26 C 24/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 40 250,42 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 11. 12. 2024, na základě kterého se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 40 250,42 Kč spolu s úrokem z prodlení z této dlužné částky za dobu od 21. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 19 735 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 11. prosince 2024, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 40 250,42 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že dlužnou jistinu zaplatila, přičemž požadované příslušenství je v rozporu s dobrými mravy, neboť výše úroků je 146 % a RPSN činí necelých 300 %. Žalovaná dále poukazuje na to, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nedostatečně zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalované. Z tohoto důvodu má za to, že úvěrová smlouva je neplatná.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .) se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČO , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a z webových stránek www., Anonymizováno, .cz soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 14. 9. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala celkem částku 27 320 Kč s tím, že nejprve po uzavření úvěrové smlouvy obdržela dne 24. 9. 2023 částku 24 000 Kč a dne 2. 10. 2023 obdržela částku 3 320 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 20. května 2024. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala 40 250,42 Kč a splatností dne 20. května 2024. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž klientům ponechává rezervu 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB.

5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaná čerpala celkem částku 27 320 Kč s tím, že nejprve po uzavření úvěrové smlouvy obdržela dne 24. 9. 2023 částku 24 000 Kč a dne 2. 10. 2023 obdržela částku 3 320 Kč6. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 18. listopadu 2024.

7. Z výpisu z účtu u , Anonymizováno, č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaná dlužnou jistinu žalobkyni zaplatila ve výši 27 320 Kč. Konkrétně Žalovaná zaplatila žalobkyni dne 17. ledna 2024 částku 4 200 Kč, dne 16. 11. 2023 částku 4 000 Kč, dne 10. ledna 2025 částku 9 200 Kč, dne 12. 1. 2025 částku 6 599 Kč a dne 10. 10. 2023 částku 3 321 Kč.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) žalované poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele.

9. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a zda ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou tvrzené skutečnosti tak, aby bylo možno učinit závěr, že postupoval v duchu zásad zodpovědného úvěrování. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 občanského zákoníku, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

10. U nároků žalobkyně uplatněných ze smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Dle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). Zaplatila-li tedy žalovaná z neplatné Smlouvy žalobkyni částku 27 320 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, která rovněž činila 27 320 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalovaná žalobkyni vrátila vše, co od ní na základě neplatné úvěrové smlouvy obdržela. Žalobkyně tak další právo na plnění vůči žalované nemá. Z tohoto důvodu soud proto návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 11. 12. 2024, na základě kterého se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 40 250,42 Kč spolu s úrokem z prodlení z této dlužné částky za dobu od 21. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, jako nedůvodný zamítl.

11. Procesně úspěšná žalovaná má také proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobce učinil v této věci 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu ze dne 8. ledna 2025, písemné vyjádření k žalobě ze dne 28. ledna 2025 a účast u soudního jednání 28. února 2025). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí 2 740 Kč, a proto při 4 úkonech právní služby je odměna 10 960 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobci náhrada hotových výdajů, a to 4 režijních paušály po 450 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč. Dále byla přiznána náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu a cestovní výdaje celkem ve výši 4 295 Kč za cestu zástupce žalované z , adresa, do , adresa, a zpět při ztrátě času 2 x 1 hodina a 45 minut. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH činí 19 735 Kč. Žalobkyně byla zavázána zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.