26 C 247/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Šopka a přísedících Josefa Šustka a Ivety Hanzelkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 75 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 15 000 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 30 000 Kč za dobu od 13. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni potvrzení o zaměstnání a evidenční list důchodového pojištění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 37 694 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 63 700 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že byla u žalované společnosti zaměstnána na pozici„ všeobecná administrativní činnost”, a to na základě pracovní smlouvy ze dne datum uzavřené na dobu neurčitou. V listopadu 2018 žalobkyně nastoupila na nemocenskou, což žalované řádně oznámila, v reakci na což jí byly odebrány klíče od kanceláře, zrušen e-mail a zablokován přístup do programů potřebných k práci. Po ukončení nemocenské žalobkyně žalované sdělila, že je již schopná pracovat, nicméně žalovaná (v zastoupení jednatele jméno příjmení), jí odmítla vrátit klíče od kanceláře. Nadto byla žalobkyni změněna pracovní doba, která nově začínala v 6:00 hodin. S ohledem na skutečnost, že v tuto dobu v kanceláři nejsou jiní zaměstnanci přítomni, nebyla žalobkyně schopna se bez klíčů na začátku své pracovní doby dostat na pracoviště, ačkoliv se o to opakovaně pokoušela. Tuto překážku v práci žalobkyně žalované písemně sdělila a požadovala její odstranění, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že žalovaná přestěhovala pracovní stůl žalobkyně na chodbu, která je bez oken a přímo u hlavních dveří a toalety, což rozhodně nelze považovat za vhodné místo k práci. Navíc žalovaná povolila jiné zaměstnankyni, aby si do práce občas vodila svého psa, i přes vědomí toho, že žalobkyně je těžký alergik, a proto za této situace nemůže práci vykonávat ani v případě, že by se na pracoviště dostala. Veškeré tyto překážky v práci žalobkyně vnímala jako šikanu a účelovou snahu o to, aby pracovní poměr dobrovolně ukončila. Všechny tyto překážky v práci žalobkyně žalované písemně sdělila a požadovala jejich odstranění, ke kterému však nedošlo. Žalobkyni bylo dále ze strany účetní žalované sděleno, že jí žalovaná nařídila neplacené volno, a proto za ni neplatí sociální pojištění. Za měsíce duben až červen 2019 žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho na mzdu, a to přesto, že žalobkyně nečerpala neplacené volno a práci nemohla vykonávat z důvodu překážek na straně žalované. Za měsíc květen 2019 žalovaná žalobkyni vyplatila částku ve výši 6 169 Kč, avšak nikoliv jako mzdu, ale jako náhradu za nevyčerpanou dovolenou z loňského roku. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně dne datum písemně ukončila pracovní poměr okamžitým zrušením v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, přičemž toto podání bylo žalované doručeno dne datum. Žalobkyně argumentuje dále tím, že neplní-li zaměstnavatel svoji povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, ačkoliv je zaměstnanec schopen a připraven tuto práci konat, jde o jinou překážku v práci bez ohledu na to, zda nemožnost přidělovat práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se zaměstnavateli přihodila, nebo zda ji zaměstnavatel svým jednáním způsobil. Pokud se tedy žalobkyně snažila dostavit na pracoviště a měla zájem vykonávat práci, avšak práci vykonávat nemohla v důsledku jednání zaměstnavatele, má po dobu trvání této překážky nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zároveň je zaměstnavatel povinen za zaměstnance v této době hradit zálohy na sociální i zdravotní pojištění. S ohledem na tuto skutečnost vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužnou mzdu za měsíce duben až červen 2019, přičemž žalobkyně žalovanou k úhradě této částky dne datum písemně vyzvala, na tuto výzvu však žalovaná neuhradila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně ukončila pracovní poměr okamžitým zrušením dle § 56 odst. 1 písm. b), náleží jí též náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Ani na tuto částku nebylo přes výzvu žalobyně do dnešního dne uhrazeno ničeho. Žalovaná zároveň odmítla žalobkyni vydat potvrzení o zaměstnání dle § 313 odst. 1 zákoníku práce a evidenční list důchodového pojištění, jejíhož vydání se žalobkyně rovněž touto žalobou domáhá.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou skončil ke dni datum na základě platného okamžitého zrušení pracovního poměru daného ze strany žalované, a to pro zvlášť hrubé porušení povinností žalobkyně; nikoliv na základě předloženého okamžitého zrušení pracovního poměru dne datum, které dala žalobkyně. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně byla v období od datum do datum v pracovní neschopnosti a do zaměstnání nastoupila opět až dne datum, kdy vykonávala práci. Následující den, tj. od datum již do zaměstnání nedocházela, ačkoliv k tomu nebyl objektivně žádný důvod, přičemž veškeré důvody uváděné žalobkyní o nemožnosti konat práci a o překážkách na straně žalované uváděné jsou účelové a zavádějící. Nebyla to tedy žalovaná, nýbrž žalobkyně, kdo porušoval své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a kdo se účelově vyhýbal práci. Žalobkyně tak i přes opakované výzvy žalované nedocházela ode dne datum do zaměstnání a u žalované nekonala činnost dle pracovní smlouvy, čímž porušovala pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, a proto byla žalovaná nucena žalobkyni okamžitě zrušit pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení povinností žalobkyně. K převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru se žalobkyně dostavila dne datum. Když se s dokumentem seznámila, odmítla žalobkyně potvrdit jeho převzetí, čímž došlo ve smyslu ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce k fikci doručení okamžitého zrušení pracovního poměru. Pracovní poměr tedy na základě ustanovení § 55 odst. 1), písm. b) zákoníku práce skončil ke dni okamžitého zrušení pracovního poměru, tj. ke dni datum. Žalovaná dále argumentuje tím, že žalobkyně ani nijak nerozporovala platnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ke dni datum a vzhledem k tomu, že žalované nikdy neoznámila, že trvá na dalším zaměstnávání, nemá žalobkyně ve smyslu ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce nárok na náhradu mzdy. Dále jelikož žalobkyně ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy pracovní poměr skončil (tedy ve lhůtě do datum) nepodala ve smyslu ust. § 72 zákoníku práce žalobu na žalovanou pro„ neplatnost rozvázání pracovního poměru“, nastala ve smyslu ust. § 70 odst. 2 zákoníku práce fikce, že skončení pracovní poměru je platné a účinné, a proto pracovní poměr skončil ke dni datum. Žalovaná tak žalobkyni ničeho nedluží a veškeré nároky žalobkyně jsou zcela neoprávněné. Pokud jde o údajný nárok žalobkyně na výplatu mzdy za měsíc duben 2019 a květen 2019, pak tento je dle názoru žalované strany rovněž neoprávněný, neboť od 3. 4. žalovaná evidovala neomluvenou absenci žalobkyně, která nedocházela na pracoviště a nekonala tak práci, ačkoli jí žádné objektivní okolnosti nebránily v řádném plnění svých pracovních povinností. Pokud žalobkyně tvrdila, že neměla klíče nutné k tomu, aby se dostala na pracoviště, pak tomu žalovaná uvádí, že žalobkyni informovala o tom, že k řádnému výkonu práce klíče od kanceláře nepotřebuje, neboť ji na pracoviště vždy někdo pustí. Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování 3. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla u žalované společnosti zaměstnána na pozici všeobecná administrativní činnost. Mzda byla sjednána ve výši 15 000 Kč měsíčně.

4. Z výplatních lístků za duben 2019 a květen 2019 a ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků soud zjistil, že za duben 2019 a květen 2019 žalovaná žalobkyni nezaplatila mzdu (za měsíc květen 2019 žalovaná žalobkyni vyplatila částku ve výši 6 169 Kč, avšak nikoliv jako mzdu, ale jako náhradu za nevyčerpanou dovolenou z loňského roku).

5. Z e-mailové komunikace vedené mezi žalobkyní a jednatelem žalované právnická osoba příjmení ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně dozvěděla toho dne v 16:40 hodin, že má změněn začátek pracovní doby z 8:00 hodin na 6:00 hodin a ptala se jednatele žalované na důvod. Současně jej požádala o předání klíčů, aby mohla vykonávat svou pracovní činnost. Na to jednatel žalované žalobkyni odpověděl, že pokud se nedostaví do zaměstnání následujícího dne dle nově upravené pracovní doby, bude to považovat za porušení pracovně právních povinností a vyhodí z toho patřičné důsledky. Důvody změny pracovní doby jí měly být vysvětleny následujícího dne.

6. Z e-mailové komunikace vedené mezi žalobkyní a jednatelem žalované právnická osoba příjmení dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznamovala jednateli žalované, že se nebyla schopná dostat 6:00 hodin do práce, protože nemá klíče, na což jí jednatel žalované odpověděl, že on má potvrzeno, že pan příjmení byl v kanceláři od 5:30 hodin a kolegyně příjmení byla v kanceláři v 6:30 hodin.

7. Z okamžitého zrušení pracovního poměru a z předžalobní výzva ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně ukončila pracovní poměr okamžitým zrušením v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu dlužné mzdy za duben až červen 2019. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Tato listina byla žalované doručena dne datum.

8. Z výzvy k nástupu do zaměstnání ze dne datum soud zjistil, že jednatel žalované jméno příjmení vyzval žalobkyni k nástupu do zaměstnání s tím, že od datum nechodí řádně do práce a má již 17 dnů neomluvenou absenci.

9. Z výzvy k dostavení se do zaměstnání ze dne datum soud zjistil, že jednatel žalované jméno příjmení vyzval žalobkyni, aby se dostavila do zaměstnání s ohledem na to, že od datum odmítá docházet do zaměstnání, a proto zaměstnavatel požaduje vysvětlení.

10. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, který k důkazu předložila žalobkyně, soud zjistil, že na této listině je uvedeno, že žalovaná s žalobkyní okamžitě ruší pracovní poměr z důvodu neomluvených absenci podobě od datum do datum, avšak na této listině schází podpis jednatele společnosti jméno příjmení a není zde ani podpis žádné jiné osoby oprávněné jednat za žalovanou společnost. Ve spodní části této listiny, kde se měl jednatel žalované podepsat, je prázdné místo. Na listině rovněž schází podpis žalobkyně. Na druhé straně této listiny jsou podepsáni jako svědci jméno příjmení a jméno příjmení, kteří svými podpisy stvrdili, že žalobkyně tuto listinu odmítla převzít.

11. Ze zprávy Úřadu práce České republiky a dále z průběžného hodnocení odborné praxe soud zjistil, že žalobkyně byla zařazena do operačního programu zaměstnanost Evropského sociálního fondu Evropské unie, v rámci kterého byl žalované vyplácen příspěvek na žalobkyni na základě dohody ze dne datum v období od října 2017 do října 2018, přičemž celkem byl žalované z tohoto titulu vyplacen příspěvek ve výši 165 000 Kč. Žalovaná každý měsíc zasílala Úřadu práce průběžné hodnocení odborné praxe žalobkyně, přičemž v těchto průběžných hodnoceních žalovaná práci žalobkyně hodnotila kladně.

12. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že je osobou samostatně výdělečně činnou a podniká v oboru stavební a projektová činnost. Svědek má kancelář ve stejném objektu jako žalovaná právnická osoba anonymizováno. V tomto objektu se začíná pracovat v 6:00 hodin, přičemž svědek tam občas bývá i před touto hodinou. Jednatel žalované právnická osoba příjmení bývá obvykle v objektu přítomen až kolem 8:00 hodin. Svědek má od objektu klíče a tyto klíče mají i všechny osoby, které pracují u žalované. Pokud žalobkyně klíče neměla, pak mohla zazvonit na zvonek a svědek by ji přišel otevřít. Dne datum se jednatel žalované jméno příjmení ptal svědka, odkdy byl v tento den v práci, neboť řešil nějaký problém s žalobkyní, načež svědek jednateli sdělil, že byl v práci od 6:00 hodin. Krátce po něm (asi tak za 5 až 10 minut) dorazila jméno příjmení, která je zaměstnankyní anonymizováno, což je další subjekt, který sídlí ve stejném objektu. Svědek ale současně uvedl, že nemůže vyloučit, že dne datum v šest hodin ráno zvonění žalobkyně neslyšel, neboť si mohl jít v tu dobu zakouřit anebo mohl mít nahlas puštěné rádio. Svědek také vypověděl, že po návratu žalobkyně z nemocenské ji chtěli využít jako recepční, protože v objektu sídlí více firem a přichází zde spousta lidí, které měla žalobkyně uvést, aby tito příchozí věděli, kam mají jít. Proto žalobkyni posadili ke dveřím poblíž toalet, z čehož žalobkyně nadšená nebyla, na této pozici byla žalobkyně dva nebo tři dny a pak už se v práci neobjevila.

13. Ze svědecké výpovědi Bc. jméno příjmení soud zjistil, že je zaměstnána ve právnická osoba jako projektová manažerka, přičemž právnická osoba sídlí ve stejném objektu jako žalovaná společnost. Svědkyně sdílela stejnou kancelář se svědkem příjmení, která sousedila s kanceláří žalobkyně. Svědkyně měla od objektu klíč. Svědkyně dále uvedla, že po návratu žalobkyně z nemocenské se hledalo pro žalobkyni nové pracovní prostředí, poněvadž v mezidobí byli nabráni noví lidé, a proto se hledalo, kam žalobkyni nově usadit. Nakonec chtěli udělat z žalobkyně recepční, která bude sedět u vstupních dveří, avšak žalobkyně na tomto novém místě příliš dlouho nebyla. Svědkyně chodí do práce kolem 6. hodiny ranní, někdy je zde dříve a někdy později, přičemž svědkyně si pamatuje, že v dubnu 2019, kdy měla žalobkyně přijít do práce v 6:00 hodin, tak v ten den svědkyně přišla až po šesté, ale před šestou byl v tento den v objektu už svědek příjmení. Svědkyně dále uvedla, že je běžné, že když přijde nějaký klient a zazvoní, tak jej svědkyně pustí do objektu. Svědkyně rovněž vypověděla, že někteří advokátní koncipienti, kteří sídlí ve stejném objektu, klíče nemají, a také asistentka anonymizováno rovněž nemá klíč od objektu. Tyto osoby se do objektu dostanou buď tak, že zazvoní anebo zatelefonuji někomu, kdo se nachází v objektu. Svědkyně si do práce někdy vodí svého psa, avšak nevěděla o tom, že je žalobkyně na psy alergická, neboť to žalobkyně nikomu neřekla.

14. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně je jeho partnerkou, se kterou žije již více než 8 let. Svědek byl přítomen jednání o ukončení pracovního poměru, které se uskutečnilo mezi žalobkyní a jednatelem žalované právnická osoba příjmení. Žalobkyně na této schůzce žádala jednatele o to, že pokud má dostat výpověď z pracovního poměru, tak ať je to výpověď s odstupným a s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Jednatel příjmení však na to nechtěl přistoupit a tvrdil, že žalobkyně si neplnila své pracovní povinnosti a že nechodila do práce. Následně dal pan příjmení žalobkyni výpověď a přivzal si svědky, kteří měli dosvědčit, že žalobkyně odmítla tuto výpověď převzít. Poté žalobkyni řekl, že si„ ještě rozmyslí”, zda jí dá výpověď anebo nedá. Výpověď, kterou chtěl žalobkyni jméno příjmení předat, nebyla panem příjmení podepsána. Žalobkyně na to řekla, že takovouto výpověď nepřijímá, protože s ní nesouhlasí. Přivolaní svědci se podepsali na prázdnou listinu.

15. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že je jednatelem společnosti právnická osoba a tato společnost dodává technologie pro žalovanou společnost právnická osoba Svědek sice nebyl přítomen jednání jednatele příjmení s žalobkyní, avšak v závěru tohoto jednání pan příjmení svědka požádal, aby přišel do jednací místnosti a podepsal listinu o tom, že byl svědkem nepřevzetí okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyní. Svědek nebyl přímo přítomen situaci, kdy žalobkyně odmítla převzít okamžité zrušení pracovního poměru, ale byl zavolán až po tomto jednaní, nicméně žalobkyně ještě byla přítomna. Jestli tutéž listinu podepsal i jednatel příjmení, si svědek nepamatuje. Této situaci byl dále přítomen jméno příjmení a jméno příjmení.

16. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že spolupracuje se právnická osoba, která sídlí na stejné adrese jako žalovaná společnost právnická osoba Svědek si vzpomíná, že podepsal dokument o tom, že žalobkyně si odmítá převzít okamžité zrušení pracovního poměru, nicméně zda byl svědek rovněž přítomen tomu, jak žalobkyně toto odmítá, to si již nepamatuje. Když svědek listinu podepisoval, žalobkyně byla přítomna.

17. Z videonahrávky, kterou k důkazu předložila žalobkyně, soud zjistil, že se žalobkyně dne datum pokoušela v 6 hodin ráno dostat na pracoviště, avšak na zvonění jí nikdo neotevřel.

18. Z audionahrávky ze dne datum, na které byl zaznamenán rozhovor mezi žalobkyní a jednatelem žalované jméno příjmení, soud zjistil, že už v listopadu 2018 uvažoval jednatel žalované o rozvázání pracovního poměru s žalobkyní. Závěr o skutkovém stavu 19. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána jako administrativní pracovnice, přičemž v období od října 2017 do října 2018 pobírala žalovaná na žalobkyni příspěvek, neboť žalobkyně byla dotovaným zaměstnancem z operačního programu Evropského sociálního fondu EU. Žalovaná v tomto období inkasovala z tohoto titulu na žalobkyni částku 165 000 Kč. Jakmile tato veřejná podpora skončila, žalovaná již neměla o další spolupráci s žalobkyní zájem, což vyplynulo z audionahrávky ze dne datum. Když se pak žalobkyně v dubnu 2019 vrátila po dlouhodobé pracovní neschopnosti zpět do práce, jednatel žalované jméno příjmení žalobkyni bez udání důvodu změnil pracovní dobu tak, že žalobkyně nově začínala pracovat v 6:00 hodin. Současně však jednatel žalované žalobkyni nevrátil po nemocenské klíče od pracoviště. Když se pak snažila žalobkyně dne datum dostat v 6:00 hodin do práce, nikdo ji neotevřel, což vyplývá z pořízené videonahrávky. Současně žalovaná přestala žalobkyni od dubna 2019 vyplácet mzdu. Z důvodu neplacení mzdy žalobkyně okamžitě zrušila pracovní poměr dne datum v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu dlužné mzdy za duben až červen 2019, přičemž tato listina byla žalované doručena dne datum. Dne datum sice měla být vyhotovena listina s okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany žalované z důvodu neomluvených absencí žalobkyně, avšak na této listině schází podpis jednatele společnosti jméno příjmení a není zde ani podpis žádné jiné osoby oprávněné jednat za žalovanou společnost. Právní hodnocení skutkového stavu 20. Podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

21. Podle ustanovení § 56 odst. 2 věta prvá zákoníku práce zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

22. Podle ustanovení § 208 věta před středníkem zákoníku práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. ustanovení § 52 písmeno g) věta před středníkem zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

23. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po návratu z nemocenské byla v dubnu 2019 připravena vykonávat sjednaný druh práce, avšak žalovaná jí v tom fakticky zabránila, a to tím, že neposkytla žalobkyni klíče od pracoviště a současně žalobkyni bezdůvodně změnila pracovní dobu tak, aby začínala v době, kdy ještě ostatní zaměstnanci žalované nebyli přítomni. Žalobkyně tak chtěla pracovat, ale nemohla. K takovéto situaci došlo dne datum, kdy se žalobkyně dostavila v 6:00 hodin před areál svého pracoviště, avšak na zvonění jí nikdo neotvíral. Ani svědek příjmení nevyloučil, že zvonění žalobkyně nemusel zaslechnout, přestože již byl přítomen. Nepřítomnost žalobkyně na pracovišti v období od dubna do června 2019 tak nelze hodnotit jako neomluvenou absenci. Soud má naopak za to, že těmito účelovými kroky vytvořila žalovaná situaci, kdy u ní nastaly překážky v práci na straně zaměstnavatele, a proto je povinna za dobu od dubna do června 2019 žalobkyni poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (3 x 15 000 Kč) v souladu s citovaným ustanovením § 208 zákoníku práce.

24. V řízení rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaná žalobkyni v měsíci dubnu a květnu 2019 nezaplatila splatné mzdové nároky, což opravňovalo žalobkyni k okamžitému zrušení pracovního poměru, které dala dne datum v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a proto má žalobkyně rovněž nárok na náhradu mzdy za dvouměsíční výpovědní dobu ve smyslu ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce (2 x 15 000 Kč).

25. Žalobkyně má tak celkem nárok na zaplacení částky 75 000 Kč (5 x 15 000 Kč), k jejímuž zaplacení byla žalovaná zavázána ve výroku I. tohoto rozsudku. Splatnost jednotlivých mzdových nároků nastala v souladu s ustanovením § 141 odst. 1 zákoníku práce, a proto má rovněž žalobkyně proti žalované právo na úroky z prodlení, které vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úrokového příslušenství odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

26. Žalobkyně dále tvrdila, že jí žalovaná při skončení pracovního poměru odmítla vydat potvrzení o zaměstnání dle § 313 odst. 1 zákoníku práce a evidenční list důchodového pojištění. Je povinností zaměstnavatele prokázat, že si vůči svému zaměstnanci splnil veškeré své zákonné povinnosti včetně vydání zápočtového listu a evidenčního listu důchodového pojištění, a protože žalovaná tuto skutečnost neprokázala, zavázal ji soud ke splnění této povinnosti ve výroku II. tohoto rozsudku.

27. Ve vztahu k listině ze dne datum obsahující okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovanou z důvodu neomluvených absencí žalobkyně, na které schází podpis jednatele společnosti jméno příjmení a není zde ani podpis žádné jiné osoby oprávněné jednat za žalovanou společnost, soud konstatuje, že k ní nepřihlížel, neboť ji hodnotí jako zdánlivé (nicotné) právní jednání ve smyslu ustanovení § 554 občanského zákoníku, a to přes to, že zde jsou podpisy svědků příjmení a příjmení, kteří svým podpisem pouze stvrdili, že žalobkyně odmítla listinu s nicotným právním jednáním převzít, avšak jejich podpis nemohl vadu spočívající v absenci právního jednání zhojit. Toto okamžité zrušení pracovního poměru je nicotným právním jednáním proto, že v něm není projevená vůle jednajícího za žalovanou. Nicotné právní jednání nezpůsobuje vůbec žádné právní důsledky, a proto nebylo povinností žalobkyně napadnout tuto listinu žalobou ve dvouměsíční prekluzivní lhůtě ve smyslu ustanovení § 72 zákoníku práce. Pracovní poměr účastníků tak skončil v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru, které dala žalobkyně žalované dne datum, a nikoliv v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru, které měla dát žalovaná žalobkyni dne datum.

28. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v náhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Dále byla přiznána v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis písemného vyjádření ze dne datum, účast u soudního jednání dne datum a účast u soudního jednání dne datum). Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu činí 4 100 Kč, a proto při 6 úkonech právní služby je odměna 24 600 Kč (6 × 4 100 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána náhrada hotových výdajů, a to 6 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč (6 × 300 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21% DPH (z částky 26 400 Kč) ve výši 5 544 Kč a včetně náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 750 Kč činí 37 694 Kč.

29. Žalovaná byla zavázaná zaplatit dlužnou jistinu včetně příslušenství i náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.