21 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 090 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 090 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75% z částky 1 015 Kč od 27. 1. 2012 do zaplacení, ve výši 7,75% z částky 1 015 Kč od 11. 3. 2012 do zaplacení, ve výši 7,75% z částky 1 015 Kč od 2. 6. 2012 do zaplacení, ve výši 7,75% z částky 1 015 Kč od 9. 6. 2012 do zaplacení, ve výši 7,5% z částky 1 015 Kč od 8. 8. 2012 do zaplacení, ve výši 7,5% z částky 1 015 Kč od 28. 9. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované uhrazení částky ve výši 6 090 Kč s příslušenstvím, která představovala neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 11. 1. 2012, 24. 2. 2012, 17. 5. 2012, 24. 5. 2012, 23. 7. 2012, 12. 9. 2012.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.

4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalovaná cestovala ve dnech 11. 1. 2012, 24. 2. 2012, 17. 5. 2012, 24. 5. 2012, 23. 7. 2012, 12. 9. 2012 dopravními prostředky číslo provozovanými žalobkyní bez platného jízdního dokladu a na místě při přepravní kontrole neuhradila jízdné v celkové výši 90 Kč a přirážku k jízdnému v celkové výši 6 000 Kč.

5. Co se právního hodnocení týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 760 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, na základě které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni jízdné. Při přepravní kontrole se ovšem žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a byla proto povinna uhradit v souladu s § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a přepravními podmínkami jízdné a přirážku k jízdnému, což neučinila. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 517 odst. 2 SOZ ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 200 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.