26 C 315/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Šopka a přísedících Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno zastoupená Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o náhradu škody z nemoci z povolání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 843 456 Kč spolu s úrokem z prodleníve výši 10 % ročně z částky 12 224 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 8. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 9. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 2. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně, z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 8. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení,ve výši 10 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení,ve výši 10,75 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 12. 2021 do zaplacení,ve výši 11,75 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do zaplaceníve výši 11,75 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do zaplacení,ve výši 12,05 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení,ve výši 13 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 4. 2022 do zaplacení,ve výši 13 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 5. 2022 do zaplacení,ve výši 13,75 %ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení,ve výši 15 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení,ve výši 15 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do zaplacení,ve výši 15 % ročně, z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 9. 2022 do zaplacení,ve výši 15 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 10. 2022 do zaplacení,ve výši 15 % ročně z částky 24 400,48 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 95 344 Kč s příslušenstvím.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení Okresního soudu v , adresa, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na soudním poplatku částku 42 173 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, .

1. Žalobou ze dne 5. října 2021, která byla doplněna podáním ze dne 6. prosince 2021 a rozšířená se souhlasem soudu podáním ze dne 3. ledna 2022 a podáním ze dne 12. prosince 2022, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 876 300 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu náhrady škody z důvodu nemoci z povolání a dále ztížení společenského uplatnění ve výši 62 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že byla u žalované zaměstnána na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne 20. 6. 2013 a pozdějších dodatků jako dělnice – výroba filtrů. Poté, co pracovní poměr u žalované skončil, byla dle lékařského posudku , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, , oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 22. 9. 2020 zjištěna nemoc z povolání k datu 15. 1. 2020 (syndrom karpálního tunelu středně těžkého stupně vlevo). Proti tomuto lékařskému posudku podala žalovaná dne 7. 10. 2020 návrh na jeho přezkum. Rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odboru zdravotnictví ze dne 12. 7. 2021, sp. zn. , Anonymizováno, /, adresa, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, byl návrh žalované zamítnut a lékařský posudek o uznání nemoci z povolání byl potvrzen. V době od zjištění nemoci z povolání do současné doby žalobkyně nepracuje, přičemž důvodem je nemoc z povolání, která ji omezuje v pracovním uplatnění. Za škodu vzniklou na výdělku z důvodu nemoci z povolání odpovídá žalovaná podle § 269 odst. 2 zákoníku práce, neboť žalobkyně u ní naposledy pracovala za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou je postižena.

2. Žalobkyně tvrdí, že kdyby nebylo nemoci z povolání, tak by dosahovala ze zaměstnání výdělku až 40 000 Kč měsíčně, má od 15. 1. 2020 právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 271b odst. 3 zák. práce ve výši rozdílu mezi ušlým výdělkem 40 000 Kč a minimální mzdou 14 600 Kč měsíčně platnou k 15. 1. 2020. Náhrada za ztrátu na výdělku tak činí 25 400 Kč měsíčně. Za dobu od 15. 1. 2020 do 30. 11. 2022 představuje náhrada za ztrátu na výdělku, na kterou má právo, částku 876 300 Kč (34,5 měsíců x 25 400 Kč.) Současně žalobkyně v podání ze dne 3. ledna 2022 navrhla, aby byla žalovaná zavázána k zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 62 500 Kč s tím, že ztížení společenského uplatnění bylo hodnoceno 500 body, za což žalobkyně dostala zaplaceno 125 000 Kč, avšak žalobkyně se domnívá, že vzhledem ke všem okolnostem jsou u ní dány důvody ke zvýšení tohoto základního bodového hodnocení alespoň o 50%, to jest o částku 62 500 Kč, neboť nemoc povolání jí omezuje při obstarávání základní životních potřeb.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že žalobkyně trpí nemocí z povolání. Žalovaná strana zpochybňovala jednak splnění klinických podmínek (to jest existenci onemocnění), současně zpochybňovala, že žalobkyně pracovala u žalované za podmínek, za kterých nemoc povolání vzniká, tedy namítala nesplnění hygienických podmínek.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, a z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, a pozdějších dodatků jako dělnice – výroba filtrů. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze dne , datum, žalovaná s žalobkyní okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu údajného porušení pracovních povinností (neomluvené absence na pracovišti ve dnech , datum, a , datum, ), a ačkoliv žalobkyně s tímto okamžitým zrušením nesouhlasí, nenapadla jeho neplatnost u soudu, a proto pracovní poměr byl rozvázán právě na základě tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru dne , datum, .

5. Z lékařského posudku ze dne 22. 9. 2020, z návrhu na přezkum lékařského posudku ze dne 7. 10. 2020 a z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odboru zdravotnictví ze dne 12. 7. 2021, sp. zn. , Anonymizováno, /, adresa, /, Anonymizováno, /Bar , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že poté, co pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil, byla u ní dle lékařského posudku , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, , oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 22. 9. 2020 zjištěna nemoc z povolání k datu 15. 1. 2020 (syndrom karpálního tunelu středně těžkého stupně vlevo). Proti tomuto lékařskému posudku podala žalovaná dne 7. 10. 2020 návrh na jeho přezkum. Rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , podezřelý výraz, ze dne 12. 7. 2021, sp. zn. , Anonymizováno, /, adresa, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, N byl návrh žalované zamítnut a lékařský posudek o uznání nemoci z povolání byl potvrzen.

6. Z účastnické výpovědi , Jméno zainteresované osoby 0/0, soud zjistil, že poté, co rozvázala pracovní poměr u žalované, tak šla na vstupní prohlídku k novému zaměstnavateli a na této vstupní prohlídce byl žalobkyni zjištěn syndrom karpálního tunelu a tato nemoc byla uznána jako nemoc z povolání. Žalobkyně vypověděla, že syndrom karpálního tunelu na levé končetině je bolestivé onemocnění, nejvíce to bolí žalobkyni večer. Žalobkyně má potíže při nošení těžkých břemen, například když nese tašku, tak si ji musí dávat do pravé ruky, protože v té levé toho moc neunese. Problém má při manipulaci s talíři, nemůže jezdit na kole, přičemž v minulosti na kole jezdívala. Žalobkyně dále uvedla, že má zahradu, na které v minulosti pěstovala rostliny, ale nyní nic nepěstuje, protože to je namáhavé na ruce. Ke své pracovní činnosti žalobkyně uvedla, že pracovala u žalované jako operátorka výroby, přičemž žalovaná vyrábí , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, průmysl. Po celou dobu pracovala s oběma rukama, které namáhala při přenášení polotovarů. Žalobkyně pracovala ve 12hodinových směnách střídavě dlouhý a krátký týden.

7. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství, který byl vypracován dne 5. ledna 2024 znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně cca 3 roky před rozvázáním pracovního poměru u žalované trpěla brněním a mravenčením horních končetin a dostávala křeče. Při elektromyografická vyšetření dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně trpí syndromem karpálního tunelu vlevo středně těžkého stupně, vpravo byl nález normální. Následně byla 11. 2. 2020 provedena dekompresní operace, v rámci které byl utlačovaný středový nerv v levém zápěstí uvolněn, přičemž následná elektromyografická vyšetření prokázala zlepšení stavu ze středně těžkého stupně na stupeň lehký. Syndrom karpálního tunelu vlevo byl lékařem oboru pracovního lékařství , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vyhlášen jako nemoc z povolání dne 22. 9. 2020, neboť bylo potvrzeno pracovní zařazení žalobkyně v riziku nadměrného jednostranného přetěžování horních u žalované. Hygienickým šetřením ze dne 31. 7. 2020 provedené Krajskou hygienickou stanicí bylo prokázáno, že se v případě žalobkyně jednalo o práci, při které byla kritéria nadměrného jednostranného přetěžování v rozhodném období splněna pro obě horní končetiny. Četnost pohybů obou horních končetin překračoval průměrný hygienický limit pro celosměnový časově vážený průměr vynakládaných sil svalstva předloktí. Znalkyně dále uvedla, že žalobkyně trpí také nemocemi povahy obecné, jedná se o kombinovanou hyperlipidemii (poruchu metabolismu lipidů), kompenzovanou hypertenzní nemoc I. stupně, přechodnou – odeznělou toxickou jaterní poruchou a obezitu I. stupně. Nejedná se ale o nemoci, které by se podílely na vzniku nemoci z povolání. Nebyla prokázána polyneuropatie, která by mohla ovlivnit vznik nemoci z povolání. Elektromyografické vyšetření ze dne 3. 7. 2023 prokázalo, že syndrom karpálního tunelu vlevo lehkého stupně nadále trvá. Znalkyně však dále uvedla, že i kdyby v budoucnu došlo k plné normalizaci, žalobkyně by i nadále nebyla schopna pracovat v riziku vibrací a nadměrného jednostranného přetěžování horních končetin. Pokud by byla k takové práci zařazena, s vysokou pravděpodobností by totiž opět došlo ke vzniku syndrom karpálního tunelu. Kvůli nemoci z povolání (syndromu karpálního tunelu vlevo), není žalobkyně schopna pracovat v riziku vibrací a v riziku nadměrného jednostranného přetěžování horních končetin. Žalobkyně může i nadále pracovat jako obsluha jednoduchých strojů, může vykonávat jiné dělnické profese, ale nesmí pracovat v riziku vibrací a nadměrného jednostranného přetěžování horních končetin.

8. Ze zprávy společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která je založena v soudním spise na čísle listu 160, soud zjistil, že zaměstnávají osoby na pozici operátor výroby, přičemž průměrná hrubá měsíční mzda činí 39 048 Kč. Současně tato společnost potvrdila, že práce není vykonávána v riziku vibrací. Práce však zahrnuje lokální svalovou zátěž horních končetin v kategorii 3.Právní hodnocení skutkového stavu9. Podle ustanovení § 269 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

10. Podle ustanovení § 271b odst. 2 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

11. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, k níž dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání snížena (omezena) anebo částečně či zcela zanikla, přičemž účelem této náhrady za ztrátu na výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání dosahovat takového výdělku, kterého dosahoval před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem je vyjádřeno snížení či ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání stejného výdělku jako před poškozením.

12. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo k úplné ztrátě výdělku) následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tj. bez pracovního úrazu nebo nemoci z povolání by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla.

13. V projednávaném případě bylo prokázáno, že žalobkyně trpí nemocí z povolání (syndromem karpálního tunelu vlevo), což bylo prokázáno nejen lékařským posudkem , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, , oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 22. 9. 2020, ale i následným znaleckým zkoumáním z oboru , podezřelý výraz, provedeného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Současně bylo tímto znaleckým zkoumáním zjištěno, že kvůli této nemoci z povolání není žalobkyně schopna pracovat v riziku vibrací a v riziku nadměrného jednostranného přetěžování horních končetin. Ze zprávy společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . soud dále zjistil, že zaměstnávají osoby na pozici operátor výroby, přičemž průměrná hrubá měsíční mzda u těchto zaměstnanců činí 39 048 Kč, nicméně tato práce zahrnuje lokální svalovou zátěž horních končetin v kategorii 3. Z uvedeného soud dovozuje, že nebýt nemoci z povolání, která je kontraindikací pro práci s nadměrným zatěžováním horních končetin, mohla by žalobkyně pracovat na pozici operátora výroby u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a dosahovat výdělku ve výši 39 048 Kč, neboť ve výkonu této profese žalobkyni brání nikoliv nemoci povahy obecné, nýbrž výlučně následky nemoci z povolání, za kterou odpovídá žalovaná, neboť u ní žalobkyně naposledy pracovala za podmínek, za kterých tato nemoc z povolání vzniká.

14. Výše měsíční náhrady za ztrátu na výdělku činí 24 448 Kč a představuje rozdíl mezi potencionálním výdělkem žalobkyně ve výši 39 048 Kč a minimální mzdou ve výši 14 600 Kč, neboť žalobkyně je nezaměstnaná a je vedena jako uchazečka o zaměstnání u úřadu práce. Za dobu od 15. 1. 2020 do 30. 11. 2022 představuje náhrada za ztrátu na výdělku, na kterou má žalobkyně právo, částku 843 456 Kč (34,5 měsíců x 24 448 Kč). Z tohoto důvodu soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu škody z nemoci z povolání v podobě náhrady za ztrátu na výdělku za období od 15. 1. 2020 do 30. 11. 2022 ve výši 843 456 Kč. Žalobkyně má rovněž proti žalované právo na úroky z prodlení, které vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úrokového příslušenství odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala náhradu za ztrátu na výdělku za dané období ve výši 876 300 Kč, neboť vycházela z potencionálního výdělku žalobkyně ve výši 40 000 Kč, avšak na základě provedeného dokazování byl zjištěn potencionální výdělek pouze ve výši 39 048, a proto byla žalobkyni přiznána za předmětné období náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši 843 456 Kč.

15. V podání ze dne 3. ledna 2022 Žalobkyně dále navrhla, aby byla žalovaná zavázána k zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 62 500 Kč s tím, že ztížení společenského uplatnění bylo hodnoceno 500 body, za což žalobkyně dostala zaplaceno 125 000 Kč, avšak žalobkyně se domnívá, že vzhledem ke všem okolnostem jsou u ní dány důvody ke zvýšení tohoto základního bodového hodnocení alespoň o 50%, to jest o částku 62 500 Kč, neboť nemoc povolání jí omezuje při obstarávání základní životních potřeb.

16. Podle ustanovení § 271s zákoníku práce soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit. Soud však na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že ztížení společenského uplatnění, které bylo žalobkyni vyplaceno ve výši 125 000 Kč, je přiměřené, neboť případ žalobkyně nijak nevybočuje z rámce obvyklých případů. Žalobkyně je sice v důsledku nemoci z povolání omezena při nošení břemen, při práci na zahradě anebo jízdě na kole, avšak nejedná se o natolik závažná omezení, která by odůvodňovala mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění nad rámec základní výměry. Z uvedených důvodů soud proto návrhu žalobkyně na zvýšení tohoto základního bodového hodnocení alespoň o 50 %, to jest o částku 62 500 Kč, nevyhověl.

17. V rozsahu, v jakém nebylo žalobě vyhověno, to jest co do částky 62 500 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění a dále co do částky 32 844 Kč (představující rozdíl mezi požadovanou náhradou za ztrátu na výdělku ve výši 876 300 Kč a přiznanou náhradou za ztrátu na výdělku ve výši 843 456 Kč), to jest co do částky 95 344 Kč s příslušenstvím soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

18. Vzhledem k tomu, že procesně úspěšná žalobkyně náhradu účastnických nákladů řízení nepožadovala, rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Nicméně v průběhu tohoto řízení vynaloží stát na znalečném a odměně ustanoveného zástupce náklady, které soud ve výroku IV. tohoto rozsudku v souladu s ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal zaplatit České republice procesně neúspěšnou žalovanou, když její procesní úspěch byl pouze v nepatrné části a závisel na úvaze soudu (ve vztahu k částce 62 500 Kč z titulu mimořádného zvýšení ztížení společenského uplatnění). Jelikož tyto náklady ještě nebyly zcela vyčísleny a přiznány, soud ve výroku IV. tohoto rozsudku rozhodl toliko o povinnosti žalované tuto náhradu zaplatit s tím, že konkrétní výše náhrady nákladů řízení České republice bude určena v samostatném usnesení Okresního soudu v , adresa, .

19. Žalobce byl v řízení osvobozen od soudních poplatků, a proto s ohledem na výsledek tohoto sporu došlo k přenosu poplatkové povinnosti na žalovanou v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, a proto soud žalovanou ve výroku V. tohoto rozsudku zavázal zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 42 173 Kč (5 % z částky 843 456 Kč), když výše tohoto soudního poplatku odpovídá položce 1.1.b) sazebníku poplatků. Třídenní lhůta k plnění vychází z kogentního ustanovení § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.