22 C 49/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 121 886,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 102 386,35 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 386,35 Kč za dobu od 24. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 2. 10. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 19 499,73 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 028,65 Kč za dobu od 24. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 830 Kč za dobu od 2. 10. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 415 Kč za dobu od 24. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 107 830 Kč za dobu od 2. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 971 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. rozsudku. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 11. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaným byla vyčerpána celková částka 24 792,10 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně, vždy do výše povoleného úvěrového limitu. Úroková sazba byla ve výši 16,90 % ročně po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč počínaje měsícem prosincem roku 2019. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. Celkem žalovaný zaplatil do splatnosti celého úvěru částku 22 405,75 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný na upomínky nereagoval a dlužné splátky nezaplatil, zůstatek úvěru se stal splatný dne 23. 9. 2023. Žalovaný svou povinnost nesplnil a pohledávku žalobkyně nezaplatil. Celková částka sestává z jistiny ve výši 24 792,10, smluvních úroků ve výši 6 066,36 Kč (ode dne poskytnutí úvěru do 23. 9. 2023), poplatku za vedení úvěru a využití úvěru 750 Kč, poplatku za upomínky ve výši 3 000 Kč. Dne 29. 3. 2021 žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, přičemž účelem smlouvy bylo poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu žalovaného č. , č. účtu, až do výše 100 000 Kč. Ke dni uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru byla úroková sazba ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného a tento byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a žalobkyně umožnila jeho průběžné čerpání. Žalovaný překročil povolenou výši kontokorentního úvěru v měsíci březnu roku 2023 a nezaplatil poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru. Žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu porušení smluvních podmínek a nezaplacení dlužné částky zůstatek úvěru zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v termínu do 8. 6. 2023 s tím, že úvěr se stal splatný 1. 10. 2023. Žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužnou částku nezaplatil. Žalovaná částka se sestává z nezaplacené jistiny ve výši 107 830 Kč, úroků do splatnosti ve výši 1 833,37 Kč, zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku do sazby zákonného úroku z prodlení, tj. 15 % ročně.

2. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 30.11.2019 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10 000 Kč. Úvěr byl zřízen a veden na účtu č. , č. účtu, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet 500 Kč měsíčně.

3. Přehledem plateb a čerpání z účtu č. , č. účtu, za období srpen 2016 do října 2020 bylo prokázáno, že žalovaný čerpal v období 30. 11. 2019 do 23. 9. 2023 celkem 24 792,10 Kč a uhradil celkem 22 405,75 Kč.

4. Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 29. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč ve formě povoleného přečerpání zůstatku na účtu č. , č. účtu, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do 18. 3. 2022. Výpisem z účtu č. , č. účtu, bylo prokázáno, že jeho majitelem je žalovaný a úvěr ve výši 100 000 Kč byl poskytnut. Žalovaný ničeho neuhradil.

5. Výzvou ze dne 19. 8. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě dluhu na účtu č. , č. účtu, ve výši 6 103 Kč do 30. 9. 2023 Kč s tím, že pokud nebude tato částka uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru ve výši 106 103 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 28. 8. 2023 (podací arch).

6. Výzvou ze dne 22. 8. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě dluhu na účtu č. , č. účtu, ve výši 2 710 Kč do 23. 9. 2023 Kč s tím, že pokud nebude tato částka uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru ve výši 11 043 Kč (ke dni 22. 8. 2023). Výzva byla žalovanému odeslána dne 22. 8. 2023 (podací arch)

7. Z upomínek ze dne 9. 5. 2023, 15. 5. 2023, 25. 6. 2023, 3. 10. 2023 a předsmluvních informací soud zjištění podstatné pro posouzení věci neučinil.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku 124792,10 Kč a žalovaný vrátil celkem 22 405,75 Kč.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Žalobkyně neprokázala, že posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr (porovnat příjmy a výdaje). Smlouvy o úvěru jsou proto neplatné (§ 86 odst. 1 ZoSÚ). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.

11. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). Zaplatil-li žalovaný z neplatných smluv žalobkyni částku 22 405,75 Kč (netvrdil, že uhradil více), je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu. Žaloba je proto důvodná ve výši 102 386,35 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty ve výzvách ze dne 22. 8. 2023 (2 386,35 Kč) a ze dne 19. 8. 2023 (100 000 Kč). Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán podle žalobního požadavku. V důsledku neplatnosti smlouvy byla žaloba ve vztahu k dalším uplatněným nárokům zamítnuta (II. rozsudku).

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 4 876 Kč, 2 paušálních náhrad po 300 Kč (výzva a žaloba) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) č. 254/2015 Sb. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08).

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 (o. s. ř.) Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.