23 C 225/2020

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany příjmení řešitele a soudci ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající v řízení Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště obec , ulice a číslo , PSČ obec obec o částka s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku v rozsahu částky [částka] potvrzuje.

II. Ve zbylém napadeném rozsahu v odstavci II. výroku a v odstavci III. výroku se rozsudek okresního soudu ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení ohledně zaplacení částky [částka] (odstavec I. výroku), a to z důvodu zpětvzetí žaloby v uvedeném rozsahu, zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (odstavec III. výroku).

2. Proti výrokům v odstavcích II. a III. podal včasné odvolání žalobce. Namítal, že poté, co zprošťující rozsudek v trestním řízení vůči žalobci nabyl právní moci, žalobce řádně uplatnil u žalované své nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž žalovaná v zákonné lhůtě žádost řádně nevyřídila a žalobce tak byl nucen domáhat se uspokojení svých nároků žalobou, v opačném případě by se jeho nárok prekludoval a žalovaná by mu neuhradila ničeho. Byla to tedy žalovaná, kdo nesplněním svých zákonných povinností zapříčinila podání žaloby. Žalobce se domnívá, že finanční plnění, které mu bylo žalovanou poskytnuto za vykonanou vazbu, je nedostačující. Vzhledem ke všem okolnostem věci se měla pohybovat žalovanou použitá denní sazba finančního odškodnění za nezákonnou vazbu ve výši úrovni tak, jak požadoval žalobce. Vzhledem k vážnosti věci a výši hrozícího trestu není postačující ani omluva žalované, ale měla mu být poskytnuta také finanční kompenzace za neoprávněné trestní stíhání. Vytýkal okresnímu soudu, že neprovedl téměř žádné dokazování, neprovedl požadovaný výslech žalobcovy manželky, který měl prokázat vážnost zásahu nezákonného trestního stíhání do žalobcovy osobní sféry. Dále namítal, že u jednání nebyl přítomný tlumočník z jazyka vietnamského, přičemž ze zmatených a nelogických žalobcových odpovědí muselo být soudu zřejmé, že pro účely soudního řízení je jeho znalost českého jazyka zcela nedostatečná a je znalostí opravdu pouze rámcovou a povrchní a žalobce není schopen pochopit nuance otázek a odpovědí v českém jazyce. Stejně tak měla být za účasti tlumočníka vyslechnuta jako svědkyně i žalobcova manželka. Dále brojil proti výroku o náhradě nákladů řízení, kdy soud pochybil a opomněl, že žalobce byl ve věci v podstatné části úspěšný, přesto byly nesprávně přiznány náklady řízení žalované. Žalobce se domáhal změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno.

3. Žalovaná v podaném vyjádření navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. Za nezákonný výkon vazby bylo žalobci poskytnuto za každý den vazby [částka] jako finanční zadostiučinění, v souhrnu [částka]. Není důvod, proč by tato částka měla být navýšena. Ve vztahu k nezákonnému trestnímu stíhání se žalovaná žalobci omluvila, přičemž dle judikatury Nejvyššího soudu je konstatování porušení práva plnohodnotnou formou zadostiučinění. Nebyl prokázán důvod pro poskytnutí vyššího finančního zadostiučinění, žalobce k tomu netvrdil, ani neprokazoval žádné významné skutečnosti.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu odstavce II. a III. výroku, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že částečně je odvolání nedůvodné (ve vztahu k poskytnutému zadostiučinění za výkon vazby), částečně je odvolání důvodné (ve vztahu k zamítavému výroku o finančním zadostiučinění za neoprávněné trestní stíhání).

5. Žalobce je českým státním občanem, ovšem vietnamské národnosti. Dle § 18 odst. 1 o. s. ř. účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení a mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti dle uplatnění jejich práv. Námitka žalobce vznesená v odvolacím řízení, že nedostatečně rozumí česky, a proto požaduje, aby byl vyslechnut prostřednictvím tlumočníka z jazyka vietnamského, je důvodná. Odvolací soud s ohledem na tuto skutečnost u jednání zajistil přítomnost tlumočnice z jazyka vietnamského.

6. V předmětné věci žalobce uplatnil dva samostatné nároky. Prvním nárokem bylo finanční odškodnění za neoprávněné držení ve vazbě, kdy za jeden den vazby požadoval odškodnění ve výši [částka]. Druhým nárokem bylo peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla neoprávněným trestním stíháním, které skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem. Za neoprávněnou vazbu trvající [anonymizováno] dní žalovaná po podání žaloby poskytla žalobci zadostiučinění ve výši [částka] za jeden den trvání vazby, celkem [částka]. S ohledem na tuto skutečnost žalobce vzal svou žalobu co do částky [částka] zpět. Požadoval za vazbu další částku [částka] a [částka] za neoprávněné trestní stíhání.

7. Odvolací soud ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. opětovně vyslechl žalobce za účasti tlumočnice z jazyka vietnamského. Z žalobcovy výpovědi odvolací soud zjistil, že po dobu trvání vazby měl kontakt s manželkou pouze telefonicky, poprvé po 4 měsících vazby, poté s ní mohl telefonicky hovořit co dva týdny. Po celou dobu vazby manželka za ním nebyla, žalobce to odůvodnil tím, že se musela starat o děti. Syn je narozen v roce [rok] a dcera v roce [rok]. Žalobce s dětmi telefonicky nehovořil, což odůvodnil tím, že děti chodily do školy. Celý rok děti a manželku neviděl. Manželka nesla žalobcovu situaci s vazbou velmi špatně, již předtím prodělala dvě operace, během roku byla často nemocná, na všechno byla sama a nikdo jí nepomohl. Děti se po dobu jeho vazby zhoršily ve studijních výsledcích. Po návratu žalobce z vazby měly z toho děti velkou radost a chovaly se k němu velmi laskavě. Vazba měla dopad i na žalobcův zdravotní stav, již předtím měl zvýšený krevní tlak, po návratu z vazby se mu ještě zvýšil a musí brát pravidelně léky. Stále se cítí slabý, tvrdil, že je to v důsledku vazby. Uvalení vazby mělo vliv i na jeho profesní stránku, předtím vykonával zprostředkovatelské služby pro [anonymizováno] žijící v Česku, pomáhal jim tzv. vyřizovat papíry, ve vazbě o tyto zákazníky částečně přišel, je jich méně. Po návratu z vazby žalobce pomáhal manželce s péčí o domácnost, vaří večeře a stará se o děti, pomáhá jim hlavně s učením. Dcera chodí do 4. třídy a syn do 8. třídy základní školy. Vzájemné city mezi členy rodiny zůstaly stejné.

8. Žalobce dále ve své výpovědi uvedl, že vazba měla vliv i na jeho společenské postavení ve vietnamské komunitě, již předtím byl ve zvolené funkci předsedy [anonymizováno] komunity v [obec]. V této funkci je stále, ale neví, zda bude zvolen i na další budoucí období. Domnívá se, že vazba působila hodně negativně na studijní výsledky dětí. Syn se navíc asi před půlrokem začal chovat divně, hraje hodně počítačové hry, začal se vztekat, křičet a zlobit, vyrobil si v pokoji i nějaké zbraně a před dvěma měsíci u nich zasahovala policie i sanitka a od té doby je syn v Psychiatrické nemocnici ve [obec] a je tam stále. Rovněž manželka je od vazby žalobce častěji nemocná a cítí se slabě.

9. Po doplnění dokazování výslechem žalobce dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí okresního soudu ohledně náhrady nemajetkové újmy za neoprávněnou vazbu, kdy soud dospěl k závěru o dostatečnosti částky [částka] za každý den trvání vazby, je správné. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se odškodnění za neoprávněnou vazbu ve smyslu § 9 zákona č. 82/1998 Sb. poskytuje ve výši [částka] až [částka] za každý den vazby. Okresní soud považuje za přiměřenou náhradu nemateriální újmy částku [částka] denně a odvolací soud s tím souhlasí. Je nepochybné, že vazba vždy působí negativně na psychiku osoby držené ve vazbě, výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby, způsobuje stres, nejistotu a úzkost. Tato újma je dána již samotnou skutečností, že je osoba držena ve vazbě. Dále je ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nutno přihlédnout k dalším individuálním okolnostem jednotlivého případu, jakým mohou být životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu poškozené osoby s rodinnými příslušníky a s okolím, s tím související porušení práva na rodinný život, dopad uvalení vazby do profesního života jedince, do jeho společenské pověsti a cti. Rovněž je relevantní skutečnost, že informace o zatčení a vzetí do vazby a za jakých okolností byla šířena.

10. Odvolací soud nepochybuje, že vazba způsobila žalobci stres, úzkost, nejistotu, tj. značnou psychickou nepohodu, což se mohlo také odrazit ve fyzickém stavu žalobce, např. zvýšením krevního tlaku jak sám uváděl.

11. Z dalších okolností, ke kterým je ve smyslu citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nutno přihlédnout, by se jevilo podstatným, že po dobu výkonu vazby se žalobce nesetkal se svou manželkou a nezletilými dětmi. Zde ovšem není vina na straně státu, nýbrž důvody, pro které manželka, popř. nezletilé děti, nenavštívily žalobce ve vazbě (ač to zákon č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby umožňuje), byly evidentně na straně rodinných příslušníků žalobce. Žalobce uváděl, že manželka za ním ve vazbě nebyla, neboť se musela starat o děti. Dále oproti tomu uvedl, že s dětmi nemluvil ani telefonicky, neboť chodily do školy. Již z tohoto plyne, že v době, kdy děti byly ve škole, nic nebránilo manželce, aby žalobce ve vazbě navštívila. Pokud tak žalobcova manželka neučinila, nelze z toho vyvozovat podmínky pro vyšší náhradu, než která byla uznána jako dostatečná. Skutečnost, že se manželka cítila osamocenou a že byla na všechno sama, je samozřejmě akceptovatelná, avšak to je již pokryto náhradou nemajetkové újmy ve výši [částka]. Pokud žalobce tvrdil, že vazba měla neblahý vliv na jeho postavení ve vietnamské komunitě, tato skutečnost nebyla potvrzena ani jeho výslechem. Ve funkci předsedy vietnamské komunity v [obec] je žalobce stále, otázka, zda bude zvolen v budoucím období, evidentně již s vazbou nesouvisí. Je nutno mít na zřeteli, že vazba proběhla před [anonymizováno] lety. Rovněž tak odvolací soud neuvěřil žalobcovu tvrzení, že jeho nezletilý syn má nyní po 4 letech problémy s chováním proto, že žalobce byl v letech [rok] [číslo] jeden rok ve vazbě. Skutečnost, že se nezletilý syn začal dle žalobce před půlrokem chovat divně a vyvrcholilo to odvozem do Psychiatrické nemocnice ve [obec], evidentně vyplývá ze způsobu života, který chlapec vede, tj. zaujetí počítačovými hrami a výrobou jakýchsi zbraní.

12. S ohledem na shora uvedené závěry dospěl odvolací soud k závěru, že částka [částka] za jeden den výkonu neoprávněné vazby je zcela dostačující náhradou nemateriální újmy, která žalobci vznikla. V tomto rozsahu bylo napadené rozhodnutí zamítající žalobcův nárok na náhradu za vazbu ve výši [částka] za každý den vazby potvrzeno.

13. Žalobce dále uplatňoval náhradu nemateriální újmy za neoprávněné trestní stíhání, a to ve smyslu § 31a zákona 82/1998 Sb. Okresní soud správně vytkl žalobci, že nedostatečně uvedl, v čem nemajetková újma spočívá, do jakých žalobcových práv bylo zasaženo a jaké nehmotné hodnoty utrpěly. V tomto smyslu byla skutková tvrzení vznesená žalobcem nedostatečná. Okresní soud však nepostupoval náležitě ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. a u jednání přítomného žalobce, resp. prostřednictvím jeho právního zástupce, nevyzval k doplnění skutkových tvrzení k této požadované náhradě nemajetkové újmy. Stejně tak ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. měl být žalobce poučen o nutnosti navrhnout důkazy potřebné k prokázání případných sporných tvrzení k této újmě. Nelze žalobu zamítnout o [částka] s výtkou, že žalobce nic dostatečně konkrétně netvrdil, jestliže nebyl o nutnosti dotvrdit rozhodující skutečnosti soudem poučen.

14. S ohledem na tento závěr bylo napadené rozhodnutí v rozsahu částky [částka] zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

15. Odvolací soud rovněž poukazuje na nesprávnou úvahu okresního soudu o náhradě nákladů řízení. Po podání žaloby byl žalobce částečně uspokojen se svým nárokem, neboť žalovaná mu poskytla omluvu a plnění ve výši [částka] za neoprávněnou vazbu a z tohoto důvodu vzal žalobce svou žalobu v uvedeném rozsahu ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř. zpět. Již z tohoto pohledu je nutno na něj pohlížet jako na procesně úspěšného účastníka. Náhrada nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je ve vztahu k náhradě nákladů řízení specifická v tom, že žalobce má plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu. V tomto smyslu jsou odvolací námitky žalobce odůvodněné a soud prvního stupně při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (včetně tohoto řízení odvolacího) bude postupovat ve smyslu posledně citovaného ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř.