22 C 727/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 104 149,48 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 120 294,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 149,48 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 22,99 % ročně z částky 99 946,48 Kč za dobu od 9. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky uvedené ve výroku IV. rozsudku. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi společností , právnická osoba, , a. s. (dříve také , právnická osoba, Multiservis, a. s.), a žalovanou byla dne 1. 10. 2008 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30. 9. 2010 stal právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, Bank, a. s.), (dále jen „Banka“), a to na základě vkladu části podniku společnosti , právnická osoba, , a. s., označené jako „Kreditní karty“, s účinností k 9. 9. 2010 do společnosti , právnická osoba, , která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností , právnická osoba, Bank, a. s. s účinností k 30. 9. 2010. Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty. V souladu se Smlouvou byla žalované poskytnuta kreditní karta bene+ s číslem smlouvy 2215962811 a úvěrovým rámcem 20 000 Kč, který byl dále navyšován až na částku 100 000 Kč v srpnu 2012. Dne 24. 9. 2021 byla stávající kreditní karta bene+ nahrazena novou kreditní kartou Money Card Smart. Čerpaný úvěr se žalovaná dle platební historie zavázala splácet v měsíčních minimálních splátkách ve sjednané výši 2 000 Kč. Zúčtovací období bylo stanoveno na 30. den v měsíci. Ke kreditní kartě tedy nebyla sjednána samostatná úvěrová smlouva, ale byla poskytnuta na základě předešlé smlouvy o úvěru dle části A článku IV bodu 1.

1. OP. Žalovaná po poskytnutí úvěrového rámce ke dni 8. 10. 2023 čerpala peněžní prostředky ve výši 435 499,04 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku 646 982,40 Kč (333 941,11 Kč na jistinu, 277 371,38 Kč na úrok a 35 669,91 Kč na poplatky). Žalované byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč v srpnu 2012. Současně jí byla poskytnuta kreditní karta MoneyCard Smart, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpané peněžní prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, a to ve výši uvedené v Sazebníku. Žalovaná průběžně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky využila Banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne 8. 10. 2023 ukončila Smlouvu a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 113 776,39 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024, a to s účinností ke dni 21. 3. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 15. 4. 2024. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 99 946,48 Kč, poplatků ve výši 4 203 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 9 616,91 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 527,90 Kč, úroků z úvěru ve výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 99 946,48 Kč od 9. 10. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 104 149,48 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně svůj nárok neprokázala.

3. Soudu je z úřední činnosti známo, že smlouvou o vkladu části podniku byla část podniku společnosti , právnická osoba, , a.s., označená jako "Kreditní karty" převedena do společnosti , právnická osoba, U obchodní společnosti , právnická osoba, Bank, a. s., jako nástupnické společnosti, došlo ke vnitrostátní fúzi sloučením se společností , právnická osoba, , jako zanikající společnosti. Na obchodní společnost , právnická osoba, Bank, a.s. přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalobkyní bylo prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou označená č. , hodnota, . Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2024 adresované žalované bylo prokázáno, že , právnická osoba, . postoupila na žalobkyni pohledávku vzniklou z titulu smlouvy č. , hodnota, .

5. Listinou označenou „Smlouva o úvěru a dalších úvěrových produktech č. , hodnota, “ bylo prokázáno, že jako zákazník je označena žalovaná s uvedením osobních údajů. Listina obsahuje žádost o úvěr na pořízení televizoru ve výši 19 999 Kč a žádost o poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná žádala , právnická osoba, , a. s. o poskytnutí úvěrového rámce až do výše 75 000 Kč, o otevření účtu a vydání kreditní karty („karta“) dle části A článku IV. bodu 1.

1. Obchodních podmínek („OP“). Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran a účinnosti v souladu s bodem 1.

2. článku IV. části A OP. Nedílnou součástí smlouvy jsou OP a sazebník. Výše úvěrového rámce, výše minimální splátky a úhrady, případně způsob jejich určení jsou uvedeny v OP a Saz. Datum podpisu smlouvy: 1. 10. 2008. Smlouva je podepsána pracovníkem banky a žalovanou.

6. V článku IV. 1.

1. OP je uvedeno, že smlouva uzavřená na společném formuláři nabývá platnosti přijetím jejího návrhu věřitelem a zákazníkem. V případě, že zákazník projeví vůli uzavřít smlouvu, tak věřitel a zákazník podpisem smlouvy o úvěru zároveň uzavírají smlouvu a zákazník žádá banku o poskytnutí úvěrového rámce až do maximální výše 75 000 Kč (dále jen „limit “), o otevření účtu a o vydání karty. Zákazník výslovně souhlasí, aby konkrétní výše úvěrového rámce, včetně jeho rozdělení na limity hotovostního a bezhotovostního čerpání, byla v rámci limitu určena bankou v oznámení a bere na vědomí, že výše MS bude určena v souladu s těmito OP. Zákazník se zavazuje takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úhrady a splnit ostatní povinnosti podle smlouvy. V případě schválení a poskytnutí úvěru bankou doručí zákazníkovi oznámení o poskytnutí úvěru (dále jen „oznámení“), které bude obsahovat zejména výši úvěrového rámce, rozdělení na hotovostní a bezhotovostní limity, datum splatnosti MS, úhrady a variabilní symbol pro platby splátek. Oznámení se dnem jeho doručení zákazníkovi stává nedílnou součástí smlouvy. Smlouva uzavřená mezi zákazníkem a bankou nabývá účinnosti po odeslání oznámení zákazníkovi doručením žádosti zákazníka o čerpání úvěru na autorizační místo nebo po provedení aktivace karty, podle toho, která z těchto situací je nastane nejdříve.

7. Potvrzením o uzavření smlouvy s datem „20.0.2008“ bylo prokázáno, že , právnická osoba, , a. s. adresovala žalované sdělení, ve kterém uvedla, že žalovaná drží v ruce novou kreditní kartu bene+, která byla zaslána na základě smlouvy č. , hodnota, . Smlouva je účinná až po aktivaci přiložené karty. Denní limit pro bezhotovostní platby/výběry v hotovosti 20 000 Kč/ 10 000 Kč. Číslo smlouvy , Anonymizováno, .

8. Výpisem ke kreditní kartě (č. smlouvy č. , hodnota, ) za období od 9. 10. 2008 – 8. 12. 2008 bylo prokázáno, že žalovaná dne 28. 11. 2008 zaplatila z tohoto účtu částku 4 040 Kč (ORFA a. s.).

9. Soud neprovedl další navrhované důkazy pro nadbytečnost, neboť údaje rozhodné pro posouzení věci byly prokázány shora provedenými důkazy.

10. Podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „ObchZ“), které smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 4 odst. 1 věty první zákona č. 145/2010 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně.

12. Podle § 6 odst. zákona č. 145/2010 Sb., nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce akceptoval návrh žalované na uzavření úvěrové smlouvy podle ust. § 43c odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 formou oznámení o schválení úvěru, které by se dostalo dispozice žalované. Vzhledem k tomu, že návrh Smlouvy měl pojmové znaky smlouvy o úvěru podle ust. § 497 ObchZ a žalovaná nejpozději dne 28. 11. 2008 čerpala finanční prostředky poskytnuté předchůdcem žalobkyně, soud učinil závěr o tom, že došlo k akceptaci návrhu žalované faktickým jednáním právního předchůdce žalobkyně jako věřitele, a to výplatou peněžních prostředků. Podmínkou její platnosti není dohoda o výši úroku, neboť podle ust. § 502 odst. 1 věty druhé ObchZ je v takovém případě dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem podnikajícím v oblasti bankovních služeb a žalovanou jako spotřebitelkou a řídila se zákonem č. 321/2001 Sb., platným v době od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2010. Následkem nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru a povinných údajů uvedených v § 4 zák. č. 321/2001 Sb. není neplatnost úvěrové smlouvy, ale úročení úvěru úrokem ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou s tím, že ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná čerpala částku 435 499,04 Kč a částka 39 872,91 Kč představuje poplatky (uhrazené 35 669,91 Kč + 4 203 Kč požadované žalobou). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 646 982,40 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalovaná poskytnuté plnění vrátila a poplatky zaplatila před podáním žaloby. Soud proto žalobu zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalované, neboť nemá povinnost, jejíhož splnění se žalobkyně domáhá.

14. Nad rámec uvedeného právního závěru soud poukazuje na to, že i kdyby došlo k uzavření smlouvy, která by měla náležitosti smlouvy o úvěru podle ust. § 4 zákona č. 321/2001 Sb. (poskytovatel úvěru by měl nárok na sjednaný úrok), tak nejpozději v srpnu 2012, kdy dle tvrzení žalobkyně došlo k podstatné změně úvěrového limitu, se uplatňuje režim úpravy ust. § 9 odst. 1 zákona č 145/2010 Sb., účinný před novelou zák. č. 43/2013 Sb., podle kterého má nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit, za následek absolutní neplatnost takto uzavřené smlouvy. Žalobkyně netvrdila, že úvěruschopnost žalované ověřila. I podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti řádně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (viz rozhodnutí NSČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Při neplatnosti uzavřené smlouvy by žalovaná měla vrátit, co dostala na základě neplatné smlouvy (§ 457 občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013). I v případě tohoto právního posouzení by žaloba byla nedůvodná, protože žalovaná před podáním žaloby vrátila poskytnutou částku.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšná žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují odměnu advokáta za 4 úkony právní služby po 5 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast u jednání ve dnech 2. 4. 2025, 2. 6. 2025 a 25. 3. 2026) podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) a náhradu hotových výdajů ve výši po 450 Kč ke 4 úkonům právní služby podle ust. § 13 odst. 4 AT. Celkové náklady řízení činí 23 000 Kč. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.