26 C 353/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo nacházející se v 5. podlaží stavby – budovy s číslem popisným číslo, bytový dům, který je součástí pozemku parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Dubina u Ostravy, obec Ostrava, zapsaného na list vlastnictví, adresní místo ulice a číslo, PSČ obec část obce, a to do 2 měsíců od právní tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal vydání rozsudku, na základě kterého by byla žalované uložena povinnost vyklidit byt číslo v 5. nadzemním podlaží, který se nachází na adrese adresa žalované, což dosud neučinila, a tedy užívá byt bez právního důvodu.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že v předmětném bytě bydlela se svými rodiči 20 let, přičemž o své rodiče se starala až do jejich smrti. I když žalovaná jezdí za prací do Irska, trvale pobývá v České republice a chce se zde usadit i v budoucnu. Žalovaná poukázala dále na to, že na bytě neváznou žádné dluhy a vše je řádně zaplaceno. Navíc žalovaná je na mateřské dovolené a v předmětném bytě bydlí se svou dvouletou dcerou.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí, z obecně závazné vyhlášky statutárního města Ostravy číslo ze skutkových tvrzení žalobce soud zjistil, že vlastníkem nemovité věci: pozemku parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Dubina u Ostravy, obec Ostrava, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným číslo, bytový dům, adresní místo ulice a číslo, PSČ obec část obce, je statutární město Ostrava (dále předmětný bytový dům). Žalobce vykonává na základě čl. 9 odst. 1 obecně závazné vyhlášky statutárního města Ostravy číslo ze dne datum, ve znění pozdějších předpisů, svěřenou správu předmětné nemovité věci.

4. Z nájemní smlouvy ze dne datum a z výpočtového listu soud zjistil, že v předmětném bytovém domě se nachází byt číslo v 5. nadzemním podlaží, jež byl pronajat paní jméno celé jméno žalované na základě nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalobcem a paní jméno celé jméno žalované ode dne datum na dobu neurčitou (dále předmětný byt).

5. Z listiny označené jako„ Přechod nájmu bytu” ze dne datum soud zjistil, že žalobce oznámil žalované, že dle ustanovení § 2279 občanského zákoníku na žalovanou úmrtím její matky jméno celé jméno žalované, která zemřela datum, přešel ke dni datum nájem bytu sjednaný smlouvu o nájmu bytu ze dne datum uzavřený na dobu neurčitou. Žalované bylo současně oznámeno, že se žalovaná stala nájemcem předmětného bytu do datum.

6. Z výzvy k vyklizení bytu č. j. spisová značka spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy, tedy do dne datum.

7. Podle ustanovení § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

8. Podle ustanovení § 2279 odst. 1 občanského zákoníku zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

9. Podle ustanovení § 2279 odst. 2 občanského zákoníku nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně takto neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že nájem předmětného bytu přešel na základě citovaného ustanovení § 2279 odst. 1 občanského zákoníku úmrtím paní jméno celé jméno žalované (zemř. dne datum) na její dceru celé jméno žalované, tedy na žalovanou. Nicméně z citovaného ustanovení § 2279 odst. 2 věta prvá občanského zákoníku vyplývá, že nájem předmětného bytu skončil datum, to jest uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. Jelikož žalovaná i navzdory zániku nájemního vztahu předmětný byt nevyklidila a nepředala žalobci, domáhá se žalobce touto žalobou oprávněně ochrany svého vlastnického práva ve smyslu citovaného ustanovení § 1042 občanského zákoníku.

11. Skutečnost, že na předmětném bytě neváznou žádné dluhy, nemá v tomto sporu právní význam, neboť k zániku nájemního vztahu nedošlo proto, že by žalovaná porušovala své povinnosti nájemce například tím, že by neplatila nájemné, nýbrž k zániku nájemního vztahu došlo přímo ze zákona uplynutím doby dvou let od přechodu nájmu. Proto ani skutečnost, že žalovaná pracuje v Irsku pouze dočasně a hodlá se trvale usadit v České republice, nemůže na tomto zániku nájemního vztahu ex lege nic změnit.

12. Soud proto žalobě vyhověl a ve výroku I tohoto rozsudku uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit. Ačkoliv podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu by měla být standardně stanovena lhůta k vyklizení bytu v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, soud žalované určil lhůtu, ve které je povinna vyklidit byt, v délce dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem občanského soudního řádu, neboť zohlednil skutečnost, že žalovaná je na mateřské dovolené a v předmětném bytě bydlí se svou dvouletou dcerou, a proto je nezbytné žalované vytvořit větší časový prostor pro řešení nastalé bytové situace.

13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 200 Kč, kterou zaplatil žalobce za soudní poplatek (5 000 Kč) a 4 x 300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů za 4 úkony (sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 14. 1. 2021 a účast u soudního jednání dne 21. 1. 2022) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůta k plnění odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.