22 C 36/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 236,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 745,23 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 745,23 Kč za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 6 490,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 236,15 Kč za dobu od 6. 11. 2020 do 1. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 490,92 Kč za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 12 236,15 Kč za dobu od 6. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 12 236,15 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “) a společnost , právnická osoba, uzavřeli dne 17. 12. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla pohledávka za žalovaným specifikovaná níže. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 17. 12. 2021. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti , právnická osoba, bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. Jmění společnosti , právnická osoba, přešlo na žalobkyni, která vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti , právnická osoba, UniCredit uzavřel se žalovaným dne 25. 8. 2015 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK/, č. účtu, dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč (dále jen „Kontokorent“). Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. , č. účtu, („dále jen Účet“). Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p. a. Žalovaný byl dle Smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatek za vedení Účtu. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch Účtu žalovaného. , Anonymizováno, své smluvní povinnosti vůči žalovanému plnil. Umožnil žalovanému disponování s prostředky na Účtu a poskytoval mu za dohodnutých podmínek Kontokorent. UniCredit v době uzavření Smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, a to vyhledáním žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem a získáním informací přímo od žalovaného, které uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, že nebyl v prodlení se splácením svých závazků. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil, když překročil sjednanou výši Kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na Účtu ve lhůtě dle Produktových podmínek. Vzhledem k tomu, že na Účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný jej ve sjednané lhůtě neuhradil, vyzval UniCredit žalovaného k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil. UniCredit proto zesplatnil úvěr k datu 5.11.2020 a současně odstoupil od smlouvy o Účtu. Žalovaný provedl debetní transakce ve výši – 16 171,14 Kč, uhradil 10 425,91 Kč. Žalobkyně požaduje debetní úroky ve výši 6 231,92 Kč, poplatky ve výši 259 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 236,15 Kč za dobu od 6. 11. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 12 236,15 Kč za dobu od 6. 11. 2020 do zaplacení.

2. Společnosti , Anonymizováno, a , právnická osoba, uzavřely dne 17. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla pohledávka za žalovaným specifikovaná výše. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 17. 12. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek a prohlášením o okamžiku postoupení).

3. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti , právnická osoba, bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením s žalobkyní. Jmění společnosti , právnická osoba, přešlo na žalobkyni (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

4. Žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 24. 7. 2025 bylo prokázáno, že požádal o úvěr a uvedl, že nebyl v prodlení se splácením svých závazků.

5. Výpisem z insolvenčního rejstříku ke dni 19. 12. 2024 bylo prokázáno, že žalovaný nebyl k tomuto datu evidován v insolvenčním rejstříku.

6. Smlouvou č. KTK/, č. účtu, ze dne 24. 7. 2015 bylo prokázáno, že , Anonymizováno, se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 5 000 Kč ode dne následujícího po podpisu smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. , č. účtu, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18 % ročně.

7. Výpisy z účtu č. , č. účtu, za období srpen 2016 do října 2020 bylo prokázáno, že žalovaný čerpal celkem 16 171,14 Kč a uhradil celkem 10 425,91 Kč.

8. Výzvou ze dne 29. 7. 2020 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že , Anonymizováno, mu adresovala výzvu k úhradě debetního zůstatku 5 714,15 Kč ze smlouvy KTK/, č. účtu, do 12. 9. 2020 s tím, že pokud nebude tato částka uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému odeslána dne 31. 7. 2020 (podací arch).

9. Výzvou ze dne 2. 11. 2020 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že , Anonymizováno, mu adresovala výzvu k úhradě částky 12 236,15 Kč ze smlouvy KTK/, č. účtu, do 1. 12. 2020. Výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 11. 2020 (podací arch).

10. Předžalobní výzvou ze dne 19. 9. 2023 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně mu adresoval výzvu k úhradě částky 17 883,64 Kč. Výzva byla žalovanému doručena dne 22. 9. 2023 (dodejka, informace o zásilce).

11. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 24. 7. 2015 soud zjištění podstatné pro posouzení věci neučinil.

12. Soud neprovedl důkaz Produktovými podmínkami a Sazebníkem pro nadbytečnost s ohledem na níže uvedený právní názor.

13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: , Anonymizováno, poskytla žalovanému bezhotovostně částku 16 171,14 Kč a žalovaný vrátil celkem 10 425,91 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 12 236,15 Kč do 1. 12. 2020.

14. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku).

16. Předchůdkyně žalobkyně údaje o příjmech a výdajích žalovaného nezjistila. Jelikož předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr (porovnat příjmy a výdaje), je smlouva o úvěru je neplatná (§ 86 odst. 1 ZoSÚ). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.

17. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil její předchůdce při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy předchůdci žalobkyně částku 10 425,91 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu. Žaloba je proto důvodná ve výši 5 746,25 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty k plnění ve výzvě ze dne 2. 11. 2020. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 2. 12. 2020. V důsledku neplatnosti smlouvy byla žaloba ve vztahu k požadavku na úhradu smluvního úroku a části úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku).

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 zákona č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Převážně procesně neúspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout i příslušenství (ke dni vyhlášení rozhodnutí), které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08).