Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

22 C 394/2024

č. j. 22 C 394/2024-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2024:22.C.394.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 316,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 1. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 13 893,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 832,46 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do 15. 1. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 831,46 Kč za dobu od 16. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 14 316,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne 26. 7. 2022 žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru č. , hodnota, jejíž přílohu č. , hodnota, tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 2 999 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 26. 9. 2023. Ode dne 27. 9. 2023 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 34 095,79 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 13 832,46 Kč, nesplaceného smluvního úroku 660,80 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 300 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 314,29 Kč, sankčního poplatku 1 500 Kč, paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 649,41 Kč po celkové splatnosti závazku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 293,34 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 265,03 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně neuplatňuje postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny 13 832,46 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 660,80 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 300 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 314,29 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 106,11 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokutu ve výši 484,14 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 893,22 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.

4. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že žalovaný uvedl dne 25. 9. 2022 příjem 32 434 Kč, výdaje na nájemní bydlení 5 000 Kč měsíčně, osobní výdaje 13 540 Kč měsíčně, srážky ze mzdy, výživné 5 545 Kč (bez rozlišení), splátky úvěrů 2 656 Kč, 2 vyživovací povinnosti. Příjem byl ověřen výplatní páskou a pracovní smlouvou.

5. Smlouvou č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2022 bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem zaplatit částku 27 888 Kč v měsíčních splátkách po 1 992 Kč (počet splátek 14).

6. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023).

7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 bylo prokázáno, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni a vyzval k zaplacení částky 34 095,79 Kč s příslušenstvím do deseti dnů od data doručení dopisu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 3. 1. 2024 (prokázáno podacím archem).

8. Předžalobní výzvou ze dne 9. 4. 2024 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě žalované částky do 19. 4. 2024. Výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 4. 2024 (prokázáno podacím archem).

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: původní věřitel poskytl žalovanému 26. 7. 2022 částku 15 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ust. § 86 odst. 1, 2 („ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39).

11. Žalobkyně předložila listinu s uvedením výdajů žalovaného, které nebyly ověřeny (ověřen pouze příjem žalovaného). Samotné zjištění výše příjmu se může jevit samo o sobě s ohledem na jeho výši (32 434 Kč) jako dostačující, nelze z něj však dovodit skutečnou schopnost úvěr splácet. Jelikož původní věřitel výdaje žalovaného neověřil, nedošlo k řádnému porovnání příjmů a výdajů spotřebitele (§ 86 odst. 2 ZoSÚ). Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet zápůjčku.

12. Smlouva o zápůjčce je neplatná pro rozpor se zákonem. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ).

13. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42).

14. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni částku 2 999 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 12 001 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty k plnění v oznámení o postoupení pohledávky. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne 16. 1. 2024. Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku).

15. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatků, úroku a smluvní pokuty (II. rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože převážně procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08).

17. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí 1 000 Kč). Soud proto žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.