19 C 93/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 18 270 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, doručená soudu dne 2. 12. 2020, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 900 Kč spolu s úrokem ve výši 8 225,79 Kč, úrokem z prodlení ve výši 2 773,67 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 474,57 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 474,57 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, částky ve výši 3 370 Kč spolu s úrokem ve výši 2 048,42 Kč, úrokem z prodlení ve výši 691,12 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 595,08 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2 595,08 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení na účet České republiky - Okresního soudu v Ostravě částku ve výši 7 840,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 domáhala se žalobkyně, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou stranu zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 270 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že: Mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaným došlo dne 3. 11. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], tj. právní předchůdce žalobce. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 5.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.000,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 12. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 28.600 Kč, z toho: na jistinu 13.525,43 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3.500 Kč, na poplatek za administrativní činnost 5.000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.574,57 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. června 2019. Ze smlouvy bylo žalovanému známo, že nejpozději má dlužnou částku zaplatit dne 13. 12. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 13. 12. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11.474,57 Kč ode dne 14.12.2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Žalovaný na jistinu zaplatil celkem 13.525,43 Kč a na úrok a poplatky celkem 15.074,57 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 14.900 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 11.474,57 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.425,43 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 14.900 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 11.474,57 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3.425,43 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8.225,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.773,67 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.474,57 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.474,57 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.225,79 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.474,57 Kč od 14.12.2016 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6.12.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.773,67 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.474,57 Kč od 21.12.2016 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaným došlo dne 16. 7. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa], tj. právní předchůdce žalobce. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva aj. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3.500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 5.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 8. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 40.130 Kč, z toho na jistinu 22.404,92 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 3.500 Kč, na poplatek za administrativní činnost 5.000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 9.225,08 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 6. 2019. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 25. 8. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2.595,08 Kč ode dne 26. 8. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Žalovaný uhradil na jistinu zaplatil celkem 22.404,92 Kč a na úrok a poplatky celkem 17.725,08 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 3.370 Kč, skládající se z: dlužné jistiny ve výši 2.595,08 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 774,92 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 3.370 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 2.595,08 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 774,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.048,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 691,12 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2.595,08 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2.595,08 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.048,42 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2.595,08 Kč od 26.8.2016 do data postoupení 6.12.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 691,12 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 2.595,08 Kč od 2.9.2016 do data postoupení 6.12.2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci s upozorněním na možnost uplatnění práv soudní cestou. Ani přesto však dlužná částka nebyla ze strany žalovaného dobrovolně uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svých práv prostřednictvím nadepsaného soudu.“ 2. Žalovaná strana se ve věci vyjádřila prostřednictvím ustanoveného zástupce, a to podáním ze dne 19. 5. 2023; konkrétně žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, vznesl námitku promlčení obou nároků, nároky žalobkyně dle žalovaného naplňují podmínky tzv. lichvy. <b>3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b> Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud vzal za prokázánu její procesní subjektivitu. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] IČ [číslo], soud zjistil, že původní obchodní firma této společnosti byla do [datum] [právnická osoba] s tím, že na tuto přešlo jako na nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO]. Z karty zákazníka ze dne 15. 7. 2015 soud zjistil, že žalovaná strana poskytla základní údaje o osobních a majetkových poměrech. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 16. 7. 2015 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], v postavení úvěrujícího uzavřela se žalovanou stranou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, kdy žalovanému byla tato částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná strana se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 3 500 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku 43 500 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná strana byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou [adresa]. Z karty zákazníka ze dne 3. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná strana poskytla základní údaje o osobních a majetkových poměrech. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 3. 11. 2015 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], v postavení úvěrujícího uzavřela se žalovanou stranou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, kdy žalovanému byla tato částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná strana se zavázala splatit tuto částku včetně úroku ve výši 3 500 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku 43 500 Kč se žalovaná strana zavázala uhradit v 58týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná strana byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou [adresa]. Z neoznačené listiny – údajů seřazených v tabulce – soud zjistil, že jde o přehled plateb žalovaného ke shora označeným smlouvám, celkem jsou evidovány platby ve výši 68 730 Kč za dobu od 27. 7. 2015 do 10. 1. 2016. U Smlouvy [číslo] ze dne 3. 11. 2015 je celkem vyčíslena dlužná částka ve výši 11 474,57 Kč na jistině a ve výši 3 425,43 Kč na souhrnném poplatku, propočtem soudu tak soud zjistil, že na tuto částku žalobkyně zohlednila platby žalovaného v celkové výši 28 600 Kč. U Smlouvy [číslo] ze dne 16. 7. 2015 je celkem vyčíslena dlužná částka ve výši 2 595,08 Kč na jistině a ve výši 774,92 Kč na souhrnném poplatku, propočtem soudu tak soud zjistil, že na tuto částku žalobkyně zohlednila platby žalovaného v celkové výši 40 130 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně výňatků z přílohy, soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] jako postupitel a žalobkyně jako postupník, touto byly na žalobkyni postoupeny pohledávka za žalovaným ze shora označených smluv. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek ze smluv na žalobkyni, současně vyzvala žalovanou stranu k úhradě dlužných částek do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 7. 1. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 5. 2020 včetně podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 14. 5. 2020 s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 10. 5. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě.

4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník („ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

6. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

9. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ke svým skutkovým tvrzením doložila pouze zákaznické karty, žádné další důkazy, zejména na ni navazující ověřené dokumenty od žalovaného nedoložila.

10. Soud poučil žalobkyni u ústního jednání konaného dne 1. 8. 2023 podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení; žalobkyně vyjma rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích 5 Co 231/2020-97 žádný jiný důkaz nepředložila; to, že byl žalovaný úvěruschopný, resp. bonitní, prokazuje dle žalobkyně i samotný fakt, že od uzavření předmětných smluv na smlouvy o půjčce hradil, tyto splácel, což prokazuje žalobkyní do spisu založený listinný důkaz – přehled plateb.

11. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně posoudila dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 16. 7. 2015 a [číslo] ze dne 3. 11. 2015 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

12. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy [číslo] ze dne 16. 7. 2015 částku ve výši 25 000 Kč, na tuto smlouvu byla žalovaným uhrazena částka 40 130 Kč. Soud dále považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy [číslo] ze dne 3. 11. 2015 částku ve výši 25 000 Kč, na tuto smlouvu byla žalovaným uhrazena částka 28 600 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že jí pohledávka vůči žalovanému náleží, když mu byla postoupena předchůdkyní žalobkyně shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019 odeslaným dne 7. 1. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě, v tomto oznámení byla rovněž žalovaná strana poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Soud vzal za prokázáno, výzvou ze 7. 5. 2020, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 14. 5. 2020, kdy toto mu bylo odesláno poštou na stejnou adresu dne 10. 5. 2020.

13. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě nelze vyhovět, a to ani částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné Smlouvy [číslo] ze dne 16. 7. 2015, a to částku ve výši 25 000 Kč, žalovaná strana uhradila před podáním žaloby částku 40 130 Kč a dále na základě neplatné Smlouvy [číslo] ze dne 3. 11. 2015, a to částku ve výši 25 000 Kč, žalovaná strana uhradila před podáním žaloby částku 28 600 Kč (což žalobkyně pouze tvrdila a dokládala přehledem, nicméně žalovaná strana ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobkyně nemá v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a ustanovením § 2993 OZ právo na vrácení ničeho, když vše, co podle neplatné smlouvy žalovanému poskytnula, žalovaný již žalobkyni uhradil. Soud proto žalobu shledal v celém rozsahu nedůvodnou (výrok ad. I tohoto rozsudku).

14. Pro úplnost soud uvádí, že námitku promlčení ve vztahu k oběma nárokům ze smlouvy o půjčce soud shledal důvodnou. Soud vzal za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému podle neplatné Smlouvy [číslo] půjčku ve výši 25 000 Kč dne 16. 7. 2015 a podle neplatné Smlouvy [číslo] půjčku ve výši 25 000 Kč dne 3. 11. 2015. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti těchto smluv, nutno konstatovat, že nebyl platně sjednán ani splátkový kalendář. Nebyla-li tedy platně sjednána lhůta k plnění – tj. k vrácení finančních prostředků žalovaným, mohla předchůdkyně žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ požadovat plnění ihned a žalovaná strana byla povinna splnit bez zbytečného odkladu. Předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna poprvé vyzvat žalovanou stranu k vrácení finančních prostředků již v den následující po jejich poskytnutí, a žalovaná strana je byla povinna bez zbytečného odkladu vrátit. Pokud tedy žalobkyně uplatnila nároky podle těchto absolutně neplatných smluv žalobou došlou soudu dne 2. 12. 2020, stalo se tak nepochybně v době, co promlčecí lhůta již uběhla. Lze tak uzavřít, že námitka promlčení vznesená žalovanou stranou ve vztahu k nárokům z těchto dvou smluv byla vznesena důvodně.

15. Usnesením podepsaného soudu ze dne 8. 3. 2023, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 18. 4. 2023, byl žalovanému v souladu s ust. § 30 o. s. ř. ustanoven právním zástupcem advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzované věci žalobkyně byla ve sporu procesně neúspěšná, rovněž u ní nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto je povinna uhradit státu náklady, které vznikly v souvislosti s řízením. Žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit částku 7 840,80 Kč, tj. náklady, které soudu vznikly v souvislosti s ustanovením právního zástupce žalovanému a odpovídají rozsahu neúspěchu žalobkyně (výrok III.). Odměna v celkové výši 7 840,80 Kč sestává z 3 úkonů právní služby, a to dle § 7 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. b) převzetí věci, písm. d) písemné vyjádření a účast u jednání soudu dle písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky) ve výši 5 580 Kč (1 860 Kč x 3) a tři režijních paušálů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 900 Kč. Vše zvýšeno o 21 % DPH (1 360,80 Kč) v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř.