26 C 186/2020
č. j. 26 C 186/2020-206
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Šopka a přísedících Josefa Šustka a Benno Sukače ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 330 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 583 957 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení Okresního soudu v Ostravě.
1. Žalobou ze dne 17.6.2020 ve znění následného rozšíření provedeného se souhlasem soudu se žalobce domáhá zaplacení náhrady škody z nemoci z povolání. Žalobce po žalované žádá, aby mu zaplatila bolestné a ztížení společenského uplatnění ve výši 510 978 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 52 979 Kč a náhradu nákladu za endoscopickou metodu operaci karpálního tunelu ve výši 20 000 Kč. Žalobce tvrdí, že trpí oboustranným syndromem karpálního tunelu a v období od ledna 2017 do června 2017 byly v případě jeho pracovní činnosti u žalované splněny podmínky pro vznik nemoci z povolání pro obě horní končetiny, a proto žádá odškodnění.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že nemoc z povolání nebyla u žalobce uznána. Žalobce nepředložil žalované žádný relevantní důkaz o tom, že trpí nemocí z povolání a žalovaná tak nemá, na základě čeho, by mohla přistoupit k vypořádání jeho nároku na náhradu nemajetkové a majetkové újmy. Nemoc z povolání mohou posoudit a uznat pouze zdravotnická zařízení, která mají povolení posuzovat nemoci z povolání. Žalovaná zdůrazňuje, že není příslušná k posouzení a uznání, zda byly u žalobce dány podmínky vzniku nemoci z povolání nebo ne.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování3. Z lékařského posudku ze dne 15. února 2019, kterým se neuznává nemoc z povolání, soud zjistil, že na základě posouzení zdravotního stavu žalobce Fakultní nemocnice , adresa, , oddělení pracovního a preventivního lékařství, neuznává zjištěné onemocnění jako nemoc z povolání uvedenou v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění, v kapitole II položce 7 a 10.
4. Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce lékařský posudek ze dne 15. února 2019 napadl opravným prostředkem, přičemž tímto rozhodnutím byl lékařský posudek zrušen a věc vrácena zpět k vydání nového lékařského posudku s odůvodněním, nechť jsou znovu posuzována hygienická kritéria nutná pro splnění nemoci z povolání.
5. Z lékařského posudku ze dne 27. dubna 2020, kterým se neuznává nemoc z povolání, soud zjistil, že šetřením , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se sídlem v , adresa, , č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 17. 4. 2020, bylo ověřeno, že při práci, kterou žalobce vykonával v rozšířeném rozhodném období od 1. července 2017 do 8. srpna 2018 (datum první verifikace posuzovaného onemocnění) u žalované nebyly pro obě horní končetiny splněny podmínky vzniku nemoci z povolání ve smyslu stanovené diagnózy, uvedené v kapitole II a položce 7 a 10 přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí povolání, ve znění pozdějších předpisů.
6. Ze znaleckého posudku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce v období od ledna 2017 do června 2017, kdy pracoval u žalované, byl vystaven nadlimitním vibracím a pracoval za podmínek, za který vzniká nemoc povolání, a to oboustranný syndrom karpálního tunelu. Žalobce v tomto období pracoval s ručním elektrickým nářadím – kotoučovou bruskou MAKITA GA 9020R, přičemž při práci s touto bruskou byly jeho horní končetiny vystaveny vibracím přesahující stanovený hygienický limit 128 dB.
7. Ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 5. srpna 2022 soud zjistil, že oboustranný syndrom karpálního tunelu, kterým žalobce trpí, nelze považovat za nemoc z povolání, neboť v době zjištěného onemocnění žalobce v riziku vibrací nepracoval déle než jeden rok. U jednání konaného dne 11. ledna 2024 při konfrontaci znalců znalkyně uvedla, že už v červnu 2018 byl u žalobce zjištěn syndrom karpálního tunelu.
8. Z ústavního znaleckého posudku číslo , č. účtu, , který vypracoval znalecký ústav , podezřelý výraz, , jméno FO, dne 13. září 2023 soud zjistil, že oboustranný syndrom karpálního tunelu vysoce pravděpodobně vznikl v důsledku rizikové pracovní expozice u žalované. Jiné vysvětlení nemá žádnou oporu. I když v době zjištěného onemocnění žalobce v riziku vibrací nepracoval déle než jeden rok, přesto toto roční období podle znaleckého ústavu příčinná souvislost mezi expozici a rozvojem onemocnění dána, když tato roční lhůta nemá žádnou zákonnou oporu. Navíc období do jednoho roku od konce expozice je splněno EMG vyšetřením ze dne 15. 6. 2018, kdy je objektivizovaný patologický elektrofyziologický nález již přesvědčivý. V případě uznání syndromu karpálního tunelu jako nemoci z povolání pak znalecký ústav bodově hodnotí bolestné a ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. položka 2.7 takto: 1) postižení středového nervu u nemoci z povolání 50 až 100 bodů, 2) ztížení společenského uplatnění 700 bodů při postižení dominantní horní končetiny a 500 bodů při postižení nedominantní končetiny.
9. Z výslechu zástupce znaleckého ústavu , podezřelý výraz, , jméno FO, . , jméno FO, provedeného v rámci videokonference soud zjistil, že onemocnění syndromem karpálního tunelu vzniklo u žalobce mnohem dříve, než byla stanovena diagnóza. Syndrom karpálního tunelu je chronické onemocnění, které se rozvíjí postupně. Pokud by žalobce své potíže hlásil již dříve, tak by syndrom karpálního tunelu byl rovněž mnohem dříve zjištěn, nicméně znalec neví, jaké jsou možnosti diagnostiky ve vězení. Dále znalec uvedl, že endoskopická operace karpálního tunelu se provádí proto, aby byl uvolněn vazivový pruh pod zápěstím. Tato endoskopická operace není na rozdíl od klasické operace hrazena pojišťovnou, a proto za ni musel žalobce zaplatit 2x 10 000 Kč. Nicméně endoskopické operace jsou šetrnější k pacientovi a představují v současnosti trend.
10. Z příjmového dokladu o zaplacení operace ze dne 21. srpna 2021 soud zjistil, že žalobce za endoskopickou operaci karpálního tunelu zaplatil celkem 20 000 Kč.Právní hodnocení skutkového stavu11. Podle ustanovení § 269 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
12. Podle ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.
13. Podle ustanovení § 271c odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.
14. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
15. Podle ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze číslo 3 k tomuto nařízení.
16. Podle ustanovení § 271b odst. 2 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.
17. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, k níž dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání snížena (omezena) anebo částečně či zcela zanikla, přičemž účelem této náhrady za ztrátu na výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání dosahovat takového výdělku, kterého dosahoval před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem je vyjádřeno snížení či ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání stejného výdělku jako před poškozením.
18. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo k úplné ztrátě výdělku) následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tj. bez pracovního úrazu nebo nemoci z povolání by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla.
19. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou nemocí z povolání nastává tehdy, jestliže jsou u poškozeného zaměstnance současně splněny dvě podmínky. Jednak musí být zjištěna klinická kritéria (existence onemocnění), což v tomto případě prokázáno bylo, neboť žalobce trpí oboustranným syndromem karpálního tunelu. Současně však musí být prokázáno, že zaměstnanec pracoval za podmínek, za kterých nemoc povolání vzniká, tedy musí být splněny nejen klinická, ale současně i hygienická kritéria. A toto hygienické kritérium bylo mezi účastníky sporné. V řízení bylo prokázáno, že žalobci byl dne 8. 8. 2018 potvrzen oboustranný středně těžký syndrom karpálního tunelu, nicméně zjištěn byl již při EMG vyšetření 15. června 2018. Současně bylo v řízení prokázáno, že v období od ledna 2017 do června 2017 byl žalobce vystaven nadlimitním vibracím a pracoval za podmínek, za který vzniká nemoc povolání, a to oboustranný syndrom karpálního tunelu. Žalobce v tomto období pracoval s ručním elektrickým nářadím – kotoučovou bruskou MAKITA GA 9020R, přičemž při práci s touto bruskou byl vystaven vibracím přesahující stanovený hygienický limit 128 dB.
20. V řízení byly vypracovány znalecké posudky, mezi nimiž soud shledával rozpory. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, . č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 7. 4. 2022, bylo zjištěno, že žalobce pracoval u žalované za podmínek, za kterých vzniká oboustranný syndrom karpálního tunelu, naproti tomu ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 5. 8. 2022, znalkyně z oboru zdravotnictví, specializace pracovní úrazy a nemoci povolání plyne, že nebyl prokázán jednoznačný vliv pracovní činnosti žalobce na vznik oboustranného karpálního tunelu, neboť v době zjištěného onemocnění žalobce již v riziku vibrací nepracoval déle než jeden rok.
21. Syndrom karpálního tunelu nevzniká ze dne na den, nýbrž se vyvíjí v určitém čase, a proto pokud žalobce ještě v červnu 2017 pracoval za podmínek, za který vzniká nemoc povolání, přičemž dne 8. 8. 2018 byl u něj potvrzen oboustranný středně těžký syndrom karpálního tunelu, pak odmítnout příčinnou souvislost mezi pracovními podmínkami a vznikem onemocnění s argumentem, že žalobce v riziku nepracoval déle než rok před zjištěním nemoci, jak argumentovala znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, , se soudu jeví jako zjednodušující a nepřesvědčivé. Nelze rovněž přehlédnout, že syndrom karpálního tunelu byl u žalobce zjištěn už při vyšetření dne 15. června 2018, což je právě rok od ukončení rizikové expozice. S ohledem na uvedené rozpory mezi závěry znaleckého ústavu a znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, se soud rozhodl provést revizní znalecké zkoumání prostřednictvím znaleckého ústavu , podezřelý výraz, , jméno FO, .
22. Revizním znaleckým zkoumáním bylo prokázáno, že znalecký ústav , podezřelý výraz, , jméno FO, vznik nemoci z povolání v přímé souvislosti s pracovní rizikovou expozicí považují za vysoce pravděpodobný. V nařízení vlády se o rozhodném období jednoho roku nehovoří, jedná se pouze o úzus, který nemá nejen zákonnou oporu, ale ani podle odborných studií nelze takto časově omezit nutnou dobu expozice rizikové činnosti, aby byla v příčinné souvislosti se zjištěnou diagnózou. Znalecký ústav uvedl, že klinická a hygienická kritéria pro posouzení nemoci z povolání byla naplněna. Soud proto uzavírá, že žalobce v řízení prokázal, že trpí nemocí z povolání, za kterou nese odpovědnost žalovaná, neboť u ní žalobce pracoval naposledy za podmínek, za který nemoc povolání (oboustranný syndrom karpálního tunelu) vzniká.
23. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že v případě uznání syndromu karpálního tunelu jako nemoci z povolání by žalobce měl nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. položka 2.7 ve výši 1300 bodů (postižení středového nervu 100 bodů, ztížení společenského uplatnění 700 bodů při postižení dominantní horní končetiny a 500 bodů při postižení nedominantní končetiny), soud mu přiznal ztížení společenského uplatnění ve výši 510 978 Kč (1300 bodů krát 393,06 Kč za bod).
24. Žalobce rovněž v řízení prokázal, že v souvislosti s nemocí z povolání absolvoval endoskopickou operaci, za kterou vynaložil celkem 20 000 Kč, a proto tento účelně vynaložený náklad musí rovněž žalovaná žalobci v souladu s ustanovením § 271d zákoníku práce musí nahradit.
25. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnán u žalované ve , Anonymizováno, , adresa, v období od 6. 1. 2016 do 24. 7. 2018 jako zámečník, svářeč, palič, vazač a jeřábník. V období od 25. 7. 2018 do 23. 8. 2018 byl přeřazen na profesi kovoobraběč, aby nebyl vystaven rizikovým vibracím. Od 24. 9. 2018 pracuje jako dělník při rozebírání a třídění odpadu. Z potvrzení o výši pracovního odměny ze dne 26. 4. 2018 a ze dne 4. 6. 2019 a z výplatních lístků žalobce soud zjistil, že žalobce pobíral od 1. 5. 2018 pracovní odměnu ve výši 8 250 Kč za měsíc, tj. 7 341 Kč za měsíc po provedení srážek dle vyhlášky 10/2000 Sb. Po zjištění nemoci z povolání byl v období od 25. 7. 2018 do 23. 8. 2018 zařazen na pozici kovoobráběč, kde dostával odměnu pouze ve výši 5 500 Kč za měsíc, tj. 4 984 Kč za měsíc po provedení srážek dle vyhlášky 10/2000 Sb., tj. pracovní odměna byla krácena o 2 357 Kč za měsíc. Za toto období má proto žalobce nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 2 357 Kč. Žalobce se dále pokusil přeřazením do věznice , adresa, získat opětovně práci, kde bude dosahovat odměny v první kategorii, k tomu však z důvodu nemoci z povolání nedošlo. Za období od září 2018 do května 2019 má proto žalobce nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 21 213 Kč. Následně byl s žalobcem ukončen pracovní poměr z důvodu nemoci z povolání, přičemž znovu byl žalobce zaměstnán od 5. 6. 2019, opět za 5 500 Kč za měsíc, tj. 4 984 Kč za měsíc po provedení srážek dle vyhlášky 10/2000 Sb., a to vzhledem k jeho nemoci z povolání. Pokud by žalobce netrpěl nemoci z povolání, tak by dosahoval i v tomto období odměny za práci 8 250 Kč za měsíc, tj. 7 341 Kč za měsíc po provedení srážek dle vyhlášky 10/2000 Sb. tj. pracovní odměna byla krácena o 2 357 Kč za měsíc. Za období od června 2019 do prosince 2019 má proto žalobce nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 16 499 Kč. Od 1. 1. 2020 je zaměstnán za odměnu za práci ve výši 7 300 Kč za měsíc, tj. 6 496 Kč za měsíc po provedení srážek dle vyhlášky 10/2000 Sb. Pokud by žalobce netrpěl nemoci z povolání, pak by dosahoval v tomto období odměny ve výši 10 200 Kč, tj. 9 078 Kč za měsíc po provedení srážek dle vyhlášky 10/2000 Sb., z čehož plyne, že v období od ledna 2020 do května 2020 byl žalobce krácen na svých mzdových nárocích 2 582 Kč měsíčně, a proto za období od ledna 2020 do května 2020 má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 12 910 Kč. Celkem má tak žalobce nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od 25. 7. 2018 do 31. května 2020 ve výši 52 979 Kč.
26. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku žalobci přiznal náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 52 979 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 510 978 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů léčby ve výši 20 000 Kč, tedy celkem náhrada škody byla žalobci přiznána ve výši 583 957 Kč.
27. Žalobce byl v řízení zastoupen soudem ustanoveným zástupcem z řad advokátů, a proto mu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Z tohoto důvodu soud o účastnických nákladech řízení ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.
28. V souvislosti s tímto řízením však vznikly náklady České republice, a to v souvislosti se znalečným a s odměnou, která bude vyplacena ustanovenému zástupci žalobce, a proto tyto náklady musí České republice nahradit procesně neúspěšná žalovaná v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu. Jelikož tyto náklady zatím nejsou známy, neboť o odměně ustanoveného zástupce bude teprve rozhodováno poté, co ji zástupce žalobce bude specifikovat, soud proto ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl pouze o povinnosti žalované zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, avšak konkrétní výše této náhrady bude určena v samostatném usnesení Okresního soudu v Ostravě poté, co budou tyto náklady státem vynaloženy.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.