26 C 298/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B o zaplacení 200 000 Kč z titulu peněžitého zadostiučinění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 200 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 47 677,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne 30. dubna 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení peněžitého zadostiučinění ve výši 200 000 Kč jako náhrady nemateriální újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení. Žalobu odůvodnil tím, že proti jeho osobě bylo vedeno trestní stíhání, které trvalo celkem 11 let. Tuto dobu trvání trestního řízení nepovažuje žalobce za přiměřenou a zákonnou, když má za to, že zejména na straně Okresního soudu v Ostravě, kde byla věc vedena pod sp. zn. , spisová značka, , lze jednoznačně dospět k závěru o průtazích v řízení a nesprávném úředním postupu. Žalobce je přesvědčen o tom, že mu vznikl nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ve výši 200 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že újma, která vznikla žalobci, v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení, byla nahrazena již v samotném trestním řízení při stanovení druhu a výše trestu.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování3. Z trestního spisu vedeného u Okresního soudu v , adresa, , Anonymizováno, pod spisovou značkou , spisová značka, soud zjistil, že usnesením o zahájení trestního stíhání vydaným Policií ČR, Městské ředitelství policie , adresa, , Územní odbor , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .oddělení obecné kriminality, , adresa, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ze dne 18. 7. 2012, které bylo doručeno žalobci dne 21. 7. 2012, bylo rozhodnuto tak, že se podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahajuje trestní stíhání osobě žalobce pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Usnesením o zahájení trestního stíhání vydaným Policií ČR, Městské řed. policie , adresa, , Územní odbor , Anonymizováno, , Oddělení hospodářské kriminality, , adresa, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ze dne 3. 7. 2013, bylo rozhodnuto tak, že se podle ust. § 160 odst. 1,5 trestního řádu zahajuje trestní stíhání osoby žalobce pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Podáním ze dne 14. 8. 2013 byl žalobce prostřednictvím své obhájkyně ze strany Okresního státního zastupitelství v , adresa, uvědomen o podání obžaloby. První hlavní líčení bylo u Okresního soudu v , adresa, nařízeno den 4. 11. 2013 (fakticky se konalo 12. 12. 2013). V pořadí prvním rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 30. 7. 2015, byl žalobce uznán vinným ze zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1,4 písm. d) trestního zákoníku a přečinu podvodu dle § 209 odst. 1,3 trestního zákoníku, kdy mu byl uložen trest 2 let s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na dobu 3 let, dále mu byl uložen trest zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu 4 let a dále byl žalobce zavázán společně a nerozdílně s obžalovanou , jméno FO, k náhradě škody poškozeným vyjmenovaným ve výroku napadeného rozhodnutí. Proti citovanému rozsudku si žalobce v zákonné lhůtě podal odvolání, a to do všech jeho výroků. Státní zástupce proti citovanému rozsudku odvolání nepodal. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 21. 6. 2016, č.j. , spisová značka, byl rozsudek Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 30. 7. 2015 zrušen v celém rozsahu a věc byla poprvé vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. V pořadí druhým rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 9. 2018, č.j. , spisová značka, byl žalobce uznán vinným ze zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1,4 písm. d) trestního zákoníku a přečinu podvodu dle § 209 odst. 1,3 trestního zákoníku, kdy mu byl uložen trest 2 let s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na dobu 2 let a 4 měsíců, dále mu byl uložen trest zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu 4 let a dále byl zavázán společně a nerozdílně s druhou obžalovanou k náhradě škody poškozeným. Proti citovanému rozsudku si žalobce podal odvolání. Státní zástupce proti citovanému rozsudku odvolání nepodal. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 17. 7. 2019, č. j. , spisová značka, byl rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 9. 2018, č.j. , spisová značka, zrušen v celém rozsahu a věc byla podruhé vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. V pořadí třetím rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 22. 2. 2022, byl žalobce uznán vinným ze zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kdy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na dobu 20 měsíců, dále mu byl uložen trest zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu 2 let a dále byl žalobce zavázán zčásti samostatně a zčásti společně a nerozdílně s druhou obžalovanou k náhradě škody poškozeným vyjmenovaných ve výroku napadeného rozhodnutí. Proti citovanému rozsudku si v zákonné lhůtě podal žalobce opět odvolání, a to do všech jeho výroků. Státní zástupce proti citovanému rozsudku odvolání nepodal.

4. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 5. 6. 2023, č. j. , spisová značka, bylo řízení skončeno, když odvolací soud poté, co odvoláním žalobce napadený rozsudek Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 22. 2. 2022 zrušil v celém rozsahu a sám rozhodl tak, že žalobce byl uznán vinným z přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kdy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 9 měsíců s tím, že výkon trestu mu byl podmíněně odložen na dobu 1 roku a 6 měsíců, dále mu byl uložen trest zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu 2 let a dále byl žalobce zavázán společně a nerozdílně s druhou obžalovanou k náhradě škody. Do datové schránky právního zástupce žalobce byl rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 5. 6. 2023, č. j. , spisová značka, doručen dne 24. 8. 2023. Krajský soud v , adresa, v tomto svém rozhodnutí v bodě 26 uvedl, že jako podstatnou okolnost při stanovení druhu trestu zohlednil délku soudního řízení, stejně tak jako dobu uplynuvší od spáchání skutků kladených obžalovaným za vinu. Soud také zohlednil psychickou zátěž obou obžalovaných plynoucí z délky trestního řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouho, čímž by mělo být dostatečně kompenzováno právo obžalovaných na projednání věci v přiměřené lhůtě. V případě, že by bylo řízení standartní délky, přicházel by do úvahy nepodmíněný trest odnětí svobody.

5. Z citovaného trestního spisu Okresního soudu v , adresa, , spisové značky , spisová značka, soud dále zjistil, že se ve věci se konala hlavní líčení v termínech: 12. 12. 2013, 26. 5. 2014, 30. 9. 2014, 4. 2. 2015, 24. 3. 2015, 30. 7. 2015 (vyhlášení 1. rozsudku), 10. 2. 2017, 28. 3. 2017 (nekonalo se), 10. 5. 2017, 20. 6. 2017, 23. 2. 2018, 12. 4. 2018, 30. 8. 2018, 3. 9. 2018 (vyhlášení 2. rozsudku), 30. 1. 2020, 29. 6. 2020, 20. 9. 2021, 22. 2. 2022 (vyhlášení 3. rozsudku) a veřejná zasedání v termínech 17. 4. 2023 a 5. 6. 2023 (vyhlášení konečného rozsudku Krajského soudu v , adresa, ). Ve dvou případech bylo hlavního líčení odročeno poté, co se žalobce ze zdravotních důvodů omluvil, konkrétně v březnu 2014 a dubnu 2015, přičemž došlo k přenařízení hlavního líčení o cca 3 měsíce.

6. Z tohoto trestního spisu soud dále zjistil, že v pořadí prvním rozsudkem Okresního soudu byla žalobci stanovena povinnost k náhradě škody v celkové výši 1 429 366 Kč oproti konečnému rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , kdy byla povinnost k náhradě škody stanovena toliko v rozsahu 32 030 Kč, tj. v rozsahu toliko 2,2 % původní výše.

7. Z uplatnění nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění soud zjistil, že žalobce dne 16. 10. 2023 u žalované uplatnil nárok na poskytnutí peněžitého zadostiučinění ve výši 200 000 Kč jako náhrady nemateriální újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v. nepřiměřené délce soudního řízení vedeného před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, jako soudem prvního stupně.

8. Ze stanoviska žalované ze dne 12. března 2024 soud zjistil, že žalovaná sice konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., avšak zadostiučinění v penězích žalobci poskytnout odmítla s odůvodněním, že nemajetková újma byla žalobci dostatečným způsobem nahrazena již v samotném podkladovém trestním řízení při stanovení druhu a výše trestu.Právní hodnocení skutkového stavu9. Podle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na projednání své věci v přiměřené lhůtě, přičemž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele, jednání příslušných orgánů a významu věci pro stěžovatele.

10. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella proti Itálii ze dne 29. března 2006, § 93).

11. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, Přičemž tuto odpovědnost upravuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle zákona č. 82/1998 Sb. též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), a to v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující (31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

12. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je současné naplnění těchto tří předpokladů: 1) nezákonné rozhodnutí anebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem na straně jedné a vznikem škody na straně druhé.

13. Okresní soud hodnotí délku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod spisovou značkou , spisová značka, , které trvalo celkem 11 let, jako nepřiměřenou, a proto je třeba mít za to, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Podle ustanovení § 31a odst. 1 a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Okresní soud poukazuje na skutečnost, že se žalobce na průtazích v řízení úmyslně nepodílel, pouze ve dvou případech došlo k odročení hlavního líčení ze zdravotních důvodu na straně žalobce. Veškeré opravné prostředky, které žalobce v průběhu trestního řízení podával, byly shledány oprávněnými, a napadená rozhodnutí soudu prvého stupně byla zrušena v důsledku každého ze tří odvolání, které žalobce v průběhu trestního řízení podal.

15. Z ustanovení § 135 občanského soudního řádu vyplývá, že v tomto občanskoprávním řízení je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, a kdo je spáchal. Civilní soud však není vázán úvahami trestního soudu uvedenými v odůvodnění trestního rozsudku. Okresní soud především nesouhlasí s úvahou uvedenou v rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 5. 6. 2023, č.j. , spisová značka, , že pokud by bylo řízení standartní délky, přicházel by do úvahy nepodmíněný trest odnětí svobody. Okresní soud poukazuje na skutečnost, že tento závěr nemůže obstát ve světle zásady zákazu reformace in peius, podle které odvolací soud nesmí změnit rozhodnutí k tíži obžalovaného, pokud pouze obžalovaný podal odvolání proti rozhodnutí soudu. Za situace, kdy Okresní soud již v prvním rozhodnutí v pořadí uložil oběma obžalovaným trest podmíněný a státní zástupce si proti tomuto rozsudku ani žádnému z dalších prvostupňových rozsudků ve věci nepodal odvolání, pak úvahy soudu o hrozbě nepodmíněného trestu odnětí svobody jsou zcela neopodstatněné, neboť takový důsledek nemohl nastat, aniž by byla porušena zásada zákazu reformace in peius.

16. Okresní soud považuje za nesprávné také úvahy trestního soudu uvedené v Krajského soudu v , adresa, ze dne 5. 6. 2023, č. j. , spisová značka, o tom, že v případě nestandartně dlouhého trestního řízení má být tato skutečnost obžalovanému kompenzována mírnějším trestem. V trestním řízení se neodškodňuje újma za nepřiměřenou délku řízení, k tomuto účelu slouží toto občanskoprávní řízení. Trestnost skutku se nemění v čase v závislosti na tom, jak dlouho trvá trestní řízení; nelze spojovat hmotněprávní odpovědnost pachatele za trestný čin s nesprávně vedeným trestním procesem. Úvaha uvedená v tomto trestním rozsudku neodpovídá principům trestání a je i společensky nebezpečná, neboť opomíjí generální prevenci, kterou trest mám mít. Pokud by měly být tresty závislé na délce trestního řízení, pak by byli zvýhodněny ti, kteří páchají trestnou činnost složitou na dokazování, popř. ti, kteří z různých důvodů trestní řízení maří. Trest, má-li být spravedlivý, nemůže být závislý na tom, jak stát dokáže rychle procesně zvládnout průběh trestního řízení. Z žádného zákonného ustanovení nelze dovodit, že neschopnost státu rozhodnout o vině a trestu v přiměřené době má být polehčující okolností odůvodňující uložení mírnějšího trestu.

17. Podle ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. V trestním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž s ohledem na délku řízení samotné konstatování porušení práva není v tomto případě dostatečnou omluvou a nahrazením vzniklé nemajetkové újmy. Ačkoliv byl žalobce uznán vinným z jednání, jež mu bylo v trestním řízení kladeno za vinu, a proto trestní řízení z pohledu státu bylo vedeno důvodně, tak délka řízení v trvání 11 let zakládá právo žalobce na finanční kompenzaci. Za situace, kdy došlo třikrát ke zrušení rozsudku soudu první instance, aniž by žalobce současně zapříčinil průtahy v řízení svým vlastním zaviněným chováním, znamená i bez zohlednění dalších skutečností překročení průměrné délky řízení podstatným způsobem.

19. Při posuzování nemajetkové újmy se soud rovněž zabýval stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Z tohoto stanoviska vyplývá, že pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za 1 rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za 1 měsíc řízení. Nejvyšší soud v tomto stanovisku uvádí, že považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá, a proto by bylo nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení, kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou, byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující.

20. Soud dospěl k závěru, že v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 náleží žalobci zadostiučinění ve výši 200 000 Kč (20 000 Kč á 9 let, 20 000 Kč za první dva roky vedení řízení). Ačkoli se v tomto případě jednalo o řízení, v němž vystupovalo více poškozených a dva obžalovaní, bylo možné při řádném postupu trestního soudu trestní řízení skončit (vč. případného odvolacího řízení) – s přihlédnutím k běžné délce trestního řízení - ve lhůtě maximálně 2,5 roku. Jen skutečnost, že na straně poškozené byla dána mnohost subjektů nezakládá bez dalšího sama o sobě složitost věci. Výše kompenzace byla stanovena s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a v souladu s § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., s tím, že se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédlo rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení v trvání 11 let, ačkoli se věc řešila toliko ve dvou stupních soustavy soudů na základě vždy důvodně podaného opravného prostředku. Soud dále zohlednil, že žalobce nezavdal svým chováním k průtahům. Soud stanovil odškodnění v horní sazbě 20 000 Kč za jeden rok řízení také s ohledem na skutečnost, že stanovisko, ze kterého je vycházeno, je staré již 14 let, přičemž v mezidobí došlo k inflaci, která odůvodňuje přiznání horní sazby finanční kompenzace. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobci částku 200 000 Kč.

21. Procesně úspěšný žalobce má také proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v náhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u soudního jednání).

22. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu činí 9 100 Kč, a proto při 4 úkonech právní služby je odměna 36 400 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobci náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 300 Kč ve výši 900 Kč a jeden režijní paušál ve výši 450 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH ve výši 7 927,50 Kč (z částky 37 750 Kč) činí 47 677,50 Kč.

23. Soud vyhověl žádosti žalované a stanovil patnáctidenní lhůtu k plnění podle ustanovení § 160 odst. 1 věta za středníkem občanského soudního řádu.