19 C 412/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 555 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 500 Kč za dobu od 7. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 687 Kč, úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 28 187 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 500 Kč od 28. 6. 2023 do 6. 7. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 687 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, částky 2 110 Kč, částky ve výši 400 Kč, částky ve výši 2 495 Kč a částky ve výši 1 363 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 137 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 555 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení, částky 2 110 Kč, částky 340 Kč, částky 2 495 Kč a částky 1 363 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla dne 7. 12. 2022 na účet určený žalovaným a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný byl povinen uhradit poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky. Celkovou částku úvěru ve výši 40 000 Kč byl žalovaný povinen uhradit ve 25 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 1. 2023. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce odeslala žalobkyně žalovanému dne 27. 6. 2023 písemné Oznámení o zesplatnění úvěru. Žalobkyně odeslala žalovanému celkem tři upomínky, a to ve dnech 25. 3. 2023, 25. 4. 2023, 27. 5. 2023 a dále Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2023, které je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je také předžalobní výzva. Za každou písemně odeslanou upomínku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tedy celkem částku ve výši 400 Kč (tj. 4 x 100 Kč). Žalovaný je v prodlení s úhradou částky ve výši 30 297 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 5 999 Kč a neuhrazené jistiny ve výši 24 298 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 %. S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost k úhradě sjednaného smluvního úroku z neuhrazené jistiny 24 298 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jeho úplného zaplacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkami úvěru, a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, požaduje žalobkyně smluvní pokutu 5 x 499 Kč, tj. celkem 2 495 Kč. Součástí žaloby je také nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a neuhrazených splátek kapitalizovaný částkou ve výši 1 363 Kč za dobu od 28. 6. 2023 do 11. 8. 2023.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Soud provedl v rámci řízení následující důkazy:- Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně- Výpis ze seznamu subjektů finančního trhu- Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2022, včetně příloh- Závazky, výdaje, příjmy spotřebitele – čestné prohlášení- Posouzení úvěruschopnosti zákazníka- Výplatní pásky za září 2019 a říjen 2022- Informace o výši a druhu pobíraného důchodu k 24. 11. 2022- Výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku- Potvrzení o provedení transakce na částku 27 500 Kč- Potvrzení o provedení transakce na částku 2 500 Kč- Bonita smlouvy- Tabulka umoření- Upomínky, Zesplatnění ze dne 27. 6. 2023 včetně podacího lístku- Čestné prohlášení , jméno FO, ze dne 1. 12. 2022- Seznam odeslaných upomínek včetně podacího archu- Seznam odeslaných upomínek včetně podacího archu- Výše normativních nákladů na bydlení 2022, Životní a existenční minimum 2022- Statistika rodinných účtů.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že dne 5. 12. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr ve 25 měsíčních splátkách v částce 1 600 Kč počínaje od 20. 1. 2023. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 % ročně. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému část úvěru ve výši 27 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, jehož číslo bylo uvedeno ve smlouvě. Provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč měla být na pokyn žalovaného uhrazena přímo zprostředkovateli. Vedle osobních údajů žalovaného bylo ve smlouvě uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 19 200 Kč, příjem domácnosti 31 000 Kč, žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bytě, jeho výdaje na bydlení činí 4 000 Kč a splátky dalších úvěrů 4 900 Kč. Žalobkyně byla při uzavírání smlouvy zastoupena zprostředkovatelem , tituly před jménem, , jméno FO, .Dne 5. 12. 2022 žalovaný vyplnil Čestné prohlášení spotřebitele (závazky a výdaje), v němž uvedl, že jeho měsíční příjem činí 19 200 Kč, jiné příjmy ve výši 9 977 Kč a měsíčně vynakládá na bydlení 4 000 Kč, na splátky úvěrů částku 4 900 Kč měsíčně.Z Posouzení úvěruschopnosti zákazníka bylo zjištěno, že tato listina byla vyhotovena dne 5. 12. 2022. Byly ověřeny údaje žalovaného v insolvenčním rejstříku, platové výměry žalovaného a běžný účet. Byly započteny příjmy žalovaného ve výši 19 200 Kč a ve výši 9 977 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč (dle výpisu z účtu činí nájem 10 000 Kč) a ostatní výdaje ve výši 4 900 Kč. Dále žalobkyně započetla na výdaje žalovaného normativní náklady na bydlení dle místa bydliště žalovaného, životní minimum a stanovila nezabavitelnou částku. Tvrzená výše příjmů byla prokázána předloženými výplatními lístky (zjištěno z výplatních listů za 9/2022 10/2022).Ke dni 5. 12. 2022 žalovaný neměl žádný záznam v centrální evidenci exekucí (zjištěno z Výpisu z centrální evidence exekucí) a ani v insolvenčním rejstříku (zjištěno z Výpisu z insolvenčního rejstříku).Dne 7. 12. 2022 převedla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku 27 500 Kč (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce na částku 27 500 Kč) a dne 7. 12. 2022 částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatelky úvěru (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce na částku 2 500 Kč).Dopisem ze dne 27. 6. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu porušení smlouvy ho vyzývá k úhradě dlužné částky ve výši 30 297 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 495 Kč a upomínacích nákladů ve výši 400 Kč do 10 dnů od odeslání tohoto Oznámení. Oznámení bylo odesláno žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru téhož dne (zjištěno ze Zesplatnění ze dne 27. 6. 2023 včetně podacího lístku).

6. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by měla význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

7. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejm. zákon č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZoSÚ).

8. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

14. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde zejména o výdajovou stránku poměrů žalovaného. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, jejichž výše se podává z předložených výplatních listin. Žalobkyně však blíže nezkoumala výdaje žalovaného, pokud jde zejména o náklady žalovaného na bydlení. Žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 5. 12. 2022 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.).

15. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne 7. 12. 2022 částku 27 500 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 27. 6. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od odeslání tohoto oznámení. Tato výzva byla žalovanému odeslána téhož dne doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému z neplatného právního jednání částku 27 500 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 27 500 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 27. 6. 2023 výzvu k úhradě dluhu, přičemž soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného. Jelikož byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od odeslání výzvy, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 7. 7. 2023, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.).

17. Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši částky 687 Kč, úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 28 187 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 500 Kč od 28. 6. 2023 do 6. 7. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 687 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, částky 2 110 Kč, částky ve výši 400 Kč, částky ve výši 2 495 Kč a částky ve výši 1 363 Kč soud žalobu zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 34 555 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 27 500 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 7 055 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 80 % a neúspěch 20 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 60 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly.

19. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 378 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 383 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 3 561 Kč pak náleží žalobkyni 60 %, což představuje částka 2 137 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.

20. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.