26 C 22/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o výživné zletilého dítěte

I. S účinností od 1. 1. 2025 je žalovaná povinna platit na výživu žalobkyně částku 3 000 Kč měsíčně, a to vždy každého 10. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dluh na výživném za období od 1. 1. 2025 do 30. 3. 2025 ve výši 9 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, která byla podána u Okresního soudu v Ostravě dne 9. ledna 2025, se žalobkyně domáhala, aby byla žalované, která je její matkou, stanovena povinnost platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1.1.2025. Návrh odůvodnila tím, že je studentkou právnická osoba a podnikání, přičemž od 26. prosince 2024 nebydlí se svou matkou, ale u své babičky, avšak matka od té doby na výživu žalobkyně nijak nepřispívá.

2. Žalovaná navrhla, aby jí bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, neboť žije ještě se svou mladší dcerou jméno FO, za bydlení vynaloží 15 000 Kč měsíčně, přičemž její výdělky ze zaměstnání činí pouze 18 000 Kč až 19 000 Kč měsíčně.

3. Z potvrzení o studiu ze dne 15. listopadu 2024 soud zjistil, že žalobkyně je ve školním roce 2024/2025 studentkou právnická osoba a podnikání v adresa.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. dubna 2011, číslo jednací Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, P Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno (rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. května 2011) soud zjistil, že tímto rozsudkem byla stanovena vyživovací povinnost jméno FO, nar. datum, který je otcem žalobkyně, přičemž výživné pro žalobkyni mu bylo stanoveno s účinností od 1. května 2011 na částku 2 000 Kč měsíčně.

5. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že u své matky (to jest u žalované) bydlela do prosince 2024, kde žije také její mladší sestra jméno FO. Dne 26. 12. 2024 žalovaná žalobkyni z bytu po slovní rozepři vyhodila a od té doby bydlí u své babičky jméno FO. S otcem se žalobkyně dohodla na výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, které platí matce, přičemž v lednu 2025 jí matka přeposlala částku 4 000 Kč, avšak v únoru 2025 už obdržela od matky pouze 2 000 Kč. Žalobkyně má v souvislosti se svým zdravotním stavem zvýšené výdaje na léky, užívám léky proti alergii a antidepresiva, měsíčně vynaložíme několik set korun. Matka žalobkyni na výživu nic nepřispívá. Žalobkyně studuje maturitní obor na právnická osoba a Anonymizováno, jednání se o dvouletý studijní obor, přičemž v květnu 2025 by měla žalobkyně maturovat.

6. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že žije společně se svou mladší dcerou jméno FO, narozenou datum, která studuje Střední školu, obor Anonymizováno Anonymizováno v adresa. Žalovaná platí za bydlení 15 000 Kč měsíčně. Kromě těchto dvou dcer další děti nemá. Žalovaná pracuje jako prodavačka v obchodě adresa-Anonymizováno Anonymizováno, přičemž měsíčně si vydělá 18 000 Kč až 19 000 Kč čistého.

7. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že žalobkyně je její vnučkou a žalovaná je její dcerou. Svědkyně je starobní důchodkyní a bydlí v družstevním bytě o velkosti 2 + 1, kde měsíčně platí 5 500 Kč až 6 000 Kč.

8. Z platebního dokladu SIPO soud zjistil, že za nájem, energie a TV a rozhlasové poplatky v únoru 2025 vynaložila jméno FO částku 5 525 Kč.

9. Z dodatku č. hodnota ke smlouvě o podnájmu družstevního bytu ze dne 1. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaná měsíčně platí za bydlení (tedy za nájemné a zálohy na služby a energie) částku 15 000 Kč.

10. Ze mzdového listu žalované za rok 2024 soud zjistil, že žalovaná v pracovním poměru u společnosti právnická osoba. měla čistý roční příjem 201 701 Kč.

11. Z výplatního lístku žalované za leden 2025 soud zjistil, že příjem žalované z pracovního poměru u firmy právnická osoba. činil v lednu 2025 částku 24 099 Kč.

12. Ze zprávy právnická osoba soud zjistil, že žalovaná v lednu 2025 obdržela příspěvek na dítě ve výši 1 580 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 7 258 Kč. V únoru 2025 pak žalovaná obdržela příspěvek na bydlení ve výši 7 799 Kč. Žalovaná je pro účely výplaty dávek státní sociální podpory společně posuzována s žalobkyní a dále s jméno FO, narozenou datum.

13. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. února 2025 soud zjistil, že jméno FO pobírá starobní důchod ve výši 18 778 Kč měsíčně a vdovský důchod ve výši 4 611 Kč měsíčně.

14. Podle ust. § 911 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně od 26. prosince 2024 nebydlí společně s žalovanou, která její matkou, přičemž žalovaná se od té doby na výživě žalobkyně nijak nepodílí, a proto je na místě výživné stanovit soudním rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že žalobkyně studuje střední školu a má i zvýšené výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem, je na výživné v navrhované výši 3 000 Kč měsíčně zcela přiměřené a odpovídá i výdělkovým poměrům žalované. Odůvodněné potřeby žalobkyně jsou sice vyšší, avšak soud nemůže překročit návrh účastníka, a navíc je nutné zohlednit také skutečnost, že žalovaná kromě žalobkyně má další vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři jméno FO.

17. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku s účinností od 1. 1. 2025 zavázal žalovanou k placení výživného pro žalobkyni ve výši 3 000 Kč měsíčně. S ohledem na stanovení výživného s účinností od 1. 1. 2025 pak žalované vznikl dluh na výživném za období od 1. 1. 2025 do 30. 3. 2025 ve výši 9 000 Kč (3 x 3 000 Kč), k jehož zaplacení byla žalobkyně zavázána ve výroku II. tohoto rozsudku. Výrok III. tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť procesně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala, a proto soud o účastnických nákladech řízení rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Proti rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.