25 C 413/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Lucií Nohelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně uplatněný návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum na zaplacení částky částka s příslušenstvím, která představuje dlužné televizní poplatky za dobu od října 2017 do ledna 2020. K námitkám žalované doplnila, že žalovaná nikdy žalobkyni neoznámila ani nedoložila, že není vlastníkem televizního přijímače, popř. že splňuje podmínky pro osvobození od poplatků, přestože ji výzvy k zaplacení byly prokazatelně doručeny.

2. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě uvedla, že nevlastní televizní přijímač a služeb žalobkyně nevyužívá. Od roku 2010 je navíc od placení poplatků osvobozena jako osoba pečující o dceru, která trpí kombinovaným postižením. Tím naplňuje podmínky ustanovení § 4 zákona č. 348/2005 Sb., neboť od roku 2010 jsou její příjmy nižší než anonymizováno násobek životního minima. V minulosti před cca 9 lety, když obdržela podklady k placení poplatků, kontaktovala telefonicky operátora, kterému svou situaci vysvětlila a domnívala se, že je záležitost vyřešena. Žalobkyni skutečnost, že splňuje podmínky pro osvobození od poplatku, popř. skutečnost, že televizní přijímač nemá, neoznámila, neboť netušila, že tak má učinit, nevěděla, že jde záležitost vyřešit mimosoudní cestou. Dále doplnila, že jí při stěhování do bytu pronajímatel sdělil, že v domě je společná anténa. Pro sledování pohádek a filmů využívala většího monitoru a nyní tablet a počítač.

3. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání, za souhlasného stanoviska účastníků, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: Žalovaná se v listopadu 2005 přihlásila do evidence jako poplatník televizního poplatku. Žalovaná nezaplatila tento poplatek za období od října 2017 do ledna 2020. Výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných poplatků ve výši částka za dobu od ledna 2017 do ledna 2020. Výzva byla pro nepřítomnost žalované uložena a připravena k vyzvednutí na poště dne datum. Opětovně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných poplatků výzvou ze dne datum, která byla žalované dne datum doručena. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných poplatků výzvou ze dne datum, která byla dne datum uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná nic nezaplatila.

5. Po právní stránce aplikoval soud na vztah mezi žalobkyní a žalovanou zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů v platném znění (dále jen zákon o poplatcích), na základě kterého vznikla žalované jako držiteli televizního přijímače povinnost platit za každý přijímač televizní poplatek ve výši částka měsíčně v souladu s ustanovením § 6 citovaného zákona. Žalovaná se v listopadu 2005 přihlásila do evidence jako poplatník televizního poplatku, v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok však poplatky neuhradila, a žalobkyně tak má právo na uhrazení poplatku ve výši částka za 28 měsíců, tj. v celkové výši částka. Dle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní nebo rozhlasový poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. V souladu s ustanovením § 10 citovaného zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatku ani na základě výzvy, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, může se žalobkyně domáhat svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovaná svůj dluh ve výši částka vzniklý neuhrazením televizních poplatků nesplnila ani přes výzvy, které se dostaly do její dispozice. Neuhrazením poplatku ve lhůtě splatnosti se dostala s placením svého peněžitého závazku do prodlení, a žalobkyně tak má právo na přiznání úroku z prodlení v souladu s § 10 zákona o poplatcích a s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přičemž výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě požadovala žalobkyně úroky z prodlení z každého měsíčního poplatku od doby jeho splatnosti vždy jen do datum, přičemž tuto výši vyčíslila částkou částka. K námitkám žalované soud doplňuje, že nelze dovodit existenci osvobození od placení televizních poplatků u žalované v rozhodném období ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., neboť žalovaná neučinila vůči žalobkyni oznámení dle § 4 odst. 3 tohoto zákona čestným prohlášením, v němž by uvedla, že splňuje předpoklady pro osvobození od placení poplatků z důvodu výše příjmů nedosahujícího anonymizováno násobku životního minima. Žalovaná dále uvedla, že nevlastní televizní přijímač, přičemž program sleduje na počítači či tabletu. Ani tato samotná skutečnost neznamená, že žalovaná nemá televizní přijímač, vlastní-li počítač s televizní kartou či s možností příjmu programů prostřednictvím IPTV. Do budoucna je tak pro žalobkyni vhodné, aby v případě, že nevlastní televizní přijímač tuto skutečnost oznámila žalobkyni formou čestného prohlášení a provedla odhlášení z evidence poplatníků, popř. aby ve smyslu ustanovení § 4 shora citovaného zákona doložila žalobkyni, že splňuje podmínky pro osvobození od televizního poplatku z důvodu její hmotné nouze.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, a proto jí byl vůči žalované přiznán nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly, neboť byla zároveň splněna podmínka ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř (tzv. předžalobní upomínka). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Ty jsou tvořeny odměnou v rozsahu dvou úkonů právní služby (tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen advokátní tarif) po částka dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, tj. celkem částka. K nákladům dále náleží náhrada hotových výdajů v celkové výši částka (dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu částka za jeden úkon právní služby, v daném případě opět za dva úkony právní služby - viz shora). Odměna a hotové výdaje jsou dále v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. navýšeny o 21% DPH ve výši částka. Celková výše náhrady nákladů řízení činí částka. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z tohoto, že žaloba byla žalobkyní podána na ustáleném vzoru uplatněném žalobce opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.

7. Žalovaná byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázána zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

8. Tento rozsudek je v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. vyhotoven se zkrácenou verzí odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.