23 C 104/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa 2. název žalované se sídlem adresa , anonymizováno , Kypr, Kyperská republika zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. se sídlem adresa o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši částka

I. Žaloba žalobce, aby žalované 1. a 2. byly povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1. na náhradě nákladů řízení částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to k rukám jejího právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2. na náhradě nákladů řízení částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to k rukám jejího právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaných 1) a 2) náhrady škody a nemajetkové újmy. Žalobu odůvodnil tím, že je nájemcem bytu [číslo] v budově [adresa], v obci [obec], část obce Předměstí, na adrese [adresa]. Žalovaná 1) je vlastníkem budovy, v níž je byt umístěn a je nástupnickou společností, která vznikla v důsledku fúze splynutím společnosti [právnická osoba], [IČO] jako společnosti zanikající a [právnická osoba] Bydlení 1 s. r. o. rovněž jako společnosti zanikající. Žalovaná 1) byla do srpna 2015 součástí skupiny korporací ovládaných panem [jméno] [příjmení]. Žalovaná 2) je právním nástupcem [právnická osoba] a. s., která zanikla v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako společností nástupnickou, která v důsledku fúze nabyla právní formu evropské společnosti s [právnická osoba] Industries Limited a je rovněž osobou ovládanou prostřednictvím korporací, fondů a trustů panem [jméno] [příjmení]. [právnická osoba] v postavení kupujícího a Fond národního majetku ČR v postavení prodávajícího uzavřeli dne [datum] Smlouvu o koupi akcií, která stanovila v článku 7. 6., 7. 8. a 11. 4. závazky k zachování bytového fondu, kterými jsou vázáni i právní nástupci [právnická osoba] a. s. a [právnická osoba], [IČO]. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] a. s. v roce 2005 opakovaně veřejně přislíbili, že prodej bytů [anonymizováno] nájemníkům bude uskutečněn v souladu s podmínkami uvedenými ve Smlouvě o koupi akcií. Dne [datum] došlo k zániku původní [právnická osoba] rozdělením, přičemž jednou z nástupnických společností byla společnost [právnická osoba], tehdy s obchodní firmou [právnická osoba], na níž přešlo vlastnictví k budovám, ve kterých byly umístěny předmětné byty, které měly být přednostně převedeny do vlastnictví nájemníků za podmínek stanovených ve Smlouvě o koupi akcií ze dne [datum]. Dalším protiprávním krokem [jméno] [příjmení] a jím ovládaných korporací byl převod obchodních podílů ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] na základě Smlouvy o převodu obchodních podílů ze dne [datum] mezi společnostmi [anonymizováno] N. V. a [anonymizována dvě slova] B. V. ovládanými panem [příjmení] jako prodávajícími a společnostmi Fondy Bydlení 1, s. r. o. a Fondy Bydlení 1 [právnická osoba] jako kupujícími, za účasti [právnická osoba] Bydlení 2 S. à r. l. a [anonymizována tři slova], čímž došlo k transakci, kterou bylo ze strany právního nástupce [právnická osoba], tj. žalované 2), v součinnosti s žalovanou 1), završeno porušení smluvních a zákonných povinností a úmyslné obcházení smluvních závazků ze Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum]. Z uvedeného a z jednání popisovaných žalobcem v žalobě vyplývá, že žalovaná 1), která vznikla odštěpením z [právnická osoba], věděla od svého založení o závazcích vyplývajících ze Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum], včetně bytového fondu. Společníci žalované 1) věděli od počátku o závazcích vyplývajících ze Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum] včetně bytového fondu a znali přesný obsah této smlouvy včetně článku 7. 6, a tyto skutečnosti věděli i v době Smlouvy o převodu obchodních podílů ze dne [datum]. Žalovaná 1) a společníci žalované 1) znali ke dni realizace Smlouvy ze dne [datum] obsah sjednaného závazkového práva ve prospěch třetích osob, a to práva nájemníků bytu k přednostnímu získání bytu do vlastnictví za zvýhodněnou kupní cenu odpovídající kupní ceně bytu oceněného znaleckým posudkem [číslo] když současně věděli, že uvedená cena je výslovně stanovena s ohledem na ocenění akcií při převodu podílů Fondu národního majetku a má vyloučit majetkový prospěch na straně žalované 1). Žalovaná 2) jako právní nástupce [právnická osoba] a současně jako osoba jednající od počátku ve shodě s žalovanou 1) a společnostmi ovládajícími žalovanou 1) úmyslně a vědomě porušila povinnost zachování bytového fondu a povinnosti vyplývající z článku 7.6 a), b), c), d). Žalovaná 2 jako právní nástupce [právnická osoba], a současně jako osoba jednající od počátku ve shodě s žalovanou 1) a společnostmi ovládajícími žalovanou 1) úmyslně a vědomě v součinnosti s žalovanou 1) činila úkony směřující k poškození dosavadních nájemníků bytu a zániku sjednaného práva ve prospěch třetí osoby na získání užívaného bytu do vlastnictví předchůdkyně žalobce za zvýhodněnou cenu ve výši [částka]. Žalovaná 2) jako právní nástupce [právnická osoba] a současně jako osoba jednající od počátku ve shodě s žalovanou 1) a společnostmi ovládajícími žalovanou 1) úmyslně a vědomě, v součinnosti s žalovanou 1) jednala s úmyslem získat a ponechat si majetkový prospěch získaný v souvislosti se Smlouvou o koupi akcií ze dne [datum], spočívající v získání a ponechání si bytů umístěných v budovách vymezených v příloze Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum] za zvýhodněných podmínek ke škodě dosavadních nájemníků bytu, kteří byli v dobré víře, že se stanou vlastníky užívaného bytu za kupní cenu [částka]. Žalovaná 1) a žalovaná 2) tedy postupovaly v rozporu s obecnou prevenční povinností. Žalované 1) a 2) úmyslně porušily dobré mravy, když současně jako hlavní cíl sledovaly poškození nájemníků a vlastní majetkový prospěch a způsobily tak škodu žalobci, kterou uplatňuje žalobou, spočívající v nerozrostení se aktiv, v ušlém zisku a majetku v důsledku zániku přednostního práva na nabytí bytu za zvýhodněnou cenu ve výši [částka] stanovenou ve Smlouvě o koupi akcií ze dne [datum] a dále v plnění, které musel žalobce vynaložit na zaplacení nájemného a úpravy bytu a které bude muset žalobci vynaložit na získání obdobného bytu v daném regionu do vlastnictví. Žalovaná 1) a žalovaná 2) se v žalobě popsaným způsobem chovaly v rozporu s dobrými mravy, svá práva vykonávaly s úmyslem a cílem„ zbavit“ se závazků vyplývajících ze Smlouvy o nabytí akcií ze dne [datum], s úmyslem a cílem obejít smluvní povinnosti, s úmyslem a cílem poškodit nájemníky bytu, v jejichž prospěch stát sjednal právo nabýt vlastnictví bytu za kupní cenu [částka] a s úmyslem a cílem získat neoprávněný majetkový prospěch. Odpovědnost podle ustanovení § 2909 zákona č. 82/2012 Sbírky občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) může podle Nejvyššího soudu nastoupit i v případě například sledování cíle získat nemovitosti za několikanásobně nižší cenu s cílem poškodit třetí osobu, sebe obohatit a dosáhnout jiného výsledku, který je v rozporu s dobrými mravy. V souladu s judikaturou obecných soudů může právo na náhradu škody uplatnit i osoba, které mělo plnění smlouvy sloužit. Podle judikatury obecných soudů má osoba oprávněná ze závazkového přednostního práva (předkupního práva) právo vůči zavázané osobě uplatňovat nárok na náhradu škody, v případě že již právo nelze vykonat. Fond národního majetku a předchůdce žalované 2) v rámci Smlouvy o nabytí akcií ze dne [datum] sjednali jednak smluvní předkupní právo pro nájemníky bytu získat předmětný byt, který dosud užívají na základě nájemního práva, do osobního vlastnictví za kupní cenu ve výši [částka], jednak sjednali smlouvu ve prospěch třetí osoby, tj. právě nájemníků předmětných bytů. V důsledku nemravného jednání žalovaných 1) a 2) popisovaného výše pak žalobce jako nájemník ztratil sjednané přednostní právo na odkoupení bytu za kupní cenu ve výši [částka] a právo vyžadovat plnění sjednané Smlouvou o nabytí akcií ze dne [datum] a tudíž mu vzniklo právo na náhradu škody. Žalované 1) a 2) jako škůdci způsobily poškozenému žalobci škodu a újmu, jednak porušením smluvních povinností a porušením zákona, současně porušením dobrých mravů podle § 2909 OZ a rovněž tak zásahem do chráněných přirozených práv člověka. Současně je nezbytné do výše škody započítat nájemné, které žalobce musel žalované 1) zaplatit a které by nemusel hradit, pokud by byla splněna smluvní povinnost a nedošlo by k porušení dobrých mravů. Výši škody je však podle názoru žalobce určit, proto ponechává určení výše škody na spravedlivém uvážení soudu. Žalobce svůj žalobní nárok opřel o ustanovení § 3, § 6, § 8, § [číslo], § [číslo], § 2971 OZ, když jako původní a dosavadní nájemník bytu byl v dobré víře, že na základě závazku, slibu a plnění sjednaných ve Smlouvě o nabytí akcií ze dne [datum] a na základě veřejných prohlášení a slibu žalované 2) a osoby ovládající žalovanou 1), bude vlastníkem bytu, který užívá na základě nájemní smlouvy, že tento byt získá za deklarovanou kupní cenu [částka] a očekával vlastní štěstí a štěstí rodiny a ji blízkých osob spočívající v bydlení ve vlastním bytě, který si podle vlastních představ a za vlastní úspory zrekonstruuje tak, aby bydlení jeho rodiny bylo důstojné, zdravé, šťastné a aby žil v příznivém životním prostředí. Namísto toho žije nadále v pronajatém bytě naprosto nedůstojném, který nemůže přizpůsobit vlastním potřebám a potřebám rodiny, což pociťuje jak žalobce, tak jeho rodina, jako osobní neštěstí. Popisovaným protiprávním jednáním žalovaných 1) a 2) bylo zasaženo i do přirozených práv žalobce chráněných ustanovením první části zákona [číslo] 2012 Sbírky, čímž mu vzniklo právo na zaplacení nemajetkové újmy v penězích. Pokud by se soud neztotožnil s tvrzením zásahu do přirozených práv žalobce, pak je možno aplikovat ustanovení § 2971 OZ, které žalobci rovněž přiznává právo na náhradu nemajetkové újmy. S ohledem na okolnosti případu a obtížnosti případného určení hodnoty ztráty a zániku práva na nabytí bytu do vlastnictví za kupní cenu ve výši [částka] a s ohledem na případné posouzení nároku na nemajetkovou újmu a stanovení zadostiučinění, žalobce ponechává na úvaze soudu aplikaci ustanovením § [číslo], § 2957 OZ a § 136 o. s. ř. a věří, že soud uplatněné nároky spravedlivě posoudí a určí spravedlivou výši škody a nemajetkové újmy.

2. Žalobce poté, co byl soudem vyzván, aby vyčíslil částku, jejíž zaplacení se domáhá, reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že žádá po žalovaných 1), 2) částku v celkové výši [částka]. Tato zahrnuje: kuchyňskou linku do bytu ve výši [částka], dvakrát nastříkání vany ve výši [částka], lino do kuchyně [částka], splachovač do WC ve výši [částka] a žaluzie do okna 3 ks ve výši [částka].

3. Žalovaná 1) ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že projednávaná žaloba je v podstatě kopií„ vzorové žaloby“, která byla zveřejněná a dána k dispozici na [webová adresa], přičemž sama„ vzorová žaloba“ je ve všech podstatných ohledech podobná žalobě, o které se vedl od srpna 2016 spor v řízení před Okresním soudem v Ostravě sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo skončeno zamítnutím žaloby v celém rozsahu. Odvolací soud svým rozhodnutím sp. zn. [spisová značka] napadené rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě v celém rozsahu potvrdil, a proto na toto rozhodnutí žalovaná 1) zcela odkazuje. Žalovaná 1) žalobu neuznává, a to ani z části, považuje žalobu za nedůvodnou a žalobní tvrzení, zejména pak žalobcem předkládanou právní argumentaci, za zcela nesprávnou. Byt, jehož hodnota je předmětem uplatněného nároku na náhradu škody, je nájemním bytem umístěným v domě, který byl ve vlastnictví [právnická osoba], a.s. právní stav tohoto domu a bytů v něm umístěných se od okamžiku, kdy byl postaven, stejně jako ostatních domů v bytovém fondu [anonymizováno], nezměnil. Dům ani jiné domy v Bytovém fondu [anonymizováno] nebyly rozděleny na bytové jednotky, všechny byty v nich umístěné vždy byly a jsou nájemními byty. Žalobce uplatňuje svůj nárok jako nárok na náhradu škody způsobenou jednáním dvou škůdců žalované 1) a žalované 2). Musí tedy prokázat splnění předpokladu vzniku odpovědnosti u každé z žalovaných za škodu tak, aby byla založena jejich společná odpovědnost, tedy porušení povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost mezi jednáním každé z žalovaných a vznikem škody. Žádný z těchto předpokladů žalobce neprokázal. Žalobce především neprokázal porušení právní povinnosti žalovanou 1), jeho tvrzení jsou zmatečná, vnitřně rozporná a za porušení právní povinnosti prohlašují něco, co se vůbec nestalo. Smlouva o koupi akcií ze dne [datum] z článku 7.6 d) stanovila povinnost [anonymizována dvě slova], vůči fondu národního majetku ČR zajistit, že společnost jím ovládaná se zachová určitým způsobem, pokud budou splněny určité předpoklady ve Smlouvě výslovně stanovené a označené. [právnická osoba] měl povinnost zajistit nabídku odkupu bytových jednotek (nikoli bytů), pokud za prvé bytové jednotky vzniknou a budou existovat ve smyslu zákona o vlastnictví bytů na základě rozhodnutí vlastníka domu a za druhé pokud se jejich vlastník rozhodne je prodat. Ani jeden z těchto předpokladů se nenaplnil. Domy v Bytovém fondu [anonymizováno] jsou stálé domy, v nichž jsou umístěny pouze nájemní byty. K tomu, aby vznikly bytové jednotky, o jejichž prodeji a nabídce hovoří Smlouva o koupi akcií, musel by vlastník domů učinit prohlášení vlastníka budovy ve smyslu § 4 a 5 zákona [číslo] Sbírky, o vlastnictví bytů, (účinného do 31. 12. 2013), nebo § 1166 a následujících OZ. Takové prohlášení neexistuje, nebylo dosud učiněno, neexistují bytové jednotky, které by mohly být předmětem prodeje a nabídky k odkupu. [příjmení] bytů také neučinil, a ani nemohl učinit žádné rozhodnutí o tom, že by nějakou bytovou jednotku chtěl prodat. Předmětem prodeje a tvrzené nabídkové povinnosti může být pouze věc v právním smyslu a ta neexistuje. Tedy předpoklady pro vznik povinnosti [právnická osoba] něco zajistit podle článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií nenastaly a tato povinnost nikdy nevznikla. Protože žádná povinnost podle citovaného ustanovení Smlouvy o koupi akcií nevznikla, nemohla být ani porušena. To, co žalobce uvádí o účincích Smlouvy ze dne [datum] (v žalobě nazývané jako Transakce) je zkreslené a žádné takové účinky Smlouva ze dne [datum] nevyvolává. Účinkem Smlouvy o převodu obchodního podílu z [datum] byla změna společníka žalované 1), tedy osoby odlišné od žalované 1) a majetku žalované 1) jejích práv a povinností se vůbec nedotkla. Žalovaná 1) i její právní předchůdci zůstali vlastníky domů v Bytovém fondu [anonymizováno], na domech se nic nezměnilo, nebyly rozděleny na bytové jednotky, byty zůstaly stále nájemnými byty. To znamená, že nejen, že nevznikla ani nemohla se aktivovat povinnost [právnická osoba] zajistit nabídku bytových jednotek, ale nic se nezměnilo na právní pozici nájemců bytů a jejich zájmy nemohly být nijak dotčeny. Bytové jednotky neexistovaly, neexistují, nájemce v bytě stále bydlí a neexistuje nic, co by bylo možno k prodeji nabízet. První z předpokladů vzniku povinnosti hradit škodu, která údajně vznikla žalobci, jakožto nájemci bytu, splněna není. Žalobce neprokázal tvrzené porušení článku 7.6 písmene d) Smlouvy o koupi akcií. Jelikož nenastaly předpoklady pro vznik nabídkové povinnosti, nemohla ji ani žalovaná 1) porušit. Nemohla ani porušit žalobcem tvrzenou obecnou prevenční povinnost podle § 2909 a 2901 OZ. Ohledně údajného porušení slibu žalovaná 1) uvedla, že veřejným příslibem podle § 850 občanského zákoníku z roku 1964 se slibující zavazuje, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění tomu, kdo splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu. Dle judikatury Nejvyššího soudu veřejný příslib je jednostranným právním jednáním a k tomu, aby vyvolával pro slibujícího i pro osobu, která se podle příslibu zachová, zamýšlené právní účinky, musí splňovat požadavky stanovené zákonem a obsahovat vyžadované podstatné náležitosti. Musí především dostatečně určitým způsobem určit odměnu nebo jiné plnění, které chce slibující poskytnout, a podmínky, které musí osoba přijímající slib splnit, aby odměnu či jiné slíbené plnění získala. Právě požadavek určitosti obsahu veřejného příslibu Nejvyšší soud zdůrazňuje. V rozsudku nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2945/2008, který se týkal soutěže, v níž ti, kteří splnili stanovené podmínky, měli získat„ družstevní byt 3+1“, nestačilo z hlediska požadavků určitosti Nejvyššímu soudu zmíněné označení slibovaného plnění jako„ družstevní byt 3+1“, protože nebylo vůbec jasné, o jaký byt půjde. Takový předmět plnění byl Nejvyšším soudem shledán jako neurčitý a veřejný příslib jako neplatný. Z toho vyplývá, že žalobce neprokázal, že by žalovaná 1) porušila právní povinnost a tím způsobila některému nájemci bytu v Bytovém fondu škodu, a to ani, kdyby se brala v úvahu mediální prohlášení popisovaná v žalobě. Žalovaná 1) neporušila, ani nemohla porušit žalobcem tvrzenou prevenční povinnost a nechovala se v rozporu s dobrými mravy. To, co žalobce považuje za porušení prevenčních povinností, vůbec neodpovídá pojmu prevenční povinnosti, její úpravě v občanském zákoníku, ani naplňování této povinnosti. Žalobce tvrdí, že popsané chování žalované 1) bylo porušením jak § [číslo] tak § 2901 OZ a vůbec si neuvědomuje, že obě ustanovení míří na rozdílné situace a nelze je zaměňovat. Ustanovení § 2900 OZ vyjadřuje obecnou povinnost každého chovat se tak, aby někomu jinému on sám svým jednáním nezpůsobil škodu. Tato prevenční povinnost se vztahuje pouze na aktivní chování dané osoby. Osoba při svém konání má povinnost stanovenou v § 2900 OZ, jen tehdy vyžadují-li to okolnosti případu a svým chováním daná osoba může zasáhnout do života, zdraví, majetku jiné osoby. K ničemu takovému ze strany žalované 1) nedošlo. Žalovaná 1) aktivně nečinila nic, čím by mohla zasáhnout do majetku nebo jiných hodnot nájemců, ani někoho jiného, respektive nejednala vůbec. To znamená, že základní předpoklad aplikace § 2900 OZ nebyl splněn a žalovaná 1) jej tak nemohla porušit. Nejsou tu žádné okolnosti, které by vůbec vyžadovaly, aby žalovaná 1) nějakým způsobem jednala a aby se tak mohla vůbec porušením § 2900 OZ dopustit. Právní stav domu v Bytovém fondu [anonymizováno] zůstal nezměněn, nic se jej nedotklo, ani Smlouva ze dne [datum] ani žádné jiné kroky, které žalovaná 1), žalovaná 2) nebo jejich právní předchůdci učinili. Situace nájemců zůstala a zůstává stále stejná a nikdo do ní nezasáhl. Nebyly naplněny podmínky článku 7.6 Smlouvy o koupi akcií. Neexistovaly a dodnes neexistují bytové jednotky, které by mohly být prodány a tak nabídnuty nájemcům k odkupu. Neexistovala nabídková povinnost, proto ani nemohla nastat hrozba škody, jak tvrdí žalobce a žalovaná 1) nemohla v tomto směru vůči nájemcům konat. Žalovaná 1) neporušila a nemohla porušit ani tzv. zakročovací povinnost § 2901 OZ. Toto ustanovení stanoví povinnost preventivního zakročení na ochranu jiného, přičemž tato povinnost zakročit je dána jen v případech přesně v citovaném ustanovení stanovených. Povinnost zakročit na ochranu jiného má ten, kdo sám vytvořil nebezpečnou situaci ohrožující jiného, nebo osoba, u níž povinnost zakročit vyplývá ze vztahu k ohrožené osobě, ať už smluvního nebo jiného. Tyto případy žalobce zřejmě na mysli nemá. Třetím případem je situace, kdy má zakročit ten, kdo podle svých možností a schopností může snadno odvrátit újmu, o níž ví, nebo musí vědět, že hrozící závažnosti zjevně převyšuje to, co by měl k zákroku směřujícímu k odvracení újmy vynaložit. Žalobce má svým tvrzením o porušení prevenční povinnosti patrně na mysli tyto posléze uvedené případy, neboť tvrdí, že žalovaná 1) věděla o nabídkové povinnosti nájemcům a nerespektovala ji. Jak vyplývá z článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií údajná nabídková povinnost podle Smlouvy vzniká tehdy, pokud jsou domy v Bytovém fondu [anonymizováno] rozděleny na bytové jednotky a jejich vlastník se rozhodne bytové jednotky prodat. K ničemu takovému nedošlo a tvrzení žalobce o tom, že stejný účinek měla realizace Smlouvy ze dne [datum], je neopodstatněné. Podmínky pro vznik nabídkové povinnosti ani podle Smlouvy o koupi akcií splněny nebyly. Domy v Bytovém fondu [anonymizováno] jsou stále domy s nájemními byty, nebyly rozděleny na bytové jednotky, bytové jednotky neexistují, tedy nabídková povinnost nevznikla a ani není co nabízet. Pozice nájemců se nezměnila, to znamená, že jim nevznikla ani nehrozila žádná újma. Jelikož žádná újma nehrozila, neexistovala ani povinnost žalované 1) zakročit k jejímu odvrácení. Zakročovací povinnost žalované 1), jak uvádí žalobce, nebyla dána, nemohla být porušena, protože není splněn ani požadavek snadného odvrácení tvrzené újmy s menšími náklady, než je újma samotná. Žalobce po žalované 1) požaduje, aby se k odvrácení údajné škody hrozící nájemcům zbavila svého majetku, a to za částku podle žalobce několikanásobně nižší, než je cena tohoto majetku v místě a čase obvyklá. Požadovaným„ zákrokem“ má žalovaná 1) na sebe přenést údajnou újmu nájemců ve tvrzené plné výši. Tvrzení žalobce o existenci prevenční povinnosti žalované 1) a jejím porušením neodpovídá úpravě zakročovací povinnosti podle § 2901 OZ a naopak ji popírá. Nevztahuje se na případy, kdy rozsah nebezpečí pro poškozeného a nebezpečí pro osobu, která by měla zasáhnout, bude srovnatelný. Komentářová literatura vysvětluje, že povinnost zakročit vznikla jen tehdy, pokud rozsah hrozící škody dostatečně významně převyšuje rozsah újmy, kterou by si ten, kdo zasahuje, způsobil; takový rozdíl musí být zjevný. Závěry žalobce o zakročovací povinnosti žalované 1) a jejím porušení konstruují skutkový stav, který vůbec nenastal (neexistuje hrozba škody), popírají obsah a účel zakročovací povinnosti (žalovaná 1) si má způsobit větší újmu, než která mohla hrozit nájemcům). Žalobce konstruuje zavinění žalované 1), aniž by pro to vznášel jakékoliv argumenty, ani není jasné z použité formulace, zda se snaží dovodit úmyslné porušení povinnosti žalovanou 1) jako porušení nedbalostní. Žalovaná 1) neměla a nemá žádnou povinnost, kterou se jí žalobce snaží přisoudit a žádnou povinnost nemohla porušit, nemá vůči nájemcům ani obecnou prevenční povinnost podle § 2900 OZ, ani zakročovací povinnost podle § 2901 OZ, a žádnou povinnost ji nezakládá ani jakékoliv prohlášení pana [příjmení] či jiných představitelů [právnická osoba] Pokud neexistuje právní povinnost, nelze ani uvažovat o jejím porušení, ani o tom, zda mohlo dojít k porušení zaviněnému, ať již úmyslnému nebo nedbalostnímu. Žalobce sice tvrdí, že žalovaná 1 porušila povinnost, ale není schopen určit, o jakou povinnost jde a co tedy mělo být porušeno. Z tvrzení žalobce nelze také zjistit, v čem mělo spočívat porušení dobrých mravů oproti tvrzenému porušení jiných povinností. Závěry žalobce jsou tedy zmatečné. Žalovaná 1) neučinila nic, co by mohlo být považováno za porušení zákonem uložené povinnosti. Skutečnost, že nerealizovala neexistující nabídkovou povinnost, jak ji popisuje žalobce, rovněž neznamená a nemůže znamenat, že by tím jednala v rozporu s dobrými mravy, natož úmyslně a vznikla jí takto povinnost hradit škodu § 2909 OZ. Žalobce jako poškozený má důkazní břemeno k prokázání předpokladu povinnosti žalované 1) hradit škodu, tedy protiprávnost jednání, vznik škody, její výši i příčinnou souvislost mezi škodou a jednáním, jakož i škodou a zaviněním. Nic z toho žalovaný neprokázal a jeho nárok je i při této právní kvalifikaci neopodstatněný. Žalobce neprokázal, že by žalovaná 1) porušila jakoukoliv právní povinnost, a to ani povinnost, kterou by žalovaná 1) převzala vlastním právním jednáním, ani zákonem stanovenou prevenční či zakročovací povinnost. Žalobci se nepodařilo prokázat vznik tvrzené škody a její výši. Jelikož nedošlo k porušení povinnosti a vzniku škody, nelze hovořit ani o tom, že by jednání žalované 1) mohlo přispět ke vzniku škody, tedy že by u ní byl splněn požadavek příčinné souvislosti.

4. Z vyjádření žalované 2) žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že z obsahu je zřejmé, že se jedná o formulářovou žalobu, ve které se doplní pouze ručně označení žalobce, datum žaloby a v závěru podpis žalobce. Tato formulářová žaloba byla žalobcem stažena a z webových stránek [webová adresa]. Za doménou [webová adresa] stojí, jak vyplývá z who.is., a jejím zakladatelem je, [právnická osoba] Consulting se sídlem [adresa]. Doména [webová adresa] byla zrušena k datu [datum] [právnická osoba] vystupovala jako žalobce proti oběma žalovaným v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo soudy rozhodnuto pravomocně v neprospěch společnosti [právnická osoba] Je zapotřebí uvést, že nárok uplatňovaný v pravomocně skončeném řízení společnosti [právnická osoba] je s nárokem uplatňovaným žalobcem v tomto řízení totožný včetně toho, že z velké části je totožná argumentace obou žalobců. Žalovaná 2) neuznává nárok uplatňovaný žalobcem po žalované 2) v celém jeho rozsahu, považuje jej za neopodstatněný, když žalobcem tvrzené pohledávky neexistují. Žalovaná 2) má rovněž za to, že žalobce ani není k podání takové žaloby aktivně legitimován. Okresní soud v Ostravě o obdobném nároku proti žalovaným 1), 2) rozhodoval ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2019 č. j. [číslo jednací], soud žalobu proti žalovaným 1), 2) v celém rozsahu zamítl. Rozsudek byl pravomocně potvrzen odvolacím Krajským soudem v Ostravě ze dne 15. 6. 2020, č. j. 71 Co 370/2019-347. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná 2) je názoru, že s odkazem předvídatelnost soudního rozhodování by měl soud rozhodnout o žalobě shodně jako ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 204/2016. Závěry zdejšího soudu i odvolacího soudu v této věci jsou totiž na předmětnou věc přenositelné. Žalovaná 2) namítla, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Žalobce se dovolává údajného porušení ustanovení Smlouvy o koupi akcií, které mělo při uzavření zajistit možnost odkupu bytu dosavadním nájemcem. Přestože žalobce založil spolu s žalobou listiny nazvané nájemní smlouva a rozhodnutí o přidělení bytu, žalobce nijak neprokazuje, že nájemní vztah nadále trvá. Žalobce tedy neprokazuje, že mu svědčí nájemní právo k bytu a dále je třeba uvést, že žalobce není stranou Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum]. Ohledně obsahu Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum] rozlišuje tato smlouva striktně mezi převodem vlastnického práva k bytovým jednotkám (když domy nejsou do dnešního dne rozděleny na bytové jednotky, tzn. že stav budov původní [právnická osoba] se od okamžiku, kdy byly postaveny, nezměnil) a převodem vlastnického práva k akciím. Z článku 7.6 písm. a), c) a článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií nelze jakkoliv dovodit zákaz převodu akcií, nebo závazek nabídnout byty k prodeji v případě převodu akcií původní [právnická osoba], jak se žalobce chybně snaží v žalobě dovodit. Článek 7.8 Smlouvy o koupi akcií výslovně stanoví, jaké jsou následky převodu akcií. Smlouva ze dne [datum] (uváděna ve vyjádřeních také jako Transakce) nebyla převodem domů či bytových jednotek i po uzavření této smlouvy ze dne [datum] je zachován bytový fond a postavení nájemníků se nijak nezměnilo, když se ani žádný stav budov původní [právnická osoba] nezměnil. Podstatná je v daném řízení skutečnost, že bytový dům, ve kterém teoreticky může bydlet i žalobce, není dle výpisu z katastru nemovitostí rozdělen na bytové jednotky. Proto ani nemohlo dojít ke splnění podmínky článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum]. Žalovaná 2) odkázala na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2020 č. j. 71 Co 370/2019-347, kde se odvolací soud vyjádřil k tomu, že nabídková povinnost vlastníka Bytového fondu [anonymizováno] nevznikla, rovněž se odvolací soud vyjádřil k tomu, že projev [jméno] [příjmení] o přípravách prodeje bytů nájemců neměl povahu veřejného příslibu ve smyslu § 850 občanského zákoníku z roku 1964 a rovněž odvolací soud uzavřel, že na právním postavení nájemců a vlastníka akcií (bytového fondu) se nic nezměnilo, neboť jak plyne z článku 7.8 Smlouvy o koupi akcií, závazky kupujícího podle článku 7 trvají i v případě, že kupující v období, po které v každém jednotlivém případě trvají, převede prodávané akcie či jiné akcie společnosti na jinou osobu, nebo prodávané akcie či jiné akcie společnosti z jakéhokoliv jiného původu přestanou být v majetku kupujícího, a to i tehdy, pokud kupující v důsledku některé z výše uvedených skutečností přestane být akcionářem společnosti. Žalobce v žalobě neprokazuje ani porušení právní povinnosti, ani vznik újmy (škody), natož pak příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy, či zavinění. Závazek podle článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum] je závazkem obligačním v relativním právním vztahu [právnická osoba] a.s. a Fondem národního majetku ČR a žalobce netvrdí, ani nedokazuje, že by měl mít práva z tohoto relativního závazkového vztahu právě on jako osoba, která není a nikdy nebyla stranou Smlouvy o koupi akcií. I kdyby teoreticky závazek uvedený v článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií přešel na třetí osobu (žalované 1, 2), žalobce neprokazuje, že by žalované jakkoliv právní povinnost porušily. Závazek uvedený v článku 7.6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií se týká pouze převodu vlastnického práva k bytovým jednotkám, nacházejícím se v budovách ve vlastnictví původní [anonymizováno]. Žalobce namítá, že došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum]. Žalobce ani netvrdí, ani nedokazuje, že kdy došlo k převodu bytových jednotek v budovách původní [anonymizováno]. Přitom platí, že budovy do dnešního dne nebyly rozděleny na bytové jednotky. Žalobce neprokázal porušení právní povinnosti stanovené ve Smlouvě o koupi akcií a to ani nabídkové povinnosti žalovanou 2). V situaci, kdy nedošlo k žádnému porušení právní povinnosti ze strany žalovaných 1), 2) nemohla ani nikomu vzniknout újma. Žalobce není poškozenou osobou ve smyslu § 2894 OZ, když mu žádná újma v jeho majetkové sféře ve skutečnosti nevznikla. Žalobce neprokazuje, že by mu vzniklo výlučné nájemní právo k bytu, protože jde o byt, který se nachází v budově, která není rozdělena na bytové jednotky, které by měly být někomu převedeny. O vyčíslení škody se žalobce ani nepokouší a přenechává je zcela na úvaze soudu. Žalované 1), 2) se nedopustily žádného porušení právní povinnosti a nenastala žádná škoda, a proto nemůže být dána ani příčinná souvislost. S ohledem uvedeného není třeba zkoumat ani zavinění ve formě úmyslu ani ve formě nedbalosti.

5. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání, ke kterému se žalobce dostavil, na žalobě setrval v plném rozsahu.

6. U jednání první žalovaná 1) navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, protože žaloba důvodná není a pohledávka žalobci vůbec nevznikla. Odkázala na svá písemná vyjádření a na rozsudky Okresního soudu v Ostravě [spisová značka] a [spisová značka], kde rozhodoval také Krajský soud v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka].

7. U jednání žalovaná 2) navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když žalobci jeho nárok nevznikl, ani pokud jde o tvrzený příslib. Odkázala na rozhodovací praxi zdejšího soudu, na rozsudky [spisová značka], [spisová značka] a rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka].

8. Z výslechu žalobce u jednání dne [datum] bylo prokázáno, že žalobu nepsal, ta firma, co je zastupovala, se nabídla, že je bude zastupovat. Žalobu četl a pochopil ji. V bytě nebydlí od května 2012, od té doby bydlí v [obec]. V bytě bydlí jeho dcera.

9. Z protokolu o převzetí bytu bylo prokázáno, že žalobci byl přidělen byt [číslo] v [obec], na ulici [ulice a číslo], sestávající ze 2 pokojů, kuchyně a příslušenství, v přízemí.

10. Ze smlouvy u nájmu bytu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce byl nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+2, v budově [adresa], na ulici [ulice a číslo], v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.

11. Z opisu karty úhrad měsíčního nájemného bylo prokázáno, že žalobce byt užíval do [datum].

12. Z prohlášení sousedů žalobce bylo prokázáno, že žalobce užíval byt [číslo] na adrese [adresa]. Po odstěhování byl byt převeden na dceru žalobce [jméno] [příjmení], která v bytě žije dodnes.

13. Z listiny ze dne [datum] pod názvem [příjmení] [jméno] našla způsob k dosažení náhrady škody pro nájemce bytů OKD, bylo prokázáno, že tento subjekt nájemníkům bytů [spisová značka] sděloval, že formou postoupení pohledávek [právnická osoba] Services mohou získat způsob, jak dosáhnout nároků na náhradu způsobené škody. Dále nájemníky upozorňují, aby je kontaktovali na uvedeném telefonním čísle.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], nájemkyní bytu [číslo] v přízemí, [PSČ] [obec], [ulice a číslo] jakožto postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dle § 1879 a následujících OZ uzavřena smlouva o postoupení pohledávek v článku I. – Definice je pod bodem 1.2 specifikován pojem„ Pohledávky“, které znamenají pohledávky nájemce ([celé jméno žalobce]), jakožto nájemce shora uvedeného bytu na náhradu škody a jiné újmy vzniklé v důsledku porušení povinností založených článkem 7.6 odst. d) Smlouvy o koupi akcií, a to (i) pohledávku vůči právnímu nástupci, případně právním nástupcům, [právnická osoba] Invest ze smlouvy o koupi akcií a (ii) pohledávku vůči [právnická osoba] Byty, a to vše včetně příslušenství a práv s takovými pohledávkami spojenými. Z článku II. smlouvy – Postoupení pohledávek bodu 2.1 bylo zjištěno, že nájemce prohlašuje, že je věřitelem Pohledávek a že mu nájemní právo k bytu ve vlastnictví [právnická osoba] Byty svědčilo po celou druhou polovinu roku 2015, tj. od [datum] do [datum]. Nájemce tímto postupuje pohledávky Postupníkovi (žalobkyni) a Postupník tyto Pohledávky přijímá. Nájemce prohlašuje, že mu v dispozici s Pohledávkami dle této Smlouvy nebrání ani ho jakkoli, a to ani zčásti, v dispozici neomezuje žádné zákonné, soudní, smluvní či jiné omezení. Z bodu 2.2 článku II. postoupení Pohledávek dle této Smlouvy je s ohledem na charakter Pohledávek a ujednání uvedené zejména v článku 3.1 a 3.6 této Smlouvy bezúplatné. Z článku III. – další ujednání se zjišťuje z článku 3.1, že strany si sjednaly, že Nájemce neodpovídá, ani jinak neručí za existenci a dobytnost Pohledávek a dle bodu 3.6, pokud o to Nájemce Postupníka požádá písemnou žádostí s úředně ověřeným podpisem Nájemce (přičemž, pokud na straně Nájemce vystupuje více osob, musí být žádost učiněna a podepsána všemi těmito osobami společně), zavazuje se Postupník vyplatit částku odpovídající Plnění poníženou o jednu polovinu (tj. 50%), což představuje paušální náhradu nákladů Postupníka spojených s administrací a vymáháním Pohledávek (dále jen„ Paušální náklady“, bankovním převodem Nájemci na bankovní účet vedený u banky v České republice a uvedený ve shora uvedené písemné žádosti Nájemce v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 90 dnů ode dne doručení shora uvedené písemné žádosti Nájemce Postupníkovi. Za nájemce, čili postupitele je podepsaný žalobce, za postupníka, čili žalobkyni je uvedena na místě podpisu společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], podepsána [jméno] [příjmení], Zemská ředitelka.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované 1) bylo zjištěno, že žalovaná 1) je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě, oddílu C, vložka [číslo], založena [datum], předmět činnosti: pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Od [datum] má název [právnická osoba]

16. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že společnost byla vedena v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě, oddílu C, vložka [číslo], zapsána [datum], společnost vymazána [datum].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce] bylo prokázáno, že budova [adresa] (adresa místa [ulice a číslo]), zapsaná na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí] [část obce], [územní celek] má způsob využití bytový dům a je ve vlastnictví [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce].

18. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2019 č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne 16. 9. 2019 č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žaloba žalobkyně [právnická osoba], kterou se domáhala přiznání náhrady a škody ve výši [částka] a nemajetkové újmy ve výši [částka], byla zamítnuta. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2020 č. j. [číslo jednací].

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce důvodná není. Soud shledal důvodnou námitku žalované 2), která namítala, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Z listinných důkazů předložených žalobcem, zejména z prohlášení sousedů (čl. 12) a z opisu karty úhrad (čl. 60) i z výpovědi žalobce bylo prokázáno, že žalobce byl nájemcem bytu [číslo] v bytovém domě [adresa] na adrese [adresa]. [příjmení] [příjmení] [jméno] vyvolala kampaň proti žalovaným 1) a 2) a házela nájemcům tzv. [anonymizováno] bytů do poštovních schránek tuto formulářovou žalobu až poté, co došlo k uzavření Smlouvy o převodu obchodních podílů ze dne [datum] Pokud by si žalobce žalobu přečetl, tak by pochopil, že skutečnosti uvedené v žalobě se na něj nevztahují. Žalobce zjevně také nečetl Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou uzavřel se společností [právnická osoba] a vlastnoručně podepsal dne [datum], neboť v článku II. bodu 2.1 je výslovně uvedeno, že žalobci jakožto věřiteli svědčilo nájemní právo k bytu ve vlastnictví [právnická osoba] Byty po celou druhou polovinu roku 2015, tj. od [datum] do [datum] Toto v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek nebyla pravda. Nejsou pravdivá ani tvrzení žalobce v žalobce (viz bod 1, 18, 23), protože žalobci skončil nájemní vztah ke dni [datum], což sám doložil svými důkazy! Ke dni [datum], ani ve druhé polovině roku 2015 nájemcem bytu nebyl, neplatil nájemné. Od roku 2012 bydlí v [obec]. Je s podivem, že žalobce postoupil na společnost [právnická osoba] pohledávku, která mu nesvědčila. A rovněž je zarážející, že žalobce poté, co pohledávku postoupil na jiný subjekt, se nadále angažuje ve věci aktivně jako žalobce, ačkoli jako žalobce by měla v této věci vystupovat společnost [právnická osoba] poté, co na ni žalobce dne [datum] pohledávku postoupil. Soud žalobu zamítl v plném rozsahu proto, že žalobce není z výše uvedených důvodů ve věci aktivně legitimován.

20. Nad rámec lze jen dodat, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že tyto žalobní nároky nájemců bytů [spisová značka] důvodné nejsou a v těchto typech sporů byla vydána rozhodnutí zdejším soudem, a to rozsudek ze dne 16. 2. 2021 č. j. [číslo jednací] a rozsudek ze dne 16. 4. 2019 č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2020 č. j. [číslo jednací].

21. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že bytový dům [adresa], v [katastrální uzemí] [část obce], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], ve vlastnictví žalované 1), adresa: [adresa], kde žalobce bydlel do [datum], je stále veden jako bytový dům. K tomu, aby došlo ke vzniku bytových jednotek, které si žalobce plete s nájemními byty v bytovém domě, by musel vlastník domů (žalovaná 1) nebo její právní předchůdce) učinit prohlášení vlastníka budovy ve smyslu § 4 a 5 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů (účinného do 31. 12. 2013) nebo § 1166 OZ (po [datum]). Takové prohlášení neexistuje, nebylo dosud učiněno, bytové jednotky nevznikly. V době rozhodování soudu tedy ani neexistují bytové jednotky, což je z výpisu z katastru nemovitostí patrné. V daném případě nedošlo ke splnění podmínky čl. 7 6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií ze dne [datum]. Soud se ztotožňuje s vyjádřeními žalovaných 1) a 2), která toto podrobně vysvětlují. Bytové jednotky neexistovaly, neexistují, nájemci v bytech stále bydlí a neexistuje nic, co by bylo možno nabízet prodeji. A proto, neexistuje-li konkrétní bytová jednotka dle čl. 7 6 písm. d) Smlouvy o koupi akcií, nemohly žalované 1) a 2) porušit povinnosti vyplývající z článku 7. 6 písmene d) Smlouvy o koupi akcií, 22. Z čl. 7 6 Smlouvy o koupi akcií nelze dovodit zákaz převodu akcií nebo závazek nabídnout byty k prodeji v případě převodu akcií původní [právnická osoba] Smlouva rozlišuje mezi převodem vlastnického práva k bytovým jednotkám a převodem vlastnického práva k akciím. Čl. 7. 8 stanoví, jaké jsou následky převodu akcií, přičemž Smlouva o koupi podílů ze dne [datum] nebyla převodem domů či bytových jednotek. Domy nejsou do dnešního dne rozděleny na bytové jednotky, tedy stav budov původní [právnická osoba] se do dnešního dne nezměnil a ani postavení nájemníků se dosud nezměnilo.

23. Dále nad rámec ohledně údajného porušení slibů odkazuje soud I. stupně na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2020 č. j. [číslo jednací], kdy jeho závěry lze aplikovat i na projednávanou věc:„ … Je nutno odlišovat jasně vymezený předmět tohoto řízení včetně okruhu zúčastněných osob od osoby [jméno] [příjmení] a jeho osobních projevů (slibů) zveřejňovaných médii. [příjmení] [jméno] [příjmení] o přípravách prodeje bytů nájemcům neměl povahu veřejného příslibu ve smyslu § 850 obč. zák. (veřejným příslibem se zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jednomu nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu) a takový příslib neučinily ani žalované. Lze tedy shrnout, že pokud nedošlo k naplnění předpokladu pro aktivaci nabídkové povinnosti ve vztahu k nájemcům bytů, nemohlo dojít ani k porušení této nabídkové povinnosti. V té souvislosti nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že prodej 100 % obchodního podílu jiné společnosti je totéž co prodej bytu ve smyslu článku 7. 6 výše uvedené smlouvy. Na právním postavení nájemců a vlastníka akcií (bytového fondu) se nic nezměnilo, neboť jak plyne z článku 7. 8 smlouvy o koupi akcií, závazky kupujícího podle článku 7 trvají i v případě, že kupující v období, pro které v každém jednotlivém případě trvají, převede prodávané akcie či jiné akcie společnosti na jinou osobu, nebo prodávané akcie či jiné akcie společnosti z jakéhokoliv jiného důvodu přestanou být v majetku kupujícího, a to i tehdy, pokud kupující v důsledku některé z výše uvedených skutečností přestane být akcionářem společnosti.“.

24. Z uvedeného vyplývá, že žalobce ani, kdyby byl nájemcem bytu, by svůj nárok prokázat nemohl, neboť neexistuje, je uměle vykonstruován.

25. Porušení povinnosti dle § 2 909 OZ není vázáno na porušení právní povinnosti, ale na porušení povinnosti mimoprávní – jednání v rozporu s dobrými mravy, vlivem kterého vznikla újma, mezi oběma existuje příčinná souvislost a zavinění ve formě úmyslu. Chování žalovaných 1) a 2) uvedené znaky nenaplňuje. Jak bylo výše uvedeno, je zachován bytový fond, nezměnilo se postavení nájemníků bytů, soud odkazuje na výše uvedené argumenty, že nedošlo ke vzniku samostatných bytových jednotek prohlášením vlastníka. Situace je neměnná.

26. Na danou věc nelze použít ani ustanovení §§ 3, 6, 8, 2956 a 2971 OZ, na které žalobce v žalobě odkazuje, neboť na projednávanou věc nedopadají. Z uvedeného vyplývá, že žalobce obdržel formulářovou žalobu z dnes již neexistujícího webu [webová adresa], aniž by se zamyslel nad tím, co je ve formulářové žalobě vůbec napsáno a zda skutečnosti ve formulářové žalobě uvedené odpovídají reálnému stavu.

27. Ohledně blíže neurčené nemajetkové újmy v důsledku údajného zásahu do přirozených práv žalobce dle §§ 3, 6, 8 a 2956 OZ anebo § 2971 OZ nebylo prokázáno žádné porušení právní povinnosti ze strany žalovaných 1) a 2). Proto ani v tomto bodě žaloby nemohla nikomu vzniknout újma.

28. S ohledem na zjištěné skutečnosti v tomto řízení považuje soud další důkazy označené v žalobě za nadbytečné.

29. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení.

30. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení.

31. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.