19 C 73/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 43 805,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 730,83 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 465,98 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 730,83 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba doručená soudu dne 25. 8. 2023 se co do částky ve výši 7 074,65 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 363,22 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 340,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 650,65 Kč za dobu od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 358,60 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2023 domáhala se žalobkyně, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 805,48 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce, jako poskytovatel úvěru, uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru – Expres půjčka č. , tel. číslo, . Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit mu úroky a poplatky. Vzájemná práva a povinnosti žalobce a žalovaného jsou dále upravena podmínkami žalobce. Podstatné informace (zejména druh, výše, podmínky úvěru, podmínky splácení úvěru, náklady úvěru atd.) žalobce poskytl žalovanému již v rámci předsmluvní informace. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku má žalovaný povinnost žalobci vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 45 000 Kč. Čerpání úvěru započalo dne 27. 10. 2021. Žalobce a žalovaný se ve smlouvě dohodli na vrácení poskytnutého úvěru spolu s poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 981,09 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas, byl dne 20. 9. 2022 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Výše jednotlivých položek, tvořících dlužnou částku 50 974,96 Kč, sestává na jistině ve výši 42 018,26 Kč, na úrocích ve výši 2 363,22 Kč, na úrocích z prodlení ve výši 4 806,26 Kč, poplatku za pojištění, vedení, zesplatnění účtu 392 Kč, sankčních poplatcích ve výši 1 395,22 Kč. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 381,48 Kč za dobu od 26. 8. 2023 do zaplacení. Žalobce pro úplnost uvádí, že z poplatků nepožaduje úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek doporučeným dopisem ze dne 2. 8. 2023. Na tuto výzvu však adekvátně nereagoval a do dne podání žaloby dlužné částky neuhradil.

3. Podáním ze dne 15. 3. 2024 žalobkyně k výzvě soudu rozsáhle doplnila skutková tvrzení, kdy na tomto místě soud na toto podání žalobkyně pouze odkazuje, kdy toto je součástí spisu.

4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

5. K ústnímu jednání konanému dne 18. 6. 2024 se žalobkyně nedostavila, svou nepřítomnost u jednání omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy při rozhodování vyšel z výsledků dokazování a obsahu spisu.

6. Soud provedl v řízení následující důkazy:- předsmluvní informace,- vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 14. 7. 2023,- žádost o poskytnutí úvěru ze dne 27. 10. 2021,- výpis z běžného účtu (transakční historie žalovaného) za období 6/2021 – 10/2021,- smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka ze dne 27. 10. 2021,- výpis z úvěrového účtu č. 11/2021 ze dne 24. 11. 2021,- výpis z běžného účtu,- zesplatňující dopis ze dne 22. 9. 2022, včetně poštovního podacího archu,- upomínka ze dne 22. 5. 2022, 3. 9. 2022- platební historie; amortizace/tabulka úroku z prodlení,- vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace,- předžalobní upomínka ze dne 2. 8. 2023, včetně poštovního podacího archu.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:Z listiny nazvané Žádost o úvěr ze dne 27. 10. 2021 soud zjistil, že zde jsou shrnuty základní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného.Z listiny nazvané Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 14. 7. 2023 včetně přílohy soud zjistil, že jde o vyjádření, které formulovala žalobkyně a popsala zde proces hodnocení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy, v příloze jsou uvedeny tři úvěrové produkty, splátky činí celkem 9 743,39 Kč.Z výpisu z běžného účtu žalovaného za dobu od 07/2021 do 11/2021 soud zjistil, že jsou evidovány příchozí platby od zaměstnavatele: dne 13. 7. 2021 ve výši 28 479 Kč, dne 13. 8. 2021 ve výši 29 878 Kč, dne 13. 9. 2021 ve výši 29 848 Kč, dne 13. 10. 2021 ve výši 25 856 Kč, dne 12. 11. 2021 ve výši 24 479 Kč. Dále jsou k tíži účtu zúčtovávány položky v různé výši, je evidováno čerpání úvěrů a jejich splácení.Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka ze dne 27. 10. 2021 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně - banka a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splatit ve 72 měsíčních splátkách ve výši 981,09 Kč, s tím, že měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění činí 1 079,09 Kč; splátky jsou splatné k 15. dni v měsíci, počínaje 15. 11. 2021. Úroková sazba byla sjednána 16,20 % ročně, RPSN 18,83 %.Z výpisu z běžného účtu žalovaného, z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, listiny „platební historie“ soud zjistil, že dne 27. 10. 2021 je zde evidováno čerpání úvěru ve výši 45 000 Kč. Jsou zde taktéž evidovány platby žalovaného na úvěr v celkové výši 8 269,17 KčZ Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 9. 2022 včetně podacího archu ze dne 23. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr pro porušování smluvních podmínek žalovaným ke dni 20. 9. 2022; současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 6. 10. 2022. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 23. 9. 2022 na adresu , adresa, .Z Předžalobní upomínky ze dne 2. 8. 2023, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného uhradit dlužné částky před podáním žaloby.

8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (OZ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

16. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i znění § 87 odst. 1 citovaného zákona po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinné od 29. 5. 2022.

18. Soud nevzal za prokázáno, že žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ke skutkovým tvrzením označila/doložila žádost žalovaného o úvěr, ve spojení s výpisem z účtu žalovaného. Soud vzal za prokázáno, že ověřil příjmovou stránku žalovaného, ve spojení s přehledem úvěrových produktů, soud vzal za prokázáno, že žalobkyně ověřila zatíženost žalovaného splátkami jiných úvěrových produktů.

19. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně posuzovala a ověřovala u žalovaného ostatní položky výdajové stránky (zejm. výdaje na bydlení, dopravu apod.), v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného.

20. Soud byl připraven poučit žalobkyni u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však dobrovolnou neúčastí u jednání o možnost být poučena ze strany soudu připravila. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že žalobkyně posoudila dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka ze dne 27. 10. 2021 pro rozpor se zákonem (citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ).

21. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši 45 000 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 8 269,17 Kč (viz. platby zjištěné z výpisu z úvěrového účtu žalovaného). Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 9. 2022, které mu bylo odesláno dne 23. 9. 2022, ve kterém byl vyzván k úhradě do 6. 10. 2022. Rovněž soud vzal za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

22. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 45 000 Kč, žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 8 269,17 Kč (což žalobkyně tvrdila a dokládala výpisem z úvěrového účtu, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 36 730,83 Kč (tj. 45 000 Kč minus 8 269,17 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poprvé prokazatelně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou - odstoupením od smlouvy ze dne 22. 9. 2022, která mu byla odeslána dne 23. 9. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalovaného; v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do 6. 10. 2022. Na základě uvedeného tak soud z dlužné částky rovněž přiznal žalobkyni – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 7. 10. 2022 do 25. 8. 2023 v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 465,98 Kč a dále v běžící úrok z prodlení z částky 36 730,83 Kč za dobu od 26. 8. 2023 do zaplacení (výrok ad. I. tohoto rozsudku).

23. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II. tohoto rozhodnutí.

24. Výrok ad. III. tohoto rozsudku týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení k datu rozhodnutí soudu; matematickým propočtem zjistil, že žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná po zaokrouhlení v rozsahu 80 %. Procesní úspěch žalobkyně z hlediska náhrady nákladů řízení pak činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 80 % a neúspěchem v rozsahu 20 %, tj. 60 %.

25. V dané právní věci zástupce žalobkyně učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva k plnění. Jako samostatný úkon soud z hlediska odměny nepovažoval doplňující podání žalobkyně, kdy toto bylo realizováno k výzvě soudu a zástupce žalobkyně odpovídá za úplnost skutkových tvrzení již v žalobě v rámci své odbornosti a profese.

26. Za shora označené úkony do podání žaloby včetně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni odměna za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 1 500 Kč (tj. 3 x 500 Kč), ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 100 Kč (14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 300 Kč. Pokud by byla žalobkyně zcela procesně úspěšná, náležela by jí na odměně částka 1 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla procesně úspěšná pouze v rozsahu 60 %, přiznal jí soud na odměně pouze částku ve výši 1 080 Kč. Tuto částku pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobkyně plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 226,80 Kč. Žalobkyně zaplatila v souvislosti s podáním žaloby soudní poplatek ve výši 1 753 Kč, ze kterého soud rovněž žalobkyni přiznal 60 %, tj. 1 051,80 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobkyni přiznal, činí po zaokrouhlení celkem částku 2 358,60 Kč.

27. Dlužnou částku dle výroku I. včetně příslušenství i náhradu nákladů řízení dle výroku ad. III. tohoto rozsudku, je žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, kdy se jedná o základní lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř. – část věty před středníkem, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud neměl podmínky. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).