19 C 266/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 193 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, doručená soudu dne 31. 8. 2021, ve znění změny žaloby, která byla dne 22. 8. 2023 soudem připuštěna, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku ve výši 193 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky ve výši 193 000 Kč za dobu od 23. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 55 176 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku ve výši 7 646 Kč, jež odpovídá nákladům vynaloženým soudem na znalecké dokazování v této věci, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 31. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 193 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že„ jednatelka žalobkyně - [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - uzavřela v roce 2008 se žalovanou společností [právnická osoba] smlouvu o vedení účetnictví, tehdy jako jednatelka společnosti [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že postupem času rozsah sjednaných prací narůstal a neomezoval se toliko na vedení účetnictví, byla postupně navyšována odměna za provedené práce, přičemž dne 1. 9. 2017 uzavřela [anonymizováno] [jméno] [příjmení] novou smlouvu se žalovanou o vedení účetnictví a daňové evidence, kdy byla stanovena měsíční odměna ve výši 30 000 Kč. Tato smlouva však byla uzavřena již na novou firmu, a to žalobkyní [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], když tato firma nebyla zatížená povinností platit DPH. Již v roce 2017 však žalovaná firma neplnila povinnosti z předmětné smlouvy, když dlužila odměnu žalobkyni za tři měsíce, poté za celý rok 2018 a jeden měsíc za rok 2019. Celkově se jednalo o částku 243 000 Kč, kdy nakonec byla mezi žalobkyní a žalovanou ukončená spolupráce v únoru 2019, kdy došlo k částečné úhradě pohledávek. Vzhledem k tomu, že část nároku na odměnu z roku 2017 je promlčená, zbývá uhradit dluh za odměnu za celý rok 2018 a za leden 2019 ve výši 33 000 Kč, takže celkem ve výši 193 000 Kč. Proti jednatelce - [anonymizováno] [příjmení] - je vedeno před [název soudu] trestní řízení pro skutek kvalifikovaný jako přečin zpronevěry dle § 206 odst.1, 3 trestního zákoníku spočívající v obvinění, že měla neoprávněně převést na svůj účet finanční prostředky ve výši 330 000 Kč, což však jednatelka žalobkyně rozhodně popírá. V trestním řízení se obsáhle jednatelka vyjádřila k vzájemnému obchodnímu vztahu a předložila listiny s ověřenými podpisy jednatele žalované pana [příjmení], jednak zmíněnou smlouvu a jednak i plnou moc ze dne 24. 5. 2010. Pokud se jednatel žalované, pan [příjmení], vyjádřil v přípravném řízení, že žádnou takovou smlouvu nepodepsal, a že taková odměna nebyla dohodnuta, toto tvrzení je nepravdivé, přičemž na obou listinách existuje nápadně shodný podpis, a navíc úředně ověřený. Bez ohledu na výsledek trestního řízení má žalobkyně za to, že ji za řádnou provedenou práci nebyla dle smlouvy vyplacena odměna v celkové výši 193 000 Kč. Proto žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala dne 22. 7. 2021 žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 193 000 Kč formou předžalobní výzvy. K této výzvě pak žalovaná dne 12. 8. 2021 uvedla, že tento nárok neuznává a považuje ho za nedůvodný. Žalobkyně kromě žalované částky požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 %, a to ode dne 23.7.2021 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení.“ 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci podání ze dne 7. 10. 2021; uvedla, že žalobní nárok neuznává, má zato, že žalobkyni na vymáhání předmětné částky nárok nevznikl, nárok neexistuje.

3. V rámci jednání konaného dne 25. 1. 2022 soudkyně seznámila žalobkyni se svým předběžným právním náhledem na souzenou věc, konstatovala závěr z Odborného vyjádření [anonymizováno], [stát. instituce], ve smyslu § 105 odst. 1 tr. řádu z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma ze dne 1. 4. 2020, založeného ve spisu [název soudu] [spisová značka], na který žalobkyně v žalobě odkazovala. Ze závěru tohoto Odborného vyjádření ze dne 1. 4. 2020 vyplývá, že„ podpis [číslo] vepsaný do otisku razítka v rubrice„ klient“ na 4. straně„ smlouvy o vedení účetnictví a daňové evidence“ ze dne 1. 9. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] (klient) a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (poskytovatel) není pravým vlastnoručním podpisem osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], jehož vzorky podpisů byly předloženy; jedná se o padělek napodobeného charakteru.“ Žalobkyně i po tomto konstatování setrvala na svých žalobních tvrzeních, že žalobní nárok odvozuje z platně uzavřené smlouvy o vedení účetnictví a daňové evidence ze dne 1. 9. 2017. Žalobkyně navrhla důkaz znaleckým posudkem, kterým bude prokázáno, že podpis na smlouvě o vedení účetnictví ze dne 1. 9. 2017 je vlastnoručním podpisem jednatele žalované společnosti, pana [jméno] [příjmení].

4. Ze Znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], opatřeného znaleckou doložkou, vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem v oborech písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma, soud zjistil, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno] [příjmení], na lince podpisové doložky„ poskytovatel“ na [anonymizováno] listu listiny Smlouva o vedení účetnictví a daňové evidence ze dne 1. 9. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] – ozn. [číslo] není pravým podpisem jednatele žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], ale jedná se o padělek, vyhotovený nápodobou (případně i„ obtažením“) vzoru jeho podpisu.

5. Žalovaná reagovala na vypracování znaleckého posudku podáním ze dne 20. 10. 2022, ve kterém uvedla, že„ závěr znalce [příjmení] [celé jméno znalce] považuje za naprosto kategorický, když znalec uvádí, že sporný podpis na„ smlouvě o vedení účetnictví a daňové evidence“ ze dne 1. 9. 2017 není pravým podpisem jednatele žalované, ale jedná se o padělek vyhotovený nápodobou, případně i obtažením vzoru jeho podpisu. Proti znaleckému posudku nevznáší žalovaná námitky. V této věci se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 193 000 Kč s příslušenstvím, jako neuhrazené odměny za služby, které údajně měla poskytnout žalobkyně žalované právě dle„ smlouvy o vedení účetnictví a daňové evidence“ ze dne 1. 9. 2017, když je ze strany žalobkyně tvrzeno, že tato smlouva byla skutečně mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena a byla jí sjednána mimo jiné i odměna za služby. Toto bylo znaleckým posudkem zcela jednoznačně vyvráceno, když je postaveno na jisto, že podpis jednatele žalobce na předmětné smlouvě je padělaný. Je tedy prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl založen smluvní vztah. Současně žalovaná konstatuje, že žalobkyně v žalobě ani netvrdí, že by žalované poskytovala nějaké služby, resp. nějaké konkrétní služby stran„ vedení účetnictví a daňové evidence“. V žalobě uvádí, že mělo dne 1. 9. 2017 dojít k uzavření smlouvy o vedení účetnictví a daňové evidence, což je vyvráceno, v žalobě pouze specifikuje, které ze„ sjednaných odměn“ jí nebyly žalovanou uhrazeny. Žalovaná k tomu tedy uvádí, že žalobkyně jí žádné služby neposkytovala, a to ani na základě smlouvy, ani bezesmluvně; žalovaná i nadále navrhuje, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.“ 6. Soudkyně poučila žalobkyni v rámci jednání konaného dne 24. 1. 2023 v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, že je povinna doplnit tvrzení a označit důkazy ke svým tvrzením, a to ke skutečnosti, jaké konkrétní služby, resp. práce, za jakou cenu, v jakém rozsahu, v jakém období žalobkyně žalované poskytovala.

7. Podáním ze dne 31. 1. 2023 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a označila důkazy k nim; konkrétně uvedla: „ Objem činnosti žalobkyně pro žalovanou od roku 2008 postupně narůstal a neomezoval se toliko na vedení účetnictví. [právnická osoba] vznikla 13. 2. 2008 a od května 2008 jí začala účtovat [právnická osoba] [anonymizováno]., nejprve za částku 2 500 Kč + DPH měsíčně + 200 Kč + DPH za 1 zaměstnance a 10 Kč + DPH za 1 brigádníka (DOPP). Jelikož společnost začínala a měla málo jak dodavatelských, tak odběratelských faktur a jen jednoho zaměstnance – cena se odvíjela od této skutečnosti. S nárůstem počtu zaměstnanců a DOPP, a současně s nárůstem objemu prací, které žalobkyně vykonávala pro [právnická osoba] [anonymizováno] se navyšovala i cena, a to v roce 2009 na částku 5 260 + DPH, v roce 2010 na částku 9 500 Kč + DPH, od června 2011 na částku 15 000 + DPH a od prosince 2014 na částku 33 000 vč. DPH, která byla fakturována až do června 2017. Od srpna 2017 částku 30 000 Kč bez DPH fakturovala [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], která vznikla v srpnu 2017 – jednatel společnosti [právnická osoba] podepsal souhlas s umístěním sídla na adrese jeho budovy v [obec]. Tato převzala účetní a administrativní práce za [právnická osoba] [anonymizováno]. Částka 30 000 Kč byla fakturována proto, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] v době svého vzniku ještě nebyla plátce DPH. Prvotní objem prací spočíval pouze ve vedení účetní agendy a zpracování mezd a DOPP. Postupně se začaly přidávat činnosti jako: účast na ranním nástupu zaměstnanců a jejich rozdělení na jednotlivé zakázky a zaznamenání nepřítomností, případně i odvoz zaměstnanců včetně pracovních pomůcek a nářadí na zakázku, vydávání hotovosti na nákup PHM a drobného materiálu, vystavování faktur, veškeré sekretářské práce, přebírání materiálu na sklad, výběry hotovosti z banky, osobní účast při výplatě mezd, a to až do pozdních nočních hodin, zajišťování kontokorentu a úvěrů včetně leasingů i zpětných v rámci banky, a celková spolupráce s bankou při vyřizování, předávání podkladů potřebných pro vypracování výše uvedených, včetně osobní účasti na jednotlivých schůzkách a při podepisování dokumentů, veškerá personalistika – vypracování pracovních smluv, dohod o provedení práce, také jejich ukončení, přihlášky a odhlášky zaměstnanců, zpracování evidenčních listů důchodového pojištění, vydávání potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnanců pro vypracování daňových přiznání k dani z příjmu fyzických osob, případné vypracování vyúčtování přeplatku daně z příjmu ze závislé činnosti a její vratka v rámci vyúčtování mzdy, zajišťování učňů pro zajištění praxe a případně zajištění nových pracovních pozic. Tzn. jednání s učňovskými školami, jednání s učni a jejich rodiči, zajišťování smluv s učilištěm, zajišťování školení BOZP, včetně účasti zaměstnanců, účast při kontrole inspektorátu bezpečnosti práce a celková příprava podkladů pro tuto kontrolu, včetně osobního doručení podkladů na Inspektorát bezpečnosti práce, osobní účast při úrazu na pracovišti, včetně odvozu ochranných pomůcek na dané pracoviště a zajištění návštěv zraněného zaměstnance v nemocnici, zajištění telefonické komunikace odběratelsko-dodavatelských vztahů a zajišťování termínu úhrad jak pro dodavatele, tak od odběratelů, zajištění provozu budovy na ul. [ulice] v [obec], tzn. odvoz odpadů, včetně úhrad v hotovosti, zajištění instalatérských prací při havárii na WC a v tzv. dílně společnosti, zajištění bezpečnostní služby pro společnost, včetně komunikace s technikem. Zajišťování veškeré komunikace s bezpečnostní agenturou při podezření na vloupání do objektu, včetně osobní účasti a jednání s Policií ČR i o sobotách a nedělích, zajištění právního zástupce pro společnost a jednání s ním, vyřizování vzorů smluv a další administrativa s právní kanceláří, také celé vyřízení nové s.r.o., vyhotovování nájemních smluv a přebírání úhrad nájemného a vypracování příslušných dokladů k těmto úhradám a jejich předávání majiteli objektu, čištění automatu na kávu, zajištění dodávek náplní do kávomatu, jejich výměna, výběr mincí z kávomatu, jejich výměna za papírové bankovky a předání majiteli, sehnání automechanika na opravu firemních i osobních dodávek a předávání a přebírání těchto dodávek oproti úhradě, zajištění ostrahy objektu (brigádně) v nočních hodinách – mimo bezpečnostní agenturu, aby nedošlo k pokusu jednak o vykradení objektu a jednak k pokusu o poškození a vykradení nákladního vozidla s rukou bývalým zaměstnancem, osobní jednání při některých schůzkách jednatele s dodavateli či odběrateli, zastupování jednatele [právnická osoba] v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti např. dovolené, zpracování daňových přiznání za fyzickou osobu – OSVČ a dále daně z nemovitých věcí za fyzickou osobu. Uvedený rozsah prací žalobkyně vykonávala po celé žalované období, kdy jako jednatelka firmy žalobce docházela do zaměstnání kolem šesté hodiny a často pro žalovaného vykonávala práce až do pozdních večerních či nočních hodin.“ 8. V podání ze dne 31. 3. 2023 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a označila důkazy ke skutečnostem týkajícím se časového rozsahu poskytnutých služeb, resp. prací žalobkyní žalované, a týkajícím se hodnoty (obvyklé ceny) konkrétního plnění poskytnutého žalobkyní žalované.

9. Soud na tato podání žalobkyně ze dne 31. 1. 2023 a 31. 3. 2023 reagoval dne 22. 8. 2023 připuštěním změny žaloby, v souladu s ustanovením § 95 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, a to z důvodu překvalifikování skutkových tvrzení, když žalobkyně původně žalovala o zaplacení dlužné odměny na základě smlouvy o vedení účetnictví uzavřené mezi účastníky, a s ohledem na průběh dokazování dospěla k závěru, že ze smlouvy žalovat nelze; v důsledku toho fakticky změnila žalobní tvrzení tak, že se dále bude domáhat vydání bezdůvodného obohacení.

10. Soud provedl v řízení dokazování a zjistil následující skutečnosti: ze Znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], opatřeného znaleckou doložkou, vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem v oborech písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma, ve spojení se smlouvou o vedení účetnictví a daňové evidence ze dne 1. 9. 2017, soud zjistil, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno] [příjmení], na lince podpisové doložky„ poskytovatel“ na 4. listu listiny Smlouva o vedení účetnictví a daňové evidence ze dne 1. 9. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] – ozn. [číslo] není pravým podpisem jednatele žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], ale jedná se o padělek, vyhotovený nápodobou (případně i„ obtažením“) vzoru jeho podpisu; svědkyně [jméno] [příjmení], sestra jednatelky žalobkyně, uvedla, že do 30. 6. 2017 účetní a evidenční činnosti vykonávala pro [právnická osoba] firma [právnická osoba], kde byla svědkyně společníkem a jednatelem; jednalo se o vedení účetnictví, pomocné práce, vedení mzdové agendy, vedení daňových reportů, zasílání dokumentů státním úřadům (sociální, zdravotní pojištění), zasílání přehledů a dalších věcí. Svědkyně dovodila, že pokračovatelem [právnická osoba] [anonymizováno] byla společnost žalobkyně, a proto z jejího úhlu pohledu, byť ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nikdy nepracovala, byť tam nikdy nevyvíjela žádnou činnost, musela práce vyvíjená v [anonymizováno] pro žalovanou pokračovat prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], protože ve společnosti žalované nebyla žádná osoba, která by byla schopná tyto činnosti obstarat. Svědkyně doplnila k dotazu, že ona sama žádné činnosti pro společnost žalované v době jejího působení v [anonymizováno], tj. do konce roku 2014, nevykonávala; sestra svědkyně – jednatelka žalobkyně – pro [právnická osoba] [anonymizováno] vykonávala veškeré účetní, evidenční, personální, finanční, administrativní, provozní činnosti, a to každodenně, od rána do večera. Svědkyně závěrem uvedla, že platební morálka pana [příjmení] byla velmi špatná, někdy zaplatil až po třech měsících, někdy až po šesti měsících, a [právnická osoba] se díky tomuto dostávala do platební neschopnosti; svědkyně taktéž uvedla, že nemůže potvrdit skutečnost, že by pan [příjmení] věděl o nástupnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] do činností vykonávaných [anonymizováno], osobně u ničeho takového nebyla přítomna; svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalá zaměstnankyně společnosti žalobkyně, v rámci svého výslechu uvedla, že jednatelka žalobkyně jí sdělila, že vede účetnictví pro žalovanou, že pro žalovanou zpracovává mzdy. Svědkyně však zároveň uvedla, že nemůže tyto skutečnosti sama nikterak stvrdit, protože sama neviděla, že by jednatelka žalobkyně zpracovávala účetnictví či mzdy pro žalovanou, jinak řečeno – pod ruce se jí nedívala, nedívala se do jejích šanonů, do jejích souborů, svědkyně si naopak účtovala jen své klienty, kteří jí byli přiděleni. Svědkyně se až poté, co již u žalobkyně nepracovala, dozvěděla, že zaměstnancem žalobkyně měl být i synovec jednatelky žalobkyně – ten měl tetu dle svědkyně navštěvovat cca. jednou za 14 dnů, v kanceláři přímo nepracoval, svědkyně s ním nikdy nijak nespolupracovala. Co se týče pana [příjmení], pak svědkyně uvedla, že se jedná o majitele firmy [právnická osoba] a majitele budovy, ve které měla žalobkyně kancelář. Pan [anonymizováno] chodil za jednatelkou žalobkyně každý den, neustále se mezi sebou hádali, a to o penězích. Svědkyně záměrně obsah jejich hádek neposlouchala (měla na uších sluchátka), popřípadě si obsah jejich vzájemné konverzace již nepamatuje; výslechem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento je od 12. 7. 2023 společníkem a jednatelem společnosti žalobkyně, od roku 2017 či 2018 pracoval ve společnosti žalobkyně brigádně, je synovcem jednatelky [právnická osoba]. [jméno] [příjmení]. Ve společnosti žalobkyně pomáhal třídit doklady, vykonával kancelářské práce, obstarával pojížďky, stěhoval věci, pomáhal tetě ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) s prací na počítači, agendu spojenou s účetnictvím nevykonával. Od své tety ví, že společnost žalované dlužila a dluží žalobkyni peníze, prakticky od začátku spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou neplatila žalovaná žalobkyni pravidelně. Pan [anonymizováno] uvedl, že účetnictví pro žalovanou vedla primárně jiná společnost jeho tety, posledních dva a půl roku vedla účetnictví pro žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], o čemž musel jednatel žalované vědět, protože pan [příjmení] sám instaloval v objektu, kde sídlila jak žalobkyně tak žalovaná, reklamní bannery společnosti žalobkyně, pan [příjmení] sám oblepoval dveře a jiné prostory novými údaji o [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Vyslýchaný dále uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] vykonávala činnost pro žalovanou před šesti či pěti lety každodenně, od šesti ráno do devíti večer, obstarávala pro žalovanou veškeré činnosti s chodem společnosti spojené (účetnictví, evidence, dodavatelské – odběratelské vztahy, finanční záležitosti, mzdové záležitosti, administrativní záležitosti, skladové a materiálové záležitosti, fakturace, opravy aut, organizace práce zaměstnanců, úklid). Pro pana [příjmení] nepracovala žádná další společnost, pan [příjmení] chodil za jednatelkou každodenně; jeho platební morálka nebyla dobrá. Vyslýchaný dále uvedl, že generálně společnost žalobkyně zasílá vystavené faktury klientům e-mailem, v případě žalované byly faktury doručovány osobně; byl přítomen řadě setkání tety s panem [příjmení], kdy se hádali o peníze, konkrétně že jí nezaplatil, pan [příjmení] měl problém s tím platit své závazky, nejen vůči žalobkyni, řádně a včas; z Rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2018 společnosti [právnická osoba] ze dne 27. 6. 2019 a Přílohy k účetní závěrce za rok 2018 společnosti [právnická osoba] ze dne 28. 6. 2019 soud zjistil, že v rámci Přílohy k účetní závěrce za rok 2018 statutár žalované uvedl, že„ bývalá účetní společnosti, paní [jméno] [příjmení], odcizila veškeré účetní doklady společnosti z archivu i z kanceláře, tudíž nebylo možno provést inventarizaci účtů, závěrkové operace a vypracovat přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2018. Proto vedení společnosti přistoupilo k podání trestního oznámení na paní [příjmení], k rekonstrukci účetnictví za rok 2018 a prodloužení lhůty pro podání přiznání do dne 30. 6. 2019“ 11. Soud zamítnul provést žalobkyní navržený důkaz – znalecký posudek ke stanovení obvyklé ceny za plnění, jež se odrazilo v majetkové sféře žalované tím, že nenarostla její pasiva v podobě částek, které by za ně musela jinak vynaložit. Povinností soudu v případě ustanovení znalce je v předmětném usnesení vymezit znalecký úkol a stanovit znalci lhůtu pro vypracování znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zcela nedostatečně vymezila rozsah odpovídající prokazatelně realizovanému plnění žalobkyní pro žalovanou, soud znalce neustanovil, když nebylo možno znalci konkrétně vymezit, co by měl znalecky ocenit.

12. Provedl-li soud i další důkazy, ze kterých ve svém rozhodnutí nevycházel, popřípadě zamítl-li určitý důkazní návrh, bylo to z toho důvodu, že tyto nebyly pro zjištění skutkového stavu podstatné; resp. že z důkazů provedených soud učinil jasný závěr o skutkovém stavu.

13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Soud vzal v řízení za prokázáno, že paní [jméno] [příjmení] působila ve společnosti žalované v roce 2018 jako účetní. Tento závěr soud učinil jednak na základě výpovědi pana [jméno] [příjmení], tak zejména na základě prohlášení samotné žalované v rámci Přílohy k účetní závěrce za rok 2018 společnosti [právnická osoba] ze dne 28. 6. 2019, kterou žalovaná založila do veřejné Sbírky listin v obchodním rejstříku. Soud však nevzal za prokázáno, v jakém konkrétním rozsahu a v jaké kvalitě paní [jméno] [příjmení] pro společnost žalované účetnictví vedla, ze žádného provedeného důkazu soud neučinil jednoznačný závěr, že by paní [jméno] [příjmení] vedla účetnictví žalované jménem a na účet společnosti žalobkyně, když tento závěr nelze učinit ze skutečnosti, že v objektu žalované byly umístěny reklamní bannery žalobkyně a že na dveřích kanceláře byly vylepeny identifikační údaje o společnosti žalobkyně. Žádným v řízení provedeným důkazem žalobkyně neprokázala provedení konkrétních činností v konkrétním rozsahu v konkrétním čase prováděných společností žalobkyní pro společnost žalované. <b>14. Právní úprava, aplikovatelné právní normy:</b> Ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Ustanovení § 2997 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Odstavec druhý stanoví, že plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná. <b>15. Zamítnutí žaloby na základě aplikace ustanovení § 2997 občanského zákoníku.</b> Ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá o. z. stanoví, že právo na vrácení bezdůvodného obohacení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. Pro existenci práva na vrácení se tedy vyžaduje, aby ten, kdo plnil, tak učinil v určitém omylu (lhostejno, zda omluvitelném, anebo neomluvitelném) či v pochybnostech, ať už o skutkovém, nebo právním stavu. Právo na vrácení nemá, kdo jinému plnil nedluh bez takového omylu, ať už s úmyslem jej obdarovat, s úmyslem podvodným, anebo s úmyslem jiným. V daném případě má soud za to, že žalobkyně právo na vrácení bezdůvodného obohacení nemá, když dle skutkových zjištění soudu žalobkyně neplnila žalované v omylu ani v pochybnostech. Byla to právě žalobkyně, kdo k důkazu předložil smlouvu o vedení účetnictví s padělaným podpisem jednatele žalované, a žalobkyně tak nemohla plnit žalované v omylu. Soud v rámci volného hodnocení důkazů naopak uzavírá, že veškeré okolnosti případu nenasvědčují existenci omylu na straně žalobkyně, naopak nasvědčují skutečnosti, že se žalobkyně (coby plnitel) zpětně snaží účelově zpochybnit své vlastní vědomé jednání. Je tak naplněn předpoklad vyloučení nároku na vrácení toho, co měla žalovaná nabýt, neboť žalobkyně (coby plnitel) v okamžiku, kdy poskytovala plnění, si byla vědoma toho, že nemá povinnost plnit. Dle závěru soudu žalobkyně sice neplnila dluh s úmyslem žalovanou obdarovat, či s úmyslem podvodným, plnila však s úmyslem jiným, dle názoru soudu ryze ekonomickým. Smyslem institutu bezdůvodného obohacení je nastolovat majetkovou rovnováhu i v situacích, kde se to jeví nezbytným pro spravedlivé uspořádání poměrů dotčených subjektů. Soud má zato, že toto pravidlo se v daném případě neuplatní, neboť žalobkyně nebyla v důkazní nouzi, když sama předložila smluvní titul; v řízení pak bylo prokázáno, že smlouva, o které žalobkyně prohlašovala, že byla uzavřena mezi jednatelkou žalobkyně ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) a jednatelem žalované ([jméno] [anonymizováno]) nebyla nikdy uzavřena, neboť v případě podpisu jednatele žalované se jedná o padělek, vyhotovený nápodobou, případně obtažením vzoru jeho podpisu. Bylo tak bezpečně vyvráceno, že ze strany žalobkyně bylo plněno v mylném domnění o tom, že mezi stranami vznikla smlouva. Soud vzal rovněž za prokázáno, že žalobkyně neplnila žalované v důsledku lsti, donucení hrozbou, případně zneužití závislosti, když žalobkyně ani ničeho takového netvrdila. <b>16. Zamítnutí žaloby na základě aplikace ustanovení § 2991 občanského zákoníku.</b> V případě, že by soud zjištěné skutečnosti nesprávně subsumoval pod ustanovení § 2997 o. z., bylo i tak nutno žalobu zamítnout bez dalšího, když žalobní návrh nelze subsumovat ani pod ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení je jedním z právních důvodů vzniku závazků, a je tedy samostatným zavazovacím důvodem. Právní úprava bezdůvodného obohacení poskytuje ochranu majetkovým vztahům a zabezpečuje, aby ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, toto obohacení vydal. Je tak zajištěno odčerpání neoprávněně získaných hodnot a zároveň realizována jedna ze základních zásad občanského práva, tj. zákaz bezdůvodně se obohatit na úkor druhého (rozhodnutí NS spisové značky 30 Cdo 2442/2007). Rozsah práva na vydání bezdůvodného obohacení není dán tím, jaká majetková újma vznikla jinému, nýbrž jaký majetkový prospěch získal obohacený (NS 28 Cdo 896/2011). Pro vyčíslení bezdůvodného obohacení je v zásadě určující prospěch nabytý obohaceným, nikoli újma ochuzeného (NS 28 Cdo 1315/2015). Povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu (nemající vazby na žádné právní jednání) vzniká podle zákona tomu, kdo je získal. Tím, kdo plnění získal, je ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. Osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je tudíž adresát tohoto plnění (NS 33 Odo 221/2002). V souzeném případě se žalobkyně domáhala uhrazení peněžité částky z titulu smluvního a tvrdila, že se žalovanou uzavřela smlouvu, na jejímž základě má na dané plnění právo, protože pro žalovanou prováděla činnost na základě smlouvy o vedení účetnictví a je proto oprávněna požadovat odměnu za realizaci díla. V řízení bylo dokazováním vyvráceno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy. Bylo pak na žalobkyni unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně provedení specifikovaných činností. V případě unesení předmětných břemen by soud žalobkyni přiznal nikoli smluvenou odměnu, ale peněžitou náhradu odpovídající objektivnímu prospěchu žalované, jelikož by byla prokázána existence majetkového přesunu. Soud v daném případě poučil žalobkyni a dal jí prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto. Jinými slovy řečeno o plnění bez právního důvodu jde tehdy, jestliže právní důvod k plnění od počátku vůbec neexistoval (NS 33 Cdo 3923/2008). V daném případě se žalobkyni nepodařilo prokázat existenci smlouvy o vedení účetnictví; aby mohla být žalobkyně v řízení úspěšná, bylo na žalobkyni, aby v případě bezesmluvního plnění tvrdila a prokázala rozsah odpovídající prokazatelně realizovanému plnění, aby byla potenciálně oprávněna požadovat odměnu obvyklou za dané plnění.

17. Podstatným tedy ve sporu bylo zejména vymezení předmětu obohacení. Splnění restituční povinnosti si jasně žádá jednoznačnou identifikovatelnost předmětu bezdůvodného obohacení. Předmět bezdůvodného obohacení byl žalobkyní představován poskytnutými službami (zejm. vedením účetnictví a daňové evidence), tedy plněním, jež se odrazilo v majetkové sféře žalované tím, že nenarostla její pasiva v podobě částek, které by za ně musela jinak vynaložit.

18. Až v okamžiku, kdy je zjednána jistota stran toho, co je předmětem bezdůvodného obohacení, je možné přikročit k vyčíslení peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny (§ 2991 odst. 1 o. z.), tedy obvyklé ceny vynakládané v daném místě a čase za služby téhož druhu.

19. V daném případě je popis tvrzených služeb a prací, které měla žalobkyně pro žalovanou provést, zcela nekonkrétní; žalobkyně v řízení neprokázala, o co konkrétně se žalovaná obohatila, neprokázala, co konkrétně je předmětem bezdůvodného obohacení na straně žalované; nebylo tak následně ani možno přikročit k vyčíslení peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny.

20. Soud s ohledem na uvedené žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítnul.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 176 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) z tarifní hodnoty ve výši 193 000 Kč sestávající z částky 8 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 8 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání ze dne 20. 10. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 20. 10. 2022, z částky 8 820 Kč za účast na jednání před soudem dne 24. 1. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, z částky 8 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 6. 3. 2023, z částky 8 820 Kč za účast na jednání před soudem dne 22. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. celkem 44 100 Kč, náhradu celkem 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 500 Kč. Vše, tzn. částku ve výši 45 600 Kč, zvýšeno o 21 % DPH, jíž je advokát plátcem, ve výši 9 576 Kč. Celkovou výši nákladů řízení 55 176 Kč soud uložil žalobkyni zaplatit žalované k rukám jejího zástupce (§ 149/1 o. s. ř.).

22. V souladu s ustanovením § 155 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), bylo soudem v řízení rozhodnuto ve výroku III. rozsudku ze dne 31. 8. 2023, č. j. 19 C 266/2021-135, toliko o základu náhrady nákladů řízení vzniklých státu, které stát za řízení platil za znalecký posudek, s tím, že jejich konkrétní výše bude určena v písemném vyhotovení rozhodnutí. Za řízení stát zaplatil znalci [celé jméno znalce], [IČO], sídlem [adresa znalce], znalečné ve výši 7 646 Kč, a to dle usnesení ze dne 21. 7. 2022, č. j. 19 C 266/2021-88 (konkrétně za studium spisu (1 hod. x 500 Kč, tj. 500 Kč), rozbor sporného podpisu (1 hod. x 450 Kč, tj. 450 Kč), rozbor srovnávacího materiálu (2 hod. x 450 Kč, tj. 900 Kč), stylizace a sepsání znaleckého posudku (11 hod. x 400 Kč, tj. 4 400 Kč), kompletace znaleckého posudku (1 hod. x 300 Kč, tj. 300 Kč), hotové výdaje – tisk strana formátu A4 (56 x 17 Kč, 48 x 3 Kč, tj. 1 096 Kč; znalečné celkem tedy 7 646 Kč). V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. je tedy žalobkyně povinna státu podle výsledků řízení nahradit náklady v rozsahu 100 % z částky 7 646 Kč, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.