 2016 nebyl žalovanou resp. jejím jednatelem panem [příjmení] podepsán, když zde uvedený podpis není jeho, soud uvádí následující. V řízení bylo prokázáno, že soupis víceprací podepsal jednatel žalované pan [jméno] [příjmení]. V daném případě soud vycházel z výpovědi [jméno] [příjmení], která podrobně popsala komunikaci s jednatelem žalované i okolnosti podepisování jednotlivých dokumentů, které korespondují s provedenými listinnými důkazy i výslechy svědků [příjmení] a [příjmení]. Soud tedy neměl důvod jí nevěřit. K prokázání pravosti podpisu jednatele žalované bylo žalovanou stranou navrhováno provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Soud tedy vyzval žalovanou stranu k zaplacení zálohy na provedení důkazu ve smyslu § 141 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná zálohu nezaplatila, důkaz tak nebylo možno provést, přičemž žalovaná strana byla o těchto možných následcích soudem poučena. Žalovaná rovněž navrhovala účastnický výslech jednatele [jméno] [příjmení]. Ten se však k jednání konanému dne 9. 9. 2021 bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.

23. Na shora uvedené pak soud zcela odkazuje také v případě námitky žalované, že rovněž závěrečný protokol o předání a převzetí díla nebyl podepsán jednatelem [jméno] [příjmení] a že tedy dílo nebylo dosud převzato tj. dokončeno. V souladu s výše uvedenými závěry je tak třeba konstatovat, že závěrečný protokol o předání a převzetí díla byl podepsán panem [příjmení], došlo tedy k provedení díla, neboť bylo dokončeno a předáno ve smyslu § 2604 občanského zákoníku.

24. Žalovaná dále v řízení namítala, že stavební deník nebyl nikdy jednateli žalovanému předložen a ten jej také nikdy nepodepsal. K tomu je nutno uvést, že stavební deník skutečně nebyl podepisován jednatelem žalované, když v řízení bylo prokázáno, že stavební deník podepisoval„ za investora“ předseda SVJ předmětného bytového domu pan [jméno] [příjmení], který v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že podpisy ve stavebním deníku jsou jeho. Uvedené potvrdil i svědek [jméno] [příjmení], stavbyvedoucí, který dále uvedl, že když žádal o podpis deníku pana [příjmení], tak ten se vždy vymluvil, že spěchá, nebo že si věří apod. [jméno] [příjmení] uvedla, že pan [příjmení] prezentoval pana [příjmení] jako„ technický dozor“ stavby, který má mít blíž jak k prováděnému dílu, tak k ostatním nájemníkům předmětného bytového domu. Lze tak uzavřít, že kontrolu provádění díla a související podepisování stavebního deníku měl na základě dohody předchůdkyně žalobkyně s žalovanou na starosti za žalovanou převážně [jméno] [příjmení], přičemž jednatel žalované pan [příjmení] měl možnost do deníku nahlížet a byl rovněž žádán o jeho podepsání, nikdy tak ale neučinil, což však nelze klást k tíži žalobkyně.

25. K námitce žalované, že jí nebylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky je nutno dodat, že žalobkyně v řízení prokázala zaslání uvedeného oznámení na adresu žalované. Oznámení se tak dostalo do dispoziční sféry adresáta (žalované), tedy, žalovaná měla možnost se s tímto projevem vůle žalobkyně seznámit, přičemž není rozhodné, zda tak skutečně učinila nebo ne.

26. K námitce žalované ohledně neplatnosti smlouvy o dílo z důvodu absence oprávnění [jméno] [příjmení] jednat v této věci za předchůdkyni žalobkyně, je nutno uvést, že v době uzavírání předmětné smlouvy [jméno] [příjmení] nebyla jednatelkou předchůdkyně žalobkyně, nýbrž její zaměstnankyní a správkyní části pozůstalosti, a to podílu zůstavitele ve společnosti. S ohledem na situaci ve společnosti (jediný společník a jednatel předchůdkyně žalobkyně zemřel) byla paní [příjmení] osobou, která jménem předchůdkyně žalobkyně po celou dobu komunikovala se žalovanou, resp. s panem [příjmení]. Ten jistě musel být seznámen s tím, že se nejedná o jednatelku společnosti, když tuto informaci si mohl ověřit v obchodním rejstříku. Rovněž u podpisu paní [příjmení] na listinách je uvedeno:„ v zastoupení jednatele společnosti“, tedy jako jednatelka v tomto vztahu ani nevystupovala. Žalovaná s paní [příjmení] smlouvu o dílo uzavřela, když strany se následně chovaly podle smlouvy, tj. předchůdkyně žalobkyně provedla dílo a žalovaná jí poskytla část odměny. S ohledem na výše uvedené tak dle názoru soudu není námitka neplatnosti smlouvy důvodná. Ostatně paní [příjmení] se následně stala jednatelkou a jedinou společnicí předchůdkyně žalobkyně a další jednání ve věci (Závěrečný protokol o předání a převzetí díla či soupis o provedených„ víceprací“) již za předchůdkyni žalobkyně podepisovala z pozice jednatelky společnosti.

27. Žalovaná dále v řízení uplatnila námitku započtení a to ve výši 65 000 Kč, přičemž tato částka má představovat škodu způsobenou [stát. instituce], která vznikla v důsledku provedení víceprací předchůdkyní žalobkyně bez souhlasu žalované, když mezi žalovanou a [územní celek] byla uzavřena dohoda o náhradě škody ve shora uvedené výši. U soudního jednání, které se konalo dne 26. 1. 2021, byla žalovaná poučena a vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů dle § 118a o. s. ř, zejména k tomu, že její započítávaná pohledávka vznikla, z jakého právního důvodu a v jaké výši. Žalovaná na poučení ze strany soudu nereagovala. Neunesla tak břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k této námitce.

28. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byla žalovaná dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázána zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 107 888 Kč. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 186 Kč a z nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívajících v odměně zástupce v částce 8 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § dle § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), přičemž zástupce žalobkyně učinil v řízení následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, před-žalobní výzva ze dne 15. 8. 2019 dle § 11 odst. 1, písm. d) AT, 2× písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT – žaloba ze dne 2. 9. 2019, reakce na vyjádření žalované ze dne 4. 2. 2020, 5 × účast na jednání u soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. za 9 úkonů právní služby celkem 74 700 Kč, dále je nutno připočíst náhradu hotových výdajů stanovených paušální částkou 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. celkem 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby dle ustanovení § 13 odst. 1, 4 AT. Dále pak žalobci náleží cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 358/2019 Sb., za cestu k ústnímu jednání dne 16. 6. 2020 a 8. 9. 2020 ze [obec] do [obec] a zpět motorovým vozidlem [značka] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], celkem 352 km (tj. 2 x 176 km), při spotřebě 7,8 l /100 km (dle doloženého velkého TP), ceně Naturalu 95 - 32 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč/km, tj. 2 357 Kč. Podle § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 589/2020 Sb., mu dále náleží za cestu k ústnímu jednání dne 26. 1. 2021, 9. 9. 2021 a 30. 11. 2021 ze [obec] do [obec] a zpět motorovým vozidlem [značka] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], celkem 528 km (tj. 3 x 176 km), při spotřebě 7,8 l /100 km (dle doloženého velkého TP), ceně Naturalu 95 – 27,80 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km, tj. 3 468 Kč. A dále náhrada za daň z přidané hodnoty (21%) ve výši 17 477Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem se tedy jedná o částku 107 888 Kč.

29. Žalovaná s ohledem na svůj neúspěch ve věci byla zavázána zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 / 1 o.s.ř.).