22 C 725/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 239 288,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 158 781,49 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 158 781,49 Kč za dobu od 15. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 88 020,52 Kč, úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 237 132,43 Kč za dobu od 15. 3. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 350,94 Kč za dobu od 15. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 983 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. rozsudku. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že její aktivní legitimace plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 3. 2024 mezi společností , Anonymizováno, a. s. a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), a mezi žalobkyní a společností, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a. s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2024. Banka uzavřela se žalovaným dne 19. 4. 2021 Smlouvu o , právnická osoba, č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 299 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 922 Kč vždy k 15. kalendářnímu dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 386 Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Úvěr byl žalovanému poskytnut. Žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, banka přistoupila banka dne 14. 12. 2023 k zesplatnění dluhu. Před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši 140 218,51 Kč. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 237 132,43 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 314,83 Kč (za dobu od 15. 9. 2023 do 7. 12. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 198,75 Kč (za dobu od 2. 10. 2023 do 7. 12. 2023) a z dlužných poplatků za pojištění a za zaslání výzvy k úhradě dluhu ve výši 2 156 Kč.

2. Z návrhu na uzavření smlouvy Rychlé půjčce č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2021 (na formuláři banky) soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů, je podnikatel. Čistý měsíční příjem 52 220 Kč měsíčně, nezbytné měsíční výdaje 7 000 Kč, splátky úvěru 20 000 Kč. Banku požádal o úvěr ve výši 299 000 Kč, počet splátek 96, výše splátky 4 922 Kč, roční úrok 9,99 %, pojištění 386 Kč. Akceptací návrhu Smlouvy o Rychlé půjčce ze dne 19. 4. 2021 bylo prokázáno, že banka návrh přijala.

3. Z žádosti o poskytnutí informací ze dne 16. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů, je podnikatel. Čistý měsíční příjem měl 52 220 Kč měsíčně, nezbytné měsíční výdaje 7 000 Kč, splátky úvěru 20 000 Kč. Banku požádal o úvěr ve výši 400 000 Kč.

4. Z Prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který vystavila banka, soud zjistil, že k 16. 4. 2021 byly uvedeny následující příjmy a výdaje žalovaného: regionální náklady 7 112 Kč, deklarovaný příjem na žádosti 52 220 Kč, celková suma měsíčních splátek z online CBCB zprávy 18 956 Kč, celková suma měsíčních splátek deklarovaná klientem na žádosti 20 000 Kč, interní měsíční splátky klienta 12 354,14 Kč, externí měsíční splátky klienta 13 280 Kč.

5. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, který vystavila banka, soud zjistil, že banka při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmu, který žalovaný deklaroval v žádosti. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta porovnala jeho příjem a výdaje, výpočtem jsme získala částku disponibilních zdrojů klienta, která byla dostatečná pro poskytnutí úvěru. Na základě uvedených informací nebyly pochybnosti o schopnosti klienta úvěr splácet.

6. Z listiny vystavené dne 23. 4. 2024 bankou soud zjistil, že ke dni 16. 4. 2021 nebyla zjištěna negativní informace k žalovanému v registrech BRKI, Solus, Document, AntiFraud, Negative Address.

7. Výpisem z účtu č. , hodnota, za období od 19. 4. 2021 do 8. 4. 2024 bylo prokázáno, že banka poskytla žalovanému částku 299 000 Kč dne 19. 4. 2021, žalovaný uhradil celkem 140 28,51 Kč.

8. Prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 14. 12. 2023 bylo prokázáno, že banka vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 246 802,01 Kč (závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 12. 2023 (prokázáno přehledem podacích čísel).

9. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2024 mezi společností , Anonymizováno, a. s. a společností , právnická osoba, ., mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a. s., ze dne 6. 4. 2024, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2024 a ze dne 14. 5. 2024 bylo prokázáno, že banka postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, na společnost , Anonymizováno, a. s., která ji následně postoupila žalobkyni.

10. Předžalobní výzvou ze dne 14. 5. 2024 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě žalované částky. Výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 5. 2024 (prokázáno přehledem podacích čísel).

11. Vzhledem k níže uvedenému právními závěru soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz Produktovými podmínkami pro osobní úvěry, Ceníkem, Souhlasem se zpracováním údajů o zdravotním stavu pro účely sjednávání pojištění, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: banka poskytla žalovanému částku 299 000 Kč dne 19. 4. 2021. Žalovaný zaplatil částku 140 218,51 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou, která mu byla odeslána dne 14. 12. 2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

13. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) ve znění do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). Údaje z bankovních a nebankovních registrů mohou sloužit jako podpůrné informace pro hodnocení poměrů spotřebitele, avšak neposkytují informace o skutečných pravidelných výdajích a příjmech, což je podstatné pro hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele. Úvěrující nesplnil povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného splácet úvěr, protože jeho příjmy a výdaje neověřil. Nad rámec tohoto závěru soud uvádí, že za situace, kdy splátkové zatížení žalovaného činilo 58 % (interní a externí splátky celkem 25 634 Kč, splátky podle smlouvy 4 922 Kč) jeho tvrzeného příjmu, měl úvěrující postupovat obezřetněji. Smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.

17. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se úvěrující dopustil při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost úvěrovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42).

18. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni částku 140 218,51 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 158 781,49 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení na základě výzvy odeslané dne 14. 12. 2023. Za situace, kdy banka požadovala okamžité plnění, lze dospět k závěru, že splatnost nastala dne 17. 12. 2023. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení až od 15. 3. 2024. Jelikož je soud vázán žalobním požadavkem, byl žalovaná zavázán zaplatit zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne 15. 3. 2024.

19. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvního úroku a pojistného (II. rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/193 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 %. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 9 572 Kč, odměny za právní zastoupení po 9 260 Kč za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání) podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhrady hotových výdajů ve výši po 300 Kč ke 3 úkonům právní služby podle ust. § 13 advokátního tarifu, náhrady za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla zástupkyně advokátky k jednání u soudu a zpět ve výši 300 Kč (2 půlhodiny po 150 Kč) podle ust. § 14 advokátního tarifu, náhrady za použití osobního vozidla ve výši 524,10 Kč (ujeto 60 km vozidlem s průměrnou spotřebou 8,2 litrů benzinu na 100 km, základní sazba opotřebení 5,80 Kč za 1 km, cena 35,80 Kč za 1 litr podle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 8 234,96 Kč. Celkové náklady řízení činí 57 021 Kč, po zohlednění procesního neúspěchu 7 983 Kč. Odměna za doplnění žaloby nebyla přiznána, neboť se nejedná o účelně vynaložený náklad řízení (nevznikl by při podání žaloby s podstatnými náležitostmi). S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu.

21. Jelikož žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.