21 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 096 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 096 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky 1516 Kč od 24. 9. 2013 do zaplacení, ve výši 8,05% z částky 1516 Kč od 28. 9. 2013 do zaplacení, ve výši 8,05% z částky 1 516 Kč od 10. 10. 2013 do zaplacení, ve výši 8,05% z částky 1 516 Kč od 14. 12. 2013 do zaplacení, ve výši 8,05% z částky 1 516 Kč od 19. 12. 2013 do zaplacení, ve výši 8,05% z částky 1 516 Kč od 23. 12. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném uhrazení částky ve výši 9 096 Kč s příslušenstvím, která představovala neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 8. 9. 2013, 12. 9. 2013, 24. 9. 2013, 28. 11. 2013, 3. 12. 2013 a 7. 12. 2013.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.

4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalovaný cestoval ve dnech 8. 9. 2013, 12. 9. 2013, 24. 9. 2013, 28. 11. 2013, 3. 12. 2013 a 7. 12. 2013 dopravními prostředky číslo provozovanými žalobkyní, bez platného jízdního dokladu a na místě při přepravní kontrole neuhradil jízdné v celkové výši 96 Kč a přirážku k jízdnému v celkové výši 9 096 Kč.

5. Co se právního hodnocení týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 760 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), na základě které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni jízdné. Při přepravní kontrole se ovšem žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a byl proto povinen uhradit v souladu s § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a přepravními podmínkami jízdné a přirážku k jízdnému, což neučinil. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 200 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.