27 C 186/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 336 153,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 36 037 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 300 116,82 Kč, 10% úroku z částky 334 053,82 Kč od [datum] do zaplacení, 8,25% úroku z prodlení z částky 298 016,82 Kč od [datum] do zaplacení, 8,25% úroku z prodlení z částky 36 037 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku 4 899,30 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 4 669,78 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení v rozsahu 100 %, přičemž výše těchto nákladů bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 336 153,82 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 4 899,30 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 4 669,78 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení), z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 696 992 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatky a úrokem ve výši 10 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 667 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím dostupných informací a sdělení žalovaného. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, když se ocitl v prodlení s více než 2 splátkami, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 660 955 Kč. Žalobkyně tak požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 334 053,82 Kč a poplatky ve výši 2 100 Kč (tj. 2 x 900 Kč za náklady spojené s prodlením a 1 x 300 Kč za náklady spojené s prodlením). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, který uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť tato je absolutně neplatná vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, tudíž má nárok maximálně na bezdůvodné obohacení spočívající v rozdílu poskytnuté částky 696 992 Kč a 660 955 Kč.

3. K ústnímu jednání se dostavil toliko žalovaný, žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako [anonymizováno] žádost o poskytnutí úvěru opatřené datem [datum], že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 700 000 Kč za účelem konsolidace. Žalovaný je v listině označen svým jménem, příjmením, datem narození a adresou trvalého bydliště. Dále jsou v listině uvedeny tyto údaje stran žalovaného: rodinný stav – svobodný; forma bydlení – vlastní byt/dům bez zástavy; počet vyživovaných osob – 0; nejvyšší dosažené vzdělání – úplné střední všeobecné vzdělání; plátce příjmu – jiný plátce příjmu; zaměstnavatel – [právnická osoba], v současném zaměstnání od [datum]; pracovní poměr na dobu určitou – NE; srážky ze mzdy či účtu – NE; průměrný měsíční příjem ze zaměstnání – 40 228 Kč; měsíční splátky domácnosti – splátka úvěru ([anonymizována dvě slova]) – 7 979 Kč; splátky u jiných bank či nebankovních produktů – 0 Kč. Listina je podepsána oběma účastníky řízení.

6. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru opatřené datem ze dne [datum], že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 696 992 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroků a poplatků vrátit v 96 měsíčních splátkách ve výši 10 667 Kč. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Listina je podepsána oběma účastníky řízení.

7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek opatřené datem [datum] včetně přílohy [číslo] – [anonymizováno] pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla ke dni [datum] z právní předchůdkyně postoupena na přechodného věřitele – [právnická osoba] a. s .

8. Z listiny označené jako [anonymizováno] o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum], že právní předchůdkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na přechodného věřitele a vyzvala ho k zaplacení žalobou požadované částky do deseti dnů od obdržení dopisu; toto oznámení zaslala právní předchůdkyně dne [datum] na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

9. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek opatřené datem [datum] včetně přílohy [číslo] – [anonymizováno] pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla z přechodného věřitele postoupena na žalobkyni.

10. Z listiny označené jako [anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum], že přechodný věřitel předchůdkyně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni; toto oznámení zaslal přechodný věřitel dne [datum] na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

11. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud dále za prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalovanému 696 992 Kč; a že žalovaný doposud uhradil žalobkyni 660 955 Kč.

12. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne [datum] dohodl s žalobkyní tak, že žalobkyně mu poskytne bezhotovostním převodem částku 696 992 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni spolu s dalšími poplatky a úroky vrátit; žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; žalovaný obdržel od žalobkyně právě částku 696 992 Kč a doposud uhradil toliko 660 955 Kč.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky řízení (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen„ ZoSÚ10“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

16. Dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 588 odst. o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

20. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smluv o postoupení pohledávek, které vyhodnocuje jako platně uzavřené, a na základě kterých přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným.

21. Soud dále uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. [příjmení] relevanci pak v projednávaném sporu má citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ10, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

22. Dále podepsaný soud konstatuje, že optikou eurokonformního výkladu § 9 odst. 1 ZoSÚ10 s přihlédnutím k požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] nutno dospět k závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 9 odst. 1 ZosÚ10 způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

23. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím lustrace v bankovních registrech, ověřením předchozí splátkové morálky žalovaného a také vycházela z údajů získaných od žalovaného zaznamenaných v žádosti o poskytnutí úvěru. Soud nicméně konstatuje, že z této listiny se podává pouze prohlášení žalovaného deklarující jeho osobní, příjmové a výdajové poměry, avšak žalobkyně nepředložila soudu důkazy tato tvrzení prokazující (např. výplatní pásky, pracovní smlouvu žalovaného či výpis z bankovního účtu žalovaného). Žalobkyně tak v řízení neprokázala své tvrzení uvedené v žalobě, že by právní předchůdkyně měla k dispozici doklady, kterými by taková prohlášení žalovaného i ověřovala. Soud byl proto připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě prokázat svá tvrzení, avšak tato se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že soud neměl k dispozici jakékoliv informace a důkazy o tom, že by právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nezbylo mu než uzavřít, že žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno a v důsledku toho soud dovodil absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem (shora citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ10, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

24. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úrocích a poplatcích. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 36 037 Kč vrátit. Jelikož žalovaný oproti převzetí finanční hotovosti ve výši 696 992 Kč uhradil právní předchůdkyni 660 955 Kč, jak tvrdila sama žalobkyně, soud žalobě vyhověl právě ohledně částky 36 037 Kč představující nevrácené peněžní prostředky poskytnuté žalovanému, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], jež byla žalované odeslána dne [datum] a soud tak má podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tudíž se žalovaný dostala do prodlení [datum]. Soud tedy vyhověl co do úrokového příslušenství v žalobě v takovém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku; úroky přitom byly přiznány podle § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.)

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný měl neúspěch v poměrně nepatrné části a žalobkyni proto soud zavázal zaplatit v řízení procesně úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů 100 %. Žalovaného zastupoval soudem ustanovený opatrovník, pročež je žalobkyně podle § 149 odst. 2 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Ostravě. Soudu dosud není známa přesná výše těchto nákladů řízení, a proto podle § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodl pouze o základu nároku s tím, že o konkrétní výši náhrady nákladů řízení bude rozhodnuto dodatečně v samostatném usnesení.