23 C 225/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená v řízení Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO se sídlem adresa adresa pro doručování anonymizováno pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště obec , ulice a číslo , PSČ obec obec pro částka s příslušenstvím

I. Řízení se v části týkající se zaplacení částky ve výši [částka] zastavuje.

II. Žaloba žalobce o zaplacení částky ve výši [částka] se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl orgány činnými v trestním řízení obviněn a obžalován ze spáchání pokusu zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 21 odst. 1 tr. zák. k § 283 odst. 1, odst. 2. písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zák. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin byl zadržen a poté na základě usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum] vzat do vazby. K propuštění žalobce došlo na základě rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě dne [datum]. Žalobce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] pravomocně zproštěn obžaloby neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl ve vztahu k žalobci trestným činem. Dne [datum] byl u žalované podán návrh na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. a přestože uplynula stanovená šestiměsíční lhůta, dosud o nároku žalobce nebylo nikterak rozhodnuto. Neoprávněný zásah do osobní svobody žalobce trval od okamžiku jeho zadržení dne [datum] až do jeho propuštění z vazební věznice dne [datum] – celkem [anonymizováno] dnů. Žalobci vznikl podle § 9, § 31, § 31a zák. č. 82/1998 Sb. nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou neoprávněným zásahem do jeho práv na osobní svobodu a rovněž za peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do jiných jeho práv, a to zejména do práva na soukromí, rodinný život a práva na ochranu dobré pověsti. Už samotný výkon vazby představuje významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Nejvyšší soud ve svém sjednocujícím stanovisku č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] stanovil základní kritéria rozhodná pro přiznání a výši náhrady nemateriální újmy: 1) prvním kritériem je povaha trestní věci, kde nejvyšší soud judikoval, že výše odškodnění by se měla odvíjet od závažnosti trestného činu, který je poškozené osobě kladen za vinu, protože právě tento faktor zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení negativně vnímá. Uvedené souvisí především s výší hrozícího trestu a s intenzitou společenského odsouzení člověka. V případě žalobce obviněného ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku je společenský odsudek velmi vysoký. Pokud se jedná o výši trestu hrozícího žalobci, jednalo se o obvinění ze spáchání zločinu, za nějž mohl uložen trest odnětí svobody až v délce [anonymizováno] let. 2) druhým kritériem je délka trestního řízení, která zohledňuje to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. Trestní řízení vedené proti žalobci trvalo velmi dlouho, a to více než dva roky. 3) třetím kritériem jsou následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby. Jedná se o negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jeho profesní, soukromé, rodinné, popř. i jiné sféry života. Pokud se toto aplikuje na žalobcův případ, lze dojít k závěru, že jeho neoprávněným vzetím do vazby došlo ke zcela zásadnímu zásahu do jeho soukromé a rodinné sféry. Žalobce je ženatý, má dvě malé děti, které po dobu více než dvou let vazebního omezení na svobodě nemohl vychovávat a pomáhat manželce se zajišťováním chodu rodiny. Pokud se k tomu připočte stres způsobený trestním stíháním, je zřejmé, že trestní stíhání zcela zásadním způsobem zasáhlo nejen žalobce osobně, ale celou jeho rodinu. V souladu s rozsudkem nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] žalobce požaduje odškodnění nepeněžité újmy způsobené vazbou ve výši [částka], kdy adekvátním odškodněním je částka v rozmezí [anonymizováno] – [částka] za jeden den trvání vazby. Pokud se týká žalobce, byl omezen na osobní svobodě po dobu [anonymizováno] dnů, a proto jako přiměřená se jeví kompenzace ve výši [částka] ([anonymizováno] x [částka]). Kromě uvedeného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku omezení osobní svobody žalobce požaduje dále i peněžitou satisfakci za nedůvodné trestní stíhání trvající po dobu více než dvou let. Žalobce celou záležitost velmi těžce psychicky nesl – musel vysvětlovat svým přátelům a hlavně členům své rodiny, zejména manželce a dětem, že se ničeho nedopustil. Dodnes nese žalobce negativní následky jak v psychické, tak ve své existenční sféře. V osobním životě byl velmi výrazně narušen vztah žalobce s rodinou a s jeho přáteli, kdy se jeho manželka, která ani neovládá český jazyk, musela více než rok starat o jejich malé děti sama, bez pomoci žalobce, který byl ve výkonu vazby, a byla odkázána pouze na dávky státní sociální podpory. Kromě peněžitého zadostiučinění za omezení osobní svobody žalobce vazbou proto žalobce žádá také uhrazení nemajetkové újmy podle § 31a zák. č. 82/1998 Sb. ve výši [částka] za veškeré další útrapy, které mu a jeho rodině byly způsobeny nedůvodným trestním řízení. Celková částka, které se žalobce po žalované domáhá, tedy činí [částka]. Žalobce předmětné nároky uplatnil včas a předepsaným způsobem proti ministerstvu spravedlnosti ČR, do dnešního dne žalovaná s nároky žalobce se nijak nevypořádala, od uplatnění nároku žalovaným již marně uplynulo více než šest měsíců, aniž by bylo o nároku žalobce jakkoli rozhodnuto.

2. Žalovaná svou žádostí ze dne [datum] požádala o prodloužení lhůty k vyjádření, což odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] požádala o zapůjčení spisu Krajský soud v Ostravě a dne [datum] obdržela sdělení, že spis nelze zapůjčit, neboť byl odeslán Nejvyššímu soudu k dovolacímu řízení. Žalovaná dne [datum] znovu požádala o zapůjčení předmětného spisu Krajský soud v Ostravě, a obdržela sdělení dne [datum], že spis v současné době není možno zaslat, neboť byl dne [datum] předložen Vrchnímu soudu v Olomouci k vyřízení stížnosti odsouzeného [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce]. Spis se nachází u Vrchního soudu v Olomouci, jelikož byl ve věci podán opravný prostředek. Bez prostudování trestního spisu nelze posoudit nárok žalobce, zda je důvodný či nikoli.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalované prodloužena lhůta k vyjádření do [datum].

4. Z žádosti žalované ze dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření bylo zjištěno, že žalovaná znovu požádala o zapůjčení předmětného spisu Krajský soud v Ostravě dne [datum], do dnešního dne nebylo na přípis žalované reagováno, a není tedy zřejmé, kdy požadovaný spis bude žalované či nikoli. Bez prostudování trestního spisu nelze posoudit nárok žalobce, zda je důvodný či nikoli.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalované prodloužena lhůta k vyjádření do [datum].

6. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobou uplatněný nárok žalobce neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce [datum] (podáním ze dne [datum]) uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. v celkové výši [částka], spočívající v přiměřeném zadostiučinění ve výši [částka] z titulu nezákonného trestního stíhání a v přiměřeném zadostiučinění ve výši [částka] za nezákonné vazební stíhání, a to vše v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vazební stíhání vyhověla co do částky [částka] a žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním formou konstatování porušení práva a omluvy. Provedeným šetřením žalovaná zjistila, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem [stát. instituce], Národní protidrogová centrála, služba kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] byl podán návrh na vzetí žalobce do vazby. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] byl žalobce vzat do vazby. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] rozhodl o tom, že u žalobce pominul důvod vazby uvedený v ust. § 67 písm. b) trestního řádu. Dne [datum] bylo ze strany Krajského státního zastupitelství v [obec], sp. zn. [spisová značka], podán návrh na vydání rozhodnutí o ponechání žalobce ve vazbě. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto o ponechání žalobce ve vazbě, a to při existenci vazebních důvodů podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta stížnost žalobce. Dne [datum] byl ze strany Krajského státního zastupitelství v [obec] podán návrh na vydání rozhodnutí o ponechání obviněných ve vazbě. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce ponechán ve vazbě, a to při existenci vazebních důvodů podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. Dne [datum] podalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě obžalobu ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) trestního řádu. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu stížnost žadatele zamítnuta. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] dle § 250 odst. 4 trestního řádu bylo vzato na vědomí zpětvzetí odvolání státního zástupce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno ve vztahu k žalobci dne [datum]. V souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze požadovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaná upozornila na četnou judikaturu, podle které platí, že zatím co v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, újma založená jinou skutečností musí být prokázána. Dle výše uvedeného tvrzená nemajetková újma musí být dostatečně tvrzená, ale rovněž i prokázána, což v daném případě žalovaná shledala pouze v minimální míře. Žalobce se ve své žádosti o odškodnění pouze obecně vyjadřoval ve smyslu nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, avšak nedoložil příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti jeho osobě, ač byl ke konkretizování a dostatečnému prokázání vzniku nemajetkové újmy žalovanou vyzván prostřednictvím právního zástupce dne [datum]. Na tuto výzvu žalované bylo reagováno právním zástupcem dne [datum], kdy byla pouze doplněna plná moc, nicméně důkazy k posouzení existence nemajetkové újmy doplněny nebyly. Žalovaná zjistila, že žalobce byl stíhán pro trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, kde mu hrozila sazba v rozmezí [číslo] let. Vzhledem k počtu obžalovaných, provedených důkazů, velkému počtu vypracovaných znaleckých posudků a odborných expertiz nelze trestní řízení považovat za velmi dlouhé. Z trestního spisu vyplývá, že žalobce v minulosti poskytoval pro jiné osoby vietnamského původu zprostředkovatelskou činnost, např. sjednání pronájmu nemovitosti, ovšem nikoli oficiálně. Soud ve zprošťujícím rozsudku uvedl, že se žalobce fakticky na trestním jednání podílel, ovšem nebylo prokázáno, že by znal pravý účel sjednávání nájmu nemovitosti. Nebylo prokázáno, že by jednal jakkoli zaviněně, a proto na základě jemu prokázaného jednání nebylo možné dovozovat jeho trestně-právní odpovědnost. Z toho důvodu soud žalobce zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, nic dalšího ze spisu nebylo zjistitelné. Lze mít obecně za to, že každé trestní stíhání může zasáhnout do života stíhané osoby v řadě jeho rovin s větší či menší intenzitou. Žalovaná rovněž vyslovila žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestních řízeních, v jehož důsledku bylo nezákonné rozhodnutí o zahájení jeho trestního stíhání. Toho konstatování a vyslovenou omluvu považuje žalovaná i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Ani v žalobě žalobce neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být přistoupeno k peněžité satisfakci, navíc zvláště v této věci je třeba přihlédnout k okolnostem daného případu. Žalobce se domáhá poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě ve výši [částka], což odpovídá dennímu odškodnému ve výši [částka]. Vzhledem k okolnostem případu žalovaná seznala, že přiměřeným denní odškodněním za vazbu žalobce se jeví jako spravedlivá a přiměřená částka ve výši [částka]. Za [anonymizováno] dní vazebního stíhání žalovaná přiznala zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Přiznané zadostiučinění považuje žalovaná i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Ani v žalobě žalobce neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být rozhodnutí žalované přehodnoceno. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

7. Ve vyjádření žalobce ze dne [datum] žalobce uvedl, že vykonal [anonymizováno] dní vazby i přesto, že při obraně proti svému uvěznění využil všechny zákonné prostředky a vazbě se aktivně právní cestou bránil. Proti žalobci byly podávány opakované návrhy na vazbu a bylo jim soudy vyhovováno. Rozhodnutí o prodloužení vazby žalobce vždy napadal příslušnými opravnými prostředky, které také odůvodňoval. I přesto byla opakovaně rozhodnutí o jeho dalším ponechání ve vazbě posvěcována soudy vyšších stupňů. Škodlivý účinek prvotního nezákonného rozhodnutí tak byl umocňován dalšími rozhodnutími a věc tak vyústila v situaci, kdy žalobce nečelil jednomu, ale celé řadě nezákonných rozhodnutí. Obava žalobce i jeho rodiny, že bude čelit trestu odnětí svobody v rozmezí [číslo] let tak byla velmi živá. [ulice] vazba s hrozbou výrazného nepodmíněného trestu zasáhla významně do osobní sféry žalobce i celé jeho rodiny. Žalobce po tuto dobu téměř nebyl ve styku se svou rodinou, což poškodilo jeho vztah s manželkou i s jeho malými dětmi, které rok neviděl vyrůstat a nemohl je vychovávat. Nad žalobcem i jeho rodinou visela reálná obava, že toto odloučení bude trvat celé roky. O rodinu, včetně hlídání dětí, se musela postarat manželka, která tak byla rok v podstatě na všechno sama. Žalobce tedy tvrdí a prokazuje, že jeho vazební uvěznění a s tím související odloučení od rodiny, zejména od dětí a manželky, ale také od jeho přátel a společenského života, spolu s reálnou hrozbou dlouhého a nepodmíněného trestu, významně poznamenalo žalobcův osobní život i jeho rodinné vztahy. Rok neviděl vyrůstat své malé děti a nemohl je vychovávat, což je samo o sobě velkou újmou, která by mu měla být kompenzována finančně. Výše uvedené skutečnosti nepoznamenaly pouze žalobců osobní a rodinný život, ale také se negativně podepsaly na jeho zdravotním stavu. Žalobce se domnívá, že kromě výše odškodnění hraje roli také jeho včasnost. I přesto, že žalobce o odškodnění řádně požádal, nebyla jeho žádost v zákonné lhůtě vůbec projednána, a pokud by nepodal žalobu, jeho nárok by prekludoval a žádná kompenzace by mu žalovanou dobrovolně poskytnuta nebyla. Žalovaná tedy neplnila dobrovolně a nijak se nesnažila následky nezákonného rozhodnutí vůči žalobci zmírnit.

8. Ještě před zahájením jednání vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to ohledně zaplacení částky [částka], a to z toho důvodu, že žalovaná po podání žaloby žalobci uhradila částku ve výši [částka] v souladu a na podkladě stanoviska žalované ze dne 26. a [datum].

9. V části týkající se zaplacení částky ve výši [částka] soud řízení zastavil dle § 96 odst. 1 o. s. ř.

10. U jednání žalobce ve zbytku na své žalobě setrval.

11. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

12. Z výslechu žalobce u jednání dne [datum] bylo zjištěno, že když byl ve vazbě, nesl to velmi špatně, když ho pustili, byl na tom zdravotně špatně. Když byl ve vazbě, jeho žena a děti to také špatně nesly. Děti na to byly špatně a žena, když byl ve vazbě, měla druhou operaci O děti se starala jeho žena Jedno dítě tenkrát mělo 10 – 11 let (dnes je mu 14), druhé dítě mělo asi 8 let (včera mělo 11 let). Když byl žalobce ve vazbě, o dům se starala jeho žena. Když byl žalobce ve vazbě, jeho žena byla na všechno sama. Když je žalobce doma, o děti se stará jeho žena. Na dotaz svého právního zástupce, zda žalobce pomáhá své ženě s dětmi, žalobce odpověděl:„ Nikdo, jenom žena se stará.“ Zdroj příjmů žalobce je takový, že má hodně kamarádů, někdo mu dá [částka], někdo [částka], oni mu je dávají zdarma. Když byl propuštěný z vazby, byl na tom špatně, ještě před vazbou byl na operaci a na dotaz zmocněnce žalované, zda, když byl propuštěn z vazby, řešil své zdravotní problémy s nějakým odborníkem (psychologem, psychiatrem), odpověděl, že nedokáže odpovědět, zda vyhledal psychiatra nebo psychologa. Žalobce cca dvacet let působí jako předseda [anonymizováno] komunity, když jeho krajani přijedou, zařizuje jim práci na [anonymizováno] [obec] a od roku [rok] vyvíjí podnikatelskou činnost. Teď dělá v obuvi, dříve dělal na [anonymizováno].

13. Právní zástupce žalobce u jednání uvedl, že žalobce stále tvrdí, že výkon vazby a trestní stíhání mělo zásadní negativní vliv na osobní život žalobce, poškodilo jeho rodinný život i jeho zdravotní stav. Trvá tedy na důkazu zdravotnickou dokumentací a výslechem manželky žalobce, která po celou dobu vazebního uvěznění žalobce byla sama na celou domácnost se dvěma malými dětmi, musela se starat o dům a o vše s tím související. Žalobce poškodilo i jeho odloučení od rodiny a malých dětí. Co se týče omluvy, tuto považuje žalobce za nedostatečnou zejména z důvodu, že v tomto případě nespatřuje její včasnost. Omluva ani peněžité zadostiučinění žalovanou nebylo poskytnuto v zákonných lhůtách, proto žalobce musel uplatnit svůj nárok žalobou, jinak se mu dle názoru žalobce nedostalo finančního odškodnění stejně tak omluvy. Zatímco omluva byla učiněna pouze vůči žalobci, neoslovila ten okruh osob, které vědí o tom, že byl stíhán a nevymazala ty negativní důsledky na okolí a na žalobce.

14. U jednání žalovaná setrvala na svém stanovisku a navrhovala zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení žalovaná. Žalovaná vyplatila žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši [částka], tedy [částka] za každý den výkonu vazby a za nezákonné trestní stíhání se žalobci omluvila. Toto zadostiučinění žalovaná považuje nadále za dostačující a přiměřené a nevidí důvod pro revizi tohoto stanoviska. Odkázala na rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], kde se uvádí, že konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění. Žalobce současně netvrdí takové skutečnosti, aby mu bylo přiznáno za trestní stíhání zadostiučinění v penězích, anebo aby došlo k navýšení částky za vazební stíhání. Za výkon vazby byl žalobce odškodněn, a to ve výši, která je v souladu se stanoviskem nejvyššího soudu. Veškeré žalobcem tvrzené újmy souvisejí s vazebním stíháním, za které byl odškodněn, a je nutno podotknout, že žalobce byl jako jediný z obžalovaných zproštěn, přičemž celá trestní věc nebyla ani medializována. Omluvu za trestní stíhání žalovaná považuje za dostačující a přiměřenou, a to i k okolnostem případu.

15. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce byl zproštěn obžaloby Krajského státního zastupitelství v [obec] podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není ve vztahu k obžalovaného [celé jméno žalobce] trestným činem. Z odstavce [číslo] tohoto rozsudku pak bylo zjištěno, že žalobce pak pro jiné osoby vietnamského původu poskytuje zprostředkovatelskou činnost, ovšem nikoli oficiálně, z čeho mu plynou i příjmy. Z provedeného důkazu nevyplynulo, že by žalobce věděl, jaký je pravý účel pronájmu nemovitosti, tedy že v objektu bude zřízena pěstírna konopí. Z odstavce 160 rozsudku pak krajský soud uzavřel, že žalobce se fakticky na trestném jednání podílel, ovšem nebylo prokázáno, že by znal pravý účel sjednávání nájmu nemovitosti. Nebylo tedy prokázáno, že by jednal jakkoli zaviněně a proto na základě jemu prokázaného jednání nelze dovozovat jeho trestně-právní odpovědnost. Z tohoto důvodu byl od obžaloby zproštěn.

16. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] pak podle § 250 odst. 4 trestního řádu bylo vzato na vědomí zpětvzetí odvolání státního zástupce proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podaného v neprospěch žalobce.

17. Z dopisu ze dne [datum], který právní zástupce žalobce adresoval žalované, pak bylo zjištěno, že žalobce uplatnil nárok u žalované podle zák. č. 82/1998 Sb., kdy po žalované požadoval peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku neoprávněného držení ve vazební věznici ve výši [částka] a peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku samotného neoprávněného trestního stíhání žalobce ve výši [částka], celkem tedy požadoval částku [částka].

18. Ze stanoviska žalované ze dne [datum], kterým se vyjádřila k požadavku žalobce, pak bylo zjištěno, že žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění za vazební stíhání, kdy seznala, že přiměřeným denním odškodným za vazbu žalobce se jeví jako spravedlivá a přiměřená částka ve výši [částka] za den strávený ve vazbě, tedy za 357 dnů vazby žalobci poskytuje přiměřené zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy ve výši [částka], a celkově přiznaná částka ve výši [částka] bude poukázána na bankovní účet uvedený v žádosti doručené žalované dne [datum]. Dále žalovaná konstatovala, že v trestním řízení proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považoval usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací]. Žalovaná se za tuto skutečnost omlouvá. Vzhledem k okolnostem případu žalovaná pokládá konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

19. Z potvrzení žalované ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila právnímu zástupci žalobce, že jí dne [datum] bylo doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], dále žalovaná upozornila žalobce, že lhůtu do šesti měsíců od podání žádosti dle § 15 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. se bohužel v některých případech nemusí podařit dodržet, ať již z důvodu dočasné nedostupnosti spisového materiálu, nebo s ohledem na aktuální přetíženost zdejšího útvaru. Dále žalovaná právního zástupce žalobce informovala, že po dobu mimosoudního projednávání jeho nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců, se dle § 35 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. zastavuje běh promlčecích lhůt. Dále žalobce odkázala, na který soud v případě prodlevy žalované se může obrátit.

20. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

21. Dle § 5 citovaného zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

22. Dle § 7 odst. 1 citovaného zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

23. Dle § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

24. Dle § 9 odst. 1 citovaného zákona právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

25. Dle § 14 odst. 1 citovaného zákona, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 téhož ustanovení, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Dle § 31a odst. 1, 2 citovaného zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

27. Žalobce před podáním žaloby uplatnil u žalované dle § 14 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb., nárok na odškodnění, poté, co mu ve lhůtě do 6 měsíců nebylo vyhověno, obrátil se na soud dle § 14 odst. 3 z. č. 82/1988 Sb.

28. Nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 z. č. 82/1998 Sb. je pravomocné (případně bez ohledu na právní moc vykonatelné) rozhodnutí, které bylo zrušeno nebo změněno příslušným orgánem pro nezákonnost (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). V posuzovaném případě bylo prokázáno, že požadované podmínky byly splněny – za nezákonné rozhodnutí ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

29. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce v části týkající se nemajetkové újmy ve výši [částka] důvodná není. V daném případě žalovaná vyslovila žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. V případě vzniku nemajetkové újmy jsou peníze subsidiární. Peněžní náhrada přichází až v momentě, kdy se jedná o zásah veliké intenzity. Žalobce je povinen tvrdit a prokázat vznik nemajetkové újmy, uvést skutečnosti, z nichž lze vyvodit vznik újmy a rovněž tvrdit intenzitu uvedené újmy, má-li za to, že pouhé konstatování porušení práva je nedostačující. Intenzitu zásahu je třeba vždy individuálně posoudit. Nemajetková (morální) újma, ani intenzivní zásah do nemajetkové sféry žalobce v daném případě prokázán nebyl. Žalobce nijak konkrétně neuvedl, v čem spočívá jeho nemajetková újma, tedy do jakých žalobcových práv bylo zasaženo, jaké jeho nehmotné hodnoty utrpěly (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Dále soud odkazuje na stanovisko žalované, že újma založena jinou skutečností musí být prokázána (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Žalobce se v žalobě pouze obecně vyjádřil k zásahu do svého osobního života, netvrdil nic konkrétního, nedoložil příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s trestním stíháním vůči jeho osobě. Nereagoval ani na výzvy žalované, aby doplnil důkazy k existenci nemajetkové újmy. Z výpovědi žalobce u jednání bylo prokázáno, že jeho manželka se sice starala o děti a o dům, ale i když je žalobce doma a nenachází se ve vazbě, je jeho manželka na všechno sama, stará se o děti a o dům. Žalobce se o děti a o dům nestará. Dnes mají děti 14 a 11 let, tedy během pobytu žalobce ve vazbě před [anonymizováno] lety se navíc nejednalo o děti, které by vyžadovaly osobní péči. Žalobce nijak netvrdil, že v souvislosti s pobytem ve vazbě mu vznikly zdravotní či psychické problémy. Naopak uvedl, že na operaci byl ještě před vzetím do vazby, tedy měl zdravotní problémy ještě předtím, než byl vzat do vazby. Pokud uvedl, že nedokáže odpovědět, zda vyhledal psychologa či psychiatra po propuštění z vazby, svědčí to o tom, že psychologa ani psychiatra nenavštívil, neboť by disponoval lékařskou zprávou, kterou nejdříve předložil žalované nebo spolu se žalobou by založil do spisu. Žalobce ani netvrdil a nedoložil, že by trpěl existenčními problémy v souvislosti s pobytem ve vazbě. Z jeho výpovědi bylo prokázáno, že je v domácnosti a má hodně kamarádů, kteří mu dávají finanční částky [anonymizováno] nebo [částka] zdarma. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] pak bylo prokázáno, že žalobce působí jako předseda vietnamské komunity, svým krajanům zajišťuje prodloužení pobytu, provozuje zprostředkovatelskou činnost, kdy vietnamským krajanům obstarává nemovitosti, z tohoto mu plynou příjmy. Tuto činnost provozuje neoficiálně. Z výpovědi žalobce bylo prokázáno, že ani jeho společenský život neutrpěl, když má stále hodně kamarádů, kteří mu dokonce zdarma nosí peníze. Navíc, mezi jeho známé patří také osoby, odsouzené v řízení před Krajským soudem v Ostravě sp. zn. [spisová značka], tedy žalobce se nepohybuje výhradně mezi bezúhonnými osobami. Žalobci je tedy známo z pozice předsedy vietnamské komunity, jakou legální či nelegální činnost na území ČR jeho krajané provozují. Žalobce nijak konkrétně netvrdil, ani neprokázal, že by se jeho zdravotní stav zhoršil právě v důsledku pobytu ve vazbě. [příjmení] soud mohl vyžádat zdravotní dokumentaci žalobce, musel by žalobce nejprve tvrdit, k jakému konkrétnímu zhoršení zdravotního stavu u něj došlo a jakou to má příčinnou souvislost s výkonem vazby. Pokud žalobce nic konkrétního netvrdil, není co prokazovat. Absenci žalobních tvrzení žalobce nelze nahradit čtením jeho zdravotní dokumentace, když ani žalobce sám výslovně neuvádí, v čem mělo spočívat zhoršení jeho zdraví. Žalobcova tvrzení jsou pouze obecná, nijak konkretizovaná a ničím nepodložená.

30. S ohledem na výše uvedené okolnosti konkrétního případu nelze ani konstatovat, že by se kterákoli jiná osoba v postavení žalobce mohla cítit dotčená ve sféře tvořící nemajetkovou újmu jednotlivce (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

31. Pokud se týká odškodnění za pobyt žalobce ve vazbě, je dle judikatury Nejvyššího soudu adekvátním odškodněním částka v rozpětí [anonymizováno] až [částka] za jeden den trvání vazby. Žalobce požadoval nejvyšší možnou sazbu ve výši [částka] za každý den strávený ve vazbě, aniž by blíže specifikoval proč. Žalovaná mu poskytla odškodnění ve výši [částka] za den vazby, tedy částku ve výši [částka] za [anonymizováno] dnů strávených ve vazbě. Tuto výši odškodnění považuje soud za naprosto přiměřenou, s ohledem na projednávanou věc, osobnost žalobce i okolnosti trestního stíhání. Žalobce v řízení netvrdil žádné zvlášť závažné okolnosti, proč by měl obdržet odškodnění v nejvyšší možné výši. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že soud uzavřel, že žalobce se na trestném jednání fakticky podílel, ale nebylo prokázáno, že by znal pravý účel sjednávání nájmu nemovitosti. Nebylo prokázáno, že by jednal jakkoli zaviněně. Proto byl obžaloby zproštěn. Žaloba žalobce v části, kde se domáhal odškodnění ve výši [částka] za den vazby, tedy zaplacení částky ve zbývající výši [částka], byla také jako nedůvodná zamítnuta.

32. Soud upustil od žalobcem navržených důkazů, a to výslechu manželky, jejíž výslech, s ohledem na výslech žalobce, považoval soud za nadbytečný a vyžádání zdravotní dokumentace žalobce s odkazem na výše uvedené odůvodnění.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalované částku ve výši [částka], představující tři úkony: 1) převzetí věci, 2) vyjádření k žalobě ze dne [datum], 3) účast u jednání dne [datum] po [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Pokud se žalobce domáhal přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], tento nelze aplikovat na projednávanou věc. Poté, co bylo žalobci přiznáno žalovanou přiměřené odškodnění, setrval na svých nepřiměřených nárocích, nadále se domáhal přiznání nemateriální újmy v penězích a přiznání nejvyšší sazby odškodnění za pobyt ve vazbě, kdy tyto jeho nároky byly neodůvodněné a nepřiměřené. Žalovaná nezavinila opožděné přiznání nároku, když věc byla skutkově velice složitá. Žalovaná opakovaně žádala o spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka], který jí nemohl být zapůjčen, žádala soud opakovaně o prodloužení lhůty k vyjádření, což vyplývá z obsahu spisu. V projednávané věci nelze hovořit o procesním úspěchu ze strany žalobce a nebyly zjištěny žádné okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení žalobci.