26 C 55/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 27 433,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 974,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky 26 974,88 Kč za dobu od 6. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 185,31 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 9 369,33 Kč, co do nákladu spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 458,57 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 21. října 2022, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 433,45 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru.

2. Žalovaná své procesní stanovisko nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru, z obchodních podmínek smlouvy o úvěru, z výpisu z účtu , Anonymizováno, potvrzující čerpání úvěru, výpisu z účtu , Anonymizováno, potvrzující převedení verifikační platby žalovaným, z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 15.6.2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „Zaplo“), Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (dále jen „Obchodní podmínky“). Na základě Smlouvy poskytla společnost , Anonymizováno, žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, jak je uvedeno v přehledu splátek na druhé straně Smlouvy. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 4 300,08 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 21 600,96 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. , Anonymizováno, uhradit částku ve výši 51 600,96 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1,- Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení Obchodních podmínek ze svého účtu na účet , Anonymizováno, . Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně, převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaný uhradil tzv. verifikační platbu. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách http://www., Anonymizováno, .cz, kde do formuláře vyplnil požadované registrační údaje a vytvořil svůj klientský profil, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí prosté kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Následně žalovaný zadal parametry požadovaného úvěru jako výši jistiny, počet splátek atd. a provedl tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o úvěr a potvrzena vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru navrhovaného znění. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Na základě těchto informací společnost , Anonymizováno, zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování úvěruschopnosti žalovaného, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 30 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o úvěr (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Dne 17. 10. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), druhou Smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené Smlouvy ze dne 15. 6. 2023 (dále tedy jen „Dodatek“). Na základě Dodatku byl předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 26 974,88 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 10 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, jak je uvedeno v přehledu splátek na druhé straně Dodatku. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 4 300,08 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 16 025,92 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. Zaplo uhradit částku ve výši 43 000,80 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni 15. 8. 2024. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Společnost , Anonymizováno, proto využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr by ke dni 15. 2. 2024 zesplatněn. K uvedenému prosím vizte Dodatek, a to první odstavec textu pod rozpisem měsíčních splátek. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno v Dodatku, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek, a zároveň dle téhož odstavce Dodatku povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou v Dodatku řádně a včas, vznikla mu dle uzavřené úvěrové smlouvy povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno v Dodatku, a to ve třetím odstavci textu pod rozpisem měsíčních splátek. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 s účinností ke dni 5. 3. 2024, a to ve výši 861,29 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 458,57 Kč, počítané ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. 16. 2. 2024 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 26 974,88 Kč do 3. 3. 2024.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že dne 13. 11. 2023 byla mezi spol. , Anonymizováno, a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „Rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, které je přílohou tohoto žalobního návrhu. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek rovněž obsahuje seznam postupovaných pohledávek. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena ke dni 5. 3. 2024. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 37 205,50 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 26 974,88 Kč, nesplaceného úroku ve výši 9 219,33 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 861,29 Kč, z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a zda ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným tvrzené skutečnosti tak, aby bylo možno učinit závěr, že postupoval v duchu zásad zodpovědného úvěrování. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 občanského zákoníku, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

6. U nároků žalobkyně uplatněných ze smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Dle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42).

7. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované z neplatné úvěrové smlouvy poskytla částku 26 974,88 Kč, a proto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni tuto částku, když s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud toto plnění vyhodnotil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta s ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy.

8. Protože oba účastníci byli v řízení procesně úspěšní pouze částečně, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení účastníků v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

9. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.