27 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 120 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 21. 2. 2020 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 34 808 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 120 000 Kč s úrokovým příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o poskytnutí pronájmu prostor [anonymizována dvě slova], [číslo]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí pronájmu prostor a zajištění technického vybavení, cateringu a služeb personálu ze strany žalobkyně. Tyto služby byly žalobkyní řádně poskytnuty a dne [datum] vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 130 871 Kč splatnou dne [datum], na čemž žalovaná zaplatila pouze 5 871 Kč. Zbylý dluh (125 000 Kč) žalovaná co do důvodu a výše uznala prostřednictvím listiny Uznání závazku, dohoda o splátkovém kalendáři ze dne [datum] a zavázala se uhradit zbylou částku v jedenácti měsíčních splátkách po 5 000 Kč v období od [datum] do [datum] v termínech sjednaných v tomto uznání pod ztrátou výhody splátek. První splátku žalovaná nezaplatila a od [datum] je v prodlení se zaplacením 125 000 Kč. Dne [datum] žalovaná na svůj dluh zaplatila 5 000 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje 120 000 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že sice skutečně uzavřela s žalobkyní dohodu o splátkovém kalendáři, v rámci níž uznala svůj závazek vůči žalobkyni, ale žalovaná nesouhlasila s tím, že žalobkyně požaduje dlužnou částku najednou, neboť žalovaná byla založena jako spolek především za účelem rozvoje kultury, poradenské činnosti, organizování kampaní a petičních akcí apod. a v období od [datum] je činnost žalované vyloučena z důvodu celosvětové pandemie. Ačkoliv žalobkyně tuto skutečnost věděla, přesto přistoupila k vymáhání dlužné částky žalobou, což žalovaná považuje za nemravné. Žalobkyně měla s vymáháním dluhu vyčkat do doby, kdy se situace obecně prospěšných organizací zlepší. Žalovaná nesouhlasila rovněž s nárokovanou náhradou právního zastoupení žalobkyně, neboť jejím jediným společníkem je Statutární město Ostrava a žalobkyně jako veřejnoprávní subjekt disponuje velkým právním oddělením a není tak důvod, nadto ve věci skutkově i právně jednoduché, aby žalobkyně využila služeb externího právního zástupce z řad advokátů.

3. K ústnímu jednání dne [datum] se dostavila toliko žalobkyně, žalovaná se omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti, soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.

4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí pronájmu prostor [anonymizována dvě slova] [číslo] opatřené datem [datum], že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout konkrétní místnosti specifikované v této listině pro akci označenou názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – párty, workshopy, dále technické zabezpečení takové akce, restauraci a ubytování v hotelu [anonymizována dvě slova] a žalovaná se za to zavázala zaplatit celkem 147 523,48 Kč bez DPH (177 252,80 Kč včetně DPH). Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

6. Z listiny označené jako faktura – daňový doklad [číslo] opatřené datem [datum], včetně listiny označené jako podklad pro fakturaci opatřené datem [datum], že žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnuté služby týkající se akce s názvem [anonymizována tři slova] – párty, workshopy na částku celkem 130 871 Kč včetně DPH a jako datum splatnosti uvedla [datum].

7. Z listiny označené jako uznání závazku, dohoda o splátkovém kalendáři opatřené datem [datum], že v této je jako věřitel označena žalobkyně a jako dlužník žalovaná a v článku I. této listiny je specifikována mimo jiné faktura [číslo] s datem vystavení [datum] a datem splatnosti [datum], přičemž v kolonce fakturováno s DPH je uvedeno„ 130 871 Kč“ a v kolonce uhrazeno„ 5 871 Kč“. V článku II. této listiny je uvedeno, že„ dlužník ve smyslu § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uznává co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 125 000 Kč, jak je uveden a popsaná v předchozím článku.“ V článku III. této listiny je mezi účastníky dohodnuto uhrazení částky [částka] v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, s uhrazením první splátky do [datum] a poslední (jedenácté) do [datum]. Konečně v článku IV. listiny je ujednáno, že v případě nedodržení termínu, byť jen jedné splátky, se celá (zbylá) částka dluhu stává splatná najednou a sjednaný kalendář pozbývá platnosti. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

8. Z účetního dokladu žalobkyně opatřeného datem [datum], že žalovaná žalobkyni uhradila dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 871 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] zaslané zástupcem žalobkyně žalované, včetně podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky požadované žalobou.

10. Z účtenek za poskytnuté ubytování soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

12. Žalovaná se dne [datum] dohodla s žalobkyní tak, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované jednotlivé služby související s pořádáním akce žalované a žalovaná se za to zavázala žalobkyni zaplatit dohodnutou částku. Poskytnuté služby byly žalované vyúčtovány fakturou na dohromady 130 871 Kč, na čemž žalovaná zaplatila celkem 10 871 Kč a dne [datum] žalovaná písemně prohlásila, že žalobkyni za jí vyúčtované služby dluží uvedenou částku.

13. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

14. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

15. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

16. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud právně kvalifikuje jako nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jednotlivé služby a žalovaná za to zaplatit dohodnutou cenu. Žalobkyně dle smlouvy řádně plnila a následně žalované vystavila fakturu, žalovaná však tuto v celém rozsahu nezaplatila. V listině oběma stranami podepsané a označené jako uznání závazku, dohoda o splátkovém kalendáři ze dne [datum] žalovaná navíc svůj dluh ve smyslu § 2053 o. z. uznala a zavázala se jej zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], tudíž soud vycházel z vyvratitelné domněnky existence dluhu, kterou žalovaná v řízení nevyvrátila. V řízení pak dále nebylo zjištěno a žalovaná ani netvrdila (natožpak že by takovou skutečnost prokazovala), že by došlo k uhrazení jiných (dalších) částek, než jak tvrdila žalobkyně, tudíž soud žalobě vyhověl co do částky [částka], když taková výše zbývá žalované po třech dílčích platbách žalobkyni uhradit. Právo žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za dobu od [datum] z uvedené částky se pak podává z dohody o uznání dluhu (splatnosti první splátky dne [datum]) a z ust. § 1970 o. z., když při určení sazby úroku z prodlení vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (nelze přitom přehlédnout, že žalobkyni vznikl navíc nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], když právě dne [datum] žalovaná zaplatila žalobkyni [částka], nicméně v tomto rozsahu nebyl žalobou požadován). Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku I.

17. Pokud žalovaná vůči žalobě namítala skutečnost, že tato měla být uplatněna v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná v současné době nemá finanční prostředky v důsledku faktického pozastavení činnosti vlivem pandemické situace stran šíření nemoci způsobené tzv. koronavirem SARS-CoV-2, lze k tomu zdůraznit, že samotný kontraktační proces mezi stranami započal již v dubnu roku 2019, žalobkyní vyúčtována faktura, na základě níž uplatňuje své nároky, byla splatná dne [datum] a svůj dluh žalovaná uznala dne [datum]. Aktuální notorietou je, že první tři případy onemocnění shora uvedenou nemocí se v České republice objevily k 1. 3. 2020 a teprve poté byla např. vydávána vládní opatření mající za následek omezení některých služeb. Za situace, kdy žalovaná měla žalobkyni dle vystavené faktury platit již dne 17. 6. 2019, nemůže se odvolávat na pandemickou situaci nastalou o více než 8 měsíců později. Uplatnění nároku žalobkyně u soudu je pak jejím výlučným právem zakotveným v Listině základních práv a svobod (srov. čl. 36 odst. 1 usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky) a soud je z žádných důvodů neshledal jako rozporné s dobrými mravy.

18. Vedle uhrazení dlužné částky žalobkyně požadovala také náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, která jí byla přiznána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť je zřejmé, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

19. V případě náhrady nákladů řízení vzniknuvších žalobkyni se soud nejprve zabýval námitkou žalované, že jediným společníkem žalobkyně je Statutární město Ostrava a žalobkyně tudíž neměla být zastoupena advokátem. Nálezová judikatura Ústavního soudu ČR je jednotná ve svých závěrech, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů; nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem účelně vynaloženými (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. III. ÚS 2984/09 nebo nález ze dne 14. 3. 2013 sp. zn. II. ÚS 376/12). Žalobkyně však není statutárním městem (byť jeho společnickou strukturu statutární město skutečně tvoří), nýbrž společností s ručením omezeným ve smyslu § 132 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, a u takové korporace nelze presumovat existenci právního oddělení, jehož by mohlo (mělo) být touto korporací využito při zastupování u soudu. Závěry uváděné v citovaných nálezech Ústavního soudu nelze rozšiřovat na jiné subjekty než statutární města, neboť se jedná o poměrně zásadní zásah do principu práva na náhradu nákladů řízení ve sporu zvítězivší strany, jenž je součástí práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny; opačný výklad by pak vedl rovněž k závěru, že jakákoliv právnická osoba, jejímž společníkem, členem či jinou osobou tvořící její korporátní strukturu je statutární město, by neměla právo na náhradu nákladů řízení, pakliže by neprokázala účelnost zastoupení.

20. Soud proto ze shora uvedených důvodů výrokem II. o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 34 808 Kč. V dané věci zástupce žalobkyně učinil v řízení 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), a to převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis žaloby a účast u jednání, za což náleží žalobkyni odměna v celkové výši 23 600 Kč, když sazba za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 120 000 Kč odpovídá částce 5 900 Kč (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky za 4 úkony právní služby po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč. Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 24 800 Kč) odpovídá částce 5 208 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 4 800 Kč. Pro úplnost soud dodává, že nároku na odměnu za vyjádření ze dne 11. 2. 2021 se žalobkyně u jednání výslovně vzdala.

21. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.