23 C 225/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště obec , ulice a číslo , PSČ obec obec o částka s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce o zaplacení částky ve výši [částka] se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl orgány činnými v trestním řízení obviněn a obžalován ze spáchání pokusu zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 21 odst. 1 tr. zák. k § 283 odst. 1, odst. 2. písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zák. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin byl zadržen a poté na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum] vzat do vazby. K propuštění žalobce došlo na základě rozhodnutí [název soudu] dne [datum]. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] pravomocně zproštěn obžaloby neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl ve vztahu k žalobci trestným činem. Dne [datum] byl u žalované podán návrh na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. a přestože uplynula stanovená šestiměsíční lhůta, dosud o nároku žalobce nebylo nikterak rozhodnuto. Neoprávněný zásah do osobní svobody žalobce trval od okamžiku jeho zadržení dne [datum] až do jeho propuštění z vazební věznice dne [datum] – celkem [anonymizováno] dnů. Žalobci vznikl podle § 9, § 31, § 31a zák. č. 82/1998 Sb. nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou neoprávněným zásahem do jeho práv na osobní svobodu a rovněž za peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do jiných jeho práv, a to zejména do práva na soukromí, rodinný život a práva na ochranu dobré pověsti. Už samotný výkon vazby představuje významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Nejvyšší soud ve svém sjednocujícím stanovisku, č. j. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], stanovil základní kritéria rozhodná pro přiznání a výši náhrady nemateriální újmy: 1) prvním kritériem je povaha trestní věci, kde Nejvyšší soud judikoval, že výše odškodnění by se měla odvíjet od závažnosti trestného činu, který je poškozené osobě kladen za vinu, protože právě tento faktor zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení negativně vnímá. Uvedené souvisí především s výší hrozícího trestu a s intenzitou společenského odsouzení člověka. V případě žalobce obviněného ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku je společenský odsudek velmi vysoký. Pokud se jedná o výši trestu hrozícího žalobci, jednalo se o obvinění ze spáchání zločinu, za nějž mohl být uložen trest odnětí svobody až v délce 12 let. 2) druhým kritériem je délka trestního řízení, která zohledňuje to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. Trestní řízení vedené proti žalobci trvalo velmi dlouho, a to více než dva roky. 3) třetím kritériem jsou následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby. Jedná se o negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jeho profesní, soukromé, rodinné, popř. i jiné sféry života. Pokud se toto aplikuje na žalobcův případ, lze dojít k závěru, že jeho neoprávněným vzetím do vazby došlo ke zcela zásadnímu zásahu do jeho soukromé a rodinné sféry. Žalobce je ženatý, má dvě malé děti, které po dobu více než dvou let vazebního omezení na svobodě nemohl vychovávat a pomáhat manželce se zajišťováním chodu rodiny. Pokud se k tomu připočte stres způsobený trestním stíháním, je zřejmé, že trestní stíhání zcela zásadním způsobem zasáhlo nejen žalobce osobně, ale celou jeho rodinu. V souladu s rozsudkem nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], žalobce požaduje odškodnění nepeněžité újmy způsobené vazbou ve výši [částka], kdy adekvátním odškodněním je částka v rozmezí [anonymizováno] – [částka] za jeden den trvání vazby. Pokud se týká žalobce, byl omezen na osobní svobodě po dobu [anonymizováno] dnů, a proto jako přiměřená se jeví kompenzace ve výši [částka] ([anonymizováno] x [částka]). Kromě uvedeného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku omezení osobní svobody žalobce požaduje dále i peněžitou satisfakci za nedůvodné trestní stíhání trvající po dobu více než dvou let. Žalobce celou záležitost velmi těžce psychicky nesl – musel vysvětlovat svým přátelům a hlavně členům své rodiny, zejména manželce a dětem, že se ničeho nedopustil. Dodnes nese žalobce negativní následky jak v psychické, tak ve své existenční sféře. V osobním životě byl velmi výrazně narušen vztah žalobce s rodinou a s jeho přáteli, kdy se jeho manželka, která ani neovládá český jazyk, musela více než rok starat o jejich malé děti sama, bez pomoci žalobce, který byl ve výkonu vazby, a byla odkázána pouze na dávky státní sociální podpory. Kromě peněžitého zadostiučinění za omezení osobní svobody žalobce vazbou proto žalobce žádá také uhrazení nemajetkové újmy podle § 31a zák. č. 82/1998 Sb. ve výši [částka] za veškeré další útrapy, které mu a jeho rodině byly způsobeny nedůvodným trestním řízením. Celková částka, které se žalobce po žalované domáhá, tedy činí [částka]. Žalobce předmětné nároky uplatnil včas a předepsaným způsobem proti Ministerstvu spravedlnosti ČR, do dnešního dne žalovaná s nároky žalobce se nijak nevypořádala, od uplatnění nároku žalovaným již marně uplynulo více než šest měsíců, aniž by bylo o nároku žalobce jakkoli rozhodnuto.

2. Žalovaná svou žádostí ze dne [datum] požádala o prodloužení lhůty k vyjádření, což odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] požádala o zapůjčení spisu [název soudu] a [anonymizováno] [datum] obdržela sdělení, že spis nelze zapůjčit, neboť byl odeslán Nejvyššímu soudu k dovolacímu řízení. Žalovaná dne [datum] znovu požádala o zapůjčení předmětného spisu [název soudu], a obdržela sdělení dne [datum], že spis v současné době není možno zaslat, neboť byl dne [datum] předložen [název soudu] k vyřízení stížnosti odsouzeného [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce]. Spis se nachází u [název soudu], jelikož byl ve věci podán opravný prostředek. Bez prostudování trestního spisu nelze posoudit nárok žalobce, zda je důvodný či nikoli.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalované prodloužena lhůta k vyjádření do [datum].

4. Z žádosti žalované ze dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření bylo zjištěno, že žalovaná znovu požádala o zapůjčení předmětného spisu Krajský soud v Ostravě dne [datum], do dnešního dne nebylo na přípis žalované reagováno, a není tedy zřejmé, kdy požadovaný spis bude žalované zapůjčen či nikoli. Bez prostudování trestního spisu nelze posoudit nárok žalobce, zda je důvodný či nikoli.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalované prodloužena lhůta k vyjádření do [datum].

6. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobou uplatněný nárok žalobce neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce [datum] (podáním ze dne [datum]) uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. v celkové výši [částka], spočívající v přiměřeném zadostiučinění ve výši [částka] z titulu nezákonného trestního stíhání a v přiměřeném zadostiučinění ve výši [částka] za nezákonné vazební stíhání, a to vše v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vazební stíhání vyhověla co do částky [částka] a žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním formou konstatování porušení práva a omluvy. Provedeným šetřením žalovaná zjistila, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem Policie ČR, Národní protidrogová centrála, služba kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] byl podán návrh na vzetí žalobce do vazby. Usnesením [název soudu] ze dne 22. 6. 2017, č. j. [spisová značka] byl žalobce vzat do vazby. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o tom, že u žalobce pominul důvod vazby uvedený v ust. § 67 písm. b) trestního řádu. Dne [datum] byl ze strany Krajského státního zastupitelství v [obec], sp. zn. [spisová značka], podán návrh na vydání rozhodnutí o ponechání žalobce ve vazbě. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto o ponechání žalobce ve vazbě, a to při existenci vazebních důvodů podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta stížnost žalobce. Dne [datum] byl ze strany Krajského státního zastupitelství v [obec] podán návrh na vydání rozhodnutí o ponechání obviněných ve vazbě. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce ponechán ve vazbě, a to při existenci vazebních důvodů podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. Dne [datum] podalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě obžalobu ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) trestního řádu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu stížnost žadatele zamítnuta. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] dle § 250 odst. 4 trestního řádu bylo vzato na vědomí zpětvzetí odvolání státního zástupce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno ve vztahu k žalobci dne [datum]. V souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považovat, s ohledem na výsledek trestního řízení, usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaná upozornila na četnou judikaturu, podle které platí, že zatím co v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, újma založená jinou skutečností musí být prokázána. Dle výše uvedeného tvrzená nemajetková újma musí být dostatečně tvrzená, ale rovněž i prokázána, což v daném případě žalovaná shledala pouze v minimální míře. Žalobce se ve své žádosti o odškodnění pouze obecně vyjadřoval ve smyslu nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, avšak nedoložil příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti jeho osobě, ač byl ke konkretizování a dostatečnému prokázání vzniku nemajetkové újmy žalovanou vyzván prostřednictvím právního zástupce dne [datum]. Na tuto výzvu žalované bylo reagováno právním zástupcem dne [datum], kdy byla pouze doplněna plná moc, nicméně důkazy k posouzení existence nemajetkové újmy doplněny nebyly. Žalovaná zjistila, že žalobce byl stíhán pro trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, kde mu hrozila sazba v rozmezí [číslo] let. Vzhledem k počtu obžalovaných, provedených důkazů, velkému počtu vypracovaných znaleckých posudků a odborných expertiz nelze trestní řízení považovat za velmi dlouhé. Z trestního spisu vyplývá, že žalobce v minulosti poskytoval pro jiné osoby vietnamského původu zprostředkovatelskou činnost, např. sjednání pronájmu nemovitosti, ovšem nikoli oficiálně. Soud ve zprošťujícím rozsudku uvedl, že se žalobce fakticky na trestním jednání podílel, ovšem nebylo prokázáno, že by znal pravý účel sjednávání nájmu nemovitosti. Nebylo prokázáno, že by jednal jakkoli zaviněně, a proto na základě jemu prokázaného jednání nebylo možné dovozovat jeho trestně-právní odpovědnost. Z toho důvodu soud žalobce zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, nic dalšího ze spisu nebylo zjistitelné. Lze mít obecně za to, že každé trestní stíhání může zasáhnout do života stíhané osoby v řadě jeho rovin s větší či menší intenzitou. Žalovaná rovněž vyslovila žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestních řízeních, v jehož důsledku bylo nezákonné rozhodnutí o zahájení jeho trestního stíhání. Toho konstatování a vyslovenou omluvu považuje žalovaná i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Ani v žalobě žalobce neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být přistoupeno k peněžité satisfakci, navíc [anonymizováno] v této věci je třeba přihlédnout k okolnostem daného případu. Žalobce se domáhá poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě ve výši [částka], což odpovídá dennímu odškodnému ve výši [částka]. Vzhledem k okolnostem případu žalovaná seznala, že přiměřeným denním odškodněním za vazbu žalobce se jeví jako spravedlivá a přiměřená částka ve výši [částka]. Za [anonymizováno] dní vazebního stíhání žalovaná přiznala zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Přiznané zadostiučinění považuje žalovaná i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Ani v žalobě žalobce neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být rozhodnutí žalované přehodnoceno. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

7. Ve vyjádření žalobce ze dne [datum] žalobce uvedl, že vykonal [anonymizováno] dní vazby i přesto, že při obraně proti svému uvěznění využil všechny zákonné prostředky a vazbě se aktivně právní cestou bránil. Proti žalobci byly podávány opakované návrhy na vazbu a bylo jim soudy vyhovováno. Rozhodnutí o prodloužení vazby žalobce vždy napadal příslušnými opravnými prostředky, které také odůvodňoval. I přesto byla opakovaně rozhodnutí o jeho dalším ponechání ve vazbě posvěcována soudy vyšších stupňů. Škodlivý účinek prvotního nezákonného rozhodnutí tak byl umocňován dalšími rozhodnutími a věc tak vyústila v situaci, kdy žalobce nečelil jednomu, ale celé řadě nezákonných rozhodnutí. Obava žalobce i jeho rodiny, že bude čelit trestu odnětí svobody v rozmezí [číslo] let tak byla velmi živá. [ulice] vazba s hrozbou výrazného nepodmíněného trestu zasáhla významně do osobní sféry žalobce i celé jeho rodiny. Žalobce po tuto dobu téměř nebyl ve styku se svou rodinou, což poškodilo jeho vztah s manželkou i s jeho malými dětmi, které rok neviděl vyrůstat a nemohl je vychovávat. Nad žalobcem i jeho rodinou visela reálná obava, že toto odloučení bude trvat celé roky. O rodinu, včetně hlídání dětí, se musela postarat manželka, která tak byla rok v podstatě na všechno sama. Žalobce tedy tvrdí a prokazuje, že jeho vazební uvěznění a s tím související odloučení od rodiny, zejména od dětí a manželky, ale také od jeho přátel a společenského života, spolu s reálnou hrozbou dlouhého a nepodmíněného trestu, významně poznamenalo žalobcův osobní život i jeho rodinné vztahy. Rok neviděl vyrůstat své malé děti a nemohl je vychovávat, což je samo o sobě velkou újmou, která by mu měla být kompenzována finančně. Výše uvedené skutečnosti nepoznamenaly pouze žalobcův osobní a rodinný život, ale také se negativně podepsaly na jeho zdravotním stavu. Žalobce se domnívá, že kromě výše odškodnění hraje roli také jeho včasnost. I přesto, že žalobce o odškodnění řádně požádal, nebyla jeho žádost v zákonné lhůtě vůbec projednána, a pokud by nepodal žalobu, jeho nárok by prekludoval a žádná kompenzace by mu žalovanou dobrovolně poskytnuta nebyla. Žalovaná tedy neplnila dobrovolně a nijak se nesnažila následky nezákonného rozhodnutí vůči žalobci zmírnit.

8. Ještě před zahájením jednání vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to ohledně zaplacení částky [částka], a to z toho důvodu, že žalovaná po podání žaloby žalobci uhradila částku ve výši [částka] v souladu a na podkladě stanoviska žalované ze dne [anonymizováno] a [datum].

9. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo pod výrokem I. řízení zastaveno v části týkající se zaplacení částky ve výši [částka]. Pod výrokem II. byla žaloba o zaplacení částky ve výši [částka] zamítnuta.

10. Proti rozsudku soudu I. stupně si podal žalobce odvolání a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek okresního soudu ve výroku II. v rozsahu částky [částka] potvrzen. Ve zbylém rozsahu výroku II. tedy ohledně zaplacení částky [částka] a ohledně výroku III. týkajícího se náhrady nákladů řízení byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení k požadované náhradě nemajetkové újmy a o nutnosti navrhnout důkazy k prokázání sporných tvrzení k této újmě, když nelze žalobu zamítnout o [částka] s výtkou, že žalobce nic dodatečně konkrétně netvrdil, jestliže nebyl o nutnosti dotvrdit rozhodující skutečnosti soudem poučen. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum].

11. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání, ke kterému se žalobce a jeho právní zástupce nedostavili, svou neúčast neomluvili, o odročení jednání nepožádali.

12. U jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že ani po vydání prvního rozsudku ve věci nesporovala jeho správnost a respektuje rozhodnutí odvolacího soudu, nicméně má žalovaná za to, že ke zrušení části rozsudku týkající se zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání došlo ryze z procesních důvodů. Žalovaná proto na svém stanovisku zcela setrvala a zároveň odkázala na svá písemná i protokolovaná vyjádření ve věci. K meritu věci žalovaná uvedla, že veškeré žalobcem tvrzené dopady do jeho osobnostní sféry souvisely toliko s nezákonným omezením osobní svobody (vazbou) a nikoli s nezákonným trestním stíháním jako takovým. Ani výslechem žalobce u odvolacího soudu nebyly prokázány dopady, které by s nezákonným trestním stíháním souvisely, a to ani do sféry rodinné, pracovní, zdravotní nebo jiné. Žalobce současně nepředložil soudu žádnou komparativní judikaturu, jak uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], [spisová značka]. Žalovaná takovouto judikaturu soudu krátkou cestou předala. Jedná se o rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci [spisová značka] a potvrzující rozhodnutí Městského soudu v Praze [spisová značka], kdy v této věci se jednalo o trestní stíhání, kde byl tamější obžalovaný, pozdější žalobce obžalován z podvodu se sazbou 2-8 let, případ trval pět let a skončil zproštěním, kdy soud prvního stupně konstatoval, že omluva a konstatování porušení práva je dostatečná a nepřiznal jakékoliv zadostiučinění v penězích a to právě z důvodu neprokázání dopadu nezákonného trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Žalovaná uvedla, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně tvrzené nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba i ve své zbývající části zamítnuta a žalované přiznány náklady řízení.

13. Z výslechu žalobce u jednání dne [datum] bylo zjištěno, že když byl ve vazbě, nesl to velmi špatně, když ho pustili, byl na tom zdravotně špatně. Když byl ve vazbě, jeho žena a děti to také špatně nesly. Děti na to byly špatně a žena, když byl ve vazbě, měla druhou operaci O děti se starala jeho žena Jedno dítě tenkrát mělo [anonymizováno] – [anonymizováno] let (dnes je mu [anonymizováno]), druhé dítě mělo asi [anonymizováno] let (včera mělo [anonymizováno] let). Když byl žalobce ve vazbě, o dům se starala jeho žena. Když byl žalobce ve vazbě, jeho žena byla na všechno sama. Když je žalobce doma, o děti se stará jeho žena. Na dotaz svého právního zástupce, zda žalobce pomáhá své ženě s dětmi, žalobce odpověděl:„ Nikdo, jenom žena se stará.“ Zdroj příjmů žalobce je takový, že má hodně kamarádů, někdo mu dá [částka], někdo [částka], oni mu je dávají zdarma. Když byl propuštěný z vazby, byl na tom špatně, ještě před vazbou byl na operaci a na dotaz zmocněnce žalované, zda, když byl propuštěn z vazby, řešil své zdravotní problémy s nějakým odborníkem (psychologem, psychiatrem), odpověděl, že nedokáže odpovědět, zda vyhledal psychiatra nebo psychologa. Žalobce cca dvacet let působí jako předseda vietnamské komunity, když jeho krajani přijedou, zařizuje jim práci na Stavomontáže [obec] a od roku [rok] vyvíjí podnikatelskou činnost. Teď dělá v obuvi, dříve dělal na Stavomontážích.

14. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce byl zproštěn obžaloby Krajského státního zastupitelství v [obec] podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není ve vztahu k obžalovanému [celé jméno žalobce] trestným činem. Z odstavce [číslo] tohoto rozsudku pak bylo zjištěno, že žalobce pak pro jiné osoby vietnamského původu poskytuje zprostředkovatelskou činnost, ovšem nikoli oficiálně, z čeho mu plynou i příjmy. Z provedeného důkazu nevyplynulo, že by žalobce věděl, jaký je pravý účel pronájmu nemovitosti, tedy že v objektu bude zřízena pěstírna konopí. Z odstavce 160 rozsudku pak krajský soud uzavřel, že žalobce se fakticky na trestném jednání podílel, ovšem nebylo prokázáno, že by znal pravý účel sjednávání nájmu nemovitosti. Nebylo tedy prokázáno, že by jednal jakkoli zaviněně a proto na základě jemu prokázaného jednání nelze dovozovat jeho trestně-právní odpovědnost. Z tohoto důvodu byl od obžaloby zproštěn.

15. Z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] pak podle § 250 odst. 4 trestního řádu bylo vzato na vědomí zpětvzetí odvolání státního zástupce proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podaného v neprospěch žalobce.

16. Z dopisu ze dne [datum], který právní zástupce žalobce adresoval žalované, pak bylo zjištěno, že žalobce uplatnil nárok u žalované podle zák. č. 82/1998 Sb., kdy po žalované požadoval peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku neoprávněného držení ve vazební věznici ve výši [částka] a peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku samotného neoprávněného trestního stíhání žalobce ve výši [částka], celkem tedy požadoval částku [částka].

17. Ze stanoviska žalované ze dne [datum], kterým se vyjádřila k požadavku žalobce, pak bylo zjištěno, že žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění za vazební stíhání, kdy seznala, že přiměřeným denním odškodným za vazbu žalobce se jeví jako spravedlivá a přiměřená částka ve výši [částka] za den strávený ve vazbě, tedy za 357 dnů vazby žalobci poskytuje přiměřené zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy ve výši [částka], a celkově přiznaná částka ve výši [částka] bude poukázána na bankovní účet uvedený v žádosti doručené žalované dne [datum]. Dále žalovaná konstatovala, že v trestním řízení proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považoval usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací]. Žalovaná se za tuto skutečnost omlouvá. Vzhledem k okolnostem případu žalovaná pokládá konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

18. Z potvrzení žalované ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila právnímu zástupci žalobce, že jí dne [datum] bylo doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], dále žalovaná upozornila žalobce, že lhůtu do šesti měsíců od podání žádosti dle § 15 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. se bohužel v některých případech nemusí podařit dodržet, ať již z důvodu dočasné nedostupnosti spisového materiálu, nebo s ohledem na aktuální přetíženost zdejšího útvaru. Dále žalovaná právního zástupce žalobce informovala, že po dobu mimosoudního projednávání jeho nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců, se dle § 35 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. zastavuje běh promlčecích lhůt. Dále žalobce odkázala, na který soud v případě prodlevy žalované se může obrátit.

19. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Dle § 31a odst. 1, 2 citovaného zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

21. Žalobce před podáním žaloby uplatnil u žalované dle § 14 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb., nárok na odškodnění, poté, co mu ve lhůtě do 6 měsíců nebylo vyhověno, obrátil se na soud dle § 14 odst. 3 z. č. 82/1988 Sb.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce v části týkající se nemajetkové újmy ve výši [částka] důvodná není. Soud prvního stupně vázán názorem odvolacího soudu nařídil jednání dne [datum], u kterého byl připraven poučit žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti žalobce tvrdit a prokázat vznik nemajetkové újmy, uvést veškeré skutečnosti, z nichž lze vyvodit vznik újmy a rovněž tvrdit intenzitu uvedené újmy, má–li žalobce za to, že mu pouhá omluva nepostačuje. Žalobce byl povinen tvrdit a prokázat do jakých konkrétních žalobcových práv bylo zasaženo, jaké jeho nehmotné hodnoty utrpěly, k jakým konkrétním zásahům do nemajetkové sféry žalobce došlo (k jakému konkrétnímu poškození rodinného života a zdraví, jak uvedl žalobce, ale blíže nespecifikoval). O jak intenzivní zásahy se jednalo, jaká je příčinná souvislost mezi údajnými zásahy a vznikem údajné nemajetkové újmy. Na základě čeho vyčíslil žalobce částku [částka], a co znamená dle žalobce pojem„ veškeré další útrapy“. Žalobce byl povinen navrhnout veškeré relevantní důkazy k prokázání svých tvrzení, jinak neunese důkazní břemeno ve věci. Ze strany žalobce dosud žádné rozhodující skutečnosti týkající se nemajetkové újmy ve výši [částka] tvrzeny nebyly a nebyly navrženy ani žádné relevantní důkazy. Žalobce se však k jednání bez omluvy nedostavil, nedostavil se ani jeho právní zástupce, ani předvolaná soudní tlumočnice. Žalobce ani jeho právní zástupce nezaslali k soudu písemné vyjádření, ani nepožádali o odročení jednání. Je s podivem, že se bez omluvy nedostavila ani soudní tlumočnice. Žalobce tím, že se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, nereagoval na výzvu soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., tedy netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti o tom, že došlo k zásahu do jeho osobnostní sféry, nijak tento zásah nespecifikoval, nedoložil žádné relevantní důkazy. Nijak nevysvětlil, co zahrnuje nemajetkovou újmu ve výši [částka], netvrdil a neprokázal ani příčinnou souvislost mezi vznikem nemajetkové újmy a uvedeným trestním stíháním. Okresní soud odkazuje na svůj rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na bod 29 odůvodnění:„ V případě vzniku nemajetkové újmy jsou peníze subsidiární. Peněžní náhrada přichází až v momentě, kdy se jedná o zásah veliké intenzity. Žalobce je povinen tvrdit a prokázat vznik nemajetkové újmy, uvést skutečnosti, z nichž lze vyvodit vznik újmy a rovněž tvrdit intenzitu uvedené újmy, má-li za to, že pouhé konstatování porušení práva je nedostačující. Intenzitu zásahu je třeba vždy individuálně posoudit.“ Žalobce se nedostavil bez omluvy k jednání dne [datum], ani se svým právním zástupcem a soudní tlumočnicí, a tedy nereagoval na poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Nadále není známo, v čem spočívá nemajetková újma požadovaná žalobcem, do jakých konkrétních žalobcových práv bylo zasaženo, jaké jeho nehmotné hodnoty utrpěly (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Nemajetková újma založena jinou skutečností, kterou však žalobce zmínil pouze obecně, musí být prokázána (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Z řízení před soudem prvního stupně i z řízení odvolacího bylo prokázáno, že žalobce netvrdil jaká nemajetková (morální) újma mu vznikla, ani netvrdil, že zásah byl natolik intenzivní, že nestačí omluva. Žádné důkazy k prokázání existence nemajetkové újmy nedoplnil. O tom, že bude soudem prvního stupně poučen dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. věděl žalobce od té doby, co jeho právní zástupce obdržel rozsudek odvolacího soudu, tedy ode dne [datum]. Měl tedy dostatek času na shromáždění důkazů, pokud by ke vzniku nemajetkové újmy na jeho straně skutečně došlo. Žalobce neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní k prokázání nemajetkové újmy ve výši [částka], a proto byla jeho žaloba v této části opět zamítnuta. Nutno opět doplnit, že s ohledem na výše uvedené okolnosti konkrétního případu nelze ani konstatovat, že by se kterákoli jiná osoba v postavení žalobce mohla cítit dotčená ve sféře tvořící nemajetkovou újmu jednotlivce (viz [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když soud prvního stupně je vázán názorem odvolacího soudu, kdy náhrada nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je ve vztahu k náhradě nákladů řízení specifická v tom, že žalobce má plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu. Výše náhrady nákladů řízení bude žalobci vyčíslena v samostatném usnesení.