25 C 110/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa adresa doručování: Územní pracoviště obec sídlem adresa o zaplacení 979 222 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba ze dne 20. 3. 2020, na základě které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 979 222 Kč s úrokovým příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá l po žalované zaplacení náhrady škody ve výši 979 222 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] podal u Okresního soudu v Ostravě žalobu o zaplacení částky 638 000 Kč s příslušenstvím po žalované [jméno] [příjmení] (dále též dlužnice). Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] bylo řízení ohledně úroku z prodlení z částky 28 000 Kč zastaveno a žaloba, aby dlužnice uhradila žalobci 610 000 Kč s požadovaným příslušenstvím, byla zamítnuta. Na základě odvolání žalobce byl shora uvedený rozsudek potvrzen rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]. Žalobce proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal dne [datum] dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil. Nově pak Krajský soud v Ostravě rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu v Ostravě ohledně částky 610 000 Kč s příslušenstvím změnil a zavázal dlužnici zaplatit tuto částku s požadovaným příslušenstvím žalobci, a to včetně nákladů řízení ve výši 64 475 Kč a 39 530 Kč. Poté, co rozsudek, kterým bylo žalobci vyhověno, nabyl právní moci, podala dlužnice insolvenční návrh, ve kterém se dožadovala povolení oddlužení. Její návrh však byl zamítnut a v dubnu 2018 byl na dlužnici prohlášen konkurs, který byl řešen jako nepatrný, neboť její majetek činil cca 75 000 Kč a dluhy 1,3 miliónů Kč. Konkurz na majetek dlužnice byl následně zrušen. V rámci insolvenčního řízení tak žalobce s vymáháním přiznané pohledávky vůči dlužnici již nemohl být úspěšný, stejně jako nemohl být úspěšný v případně zahájeném exekučním řízení. Dlužnice totiž po nabytí právní moci zamítavého rozsudku dne [datum] převedla za úplatu ideální polovinu nemovitých věcí, a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] se stavbou [adresa], rod. dům, p. [číslo] v k. ú. [část obce], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava Tyto nemovitosti prodala za kupní cenu 1 400 000 Kč [jméno] [příjmení] (příteli dcery dlužnice). Žalobce dovozuje, že kdyby byl exekuční titul vůči dlužnici vydán v listopadu 2014, byl by s vymáháním své pohledávky vůči dlužnici úspěšný, tak jako byl úspěšný se svým nárokem vůči dlužnici v exekuci vedené pod sp. zn. [spisová značka], ve které vymáhal proti dlužnici pohledávku ze zaniklého společného jmění manželů. Dlužnice se však v srpnu 2015 zbavila majetku, ze kterého by mohl být žalobce po vydání exekučního titulu uspokojen a po vydání exekučního titulu zahájila insolvenční řízení. Žalobce dále doplnil, že přestože na předmětné nemovitosti vázly zástavy v původní výši 1,3 miliónů, které v roce 2015 již byly o něco nižší, byl by se svým nárokem ve výši 610 000 Kč z ideální poloviny nemovitých věcí uspokojen, neboť cena nemovitých věcí činila dle odhadu tržní hodnoty 4,6 miliónů Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že nejsou splněny veškeré podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zejména se jedná o příčinnou souvislost mezi škodou a nezákonným rozhodnutím ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná strana tvrdí, že škoda vznikla postupem dlužnice [jméno] [příjmení], přičemž žalobce by musel najisto prokázat, že nebýt postupu dlužnice [jméno] [příjmení], tj. prodeje nemovitých věcí v roce 2015, mohla by být soudem pravomocně přiznaná pohledávka uspokojena z majetku dlužnice, tj. 1/2 poloviny podílu na nemovitých věcech vedených v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce]. Žalovaná má za to, že není postaveno najisto, že k postupu dlužnice došlo pouze a jen v souvislosti s vydaným pravomocným rozhodnutím ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka]. Pravomocně bylo ve věci rozhodnuto Krajským soudem v Ostravě rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dovolání k Nejvyššímu soudu bylo ve věci podáno dne [datum] a rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soud č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]. Žalovaná nevidí žádnou jednoznačnou přímou časovou souvztažnost, proč dlužnice převedla spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech kupní smlouvou dne [datum], když takto mohla učinit kdykoliv dříve či později. K tomu dále žalovaná uvádí, že žalobce nevyužil všech řádných právních prostředků k ochraně před ohrožením případného výkonu rozhodnutí. Jedná se např. o podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 74 a násl. o. s. ř., případně (v případě podaného dovolání) návrhu na odložení právní moci napadeného rozsudku dle § 242 písm. b) o. s. ř. Argumentaci žalobce, kdy dlužnice přistoupila k prodeji svého spoluvlastnického podílu po právní moci rozsudku v obavě, že bude s velkou pravděpodobností vyhověno dovolání žalobce, tak považuje žalovaná strana za nelogickou. Dále žalovaná poukazuje na to, že z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce] ke dni [datum] vázlo na předmětném podílu zástavní právo k zajištění pohledávek ve výši 800 000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] pro oprávněného [příjmení] otevřený podílový fond, QI investiční společnost a dále rovněž zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek ve výši 505 000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] pro oprávněného [příjmení] otevřený podílový fond, QI investiční společnost. Vzhledem k uvedenému má žalovaná strana za neprokázané tvrzení žalobce, že pokud by bylo ve věci Krajským soudem v Ostravě pravomocně rozhodnuto v jeho prospěch v listopadu 2014, byl by ve vymáhání pohledávky vůči dlužnici [jméno] [příjmení] úspěšný. <b>Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování</b> 3. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě spisové značky [spisová značka] soud zjistil, že se v tomto řízení žalobce žalobou ze dne [datum] domáhal zaplacení částky 638 000 Kč s příslušenstvím po žalované [jméno] [příjmení] (dále též dlužnice). Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo řízení ohledně úroku z prodlení z částky 28 000 Kč zastaveno a žaloba, aby dlužnice uhradila žalobci 610 000 Kč s požadovaným příslušenstvím, byla zamítnuta. Na základě odvolání žalobce byl shora uvedený rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal dne [datum] dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil. Nově pak Krajský soud v Ostravě rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu v Ostravě ohledně částky 610 000 Kč s příslušenstvím změnil a zavázal dlužnici zaplatit tuto částku s požadovaným příslušenstvím žalobci, a to včetně nákladů řízení ve výši 64 475 Kč a 39 530 Kč.

4. Z darovací smlouva ze dne [datum], z kupní smlouva ze dne [datum], z kupní smlouvy ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že dlužnice [jméno] [příjmení] dne [datum] převedla za úplatu ideální polovinu nemovitých věcí, a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] se stavbou [adresa], rod. dům, p. [číslo] v k. ú. [část obce], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava Tyto nemovitosti prodala za kupní cenu 1 400 000 Kč [jméno] [příjmení] (příteli dcery dlužnice). Druhou polovinu vlastnila jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] sjednané s původním vlastníkem druhé ideální poloviny nemovitosti s [jméno] [příjmení], který je jejím dědečkem. Kupní smlouvou ze dne [datum] pak [jméno] [příjmení] darovanou polovinu prodává svému příteli [jméno] [příjmení] za 420 000 Kč.

5. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě spisová značka sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce podal odpůrčí žalobu vůči [jméno] [příjmení], tj. vůči osobě, na kterou dlužnice [jméno] [příjmení] převedla v srpnu 2015 svůj podíl na nemovitých věcech. Řízení není doposud pravomocně skončeno.

6. Ze sdělení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vede exekuci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (exekuci vede [exekutorský úřad] spisovou značkou [spisová značka]) na základě exekučního titulu – rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V rámci tohoto exekučního řízení bylo dosud vymoženo 216 000 Kč, když na pohledávku oprávněného bylo vyplaceno 170 468 Kč a náklady exekuce činí 44 079 Kč. Ze sdělení žalobce ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že plnění z této exekuce bylo žalobci vypláceno od srpna 2020. <b>Právní hodnocení skutkového stavu</b> 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu podle tohoto zákona je současné naplnění těchto tří předpokladů: 1) nezákonné rozhodnutí anebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem na straně jedné a vznikem škody na straně druhé. V případech, kdy stát odpovídá za škodu, dovodila judikatura Nejvyššího soudu pravidlo tzv. posledního dlužníka, ze kterého vyplývá, že újma odškodnitelná podle citovaného zákona vzniká tehdy, jestliže v prvním vztahu dlužníka a věřitele není možno dosáhnout plnění. Vůči státu může být nárok na náhradu škody uplatněn až tehdy, pokud by poškozený nedosáhl uspokojení své pohledávky vůči tomu, kdo by k němu jinak byl povinen. Tyto závěry vyplývají např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2091/2008 anebo z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2091/2008 a jsou dovozeny judikaturou, pokud jde o nárok poškozeného vůči dlužníku vyplývající ze smluvního závazku i bezdůvodného obohacení (srov. dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 349/2010).

8. V projednávaném případě byla zjištěna existence nezákonného rozhodnutí, a to rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce tvrdil, že než zasáhl v rámci dovolacího řízení Nejvyšší soud, který tento rozsudek zrušil, dlužnice [jméno] [příjmení]„ odklonila” svůj majetek kupní smlouvou ze dne [datum] tak, aby se žalobce nemohl svého nároku uspokojit v rámci exekučního řízení. Současně však bylo zjištěno, že žalobce tento majetkový převod napadá odpůrčí žalobou v řízení, které je vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod spisovou značkou [spisová značka], které doposud nebylo pravomocně skončeno. Současně bylo zjištěno, že žalobce svou pohledávku vůči dlužnici [jméno] [příjmení] exekučně vymáhá v exekuci vedené [exekutorský úřad] spisovou značkou [spisová značka], přičemž doposud bylo v rámci této exekuce vymoženo 216 000 Kč. Tato exekuce stále probíhá, neboť plnění z této exekuce bylo žalobci vypláceno od srpna 2020.

9. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že jeho pohledávka vůči dlužnici [jméno] [příjmení] se stala nedobytnou v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím soudu. Jak vyplývá z citované judikatury, stát odpovídá za škodu až jako poslední dlužník, a proto je tato žaloba vůči státu předčasná, neboť nelze vyloučit, že se žalobce svého nároku domůže přímo vůči dlužníci [jméno] [příjmení]. S ohledem na probíhající exekuční řízení a řízení o odpůrčí žalobě nelze říct, zda a v jakém rozsahu stát za nezákonné rozhodnutí nese odpovědnost. Soud proto žalobu ze dne [datum], na základě které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 979 222 Kč s úrokovým příslušenstvím, jako předčasnou ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

10. Jelikož soud považuje tuto žalobu ze shora uvedených důvodů za předčasnou, byl jako nedůvodný zamítnut důkazní návrh na provedení znaleckého zkoumání hodnoty předmětných nemovitostí, důkazní návrh na připojení exekučního spisu spisové značky [spisová značka] i důkazní návrh na výslech dlužnice [jméno] [příjmení].

11. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto procesně úspěšné žalované přiznal proti žalobci náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 700 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. jako paušální náhradu hotových výdajů za 9 úkonů po 300 Kč (2x sepis písemného vyjádření ve věci samé, sepis odvolání, 3x účast už soudního jednání a 3x příprava účasti na soudní jednání). Třídenní lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.