21 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno stát. instituce o zaplacení 36 504 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 504 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 6 391 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 6 391 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 6 391 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 948 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 2 070 Kč od 21. 3. 2020 do 23. 4. 2021, 10 % z částky 2 319 Kč od 21. 4. 2020 do 23. 4. 2021, 10 % z částky 2 319 Kč od 21. 5. 2020 do 23. 4. 2021, 10 % z částky 2 319 Kč od 21. 6. 2020 do 23. 4. 2021, 8,25 % z částky 1 795 Kč od 21. 7. 2020 do 23. 4. 2021, 8,5 % z částky 5 153 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení, 8,5 % z částky 7 230 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 153 Kč od 1. 8. 2021 do 13. 12. 2021 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 400,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně (dříve [právnická osoba] a [právnická osoba]) se domáhala na žalovaném uhrazení částky ve výši 36 504 Kč s příslušenstvím v souvislosti s nájemní smlouvou ze dne 14. 10. 2013 (dále jen„ nájemní smlouva“). Předmětem nájmu byl byt [číslo] v budově na adrese [adresa] (dále jen„ byt“). Žalovaný se nájemní smlouvou zavázal hradit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 6 391 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 319 Kč do každého 20. dne příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil nájemné za období od 1. 4. 2020 do 24. 7. 2020 v celkové výši 24 121 Kč. Žalovaný užíval byt i po skončení nájmu v období od 25. 7. 2020 do 18. 8. 2020. Za období od 1. 1. 2020 do 18. 8. 2020 spotřeboval služby v hodnotě 7 230 Kč, jejichž cenu žalobkyni neuhradil. Žalobkyni vznikl také nárok na náhradu za užívání bytu bez právního důvodu v období od 25. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 5 135 Kč. Žalobkyně se také žalobou domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení z dlužných záloh na služby spojené s užíváním bytu do okamžiku vyúčtování služeb, tj. do 23. 4. 2021. Žalovaný na dlužné částky přes písemnou výzvu žalobkyně se splatností do 31. 7. 2021 ničeho neuhradil.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nároky žalobkyně přiznává kromě úroků z prodlení a požádal o jejich odpuštění, o odklad začátku platby dluhu a o splátkový kalendář.

3. Soud dospěl na základě listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z informace o pozemku v katastru nemovitostí ze dne 3. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu. Tento byt byl nájemní smlouvou ve znění dodatků ze dne 28. 8. 2015, 15. 9. 2016, 22. 9. 2017, 20. 8. 2018 a 4. 9. 2019 pronajat žalobkyní žalovanému do dočasného užívání na dobu určitou od 1. 11. 2013 do 31. 10. 2020. Nájemné dle nájemní smlouvy a evidenčního listu ze dne 19. 5. 2020 činilo měsíčně 6 391 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 2 319 Kč. Splatnost nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu byla dle nájemní smlouvy do 20 dne příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil nájemné za období od 1. 4. 2020 do 24. 7. 2020 v celkové výši 24 121 Kč. Žalovaný byl také v prodlení s uhrazením záloh ve výši 2070 Kč v období od 21. 4. 2020 do 23. 4. 2021, ve výši 2319 Kč od 21. 3. 2020 do 23. 4. 2021, ve výši 2319 od 21. 6. 2020 do 23. 4. 2021 a ve výši 1 795 Kč od 21. 7. 2020 do 23. 4. 2021. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 18. 8. 2020 ze dne 23. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný v tomto období neuhradil spotřebované služby v hodnotě 7 230 Kč. Z výzvy ze dne 23. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku na službách ve výši 7 230 Kč do 31. 7. 2021. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 21. 7. 2020 a doručenky ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla dána žalobkyní výpověď z bytu z důvodu nehrazení nájemného a nákladů na služby za dobu více než 3 měsíců a za opakované porušení domovního řádu, nočního klidu a vyhrůžky sousedům. Žalobce nicméně byt užíval nadále až do 18. 8. 2020. Z uznání dluhu ze dne 25. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce uznal svůj dluh co důvodu a výše v rozsahu částky 26 340 Kč. Z výzvy ze dne 6. 12. 2021, podacího archu ze dne 6. 12. 2021, a doručenky ze dne 20. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužných částek do 13. 12. 2021.

4. V řízení nebylo prokázáno, že by byl žalovaný vyzván k úhradě náhrady za bezesmluvní užívání bytu výzvou se splatností ke dni 31. 7. 2021.

5. Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2295 obč. zák. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

7. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Co se právního posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je převážně důvodný. Žalovaný se nájemní smlouvou podle § 2201 a násl. obč. zák. zavázal hradit žalobkyni nájemné ve výši 6 391 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 319 Kč se splatností do každého 20 dne příslušného měsíce. Je tak proto v souladu s § 2201 obč. zák. povinen uhradit dlužné nájemné za období od 1. 4. 2020 do 24. 7. 2020 v celkové výši 24 121 Kč. Dále je žalovaný v souladu s nájemní smlouvou a § 2991 odst. 1 obč. zák. povinen uhradit žalobkyni nedoplatek na službách, který vznikl v souvislosti s užíváním předmětného bytu ve výši 7 230 Kč, kdy v období nájmu, tj. do 24. 7. 2020 vyplývá tento nárok z nájemní smlouvy a po ukončení nájmu v období od 25. 7. 2020 do 18. 8. 2020 je tento nárok odůvodněn § 2991 odst. 1 obč. zák., kdy se jedná o bezdůvodné obohacení žalobce na úkor žalobkyně, které je povinen žalobkyni vydat. Žalobce je také v souladu s § 2295 obč. zák. povinen žalobkyni uhradit náhradu ve výši ujednaného nájemného za období bezesmluvního užívání předmětného bytu v období od 25. 7. 2020 do 18. 8. 2020. Soud proto rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku o povinnosti žalovaného dlužné částky uhradit, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud nemohl rozhodnout o plnění formou splátkového kalendáře podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný netvrdil ani neprokazoval jakoukoli splátku, kterou by byl schopen splácen, ani nijak netvrdil ani neprokazoval, své majetkové poměry, které by tento způsob plnění odůvodňovaly (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5352/2016).

9. Soud žalobkyni nepřiznal příslušenství z částky 5 135 Kč, která představuje náhradu za bezesmluvní užívání bytu, za dobu od 1. 8. 2021 do 13. 12. 2021, kdy splatnost této pohledávky byla prokázána až po předžalobní výzvě dne 14. 12. 2021. Soud proto ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu částečně zamítl co do úroků z prodlení z částky 5 135 Kč od 1. 8. 2021 do 13. 12. 2021.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 400,20 Kč, neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v nepatrné části. Tato náhrada nákladů řízení přestavuje soudní poplatek ve výši 1 461 Kč, odměnu za čtyři úkony právní služby po 2 580 Kč (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání) podle §§ 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 4 x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 AT a DPH ve výši 21% z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř.