26 C 94/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Šopka a přísedících Ing. Olgy Bugajové a Benno Sukače ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o náhradu škody z nemoci z povolání a zaplacení odstupného

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení odstupného ve výši 184 164 Kč a dále zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za dobu od 30. 11. 2021 do 30. 4. 2023 ve výši 260 899 Kč a dále částku 5 347 Kč za dobu od 1. 5. 2023 měsíčně do budoucna, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou, která byla doručena Okresnímu soudu v Ostravě dne 16. února 2023 a která byla doplněna podáním, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Ostravě dne 17. 5. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení odstupného ve výši 184 164 Kč a dále zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za dobu od 30. 11. 2021 do 30. 4. 2023 ve výši 260 899 Kč a dále částku 5 347 Kč za dobu od 1. 5. 2023 měsíčně do budoucna. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 5. 2014 byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem pracovní smlouva (dále jen „pracovní smlouva“), v níž byl sjednán druh operátor výroby s místem výkonu práce v , adresa, . V průběhu trvání pracovního poměru u žalované došlo u žalobkyně ke vzniku nemoci z povolání, konkrétně ke vzniku syndromu karpálního tunelu vpravo těžkého stupně (nemoc z povolání G560 Neropatie n. medianus). Tato skutečnost byla stanovena rovněž pravomocným lékařským posudkem o uznání nemoci z povolání Oddělení pracovního a preventivního lékařství, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, č. , hodnota, z dne 8. 9. 2021, přičemž nemoc z povolání byla zjištěna ke dni 8. 12. 2020.Na tuto skutečnost žalovaná reagovala iniciací sepisu dohody o rozvázání pracovního poměru, jež byla následně uzavřena dne 24. 11. 2021, na jejímž základě pracovní poměr skončil ke dni 29. 11. 2021. V části II. 2 Dohody je uvedena jako důvod ukončení pracovního poměru pracovní nezpůsobilost zaměstnankyně. V mezidobí (dne 26. 11. 2021) mezi sepisem výše uvedené dohody a ukončením pracovního poměru byl praktickým lékařem , Anonymizováno, -, právnická osoba, . vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, podle nějž je žalobkyně zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce výrobního dělníka na montážní lince společnosti , právnická osoba, (tj. na stávajícím místě výkonu práce, kde vykonávala fakticky totožnou práci pro zadavatele posudku jakožto zaměstnankyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, – tj. žalovaného – tomuto zaměstnavateli poskytnutá). Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb byla datována 3. 11. 2020. Žalobkyně má za to, že žalovaná si musela být v době sepisu dohody o rozvázání pracovního poměru vědoma zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně vyplývající z nemoci z povolání. S ohledem na to, že žalovaná je pracovní agenturou dodávající pracovníky pouze do společnosti , právnická osoba, na pozici operátor výroby je zjevné, že důvodem rozvázání pracovního poměru byl fakticky důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce, podle nějž může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. V rozporu s výše uvedeným, jakož i tím, že žalobkyni byl příslušnou pojišťovnou uznán nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění vyplývající ze vzniku nemoci z povolání, žalovaný nesplnil svou povinnost a nevyplatil žalobkyni jednak odstupné podle ustanovení § 67 odst. 2 zákoníku práce ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, jednak nepodnikl potřebné kroky k zahájení výplaty náhrady na ztrátě výdělku.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že žalobkyně trpí nejen nemocí z povolání, ale i obecnými onemocněním. Tímto obecným onemocněním je chronická subakromiální burzitida obou ramenních kloubů, přičemž toto obecné onemocnění bylo u žalobkyně zjištěno již v květnu 2019, zatímco nemoc povolání byla u žalobkyně vyhlášena až 18. 12. 2020. Tedy obecnou nemocí žalobkyně již dříve. S žalobkyní byl proto rozvázán pracovní poměr dohodou správně a nárok na odstupné v požadované výši a ani na náhradu za ztrátu na výdělku žalobkyni nevznikl.

3. Vedlejší účastník rovněž navrhl žalobu zamítnout. Má za to, že v tomto řízení nejde o to, zda žalobkyně trpí či netrpí nemocí z povolání, protože toto je mezi účastníky nesporné. Jde o to, jak pracovní potenciál žalobkyně omezují i další obecná onemocnění. Vedlejší účastník poukazuje na to, že žalobkyně trpí obecnými onemocněními, kvůli kterým byla déle než rok v pracovní neschopnosti, zatímco nemoc z povolání byla řešena u žalobkyně operací. Obecná onemocní tak mnohem více ovlivňují pracovní potenciál žalobkyně než nemoc z povolání. I kdyby nemocí z povolání žalobkyně netrpěla, tak přesto by nemohla vykonávat práci, kterou vykonávala u žalované právě z důvodu obecných onemocnění.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, z dohody o rozvázání pracovního poměru, z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání ze dne 8. září 2021 a z lékařského posudku o zdravotní nezpůsobilosti k práci ze dne 26. 11. 2021 soud zjistil, že dne 1. 5. 2014 byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem pracovní smlouva (dále jen „pracovní smlouva“), v níž byl sjednán druh práce operátor výroby. V průběhu trvání pracovního poměru u žalované došlo u žalobkyně ke vzniku nemoci z povolání, konkrétně ke vzniku syndromu karpálního tunelu vpravo těžkého stupně (nemoc z povolání G560 Neropatie n. medianus), jak plyne z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání Oddělení pracovního a preventivního lékařství, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, č. , hodnota, z dne 8. 9. 2021, přičemž nemoc z povolání byla zjištěna ke dni 8. 12. 2020. Dne 24. 11. 2021 účastníci uzavřeli dohodu o rozvázání pracovního poměru, na základě které pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil ke dni 29. listopadu 2021. V části II. 2 Dohody je uveden jako důvod ukončení pracovního poměru pracovní nezpůsobilost zaměstnankyně. Dne 26. 11. 2021 byl praktickým lékařem , Anonymizováno, -, právnická osoba, . vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, podle nějž je žalobkyně zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce výrobního dělníka na montážní lince společnosti , právnická osoba, Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb byla datována 3. 11. 2020.

5. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnaná u žalované jako účetní. K žalobkyni uvedla, že dělala montážní dělnici. Jako montážní dělnice dávala elektrické káble do stropu aut. Žalovaná společnost spolupracovala se společností , právnická osoba, asi 10 roků, neboť žalovaná je agenturou práce a této společnosti dodávala zaměstnance. Žalovaná však činnost agentury práce postupně ukončovala, a proto se s touto společností dohodla, že si dočasně přidělené zaměstnance převedou k sobě.

6. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně z oboru zdravotnictví se specializaci na posudkové lékařství a z jejího výslechu provedeného u jednání konaného dne 10. prosince 2025 soud zjistil, že žalobkyně trpí nemoci z povolání, a to syndromem karpálního tunelu. Nicméně kromě toho trpí také obecným onemocněním páteře a ramenních kloubů. Z obecných onemocnění žalobkyně konkrétně trpí chronickou subakromiální burzitidou obou ramenních kloubů, esovitou skoliózou hrudní a bederní páteře I. stupně, žeberní gibbus vpravo, chronickou obstrukční plicní nemocí I. až II. stupně a. nikotinismem. Z důvodu obecného onemocnění páteře a ramen žalobkyně nemůže pracovat s rukami nad úrovní ramen, v riziku vibrací přenášených na horní končetiny, s těžkými břemeny ve vynucených polohách a chladu. Chronická obstrukční plicní nemocí jí brání pracovat v prašném prostředí. Tedy práci, kterou žalobkyně vykonávala u žalované, to jest práci montážní dělnice, žalobkyně nemůže vykonávat nejen kvůli nemoci z povolání, ale i kvůli obecným nemocem. Nemoc z povolání omezuje žalobkyni v práci s nadměrnou jednostrannou opakovanou zátěží a také v riziku vibrací. Znalkyně dále uvedla, že žalobkyně dříve trpěla těžkým syndromem karpálního tunelu, pak podstoupila operaci a tento syndrom vymizel. Nicméně v posledních lékařských zprávách se opět píše, že žalobkyně trpí středně těžkým syndromem karpálního tunelu. Znalkyně tvrdí, že k tomu by po operaci docházet nemělo, ledaže by žalobkyně i po operaci dělala práci, která je pro ni nevhodná. Přitom v lednu 2022 bylo EMG v normě.Právní hodnocení skutkového stavu7. Podle ustanovení § 52 písmeno d) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně sice trpí nemoci z povolání, a to syndromem karpálního tunelu. Kromě toho ale trpí také obecným onemocněním páteře a ramenních kloubů, konkrétně chronickou subakromiální burzitidou obou ramenních kloubů, esovitou skoliózou hrudní a bederní páteře I. stupně, žeberní gibbus vpravo. Z důvodu těchto obecných onemocnění páteře a ramen žalobkyně nemůže pracovat s rukami nad úrovní ramen, v riziku vibrací přenášených na horní končetiny, s těžkými břemeny ve vynucených polohách a v chladu. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobkyně pracovala u žalované jako montážní dělnice a v rámci své pracovní činnosti dávala elektrické kable do stropu aut, tedy pracovala s rukami nad úrovní ramen a v zátěži na horní končetiny. Tuto práci tedy žalobkyně nemůže vykonávat z důvodu obecného onemocnění páteře a ramen, nikoliv z důvodu nemoci z povolání, když navíc po operaci syndromu karpálního tunelu se stav nemoci z povolání u žalobkyně zlepšil. Žalobkyně se tak stala zdravotně nezpůsobilou pro výkon práce montážní dělnice z důvodu obecného onemocnění, a proto nemá nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku podle ustanovení § 67 odst. 2 zákoníku práce a současně nemá nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, neboť jí nevzniká ztráta na výdělku v příčinné souvislosti s nemocí z povolání, nýbrž v souvislosti onemocněním obecným.

9. Z uvedených důvodů soud proto jako nedůvodnou zamítl žalobu, na základě které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení odstupného ve výši 184 164 Kč a dále zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za dobu od 30. 11. 2021 do 30. 4. 2023 ve výši 260 899 Kč a dále částku 5 347 Kč za dobu od 1. 5. 2023 měsíčně do budoucna.

10. Žalobkyně byla v tomto řízení procesně neúspěšná, a proto by měla zaplatit České republice a žalované náhradu nákladů řízení. avšak soud v daném případě aplikoval ustanovení § 150 občanského soudního řádu a z důvodu hodného zvláštního zřetele žalobkyni nezavázal zaplatit náhradu nákladů řízení ani žalované, ani České republice, neboť žalobkyně vyvolala spor v situaci, kdy měla lékařským posudkem potvrzené, že trpí nemocí z povolání, když navíc z důvodu této nemoci byla žalobkyni vyplacena náhrada v podobě bolestného (za operaci syndrom karpálního tunelu). Žalobkyně se tak jako laik bez lékařského vzdělání mohla důvodně domnívat, že její zdravotní nezpůsobilost je zapříčiněna nemocí z povolání, přičemž až následným znaleckým zkoumáním v průběhu soudního řízení bylo najisto postaveno, že žalobkyně nemůže práci montážního dělníka vykonávat především z důvodu obecného onemocnění páteře a ramen. Bylo by proto příliš tvrdé, pokud by žalobkyně byla v této situaci zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení, když jí nemohlo být zřejmé, že u její zdravotní nezpůsobilosti k výkonu práce montážní dělnice hraje větší roli obecné onemocnění než nemoc povolání. Z těchto důvodů soud proto ve výroku II. a ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.