27 C 188/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 46 879 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částek 13 543 Kč, 5 389,80 Kč a 2 338,36 Kč, a dále co do úroku ve výši 21 % ročně z částky 7 376,36 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 7 376,36 Kč za dobu od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 28 096 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 720,78 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 240 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku ve výši 21 % ročně z částky 11 960,78 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 946,01 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 251,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 196,08 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 21 % ročně z částky 6 196,08 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 634,33 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 773,52 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 468 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 13 543 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků vztahujících se k částce 7 376,36 Kč, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 5 389,80 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 2 338,36 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení) z titulu smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (v textu rozsudku dále jen jako„ právní předchůdkyně“) a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky (částkou 15 048 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 298 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za zpracování za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 420 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 330 Kč) vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 551 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku 19 505 Kč, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 7 376,36 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 166,64 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 21 960 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků vztahujících se k částce 11 960,01 Kč, jak jsou tyto specifikovány ve výroku II. a III. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 8 946,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 3 251,53 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení) z titulu smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky (částkou 16 720 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za zpracování za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč) vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku 14 760 Kč, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 11 960,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 999,22 Kč. Konečně se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 11 376 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků vztahujících se k částce 6 196,08 Kč, jak jsou tyto specifikovány ve výroku III. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 4 634,33 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 1 779,52 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení) z titulu smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky (částkou 12 540 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 915 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za zpracování za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč) vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 459 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku 16 164 Kč, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 6 196,08 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 179,92 Kč. Před uzavřením všech tří smluv právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované poskytnuté peníze splatit, a to zejména prostřednictvím pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k uvedenému dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne [datum] Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalované zaslána dne [datum].

2. Žalovaná se vyjádřila u jednání dne [datum], když uvedla, že si žádné půjčky od právní předchůdkyně žalobkyně nepamatuje, přičemž podpis na smlouvě ze dne [datum] není podpisem žalované a podpis na smlouvě ze dne [datum] naopak ano.

3. Žalobkyně podáním soudu doručeným dne [datum] vzala svou žalobu zpět co do všech nároků vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo]. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil, když žalovaná vyslovila se zpětvzetím souhlas u jednání konaného dne [datum].

4. Soud po provedeném dokazování u jednání dne [datum], [datum] a [datum] (k prvnímu a poslednímu jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění - dále jen „ o. s. ř.“ - v nepřítomnosti žalované) vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] opatřené datem dne [datum], že v této je žalovaná označena jménem, příjmením a rodným číslem a že v listině se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodli tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku s dalšími poplatky právní předchůdkyni vrátit, a to 60 týdenních splátkách ve výši 612 Kč. V listině je mj. uvedeno, že„ zákazník podpisem tato Smlouvy potvrzuje, že při uzavření Smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky.“ Listina je opatřena podpisem právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] opatřené datem dne [datum], že v této je žalovaná označena jménem, příjmením a rodným číslem a že v listině se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodli tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku s dalšími poplatky právní předchůdkyni vrátit, a to 60 týdenních splátkách ve výši 459 Kč. V listině je mj. uvedeno, že„ zákazník podpisem tato Smlouvy potvrzuje, že při uzavření Smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky.“ Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované.

7. Z listiny označené jako Zákaznická karta označené datem [datum], že v jednotlivých kolonkách jsou stran žalované uvedeny zejména tyto údaje: druh bydlení – nájemník; půjčka v současnosti u PF – ano; důvod půjčky – vybavení domácnosti; rok narození nezaopatřených dětí – žádné; majitel vozu – ne; zaměstnání – hlavní pracovní úvazek; pracovní zařazení – kuchařka; pravidelný měsíční příjem – 12 500 Kč; běžné měsíční výdaje – 8 400 Kč; ověřené dokumenty – pracovní smlouva, 3 výplatní pásky, SIPO. Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované.

8. Z listiny označené jako Zákaznická karta označené datem [datum], že v jednotlivých kolonkách jsou stran žalované uvedeny zejména tyto údaje: druh bydlení – nájemník; půjčka v současnosti u PF – ano; důvod půjčky – rodinné události; rok narození nezaopatřených dětí – žádné; majitel vozu – ne; zaměstnání – hlavní pracovní úvazek; pracovní zařazení – kuchařka; pravidelný měsíční příjem – 12 000 Kč; běžné měsíční výdaje – 8 400 Kč; ověřené dokumenty – pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO. Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované 9. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušných stran seznamu postoupených pohledávek (s. 133; s. 160; s. 206), že pohledávky za žalovanou vyplývající ze shora jmenovaných smluv byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.

10. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky vyplývající ze shora jmenovaných smluv na žalobkyni a vyzvala ji k zaplacení žalobou požadované částky do 10 dnů od doručení oznámení; toto oznámení zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvách dne [datum].

11. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] se dohodla žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč, kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela v hotovosti, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s dalšími poplatky právní předchůdkyni vrátit, přičemž žalovaná uhradila celkem částku ve výši 16 164 Kč, a dále dne [datum] tak, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované částku 20 000 Kč, kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela v hotovosti, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s dalšími poplatky právní předchůdkyni vrátit, přičemž žalovaná uhradila celkem částku ve výši 14 760 Kč; právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit. Pohledávky za žalovanou vyplývající z obou smluv byly dne [datum] ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni.

13. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObčZ), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného vždy ke dni uzavření shora jmenovaných smlouv (dále jen„ ZoSÚ10“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

17. Dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

18. Podle § 39 ObčZ, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

21. Soud nejprve uvádí, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešly na žalobkyni mj. pohledávky ze smluv uzavřených mezi právní předchůdkyní a žalovanou. Soud pak uzavřené smlouvu ze dne [datum] a ze dne [datum] hodnotí jako smlouvy o půjčce dle ust. § 657 ObčZ (uzavřeny byly před nabytím účinnosti o. z.), neboť obsahují podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byly uzavřeny právní předchůdkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvy nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ10, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Dále lze zkonstatovat, že optikou eurokonformního výkladu § 9 odst. 1 ZoSÚ10 s přihlédnutím k požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 nutno dospět k závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10 způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 39 ObčZ, ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud k tomuto uvádí i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, jenž uzavřel, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.

22. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES shodně jako Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018, dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10 (a to i před novelou učiněnou zákonem č. 43/2013 Sb.) způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle ust. § 39 ObčZ, ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

23. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že tuto svou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně splnila prostřednictvím dokladů získaných od žalované, nicméně žádné důkazy k těmto tvrzením předloženy nebyly. Soud poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k tomu, jak právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované zápůjčku splácet a taktéž upozornil žalobkyni na závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018. Žalobkyně na základě poučení ze strany předložila soudu toliko listiny označené jako karty zákazníka, kdy však z těchto listin nelze dospět k pozitivnímu závěru o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť z těchto se podávají pouze údaje, které předchůdkyni žalobkyně sdělila žalovaná, aniž by však z těchto (či jiných) listin bylo zřejmé, zda takové údaje byly i ověřeny. Soud opětovně poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit a předložit další důkazy k tomu, jak právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy je třeba zkoumat příjmy i výdaje žalované a způsob plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně po tomto poučení soudu žádné další důkazy neoznačila a již označené nepředložila. V důsledku toho soud dovodil absolutní neplatnost jak smlouvy úvěru ze dne [datum], tak smlouvy o úvěru ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ10 a ust. § 39 ObčZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (ust. § 40a ObčZ a contrario).

24. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum], v nichž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyly platně uzavřeny. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku a poplatcích. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaná povinna toto obohacení v celkovém rozsahu 5 240 Kč vrátit. Jelikož žalovaná oproti obdržení peněžních prostředků v hotovosti ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy ze dne [datum] zaplatila toliko 14 760 Kč, soud žalobě vyhověl právě ohledně částky 5 240 Kč představující nevrácené peněžní ze smlouvy ze dne [datum], jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku (na základě smlouvy ze dne [datum] nemá žalobkyně nárok na žádné plnění, neboť oproti poskytnutí částky 15 000 Kč žalovaná zaplatila 16 164 Kč). Soud vzal za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě a soud tak má podle ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaná byla vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy, tudíž se dostala do prodlení dne [datum], pročež soud co do úrokového příslušenství žalobě v takovém rozsahu vyhověl, jak je rovněž uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku; úroky přitom byly přiznány podle § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.)

25. Pro úplnost soud dodává, že se pro nadbytečnost dále nezabýval tím, zda podpis na smlouvě ze dne [datum] je či není podpisem žalované, když smlouva byla shledána absolutně neplatnou a z jejího titulu nebyla žalovaná povinována žalobkyni ničeho (srov. výše), tudíž k zamítnutí žaloby v tomto rozsahu by došlo bez ohledu na zjištění, zda se skutečně jednalo (či nejednalo) o podpis žalované.

26. Výrokem IV. soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

27. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 1 876 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků, a to ve výši 2 344 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 468 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku V. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.