26 C 87/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti odstranit stromy v těsné blízkosti hranice pozemků

I. Žaloba ze dne 5. 3. 2022, na základě které se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, na základě kterého by žalovaní byli povinni odstranit stromy druhu Thuje v počtu 68 kusů, které byly vysázeny ve vzdálenosti menší nežli 3 metry od společné hranice pozemku par. [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] do 2 měsíců od právní moci rozsudku, se zmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 9 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení Okresního soudu v Ostravě.

1. Žalobou ze dne 5. 3. 2022 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, na základě kterého by žalovaní byli povinni odstranit stromy druhu Thuje v počtu 68 kusů, které byly vysázeny ve vzdálenosti menší nežli 3 metry od společné hranice pozemku par. [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parcelární [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaní ve dnech 2. až 4. října 2021 vysadili v bezprostřední blízkosti hranice pozemku 68 kusů thují, přičemž žalobci tvrdí, že tyto vysázené stromy jejich rodinný dům zastíní, bude narušena statika v důsledku prorůstání základů kořeny tújí, bude ztížena údržba plotu a bude docházet k obtěžování žalobců spadem ze stromů na jejich pozemek a obtěžování hmyzem.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout s odůvodněním, že zde neexistuje jediný rozumný důvod, pro který by žalobci mohli požadovat odstranění vysázených dřevin. Na svou obranu uvedli, že žalobci v loňském roce postavili v hranici pozemku betonový plot o výšce 170 cm podél celé hranice s žalovanými. Konstrukce plotu je tvořena sloupky a mezi ně jsou vsunuty betonové desky slepené lepidlem. Ze strany žalobců je plot ozdoben reliéfem desek, ze strany žalovaných jde o holý beton s kusy lepidla. Túje zasadili žalovaní z důvodu značné nevzhlednosti plotu žalobců ze strany žalovaných. Jediným účelem tújí je estetické překrytí nevzhledného betonu. Betonové desky mají životnost více jak 40 let bez nutnosti údržby, a proto i námitka ztížení údržby plotu ze strany žalovaných je bezpředmětná. Žalovaní dále tvrdí, že není pravdou, že by žalovaní vysázeli stromy. Jedná se o keřovitý kultivar Zeravu západního Thuja occidentalis pumila, dorůstající obvyklé výšky 1,5 – 2 m a to i při neudržovaném stavu. Nejedná se tedy o stromy, jak požaduje § 1017 občanského zákoníku, ale o jehličnatý keř. Vzhledem k výšce plotu žalobců 170 cm je otázka zastínění zcela irelevantní. Námitka spadu jehličí je fyzikálně nemožná, když se jedná o plný betonový plot. Žalovaní rovněž odmítají důvodnost obav žalobců z narušení statiky plotu, a to s ohledem na velikost vysázených jehličnatých keřů a betonového plotu tvořeného sloupky a mezi ně vsunutými betonovými deskami. Navíc na pozemku žalobců se nacházejí četné vzrostlé solitérní stromy, jejichž kořeny zasahují řadu metrů do pozemku žalovaných, což bylo zjištěno žalovanými při výkopových pracech vodovodní přípojky a parkovacích stání. Pokud se týká místních zvyklostí, žalobci mají podél protilehlé strany pozemku živý plot vysázený těsně podél hranice, kdy tento dosahuje výšky cca 3 metrů, dále mají zasazené stromy na svém pozemku v bezprostřední blízkosti od společné hranice s tím, že některé dosahují výšky vyšší jak 3 metrů. <b>Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování</b> 3. Z výpisu z katastru nemovitostí a ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parcelní [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaní ve dnech 2. až 4. října 2021 vysadili 68 rostlin druhu Thuje, které byly sice vysázeny na pozemku žalovaných, avšak ve vzdálenosti menší nežli 3 metry od společné hranice s pozemkem žalobců.

4. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru zemědělství se specializací na botaniku a fyziologii rostlin soud zjistil, že žalovaní vysadili na hranici pozemku s žalobci rostliny Thuja occidentalis kultivar Brabant. Znalec uvedl, že v tomto konkrétním případě vysazení Thují nijak neobtěžuje žalobce, protože Thuje je málo agresívní a její kořenový systém se vyvíjí spíše horizontálně, a proto s ní nejsou problémy jako například s Břízou, která zvedá chodník. Z tohoto důvodu je Thuje obvykle vysazována na hřbitovech, protože nezvedá pomníky. Navíc dobře snáší řez, takže je možné ji udržovat v požadované výšce. Thuje jsou vysazeny 40 cm od plotu a spony jsou rovněž v délce 40 cm. Thuje kultivaru Brabant se dožívá věku 60 až 70 let. Může to být však i mnohem více, protože její životnost je poměrně dobrá, když geneticky pochází ze Severní Ameriky. Roční přírůstky jsou při dobré údržbě obvykle kolem 50 cm. Ačkoliv se v odborné literatuře uvádí, že může tento kultivar dorůst výšky až 30 m, tak v tomto konkrétním případě má znalec za to, že maximální výška rostlin by mohla dosahovat asi 5 m. Narozdíl od ovocných stromů, které mají kulovitou korunu, a narozdíl od jehličnatých stromů, které mají jehlancovitou korunu, tak Thuje preferují vrcholový růst a vytváří kuželovitě zúženou sloupovitou korunu, nicméně záleží na střihu (zastřihávání podporuje boční růst). V tomto případě nakonec koruny Thují vyplní celý prostor a jejich velikost je limitována právě rostlinami, které jsou vysazené okolo, a zídkou. Co se týče kořenového systému, pak záleží na tom, zda rostlina má vlhké anebo suché stanoviště. Pokud je stanoviště vlhké, pak rostlina není nucena hledat vodu a udržuje jenom nezbytně nutný kořenový systém, zatímco v případě, že se jedná o suché stanoviště, pak rostlina jde za vodou, a proto nelze vyloučit, že může v některém případě prorůst i za hranici. Tento kultivar Thují tvoří plody ve tvaru šištice se semeny a nelze vyloučit, že může tento plod padat. Šištice má průměr asi 4 cm. Odpad však není nijak masivní, navíc tyto plody budou padat na pozemek žalovaných. Thuje obsahuje alkaloid thujin, který je jedovatý, nicméně není znalci znám žádný případ otravy. Znalec při svém znaleckému zkoumání vycházel z toho, že žalovaní budou rostliny udržovat ve výšce 170 cm, a tudíž nebudou zastiňovat pozemek žalobců. Znalec poukázal na to, že žalovaní mají udržovanou zahradu, nachází se zde živý plot, který je perfektně udržovaný ve výšce asi 4 metry anebo 3 metry, a proto znalec tvrdí, že se jedná o lidi, kteří jsou schopni výsadbu Thují řádně udržovat.

5. K zastínění znalec uvedl, že záleží na orientaci tělesa; pokud jsou vysazené rostliny orientovány na východ/západ, tak se z hlediska zastínění nic moc neděje, to už více zastíní betonový plot žalobců, který je nepropustný. Jiná situace by byla, kdyby bylo těleso orientováno sever/jih, nicméně v tomto případě tomu tak není. Navíc tento betonový plot žalobců výrazně negativně ovlivňuje mikroklima v daném místě, protože tento betonový plot brání prodění vzduchu a vede k rozvoji houbovitých chorob u rostlin. Znalec při místním šetření zjistil, že i žalobci mají podél svého plotu vysazené rostliny, a to 3 keře Zlatice, 1 Tis a 1 Thuji. Rostliny, které mají vysazené žalobci u plotu, jsou srovnatelné s Thujemi, které mají vysazené žalovaní. Tis je velmi pomalu rostoucí rostlina, a navíc obsahuje jedovatý alkaloid taxin a ten je mnohem prudčeji jedovatý než alkaloid thujin, které obsahují Thuje. <b>Právní hodnocení skutkového stavu</b> 6. Podle ustanovení § 1017 odst. 1 občanského zákoníku má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metrů a pro ostatní stromy 1,5 metru.

7. Z citovaného ustanovení § 1017 občanského zákoníku vyplývá, že nárok vlastníka sousedního pozemku na odstranění stromů je vázán na základní podmínku, a to existenci rozumného důvodu. Tímto rozumným důvodem může být například hrozba vzniku či existence zakázaných imisí, hrozba vzniku materiální škody či újmy na zdraví, nebezpečí vyčerpání vláhy či nebezpečí zastínění. Tento rozumný důvod je zapotřebí vnímat jako kategorii objektivní, určenou především poměry v místě obvyklými a spravedlivými důvody, které by měl soused ještě snést či nikoliv. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žádný takovýto rozumný důvod v tomto konkrétním případě dán není.

8. Znaleckým zkoumáním [celé jméno znalce], znalce z oboru zemědělství se specializací na botaniku a fyziologii rostlin soud zjistil, že žalovaní vysadili na hranici pozemku s žalobci rostliny Thuja occidentalis kultivar Brabant. Tento kultivar nijak žalobce neobtěžuje, protože Thuje je málo agresívní a její kořenový systém se vyvíjí spíše horizontálně, a proto s ní nejsou problémy jako například s Břízou, která zvedá chodník. Navíc dobře snáší řez, takže je možné ji udržovat v požadované výšce. Vzhledem k tomu, že žalovaní svou zahradu řádně udržují, lze důvodné předpokládat, že se jedná o lidi, kteří budou schopni udržovat i tyto vysazené Thuje ve výšce 170 cm, jak sami žalovaní plánuji, přičemž při výšce 170 cm nehrozí žádné zastínění pozemku žalobců. Navíc u zastínění záleží na orientaci tělesa a v tomto případě jsou vysazené rostliny orientovány na východ/západ, a proto se z hlediska zastínění nic moc neděje; znalec uvedl, že pozemek žalobců už více zastíní betonový plot, který je nepropustný. Co se týče odpadu, pak znalec uvedl, že tento kultivar Thují tvoří plody ve tvaru šištice o průměru asi 4 cm a nelze vyloučit, že může tento plod padat. Odpad však není nijak masivní, navíc tyto plody budou padat na pozemek žalovaných. Thuje sice obsahuje alkaloid thujin, který je jedovatý, nicméně není znalci znám žádný případ otravy.

9. Tímto znaleckým posudkem tak bylo vyvráceno tvrzení žalobců, že vysázené Thuje rodinný dům žalobců zastíní, bude narušena statika v důsledku prorůstání základů kořeny tújí a bude docházet k obtěžování žalobců spadem ze stromů na jejich pozemek a obtěžování hmyzem. Protože se neprokázalo, že by vysazené rostliny takto obtěžovaly žalobce, není tak dan žádný rozumný důvod proto, aby soud nařídil odstranění těchto rostlin, a proto soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

10. Výrok II. tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého procesně úspěšní žalovaní mají proti žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, která spočívá v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif). Zástupce žalovaných učinil v této věci 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ve věci samé ze dne 30. března 2022, sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 22. 3. 2023 a účast u dvou soudních jednání) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ustanovení § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu činí 1 500 Kč, a proto při 5 úkonech právní služby je odměna 7 500 Kč (5× 1 500 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána náhrada hotových výdajů, a to 5 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč (5× 300 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 9 000 Kč. Žalobci byli zavázáni zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalovaným ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalovaných v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. V průběhu řízení vyvstala potřeba provést znalecké zkoumání v oboru zemědělství, specializace botanica a fyziologie rostlin, přičemž soudem ustanovenému znalci [celé jméno znalce] vznikl v souvislosti s tímto řízením nárok na znalečné, a proto soud ve výroku III tohoto rozsudku zavázal procesně neúspěšné žalobce, aby v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu zaplatili České republice náhradu nákladů řízení, avšak konkrétní výše této náhrady bude určena až v samostatném usnesení Okresního soudu v Ostravě poté, co bude znalci znalečné přiznáno a proplaceno.