27 C 144/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 970,55 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 29 970,55 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení 2 671,48 Kč a 12,75% úrokem z prodlení z částky 26 791 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 29 970,55 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatků a příslušenství žalobkyni vrátit v minimálních měsíčních splátkách po 2 898 Kč. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši 26 791 Kč, avšak neuhradil ničeho, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 26 791 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 500 Kč a pojistné ve výši 679,53 Kč.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti:Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, -, Anonymizováno, č. , hodnota, opatřené datem , datum, , že v této je žalovaný označen jménem, příjmením a rodným číslem a že v listině se žalobkyně a žalovaný dohodli tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši 26 791 Kč a žalovaný se zavázal částku s dalšími poplatky a úroky v celkové výši 30 404 Kč vrátit, a to v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2 764 Kč. Listina je podepsána oběma účastníky řízení.Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:Žalovaný se dne , datum, dohodl s žalobkyní mj. tak, že tato mu poskytne částku 26 791 Kč, kterou s dalšími poplatky a úroky v celkové výši 30 404 Kč žalovaný vrátí; v řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně zaslala na účet či jinak žalovanému předala částku ve výši 26 791 Kč.Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:Soud v prvé řadě konstatuje, že smlouvu ze dne , datum, vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud však v řízení nevzal za prokázáno, že by žalobkyně poskytla žalovanému částku, k jejímuž vyplacení se ve smlouvě zavázala. Žalobkyně totiž soudu nepředložila žádnou listinu prokazující poskytnutí peněz ve prospěch žalovaného. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout další důkazy k prokázání poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k neunesení důkazního břemene ohledně poskytnutí peněžních prostředků žalovanému soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého plně procesně úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.