24 C 53/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí od [datum]. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka] (půjčka ve výši [částka], souhrnný poplatek ve výši [částka]). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t. j. [datum]. Žalovaný uhradil celkem [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S. á. r. l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka]. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši [částka] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována tři slova]. a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum].

2. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla téhož dne žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka] v 53 týdenních splátkách po [částka] (souhrnný poplatek [částka], půjčka [částka]) s tím, že 1. splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy (prokázáno smlouvou o půjčce). Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek). Z databáze ČNB bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami v ČR domácnostem v prosinci [rok] činila 13,58 % ročně (při fixaci sazby 1-5 let). Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky výzvou, která mu byla odeslána dne [datum].

3. Soudu je úřední činnosti známo, že společnost [právnická osoba] je kapitálovou obchodní společností, podnikající v oblasti finančnictví - nebankovní sektor.

4. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Předmětná pohledávka původního věřitele byla platně postoupena na žalobkyni, která je aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

5. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou byl podle ust. § 3028 odst. 3 o. z. posouzen podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o půjčce, a to podle ust. § 657 obč. zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

6. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk. Materiální zdroj zisku je v předmětné smlouvě o půjčce označen jako souhrnný poplatek. Poplatek, na rozdíl od úroků, které představují příslušenství pohledávky (srov. ust. § 121 odst. 3 obč. zák.), je samostatnou pohledávkou mající základ ve smluvním ujednání stran. V posuzované věci plnil funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Ujednání o poplatku ve výši [částka] za poskytnutí krátkodobé půjčky ve výši [částka] (70 % půjčené částky) soud hodnotí jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku). Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v tom, že takto sjednaná odměna nepřiměřeně (5x) převyšuje odměnu bank za jimi poskytované úvěry spotřebitelům v období, kdy byla smlouva uzavřena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

8. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

9. Za situace, kdy původní věřitel jako podnikatel vytváří zisk ze sjednaného poplatku, bylo při uzavírání smlouvy zřejmé, že půjčka nebude poskytnuta bez zaplacení odměny za její poskytnutí. Lze proto učinit závěr, že neplatné ujednání o poplatku nelze oddělit od zbytku smlouvy. Smlouva o půjčce je proto absolutně neplatná v celém rozsahu.

10. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák. Žalovaný uhradil částku [částka], žalobkyně má proto nárok na zaplacení jistiny ve výši [částka]. Za situace, kdy výzva k plnění byla odeslána dne [datum], lze dospět k závěru, že splatnost nastala [datum]. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení za účinnosti o. z., bylo o úroku z prodlení rozhodováno podle tohoto právního předpisu. Soud je vázán žalobním požadavkem, který nemůže překročit, proto za období od [datum] do [datum] byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši (i když byl v tomto období zákonný úrok z prodlení vyšší dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že soud zavázal procesně neúspěšnějšího žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení v rozsahu 12 %. Procesní úspěch žalobkyně činí 56 %. Do hodnoty sporu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08), tedy celkem [částka] Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny za právní zastoupení po [částka] za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ust. § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“), ve výši [částka] za výzvu k plnění (v této výši uplatnil zástupce žalobkyně), náhrady hotových výdajů v celkové výši [částka] podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka]. Celkové náklady řízení po zohlednění procesního neúspěchu činí [částka].