27 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 32 993 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 22 898 Kč s 12,75% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 095 Kč, 27,28% úroku z částky 28 063 Kč od , datum, do , datum, , 12,75% úroku z částky 28 063 Kč od , datum, do zaplacení, 12,75% úroku z prodlení z částky 22 898 Kč za dobu od , datum, do , datum, a 12,75% úroku z prodlení z částky 5 165 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 881,96 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 32 993 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč, když částku ve výši 27 500 Kč poskytla žalované bezhotovostním převodem na bankovní účet a částku ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokovým příslušenstvím vrátit, celkem částku ve výši 46 000 Kč v 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalovaná však sjednaný úvěr nesplácela řádně a včas (žalovaná uhradila toliko 4 602 Kč), pročež žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a požaduje zesplatněnou část jistiny 26 491 Kč a dlužné úroky ve výši 1 876 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč (tj. 100 Kč za každou odeslanou upomínku), smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (tj. 3 x 499 Kč za každé prodlení se splátkou úvěru) a smluvní pokutu ve výši 1 257 Kč (tj. 0,1 % denně z částky 29 939 Kč za dobu od , datum, do , datum, ). Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně neuhradila ke dni podání žaloby ničeho., právnická osoba, ústnímu jednání dne , datum, se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti:

4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně příloh, opatřené datem , datum, , že v této je žalovaná označena jako „zákazník“ jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP a jeho platností, adresou a číslem účtu. V listině se účastníci dále dohodli tak, že žalobkyně poskytne žalované 30 000 Kč (z toho 2 500 Kč zprostředkovateli) a žalovaná tuto částku s úrokovým příslušenstvím žalobkyni vrátí, a to celkem 46 000 Kč v 40 měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč. V listině je dále uvedeno: „Zákazníkem podepsáno verifikační platbou“.

5. Z listiny označené jako Potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, , že z účtu č. , č. účtu, žalovaná zaslala žalobkyni částku ve výši 1 Kč.

6. Z listiny označené jako Čestné prohlášení – závazky, výdaje, příjmy spotřebitele, že žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč a výdaje na bydlení 5 000 Kč; dále uvedla, že nemá vyživovací povinnost.

7. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti zákazníka, označené datem , datum, , že v jednotlivých kolonkách jsou stran žalované uvedeny tyto údaje: Ins. rejstřík zákazníka – OK, zaměstnání – VP + výpis BÚ; příjmy zákazníka 35 000 Kč; výdaje spotřebitel: bydlení – u rodičů 5 000 Kč, prohlášení katastr, úvěry – 0 Kč; rozdíl – 30 000 Kč; počet vyživovaných osob – 0; počet obyvatel v obci , adresa, – 287 261; normativní náklady na bydlení – 14 197 Kč; životní minimum zákazníka vč. Vyživovaných osob – 4 860 Kč; nezabavitelná částka zákazníka – 12 705 Kč; Hodnocení (scoring zákazníka) – A (Ano).

8. Z listiny označené jako Prohlášení rodiče ze dne , datum, , že pan , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nar. , datum, prohlásil, že žalovaná je jeho vnučka a na bydlení v bytě mu přispívá částkou ve výši 5 000 Kč.

9. Z listiny označené jako Výplatní páska, že žalovaná obdržela mzdu za měsíc listopad , Anonymizováno, výši 26 498 Kč, za měsíc prosinec , Anonymizováno, ve výši 39 416 Kč.

10. Z listiny označené jako Výsledek prověření, že proti žalované není vedeno exekuční řízení ani insolvenční řízení.

11. Z listiny označené jako Potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, , že žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč a téhož dne částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele č. , č. účtu, .

12. Z listiny označené jako Zesplatnění pro smlouvu , Anonymizováno, a výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, vč. podacího lístku, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky do deseti dnů od obdržení dopisu; toto oznámení zaslala žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě dne , datum, .

13. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

14. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaná se dne , datum, dohodla s žalobkyní tak, že žalobkyně jí poskytne částku ve výši 30 000 Kč, s tím že částka 27 500 Kč bude poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalované a částka 2 500 Kč na účet zprostředkovatele a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit společně s úrokovým příslušenstvím; žalovaná žalobkyni oproti obdržení peněž doposud uhradila toliko 4 602 Kč; žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky žalobkyni vrátit; žalobkyně vyzvala žalovanou dne , datum, k zaplacení žalobou požadované částky do deseti dnů od obdržení dopisu.

16. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy a jejích dodatků (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

22. Soud uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citované ust. § 86 ZoSÚ, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

23. Dále podepsaný soud konstatuje, že s ohledem na znění shora citovaného ust. 87 odst. 1 ZoSÚ nedodržení povinnosti věřitele dle ust. § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy, ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

24. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Z důkazů žalobkyní předložených soud zjistil, že příjmovou stránku žalované žalobkyně řádně zkoumala z výplatních pásek žalované, avšak pokud jde o výdajovou stránku, v tom se zjevně spolehla pouze na tvrzení samotné žalované, aniž by takto získané údaje ověřovala. Žalobkyně přitom v řízení neprokázala své tvrzení uvedené v žalobě, že by měla k dispozici doklady, kterými by taková prohlášení žalované i ověřovala a z listin nadepsaných jako čestná prohlášení či ze samotné úvěrové smlouvy nelze učinit závěr o skutečném hospodaření žalované. Žalobkyně soudu neprokázala, že by si vyžádala například výpis z účtu žalované, aby mohla řádně posoudit, kterak žalovaná běžně hospodaří, popř. jiný zdroj, jenž by jí takovou informaci mohl vyjevit. Pakliže taková zjištění např. nebyla v možnostech žalobkyně (neměla je jak zjistit), vůbec neměla v takovém případě žalované úvěr poskytnout. Jestliže žalobkyně úvěr žalované přesto poskytla, je nutno toto jednání brát výlučně k její tíži, a tedy v neprospěch platnosti celé smlouvy. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě prokázat svá tvrzení, avšak tato se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že soud neměl k dispozici jakékoliv další důkazy o tom, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nezbylo mu než uzavřít, že žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno a v důsledku toho soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy úvěru ze dne , datum, pro rozpor se zákonem (shora citované § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (ust. § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ).

25. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaná povinna toto obohacení v celkovém rozsahu 22 898 Kč vrátit. Jelikož žalovaná oproti obdržení částky ve výši 27 500 Kč uhradila žalobkyni 4 602 Kč, jak tvrdila sama žalobkyně, soud žalobě vyhověl právě ohledně částky 22 898 Kč představující nevrácené peněžní prostředky poskytnuté žalované, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne , datum, , která jí byla odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě a soud tak má podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy, tudíž se dostala do prodlení dne , datum, , pročež soud co do úrokového příslušenství žalobě v takovém rozsahu vyhověl, jak je rovněž uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku; úroky přitom byly přiznány podle § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.)

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 38 793,10 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 24 745,60 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 14 047,50 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 63,8 % a neúspěch 36,2 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 27,6 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za tyto úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 1 250 Kč (2 x 500 Kč a 1 x 250 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 1 550 Kč) odpovídá částce 325,5 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 320 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 3 195,50 Kč pak náleží žalobkyni 27,6 %, což představuje částka 881,96 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po , datum, , tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.

27. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.