Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

22 C 390/2024

č. j. 22 C 390/2024-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2025:22.C.390.2024.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 407 973,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 381 096,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 38 240,70 Kč, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 404 616,90 Kč za dobu od 2. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 404 616,90 Kč za dobu od 3. 6. 2023 do 8. 6. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 520,78 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 315,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 407 973,02 Kč s příslušenstvím. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, a.s., IČ , IČO, , ze dne 2.9.2023 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.9.2023 uzavřenou mezí společností I-Xon a.s. a , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jako "banka"). Banka uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 6. 12. 2022 (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 389 116 Kč. Jednalo se o konsolidaci dosavadních závazků žalovaného. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 10,99 % ročně a poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 760 Kč vždy k 16. dni v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Z důvodu prodlení s placením již splatných splátek úvěru banka prohlásila dne 1. 6. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný uhradil bance celkem 8 019,88 Kč. Právní předchůdce žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovaný dluží žalobkyni jistinu 404 616,90 Kč, poplatky v celkové výši 3 356,12 Kč, smluvní úrok 11 363,80 Kč (10,99 % ročně z jistiny úvěru do 1. 9. 2023), zákonný úrok z prodlení 15 341,69 Kč z včas nesplacených částek do 1. 9. 2023, smluvní úrok 10,99 % ročně z částky 404 616,90 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 404 616,90 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení.

2. Smlouvou o úvěru ze dne 6. 12. 2022 bylo prokázáno, že banka se zavázala poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, částku 389 116 Kč za účelem splacení dluhů vyplývajících z poskytnutého úvěru na účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal celkem zaplatit částku 618 681 Kč v měsíčních splátkách po 5 760 Kč (počet splátek 108), úroková sazba činila 10,99 % ročně.

3. V posouzení úvěruschopnosti klienta vyhotoveného bankou je uvedeno, že žalovaný uvedl výdaje na nájemné 9 000 Kč. Banka stanovila výdaje na 13 749 Kč. Banka zjistila, že žalovaný měl úvěr se splátkou 4 103 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kontokorentní úvěr s limitem 25 000 Kč a s orientační splátkou 750 Kč, spotřební úvěr se splátkou 1 139 Kč. Splátka nového úvěru činila 5 760 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 7 649 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

4. Výpisem z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovanému byla vyplacena mzda ve výši 24 532,00 Kč (14. 7. 2022), 26 507 Kč (12. 8. 2022), 26 123 Kč (14. 9. 2022), 25 611 Kč (14. 10. 2022), 23 663 Kč (14. 11. 2022) a 24 918 Kč (14. 12. 2022). Počáteční zůstatek na účtu byl 11 264,23 Kč, konečný 2 180,57 Kč (červenec 2022), počáteční zůstatek na účtu byl 2 180,57 Kč, konečný 460,68 Kč (srpen 2022), počáteční zůstatek na účtu byl 460,68 Kč, konečný 4 991,10 Kč (září 2022), počáteční zůstatek na účtu byl 4 991,10 Kč, konečný 831,87 Kč (říjen 2022), počáteční zůstatek na účtu byl 831,87 Kč, konečný minus 9 987,44 Kč (listopad 2022), počáteční zůstatek na účtu byl minus 9 987,44, konečný 34 070,22 Kč (prosinec 2022). Dne 6. 12. 2022 byl na běžný účet vyplacen úvěr 99 917,20 Kč.

5. Výpisem z úvěrového účtu žalovaného bylo prokázáno, že dne 6. 12. 2022 žalobkyně poskytla žalovanému částku 289 198,80 Kč na účet č. , č. účtu, a částku 99 917,20 Kč na účet č. , č. účtu, .

6. Výzvou banky ze dne 3. 6. 2023 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že banka žalovanému sdělila, že ode dne 1. 6. 2023 je částka 407 974 Kč z úvěru na účtu č. , č. účtu, splatná. Výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 6. 2023 (prokázáno podacím archem).

7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2023 bylo prokázáno, že banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na společnost I, Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 12. 9. 2023 (prokázáno podacím archem).

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2023 bylo prokázáno, že společnost I-Xon a.s. oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 20. 9. 2023 (prokázáno podacím archem).

9. Výzvou ze dne 20. 9. 2023 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě částky 465 009,42 Kč (pohledávka ze smlouvy o úvěru na účtu č. , č. účtu, ). Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 9. 2023 na adresu , adresa, (prokázáno podacím archem).

10. Výzvou ze dne 8. 11. 2023 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě částky 479 322,87 Kč (pohledávka ze smlouvy o úvěru na účtu č. , č. účtu, ). Výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 11. 2023 na adresu , adresa, (prokázáno podacím archem).

11. Z poslední výzvy ze dne 30. 4. 2023 soud zjištění neučinil, protože žalobkyně neprokázala, že byla žalovanému odeslána.

12. Soud neprovedl důkaz Ceníkem a Sazebníkem pro nadbytečnost, protože skutečnosti rozhodné pro posouzení věci byly prokázány shora uvedenými důkazy.

13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: banka poskytla žalovanému 6. 12. 2022 částku 389 116 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, která mu byla odeslána dne 6. 6. 2023.

14. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ust. § 86 odst. 1 („ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Odst. 2: Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle ust. § 87 odst. 1 („ZoSÚ“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Banka neučinila přiléhavý závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Průměrný měsíční příjem žalovaného 5 měsíců před poskytnutím úvěru činil 25 225 Kč, nájemné (neověřeno) 9 000 Kč, nové splátky úvěru celkem 7 649 Kč. 25 225 – 16 649=8 576:30 dní=286 Kč na den. Částka 286 Kč denně není dostatečná na zajištění základních životních potřeb (jídlo, hygiena, náklady na služby spojené s bydlením) v roce 2022. Soud poukazuje rovněž na zjištění, že 6 dní před uzavřením smlouvy o úvěru byl konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného minus 9 987,44 Kč, což nesvědčí o schopnosti řádně splácet další úvěr. Smlouva o úvěru je v důsledku nesprávného porovnání příjmů a výdajů žalovaného neplatná pro rozpor se zákonem (§ 86 odst. 1 ZoSÚ, § 87 odst. 1 ZoSÚ).

16. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se banka dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42).

17. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni celkem částku 8 019,88 Kč (netvrdil, že uhradil více), je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 381 096,12 Kč (389 116 – 8 019,88). Žalovaný se dostal do prodlení výzvou k úhradě v oznámení o zesplatnění ze dne 3. 3. 2023, která byla žalovanému odeslána dne 6. 6. 2023. Lze proto učinit závěr, že se do prodlení dostal dne 9. 6. 2023. Žalobkyně neprokázala, že se žalovaný dostal do prodlení dříve. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 9. 6. 2023. Za předchozí období proto byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatků a úroku (II. rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že převážně procesně úspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v rozsahu 64 %. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 16 320 Kč, odměny za právní zastoupení po 9 940 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání) podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve výši 4 970 Kč za předžalobní výzvu podle ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů ve výši po 300 Kč ke 4 úkonům právní služby podle ust. § 13 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 7 557,90 Kč. Náklady řízení činí celkem 59 867,90 Kč, po zohlednění procesního neúspěchu 38 315,46 Kč. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.