21 C 280/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 6 166 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 6 166 Kč od 19. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 7 884 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 7 884 Kč od 19. 12. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala uhrazení částky 14 050 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa dne 26. 2. 2022 Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 330 Kč do 24 měsíců. V rámci druhé až osmé splátky byl úvěr úročen pevnou částkou ve výši 490 Kč. Za odložení jednotlivých splátek se žalovaná zavázala hradit 99 Kč měsíčně. V případě prodlení s hrazením splátky se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč, pokud byla dlužná částka nižší, zavázala se žalovaná uhradit smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V souvislosti se smlouvou žalovaná uhradila dne 28. 3. 2022 částku 1 Kč, dne 19. 4. 2022 částku 1 Kč, dne 26. 5. 2022 částku 2 826 Kč, dne 1. 7. 2022 částku 1 006 Kč. Ke dni sepsání žaloby dlužila žalovaná žalobkyni na jistině částku 9 164 Kč, na poplatcích za odložení splátek částku 396 Kč, na úrocích částku 1 960 Kč, na účelně vynaložených nákladech částku 1 030 Kč a na smluvní pokutě částku 1 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala na žalované uhradit roční úrok z prodlení ve výši 15 % z žalované jistiny od 19. 12. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 28.9. 2023 požádala o odročení jednání ze dne 6. 10. 2023. K věci uvedla, že nebyla schopna dodržovat splátky, neboť byla hospitalizována v minulém roce po dobu dvou měsíců a nebyla schopna práce. Žalovaná dále uvedla, že do měsíce bude kontaktovat žalobkyni za účelem zřízení splátkového kalendáře. Soud v tomto vyjádření nespatřoval důvodnou omluvu neúčasti žalované u jednání ani důvod odročení jednání, a proto při jednání rozhodl ve věci.

3. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 2. 2022 a sazebníku poplatků soud zjistil, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž obsah se shoduje s výše uvedenými tvrzeními žalobkyně. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě ze dne 26. 2. 2022 vyplývá, že žalobkyně žalované uhradila částku 10 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradila dne 28. 3. 2022 částku 1 Kč, dne 19. 4. 2022 částku 1 Kč, dne 26. 5. 2022 částku 2 826 Kč, dne 1. 7. 2022 částku 1 006 Kč. Z výzvy ze dne 18. 11. 2022 a podacího archu ze dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované jistiny do 30 dnů od sepsání výzvy. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by zjišťovala skutečné příjmy a výdaje žalované.

5. Podle § 2393 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Předmětná smlouva o úvěru je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú., která je ovšem absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele posoudila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, či že by tak učinila na základě jiných nezbytných zdrojů. Žalobkyně splnění této své zákonné povinnosti spatřovala v podobě výpočtu kreditního skóre na základě statistického modelu a v lustracích v registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Z tvrzení žalobkyně ani z provedených důkazů ovšem nevyplývalo jakékoliv zjišťování konkrétních skutečných příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně tedy dostatečně nezjistila příjmy a výdaje spotřebitele, a nesplnila tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru).

11. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, plnily si smluvní strany na základě smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z. mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí žalobkyní částky ve výši 10 000 Kč žalované a z tvrzení žalobkyně vyplývá celková úhrada žalované v souvislosti s úvěrovou smlouvou ve výši 3 834 Kč. Žalovaná je tak povinna žalované vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6 166 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění ze dne 18. 11. 2022 dne 21. 11. 2022, kdy podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka se dostala do dispozice žalované dne 24. 11. 2022, třicetidenní lhůtě k plnění od sepsání výzvy uplynula v souladu s § 607 o. z. dne 18. 12. 2022 a následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. s uhrazením této částky. Soud proto rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku o povinnosti žalované uhradit částku 6 166 Kč a úroky z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 19. 12. 2022 do zaplacení. Co se tvrzených účelně vynaložených nákladů týče, žalobkyně netvrdila konkrétní náklady, které by účelně vynaložila v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou ani žádné účelně vynaložené náklady neprokazovala. Ve zbylé části představující nároky z absolutně neplatné smlouvy o úvěru, neprokázané účelně vynaložené náklady a příslušenství z těchto částek byla proto žaloba ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně úspěšná žalovaná sice měla vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně jí žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.