21 C 218/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 24 643 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 600 Kč, s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z částky 12 600 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, přičemž nezaplacením, byť jen jedné splátky ve lhůtě splatnosti se stává splatnou celá nezaplacená částka.

II. Co do částky 12 043 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 24 643 Kč od 12. 1. 2024 do 1. 9. 2025, 14,75 % z částky 12 043 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, 3,25 % z částky 12 600 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném uhrazení částky 24 643 Kč s příslušenstvím z titulu z titulu smlouvy o úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 0000 Kč, který měl být splacen do 11. 1. 2024. Žalovaný úvěr řádně nesplatil a aktuálně má dlužit žalobkyni 17 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 133,99 Kč a úrok ve výši 503,01 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný označil za nesporné, že mu byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částku ve výši 17 000 Kč. K věci dále uvedl, že půjčku si byl nucen vzít z důvodu výpadku příjmu, způsobeného zraněním, kdy si měl zlomit ruku a nohu. Dále žalovaný sdělil, že by tuto částku rád zaplatil ve splátkách po 1 500 Kč, nicméně vždy když jedná s věřitelem, tak ten mu nabídne pouze možnost uhradit jednorázově vyšší částku a následně případně teprve splátky, ale žalovaný není schopen vyšší částku uhradit a nechce kvůli tomu začít krást. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že má příjem přibližně 27 000 Kč, na nájem hradí 15 000 Kč, na výživné na jedno dítě 2 500 Kč, na elektřinu 2 000 Kč, na telefon 1 500 Kč, na plyn 500 Kč a dále má vyživovací povinnost vůči dalším dvěma dětem.

3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z úvěruschopnosti klienta k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že je zde uvedeno příjem 28 859 Kč, náklady na bydlení 7 000 Kč a náklady na ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč. Z tohoto důkazu ovšem nevyplývá, jakým způsobem měly být tyto údaje zjištěny ani zda byly tyto údaje ve skutečnosti ověřovány. Z nesporných tvrzení účastníků, předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 12. 2023 a z potvrzení o provedení transakce ze dne 12. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit na účet č. , č. účtu, spolu s úrokem ve výši 36% ročně, kdy RPSN činila 1 946,17% a při překročení splatnosti 9 058,2%. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 7. 2025, přílohy této smlouvy, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 8. 2025 a z potvrzení o podání zásilky ze dne 25. 8. 2025 soud zjistil, že vymáhaná pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a byl vyzván výzvou doručenou dne 28. 8. 2025 k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z doložených potvrzení o úhradách na účet č. , č. účtu, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na vymáhanou pohledávku dne 6. 12. 2024 částku ve výši 200 Kč, 24. 10. 2024 ve výši 200 Kč, 12. 9.2024 ve výši 300 Kč, 15. 7. 2024 ve výši 200 Kč, 20. 6. 2024 ve výši 200 Kč, 20. 5. 2024 ve výši 300 Kč, 15. 4. 2024 ve výši 1 000 Kč, 12. 3. 2024 ve výši 500 Kč, 15. 2. 2024 ve výši 500 Kč, 22. 1. 2024 ve výši 500 Kč, 19. 1. 2024 ve výši 500 Kč.

4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., která je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z.s.ú. a která je ovšem absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by její právní předchůdce na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací posoudil před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, tak aby vyloučil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezjistil příjmy ani výdaje spotřebitele, a nesplnil tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.

11. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, plnily si smluvní strany na základě smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z. mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí právním předchůdcem žalobkyně částky ve výši 17 000 Kč žalovanému a úhrady žalovaného na vymáhanou pohledávku ve výši 4 400 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit částku 12 600 Kč žalobkyni, na kterou byla v souladu s§ 1879 o. z. vymáhaná pohledávka postoupena. Žalovanému byla také v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uložena povinnost uhradit úroky z prodlení od 2. 9. 2025, když žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou do tří dnů, která byla v souladu s § 573 o. z doručena žalovanému dne 28. 8. 2025. Zároveň soud uložit žalovanému uhradit dlužnou částku s příslušenstvím v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek, neboť tato výše zohledňuje majetkovou situaci žalovaného a podstatným způsobem neznevýhodňuje věřitele. Ve zbytku nároku žalobkyně byla žaloba ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jednalo částečně o nárok z absolutně neplatné smlouvy o úvěru, částečně o uhrazené bezdůvodné obohacení ve výši 4 400 Kč a částečně o nárok na úroky z prodlení, které přesahovaly zákonnou výši.

12. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení za situace, kdy úspěch obou stran ve sporu byl téměř totožný.