27 C 317/2015

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 583 341 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 583 341 Kč s 8% úrokem z prodlení z částky 480 975 Kč od datum do zaplacení a z částky 102 366 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Vzájemná žaloba, kterou se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení 1 200 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení týkajícího se žaloby 287 843,27 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení týkajícího se vzájemné žaloby 317 742 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu – České republice na účet Okresního soudu v adresa 520,76 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu – České republice na účet Okresního soudu v adresa 790,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VII. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část zaplaceného soudního poplatku za odvolání, a to ve výši 30 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ve znění dalších doplnění domáhala po žalované zaplacení 583 341 Kč s úrokovým příslušenstvím, jak je toto vymezeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila především tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo inženýrských prací a prací architektů ze dne datum (v textu rozsudku dále jen jako „Smlouva“), jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace pro realizaci stavby obchodní centrum jméno FO III ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum (v textu rozsudku dále jen jako „Dílo“). Žalobkyně zpracovala projektovou dokumentaci a předala ji žalované ve sjednaném termínu a rozsahu, což bylo žalovanou potvrzeno. Následně byla projektová dokumentace fakturována fakturami č. hodnota a č. hodnota, a to na částku 901 450 Kč, která byla zaplacena, a rovněž na částku 480 975 Kč, která doposud zaplacena nebyla. Účastníci řízení dále uzavřeli další smlouvu o dílo, a to formou poskytnutí plnění na základě objednávky žalované č. Anonymizováno na dodání projektové dokumentace na provedení stavby na akci jméno FO adresa Anonymizováno ze dne datum za cenu 84 000 Kč bez DPH (v textu rozsudku dále jen jako „Objednávka“). Projektová dokumentace na základě Objednávky byla vyfakturována fakturou číslo hodnota ve výši 102 366 Kč, která doposud nebyla zaplacena. Žalobkyně doplnila, že druhá část stavby byla vázána na výběr subdodavatele ocelové konstrukce a zasklení tvořící ucelenou část (v textu rozsudku dále jen jako „Skleník“), přičemž nově vybraný dodavatel společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (v textu rozsudku dále jen jako „Anonymizováno“) změnil konstrukce a zasklení, tudíž do té doby nebylo možno zahájit projekční práce na prováděcím projektu, a proto došlo k posunu smluvních termínů. Termíny přitom byly odsouhlaseny v rámci kontrolních dnů a byly stanoveny termíny předání projektové dokumentace, která vždy podléhala odsouhlasení investorem a společností právnická osoba. Žalobkyně se nedostala do prodlení s předáním jakékoliv dokumentace, protože termíny a počty dokumentace byly sjednány v rámci kontrolních dnů. Žalované nemohl ani vzniknout nárok na smluvní pokutu, neboť předmětem díla ze strany žalobkyně bylo zabezpečení projektové dokumentace, nikoliv její předání, neboť k tomu mohlo dojít až poté, co ji odsouhlasila společnost právnická osoba a společnost jméno FO. Ačkoliv projektovou dokumentaci žalovaná od žalobkyně převzala a zjevně použila, neboť samotná stavba byla v provozu pro veřejnost, ani přes zaslání předžalobní upomínky nebylo žalobkyni ničeho zaplaceno.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že mezi účastníky řízení došlo dne datum k uzavření Smlouvy spolu s dalšími dvěma dodatky, přičemž žalobkyně neplnila sjednané termíny, kdy takové neplnění mělo pro žalovanou zásadní význam, neboť hodnota stavby byla cca 200 mil. Kč a v případě prodlení žalované s dokončením stavby by tato byla zatížena významnými pokutami ze strany investora stavby. Žalobkyně však své prodlení neřešila a bagatelizovala jej, přičemž zároveň vznášela neopodstatněné požadavky na částečné úhrady ceny Díla předtím, než pro tyto úhrady byly splněny podmínky. Samotné Dílo dle Smlouvy bylo rozděleno do tří etap, kdy první etapu bylo třeba splnit do 55 dnů od podpisu Smlouvy, tedy do datum, druhou etapu do datum a třetí etapu do datum. Dodatky ke Smlouvě byl rozšířen předmět Díla, žalované však řádně nebyla předána žádná část Díla. Následně dne datum žalovaná v důsledku prodlení žalobkyně odstoupila od Smlouvy ohledně některých plnění. Ke dni datum totiž nebylo žalované předáno řádně jakékoliv plnění dle smlouvy a na etapě III. žalobkyně očividně nezačala ani pracovat. Žalobkyně neodevzdala žalované Dílo v souladu s čl. II Smlouvy, který přesně vymezoval, jakým způsobem k tomu má docházet. Vzhledem k tomu, že nedošlo k předání Díla, nemohlo vzniknout ani právo na jeho zaplacení. Žalovaná zároveň vůči žalobkyni uplatnila vzájemný návrh v částce 1 200 000 Kč, kdy žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle čl. VII Smlouvy za prodlení žalobkyně v rozsahu 6 týdnů počítaných od datum s dokončením projektové dokumentace ohledně druhé etapy Díla. Navrhováno bylo jednak zamítnutí žaloby a jednak to, aby žalobkyně zaplatila žalované 1 200 000 Kč s úrokovým příslušenstvím, jak je toto vymezeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

3. Úvodem třeba zkonstatovat, že podepsaný soud již ve věci rozhodoval, a to rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, přičemž žalobu žalobkyně na zaplacení částky 583 341 Kč s úrokovým příslušenstvím zamítl a žalobkyni uložil zaplatit žalované 600 000 Kč s úrokem z prodlení a co do rozsahu částky 600 000 Kč s úrokem z prodlení vzájemnou žalobu žalované zamítl; zároveň uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 83 242,60 Kč. Takové rozhodnutí však bylo na základě odvolání podaných oběma účastníky řízení zrušeno usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, a věc byla vrácena Okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud mj. uzavřel, že v prvé řadě Dílo sestávalo z jednotlivých etap a odstoupením od Smlouvy žalovaná odstoupila od všech těchto etap, tudíž bylo třeba vypořádat zaniklá práva a povinnosti ze Smlouvy. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobkyně přitom podle Krajského soudu bylo rozhodující, která ze stran způsobila prodlení se splněním druhé etapy, neboť od toho se odvíjí způsob vypořádání mezi stranami smlouvy. Okresní soud měl podle odvolacího soudu správně postupovat tak, že by vypracoval znalecký posudek na posouzení tvrzení žalobkyně, že nemohla vypracovat projektovou dokumentaci týkající se druhé etapy díla, neboť to byla právě žalovaná, která byla v prodlení s předáním podkladů pro vyhotovení skleníku, bez kterých nebylo možno práce na prováděcí projektové dokumentaci na druhou etapu ani zahájit. Okresní soud se měl podle krajského soudu zabývat i smluvní pokutou, a to jednak námitkou promlčení vznesenou vůči ní a také námitkou žalobkyně spočívající v tom, že důvod pro uplatnění smluvní pokuty neodpovídá důvodu, pro který byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě. Okresní soud se však podle názoru krajského soudu měl především zabývat tím, zda vůbec došlo k prodlení žalobkyně a za tím účelem by bylo namístě zpracování znaleckého posudku, ze kterého by bylo zřejmé, zda byla v prodlení se splněním díla strana žalobkyně, či naopak neposkytla součinnost žalovaná, a z toho důvodu došlo k prodlení žalobkyně. V podrobnostech podepsaný soud odkazuje na citované rozhodnutí krajského soudu.

4. Soud po provedeném dokazování v průběhu řízení vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o dílo inženýrských prací a prací architektů (tj. ze Smlouvy – srov. odstavec 1. tohoto rozsudku), že účastníci řízení se dohodli tak, že žalobkyně, ve Smlouvě označená jako „zhotovitel“, uskuteční pro žalovanou, ve Smlouvě označenou jako „objednatel“, zhotovení projektové dokumentace pro realizaci stavby pod názvem právnická osoba jméno FO III. Ve Smlouvě je dále v IBAN, a také to, že jakékoliv práce navíc, změna předmětu smlouvy, termínu, nebo ceny musí být sjednány písemnou formou, tj. dodatkem ke Smlouvě o dílo. V čl. II. Smlouvy je uvedeno, že po dokončení dílčích prací, resp. celého díla je zhotovitel povinen dát je zcela k dispozici objednateli a objednatel je oprávněn do 14 dnů po obdržení úplného díla zkontrolovat jeho úplnost a správnost; veškeré projektové podklady se předávají objednateli následujícím způsobem: - 2 paré + CD.Anonymizováno k jednotlivým fázím odsouhlasení; - 8 paré odsouhlasené Anonymizováno pro realizaci; - 2 x veškerá stanoviska a písemnosti v příslušných popsaných pořadačích; - 1 x veškerá stanoviska na CD v digitální podobě ve formátu PDF; - veškeré projektové podklady předat objednateli na CD v digitální formě Anonymizováno, výkresy formát .Anonymizováno (2000), texty formát .doc; - struktura dat na CD. V čl. IV Smlouvy je uvedeno, že objednatel si vyhrazuje právo v každé fázi prací ovlivňovat jak architekturu, tak provedení prací nebo stanovit architekturu a provedení prací, přičemž pokyny objednatel je třeba závazně dodržet. V čl. V. bylo dohodnuto, že se sjednávají termíny plnění pro I. etapu, kdy zhotovitel se zavazuje zabezpečit úplnou a bezchybnou projektovou dokumentaci pro provedení stavby na objekty v čl. V Smlouvy vymezené do 55 kalendářních dnů od podpisu smlouvy, přičemž stavební část – Anonymizováno předá do 35 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Dále je zde uvedena II. etapa, jež zahrnuje mj. zahradní centrum, přičemž zhotovitel se zavazuje zabezpečit úplnou a bezchybnou projektovou dokumentaci pro provedení stavby na uvedené objekty do datum. Konečně je ve zmiňovaném článku uvedena III. etapa, kdy na jednotlivé zde vymezené části se zhotovitel zavazuje zabezpečit úplnou a bezchybnou projektovou dokumentaci pro provedení stavby do datum. V čl. VI. se uvádí, že honorář pro všechny sjednané práce činí paušálně jednotlivé částky pro určité etapy díla. Dále se zde uvádí, že splatnost faktury je 30 dnů od předání díla dle jednotlivých etap. V čl. VII. označeném jako „Úplata za zrychlení, pokuta za prodlení“ se uvádí, že v případě nedodržení termínů předložení PD v části jméno FO objednateli dle článku V. této smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč za každý započatý týden prodlení. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení a opatřena datem datum.

6. Z listiny označené jako Příloha č. hodnota, že zhotovitel se výslovně zaručuje, že užitná plocha předmětu Smlouvy vypočítané dle technické normy platné ve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bude minimálně 12 876,45 m2.

7. Z listiny označené jako Cenová nabídka, že žalobkyně požádala žalovanou o písemné potvrzení cenové kalkulace a zaslání objednávky. Listina je opatřena podpisem žalobkyně a datem datum, přičemž poptávané výkony jsou označeny jako Projektová dokumentace pro provedení stavby (Anonymizováno) - dodatečné výkony nad rámec Smlouvy (vícepráce). Mj. je zde uvedeno kontrola statiky, výpočet fy Anonymizováno a je zde uvedena celková cena 157 000 Kč bez DPH.

8. Z listiny označené jako Objednávka č. Anonymizováno (tj. z Objednávky – srov. odst. 1. tohoto rozsudku), že žalovaná objednala u žalobkyně práce označené jako projektová dokumentace pro provedení stavby (Anonymizováno) na akci „jméno FO jméno FO Anonymizováno.“, a to stavební část – SO Anonymizováno objekt jméno FO, a dále ocelové konstrukce a statika v celkové ceně 84 600 Kč bez DPH. Jako termín dodání je zde uvedeno datum datum. Listina je opatřena podpisem žalované a datem datum.

9. Z listiny označené jako Daňový doklad VS var. symbol, že je zde vyúčtována I. etapa dle Smlouvy na částku 901 450 Kč.

10. Z listiny označené jako Daňový doklad s variabilním symbolem č. var. symbol, že žalobkyně vyúčtovala žalované za zpracování změny projektové dokumentace pro provedení stavby (Anonymizováno) na akci „jméno FO + Anonymizováno adresa Anonymizováno.“ celkem částku 102 366 Kč (84 600 Kč bez DPH).

11. Z listiny označené jako Dodatek č. hodnota ke Smlouvě o dílo inženýrských prací a prací architektů, že účastníci řízení se dohodli na doplnění Smlouvy, a to tak, že tato byla rozšířena o provedení přesunu pylonu a vlajkových stožárů, kdy zároveň byla změněna odměna za provedené práce a stejně tak došlo k posunu lhůt pro provedení jednotlivých prací. Dále je v listině uvedeno, že ostatní ujednání Smlouvy zůstávají nezměněna. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení a datem datum.

12. Z listiny označené jako Dodatek č. hodnota Smlouvě o dílo inženýrských prací a prací architektů, že účastníci řízení se dohodli na doplnění Smlouvy, a to tak, že tato byla rozšířena o provedení dalších prací. Zároveň byla změněna odměna za provedené práce a stejně tak došlo k posunu lhůt pro provedení jednotlivých prací. Dále je v listině uvedeno, že ostatní ujednání Smlouvy zůstávají nezměněna. Listina je opatřena podpisy obou účastníků řízení.

13. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že tato se týká Smlouvy, a konkrétně předání 1-3 Anonymizováno – dokumentace pro provedení stavby. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

14. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že tato se týká smlouvy, a konkrétně předání 2 Anonymizováno – dokumentace pro provedení stavby – Anonymizováno + 2CD. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

15. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že zahrnuje 2 Anonymizováno – dokumentace pro provedení stavby – Anonymizováno + 2 CD, listina je opatřena podpisem žalobkyně.

16. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že tato se týká Smlouvy a předání CD – přílohy č. hodnota-Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno. V listině se dále uvádí, že ve smyslu ústní dohody obě strany konstatují, že k uvedenému dni byla předána a převzata dokumentace v rozsahu dle požadavku. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

17. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že tato se týká Smlouvy a předání 2 Anonymizováno – dokumentace pro provedení stavby. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

18. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že tato se týká Smlouvy, předmětem je mj. půdorys 3x půdorys 1. NP – zahradní centrum – Anonymizováno (Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno) + technická zpráva. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

19. Z listiny označené jako označené jako Předávací protokol s datem datum, že tento se týká Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zahradního centra a uvádí se zde 6 Anonymizováno - dokumentace pro provedení stavby.

20. Z listiny označené jako Předávací protokol s datem datum, že tato se týká smlouvy a předání IBAN zahradní centrum, počet vyhotovení 6x, technická zpráva a další. Listina je podepsána oběma účastníky tohoto řízení.

21. Z listiny označené jako Daňový doklad VS var. symbol, že žalobkyně vyúčtovala žalované za projektovou dokumentaci pro realizaci stavby pod názvem „právnická osoba adresa Anonymizováno.“ II. etapa celkem částku 480 975 Kč.

22. Z listiny označené jako Kontrolní den č. hodnota dne datum, že tato zahrnuje zápisy ohledně Smlouvy, přičemž k datu datum je zde uvedeno „Anonymizováno dodá koordinační situaci se zakreslením ochranného pásma silnice I. třídy, následně se jméno FO vyjádří, jaké prvky požaduje v ochr. pásmu projednat. Situace byla předložena na Anonymizováno a projednána za účasti jméno FO, Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno. Anonymizováno potvrdil, že Anonymizováno prvky nebyly na KÚ povoleny – rozhodnutí viz. e-mailem zaslané přílohy. jméno FO žádá o pověření povolení vlajkových stožárů výšky 8 m a dále další reklamní prvky podél komunikace – dle reklamního plánu, příp. návrh způsobu zajištění povolení.“ V rámci dne datum je zde uvedeno, že „Anonymizováno požaduje před vydáním Anonymizováno zahradních center předložit půdorys ZC včetně zakreslení soklů s přesným výpočtem podlahové plochy dle Anonymizováno Anonymizováno“. Dále k datu datum se v listině hovoří o tom, že „Anonymizováno zaslal Anonymizováno upřesnění rozměrů šířky zahr. centra Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno.“ V rámci data datum je v listině dále uvedeno, že probíhá výběr dodavatele skleníku, který zkreslí přesný půdorys včetně ocelové konstrukce a z tohoto vyplynou finální plochy dle Anonymizováno. K datu datum uvedeno: „Vybrán dodavatel Anonymizováno.“ V listině se konečně uvádí, že tento protokol z jednání platí jako písemnost a termíny v něm uvedené jsou závazné.

23. Z listiny označené jako Prezenční listina, že tato se týká kontrolního dne č. hodnota, zahrnuje datum datum a podpisy více osob – mj. osoby označené jako jméno FO, jméno FO, Anonymizováno, jméno FO, Anonymizováno. V kolonce podpis tento chybí mj. u tituly před jménem jméno FO za žalovanou a Anonymizováno za žalobkyni.

24. Z e-mailu ze dne datum, že zástupce společnosti Kräss sdělil zástupcům žalobkyně, že žádá odsouhlasení půdorysu a řezů projektu zahradního centra jméno FO, a to nejpozději do pátku datum, kdy chce společnost Anonymizováno zahájit práce na dílenské dokumentaci.

25. Z listiny označené jako Faktura č. Anonymizováno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni 1 200 000 Kč představující smluvní pokutu za prodlení v rozsahu 6 týdnů s dokončením projektové dokumentace II. etapy díla dle Smlouvy.

26. Z listiny označené jako Zápis ze dne datum, že se zde mj. uvádí, že žalobkyně prohlašuje, že byla ústní dohoda, že etapy budou oceněny dle metrů čtverečních půdorysu hlavních objektů a trvá na výši fakturované částky, přičemž dále je zde uvedeno, že žalovaná prohlašuje, že fakturovaná částka je neúměrná náročnosti Anonymizováno zahradního centra vůči Anonymizováno a požaduje snížit fakturovanou částku.

27. Z listiny s datem datum, že žalovaná sděluje žalobkyni, že do uvedeného dne nebyla žalované předána dokumentace týkající se I. etapy.

28. Z e-mailové komunikace mezi účastníky řízení, že jednatel žalobkyně sděluje žalované, že na základě dopisu žalované ze dne datum a jednání, které se uskutečnilo dne datum, žalobkyně dle dohody předá šest paré kompletní do Anonymizováno I. etapy, příp. vyčíslí slevu z nevytištěných 6 paré, pokud nejsou potřeba. Termín případného dotisku je ze strany žalobkyně do datum.

29. Z listiny označené jako Věc: Odstoupení od části smlouvy o dílo, že žalovaná zaslala žalobkyni dopis s tím, že vzhledem k tomu, že I. etapa měla být ze strany žalobkyně dokončena a předána do datum a II. etapa do datum, k čemuž nedošlo, odstupuje od Smlouvy, přičemž nadále trvá na řádném dokončení a předání části Díla, a to kompletní dokumentaci pro realizaci stavby I. etapy.

30. Z listiny označené jako Reakce na předžalobní upomínku, že žalovaná sdělila žalobkyni, že nárok žalobkyně neuznává, neboť tato neplnila sjednané termíny, žádná etapa díla nebyla ze strany žalobkyně ani řádně předána. Dále v listině žalovaná uvádí, že u žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty dle Smlouvy o dílo v souladu s čl. VII Smlouvy za prodlení 6 týdnů s dokončením projektové dokumentace II. etapy díla, a to v částce 1 200 000 Kč. Listina je opatřena datem datum a podpisem zástupce žalované.

31. Z listiny označené jako Výzva k úhradě smluvní pokuty, že žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení částek 1 200 000 Kč a 2 000 000 Kč z toho důvodu, že I. etapa díla dle Smlouvy měla být předána do datum, II. etapa do datum a III. etapa do datum, přičemž však k předání I. etapy nedošlo včas, tudíž za dobu od datum do datum za 6 týdnů prodlení požaduje žalovaná 1 200 000 Kč a za prodlení s předáním II. etapy za 10 týdnů prodlení od datum do datum požaduje 2 000 000 Kč. Listina je opatřena datem datum.

32. Z e-mailové komunikace mezi účastníky řízení s datem datum, že žalovaná píše žalobkyni, že se potřebuje domluvit ohledně splatnosti faktury č. hodnota, kdy tato je splatná datum, přičemž byla vystavena datum a Anonymizováno byla předána datum. Žalovaná se dotazuje žalobkyně, zda je možné se domluvit tak, že splatnost faktury se posune na datum, na což reaguje žalobkyně tak, že souhlasí, kdy došlo k dohodě s tituly před jménem jméno FO, a penalizaci uplatňovat nebude.

33. Ze Znaleckého posudku č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, že tento na základě zadání soudu vypracovalo adresa Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, jakožto znalecký ústav. Znalecký ústav mj. zkonstatoval, že měl k dispozici spis vedený u podepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka, zahrnující mj. přílohy č. hodnota – projektovou dokumentaci pro provedení stavby (Anonymizováno-Anonymizováno) odevzdanou v říjnu 2013, stejně tak jako projektovou dokumentaci pro provedení stavby odevzdanou v lednu 2014 a projektovou dokumentaci pro stavební povolení odevzdanou v listopadu 2012. Znalecký ústav dále konstatuje, že dokumentace společnosti Anonymizováno, řeší nosnou ocelovou konstrukci objektu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zahradní centrum včetně prosklené konstrukce fasády a střechy, přičemž je zpracována v německém jazyce a obsahuje textovou a grafickou část, kdy objednatelem této části byla žalovaná, přičemž se jedná o tzv. Anonymizováno, nikoli o Anonymizováno, u kterého se dá již předpokládat velmi podrobné vykreslení jednotlivých detailů na úrovni dílenské dokumentace; tato dokumentace přitom neřeší pouze prosklenou fasádu, ale také prosklenou střechu a samotnou ocelovou konstrukci budovy, tudíž jde o podklad, který má zásadní vliv na další části projektové dokumentace pro provádění stavby. Dle znaleckého ústavu bylo již ve fázi Anonymizováno jakožto výslovně jmenovaného podkladu dle Smlouvy zjevné, že z projektové dokumentace ocelových konstrukcí bude provedena v režii samotného dodavatele konstrukce, kdy zároveň dle zápisu z kontrolního dne č. hodnota je zřejmé, že dodavatel Anonymizováno bude vybrán datum. Znalecký ústav uzavřel, že žalovaná žalobkyni řádně neposkytla řádně a včas podklady pro projektovou dokumentaci pro provedení stavby pro část Skleník, neboť Anonymizováno byla vybrána až dne datum. Dále znalecký ústav uzavřel, že žalobkyně nemohla dle Smlouvy řádně a včas vypracovat projektovou dokumentaci týkající se II. etapy díla do termínu datum, a to z důvodu pozdního dodání zásadní části projektu zabezpečeného subdodávkou ze strany žalované, kdy se jedná konkrétně o projektovou dokumentaci nosné ocelové konstrukce objektu zpracované společností Anonymizováno.

34. Z výslechu zaměstnanců znaleckého ústavu, jež písemný znalecký posudek stvrdili u jednání, že tito pracovali s podklady, které byly ve spise a v příloze spisu, jak je poskytla žalobkyně, kdy dokumentace byla obsáhlá a znalecký ústav z ní vybíral relevantní dokumenty, které se vztahovaly přímo k otázce na Skleník. Na základě toho, co žalobkyně měla k dispozici, nemohla žalobkyně zpracovat vše, co dle Smlouvy měla, kdy mohla maximálně pracovat na přípravě projektové dokumentace v takovém rozsahu, který jí umožňoval bez projektové dokumentace od Anonymizováno zpracovávat, ale nemohla dokončit celé dílo v plném rozsahu podle Smlouvy. Zaměstnanci znaleckého ústavu dále doplnili, že přímo ve Smlouvě je uvedeno, že konstrukce není její součástí a obě smluvní strany měly jasně nadefinováno, že taková konstrukce pro skleník bude vyhotovována jiným způsobem mimo rozsah Smlouvy. I to, že se mnohokrát diskutovalo, že podle podlahové plochy bude určena konkrétní plocha sloupů, svědčí o tom, že v popisech se čekalo na konkrétní případ individuálně navržené fasády. Termíny uvedené ve Smlouvě byly obvyklé, nicméně pouze za předpokladu, že by podklady byly takové, aby na základě nich mohla žalobkyně začít projektovat. Dokud není staticky ověřeno, že konstrukce odpovídají, nelze odevzdat bezvadnou dokumentaci. Projektant jako odpovědná osoba není schopen, pokud není kompletní dokumentace pro provedení stavby, říct, že odevzdá bezvadné dílo. Nelze nést odpovědnost ze Smlouvy za to, že projektant má zkoordinovanou projektovou dokumentaci s částí, kdy ji fyzicky neviděl. Ve Smlouvě bylo dle znaleckého ústavu jasně uvedeno, co je předmětem Díla, jaké podklady jsou k dispozici pro zpracování a ve Smlouvě je také jednoznačně napsáno, že nějaká část projektové dokumentace není předmětem Díla.

35. Soud vzal dále ze svědeckých výpovědí za prokázané následující podstatné skutečnosti:

36. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, že pracoval pro společnost právnická osoba a ví o tom, že byla uzavřena Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou, avšak nejsou mu známy informace o tom, jakým způsobem a jestli vůbec došlo k předání Díla v souladu s termíny. Připomínky ze strany právnická osoba byly vznášeny především vůči žalované. Svědek se účastnil kontrolního dne č. hodnota a zápis z něj sepisoval on sám, přičemž se podepisuje pouze prezenční listina.

37. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, že byl zaměstnancem společnosti jméno FO a v rámci výstavby se setkával s oběma účastníky řízení. Projektovou dokumentaci určitě dostával svědek ke kontrole a připomínkování. Stavba následně byla zrealizována, svědek byl i u předání díla. U zahradních center se dlouho vybíral dodavatel, načež byla vybrána německá společnosti Anonymizováno, přičemž výběr takového dodavatele dělal generální dodavatel. Dodavatel zahradního centra se neměnil, jednání byla dost pod tlakem, protože se to dělalo na poslední chvíli. Zápis z kontrolního dne č. hodnota odpovídá realitě.

38. Z výpovědi svědka jméno FO, že svědek pracuje u žalované ve funkci výrobního ředitele a prakticky každý týden se podílel na kontrolních dnech na stavbě. Dílo mělo 3 etapy. Etapa I. se týkala prodejny, v rámci ní byla projektová dokumentace předána, avšak nikoliv v potřebném množství a zároveň k tomu došlo o dva měsíce později oproti termínu, který byl sjednán ve Smlouvě. Pokud jde o II. etapu, ta se měla týkat Skleníku. Skleník měl přitom dvě části, jednu zateplenou, druhou nezateplenou a byl zde obrovský problém s dokumentací. Také za etapu II. Díla bylo plnění poskytnuto toliko částečně a zároveň došlo k obrovskému zpoždění, neboť se její předání řešilo na začátku příštího roku, ačkoliv termín dle Smlouvy byl na srpen předchozího roku. Část dokumentace na II. etapu předána vůbec nebyla. III. etapa vůbec nebyla realizována a ze strany žalované došlo k odstoupení od Smlouvy. Žalovaná požadovala, aby byla dodána projektová dokumentace v potřebném počtu a rozsahu, to se však ze strany žalobkyně nestalo. Dodávku Skleníku realizovala společnost Anonymizováno, výběr realizovala žalovaná. Žalovaná od žalobkyně obdržela dvě paré dokumentace a na základě odsouhlasení těchto dvou paré měla být realizována další dokumentace, přičemž odsouhlasení realizovala žalovaná na základě připomínek investora a nájemce. Dva kusy paré dokumentace, kterou žalovaná obdržela, nebyla kompletní, což vyplývá i z příslušných zápisů. Žalobkyně dodávala dokumentaci po částech a každá šla ze strany žalované k odsouhlasení investorovi a nájemci a následné připomínky byly ze strany žalované postoupeny žalobkyni k zapracování. Stavba následně pokračovala bez dokumentace, nebo na základě částečné dokumentace, resp. požadavku investora nebo nájemce.

39. Z výpovědi svědkyně jméno FO, že je zaměstnaná u společnosti žalované jako obchodní ředitelka a sama se podílela na přípravě Smlouvy. Projektová dokumentace ze strany žalobkyně nebyla předána řádně v souladu se Smlouvou a v souvislosti s tím žalovaná odstoupila od Smlouvy. Svědkyně vyzývala žalobkyni k dodání dokumentace, avšak ta dodána nebyla. V žádném případě nedošlo k dodání v rozsahu dle obsahu Smlouvy.

40. Z výpovědi svědka jméno FO, že je zaměstnancem žalované na pozici stavbyvedoucího, kdy částečně se stavělo v daném případě i bez dokumentace a dodavatel skleníku byl vybrán žalovanou.

41. Z výpovědi svědkyně jméno FO, že je zaměstnankyní žalované na pozici příprava stavby, podílela se toliko na realizaci I. etapy díla, kdy mezi účastníky řízení bylo ujednáno, že žalobkyně předá dokumentaci v 8 paré, jednak v tištěné podobě a jednak elektronicky, přičemž při etapě I. byly předány dva kusy paré dokumentace, na dalších etapách se svědkyně již nepodílela. Ony dva kusy paré dokumentace, které stran I. etapy díla byly předány, měly být dodány v březnu, nakonec však byly dodány až v květnu a svědkyně od kolegů ví, že při II. etapě došlo k nestandardnímu chování ze strany žalobkyně a nebyl dodán přesný počet dohodnuté paré dokumentace.

42. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro závěr o skutkovém stavu a jeho právní hodnocení.

43. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

44. Žalobkyně se s žalovanou dne datum písemně, a to prostřednictvím Smlouvy, dohodla tak, že žalobkyně pro žalovanou uskuteční Dílo ve třech etapách, a to do 55 kalendářních dnů od podpisu smlouvy (etapa I.), resp. do datum (etapa II.), resp. do datum (etapa III.) a žalovaná za to zaplatí částku v celkové výši 1 710 000 Kč. Dále se účastníci řízení dohodli písemně prostřednictvím Objednávky dne datum tak, že Dílo bude ještě doplněno o další části, za což žalovaná zaplatí žalobkyni 102 366 Kč. Žalobkyně uskutečnila Dílo, kdy v rozsahu fáze I. tak neučinila dříve než datum a v rozsahu etapy II. se s plněním opozdila v důsledku nesoučinnosti žalované se zajištěním podkladů pro Skleník. Žalobkyně dále uskutečnila řádným způsobem dílo v souladu s Objednávkou. Celkem žalobkyně vyúčtovala žalované 480 975 Kč (dle Smlouvy) a 102 366 Kč (dle Objednávky), na čemž žalovaná nezaplatila ničeho. Žalovaná posléze vzájemný vztah vyplývající ze Smlouvy ukončila a Dílo nechala dokončit jiným subjektem. Následně žalovaná vyúčtovala žalobkyni částku 1 200 000 Kč jako sankci za opoždění s vyhotovením Díla podle etapy I. (6 týdnů po 200 000 Kč za dobu od datum do datum) a 1 200 000 Kč jako sankci za opoždění s vyhotovením Díla podle etapy II. (6 týdnů po 200 000 Kč za dobu od datum do datum), na čemž žalobkyně žalované nezaplatila ničeho.

45. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

46. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (v textu rozsudku dále jen jako „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

47. Podle ust. § 2586 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

48. Podle ust. § 388 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění ke dni uzavření Smlouvy (v textu rozsudku dále jen jako „ObchZ“), promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby (odst. 1). I po uplynutí promlčecí doby může však oprávněná strana uplatnit své právo při obraně nebo při započtení, jestliže a) obě práva se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání, nebo b) právo mohlo být použito kdykoli před uplynutím promlčecí doby k započtení vůči nároku uplatněnému druhou stranou (odst. 2).

49. Podle ust. § 536 odst. 1 ObchZ, smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

50. Podle ust. § 544 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (v textu rozsudku dále jen jako „ObčZ“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2).

51. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě především citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

52. Soud považuje za vhodné na úvod právního posouzení věci zmínit, že právními názory odvolacího soudu, jež jsou stručně popsány v odst. 3. tohoto rozsudku (podrobně pak v samotném usnesení krajského soudu) a s nimiž podepsaný soud zcela souzní, je soud prvního stupně zároveň ve smyslu ust. § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“), vázán, tudíž jakákoliv polemika s nimi již není namístě, a to s přihlédnutím k tomu, že se po zrušení napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil skutkový základ věci natolik, aby byla vyloučena aplikace právních názorů odvolacího soudu na nová skutková zjištění a na nový skutkový závěr o věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) ani v mezidobí do nového rozhodnutí podepsaného soudu nedošlo ke změně relevantní judikatury vyšších soudů řešící příslušnou rozhodnou otázku, jíž se právní názor odvolacího soudu týkal, a to odlišně od takového právního názoru (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pokud tedy v dalším průběhu řízení po vyhlášení zmiňovaného usnesení odvolacího soudu jeden či druhý účastník řízení dále uplatňoval námitky (či odlišné právní posouzení), se kterými se odvolací soud vypořádal, podepsaný soud se jim vzhledem k výše uvedenému pro nadbytečnost v tomto rozsudku již nevěnuje.

53. Soud dále upozorňuje na to, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu zahrnuje právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny i právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí [viz již nález sp. zn. III. ÚS 84/94 ze dne datum (N 34/3 SbNU 257); obdobně např. nález sp. zn. III. ÚS 176/96 ze dne datum (N 89/6 SbNU 151)]. Jak Ústavní soud mnohokrát zopakoval, soudy proto mají povinnost se v odůvodnění svých rozhodnutí vypořádat s argumenty účastníků řízení způsobem, který odpovídá míře závažnosti těchto argumentů [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 1589/07 ze dne datum (N 69/49 SbNU 45), bod 11; nález sp. zn. II. ÚS 289/06 ze dne datum (N 138/53 SbNU 717); nález sp. zn. III. ÚS 961/09 ze dne datum (N 207/54 SbNU 565); či např. nález sp. zn. III. ÚS 1167/17 ze dne datum, bod 29]. Tato povinnost tak samozřejmě neznamená, že soudy musí dát podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení; v úvahu je totiž třeba brát relevanci daného argumentu a jeho možnost ovlivnit výsledek řízení. V žádném případě ovšem nelze ignorovat argument, který je pro výsledek řízení klíčový [viz nález sp. zn. I. ÚS 1041/14 ze dne datum (N 217/75 SbNU 431), bod 60; shodně nález sp. zn. I. ÚS 1895/14 ze dne datum (N 52/76 SbNU 717), bod 31]. Vztaženo na projednávanou věc, s ohledem na množství argumentů a námitek, které v řízení uplatňovali oba účastníci řízení, prakticky nebylo možné se se všemi bezezbytku a podrobně vypořádat, tudíž se podepsaný soud s ohledem na citovanou judikaturu Ústavního soudu věnoval především relevantním námitkám způsobilým ovlivnit výsledek řízení.

54. Soud se pak v rámci věci samotné v prvé řadě zabýval tím, jestli nárok žalobkyně žalobou uplatněný je důvodný či nikoliv, neboť v případě negativního závěru by bylo namístě zamítnutí žaloby a námitkou započtení vznesenou žalovanou by se soud vůbec nemusel zabývat (srov. např. DRÁPAL, Ljubomír. § 98 [Námitka započtení]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, adresa a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2009, s. 640, marg. č. hodnota.) – tím by nicméně nebyla dotčena potřeba věnovat se vzájemné žalobě žalované. Přitom soud dospěl k jednoznačnému závěru, že takový nárok žalobkyně zde vskutku existuje, jak je dále odůvodněno.

55. Žalobkyně uplatňovala nárok na zaplacení dvou částek, jež měly svůj základ ve Smlouvě a v Objednávce. Je zjevné, že ačkoliv se tato dvě právní jednání týkala stejné stavby a vypracování projektové dokumentace k ní, s ohledem na nezávislé uskutečnění obou těchto právních jednání v různých časech je třeba každé z nich posuzovat zvlášť, a to i z hlediska rozhodné právní úpravy. Zatímco Smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku, Objednávku je třeba již podřazovat pod zákoník občanský s účinností ke dni jejího uskutečnění. Nutno však podotknout, že taková okolnost v daném případě nemá zásadního významu, neboť v případě Objednávky nebylo třeba řešit další složitější aspekty. Právě pokud jde nejprve o nárok plynoucí z Objednávky, tento vznikl na základě samotné Objednávky, které předcházela cenová nabídka žalobkyně. Takové právní jednání pak soud hodnotí jako smlouvu o dílo podle ust. § 2586 a násl. o. z., kdy žalobkyně se zavázala pro žalovanou provést dílo spočívající v projekčních pracech v Objednávce specifikovaných a žalovaná se za to zavázala zaplatit žalobkyni 102 366 Kč včetně DPH. Takové práce přitom byly žalobkyní provedeny, jak bylo doloženo předávacím protokolem ze dne datum, který je podepsán oběma účastníky řízení. Žalobkyně přitom věrohodně vysvětlila, za jakých okolností došlo k vytvoření Objednávky, tedy že se fakticky jednalo o potvrzení víceprací plynoucích ze Smlouvy, jejichž potřeba vyvstala ze změny dodavatele Skleníku, což bylo v řízení prokázáno. Objednávka nicméně byla uzavřena nad rámec Smlouvy mimo termíny ve Smlouvě sjednané, tudíž se s plněním na základě Objednávky žalobkyně nemohla dostat do prodlení ve smyslu jednotlivých ustanovení Smlouvy. Žalobkyni tak v souladu s Objednávkou a s ní souvisejícími listinami vznikl nárok na zaplacení částky 102 366 Kč.

56. Pokud jde dále o žalobkyní vyúčtovanou částku 480 975 Kč týkající se etapy II., rovněž na tuto žalobkyni vznikl nárok, neboť v řízení prokázala jednotlivými předávacími protokoly a fakturou, že takové práce byly provedeny. V případě rozdělení ceny Díla za jednotlivé etapy žalobkyně uspokojivě objasnila, jakým způsobem byla tato určena, přičemž sama Smlouva (čl. VI.) počítala s postupnou splatností dle jednotlivých etap. Hledisko v podobě poměru užitné plochy pak odpovídá přesně tomu, jakým způsobem bylo účtováno. I pokud by mělo být dospěno k závěru, že takové hledisko mezi účastníky řízení dohodnuto nebylo, je zcela zřejmé, že „nějakým“ způsobem k poměrnému určení ceny dojít muselo. Ačkoliv pak v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně předala žalované část díla za II. etapu opožděně oproti termínům smlouvy, soud dospěl k jednoznačnému závěru, že k tomuto nedošlo v důsledku pochybení žalobkyně, nýbrž vzhledem k absenci dílčí projektové dokumentace týkající se Skleníku. V řízení byl totiž s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu zpracován znalecký posudek za účelem posouzení toho, zda žalobkyně disponovala veškerými podklady způsobilými pro řádné provedení Díla.

57. V případě obsahu znaleckého posudku ve věci zpracovaného lze uzavřít, že v tomto znalecký ústav naprosto přesně a jednoznačně uvedl, v čem tkvěla příčina toho, že žalobkyně nemohla etapu II. Díla řádně (v souladu se Smlouvou) zpracovat. Soud přitom takové odborné závěry znaleckého ústavu nemohl hodnotit, nicméně posuzoval, zda jsou tyto náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, zda znalecký ústav hodnotil všechny skutečnosti, k nimž bylo třeba přihlédnout, a zda odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V dané věci přitom znalecký ústav své závěry řádně a úplně odůvodnil, a to již ve svém znaleckém posudku ze dne datum, dále pak zaměstnanci ústavu (zpracovatelé posudku) zcela uspokojivým způsobem zodpověděli jednotlivé dotazy soudu a účastníků řízení v rámci výslechu u jednání. V podrobnostech týkajících se odborných závěrů soud odkazuje na znalecký posudek a jeho přílohy. Názor žalované, že znalecký posudek ústavu je v projednávané věci nepoužitelný, soud nesdílí a má za to, že i pokud by zde určité pochybnosti o správnosti znaleckého posudku byly, znalecký ústav je v rámci výslechu zpracovatelů posudku zcela rozptýlil. Za takové situace zde nebyly podmínky pro ustanovení dalšího znalce za účelem zhotovení revizního znaleckého posudku (srov. ust. § 127 odst. 2 o. s. ř.) a krom toho takový postup (nakonec – srov. protokol o posledním jednání ve věci) ani nebyl účastníky navrhován.

58. Soud přes výše uvedené nad rámec toho, co k námitkám žalované uvedl znalecký ústav, může zkonstatovat, že zadání znaleckého posudku bylo uskutečněno v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu a takové zadání přitom bylo rozhodující pro posouzení námitky žalobkyně, že etapu II. nemohla zpracovat v důsledku chybějící dílčí projektové dokumentace týkající se Skleníku. Pokud jde o jednotlivé podklady, které měl znalecký ústav při zpracování svého posudku k dispozici, tyto byly zcela zjevně dostatečné pro zodpovězení jednotlivých otázek, které byly soudem položeny, což uvedl i sám znalecký ústav. Zároveň je třeba si uvědomit, že nebylo rozhodující, jaké přesné podklady zpracované žalobkyní (projektovou dokumentaci) měl znalecký ústav k dispozici, neboť relevantní bylo posouzení objektivní situace, jestli bylo vůbec možné projektovou dokumentaci na celé Dílo zpracovat v souladu se Smlouvou, přičemž v řízení bylo zároveň prokázáno, že v rozhodné době, kdy žalobkyně měla etapu II. Díla zpracovat, projektovou dokumentaci stran Skleníku k dispozici neměla, neboť v té době teprve probíhal výběr dodavatele takové části Díla. Nutno zároveň uvést, že k závěru týkajícímu se (ne)možnosti provést etapu II. žalobkyní nedospěl soud výlučně na základě znaleckého posudku ústavu (závěry znaleckého posudku nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby ověřovat je i jinými důkazy – shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze datum, Cdon 24/94), nýbrž s přihlédnutím i k dalším důkazům (například výslechu svědků tituly před jménem jméno FO a jméno FO či zápisu z kontrolního dne číslo hodnota).

59. K námitce žalované, že nedošlo k výzvě ze strany žalobkyně, aby byla součinnost poskytnuta, lze uvést, že sice obecně dle ust. § 370 ObchZ platí (resp. v rozhodné době platilo), že věřitel je v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek, nicméně v daném případě bylo nabíledni, že probíhá výběr subdodavatele na projektovou dokumentaci stran Skleníku, což je zřejmé mj. z listiny označené jako zápis z kontrolního dne číslo hodnota, tudíž není namístě se nad absencí takové výzvy pozastavovat. Za daných okolností žalobkyně neměla jakoukoliv povinnost žalovanou vyzývat, resp. by taková případná výzva byla zcela nadbytečná.

60. Vzhledem k tomu, že posléze došlo k odstoupení od Smlouvy ze strany žalované a následné nemožnosti plnění, bylo třeba určit, zda vypořádání z ní se provede podle ust. § 543 odst. 1 a § 544 odst. 1 ObchZ nebo podle ust. § 544 odst. 2 ObchZ (srov. i výše shrnuté závěry odvolacího soudu). S ohledem na závěry znaleckého posudku, které se v průběhu řízení nepodařilo vyvrátit, lze uzavřít, že žalovaná neposkytla žalobkyni dostatečnou součinnost při provádění díla v rozsahu etapy II., v důsledku čehož se žalobkyně nedostala (nemohla dostat) do prodlení. Následně došlo k zániku možnosti plnění podle § 544 odst. 2 ObchZ pro nemožnost plnění, neboť žalovaná si nechala zbytek projektové dokumentace zpracovat dalším subjektem a žalobkyně tak jako zhotovitel může požadovat úhradu ceny věcí, které účelně opatřila a v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, má nárok na cenu díla dle Smlouvy s tím, že od této ceny se odečte to, co ušetřila neprovedením díla v plném rozsahu. Žalobkyně přitom v řízení prokázala, že pro žalovanou provedla část Díla za 480 975 Kč, což se podává z jednotlivých oběma stranami podepsaných předávacích protokolů, faktury, a rovněž z toho, že došlo k předání samotné stavby, které se žalobkyní zpracovaná projektová dokumentace týkala.

61. Na nárok žalobkyně přitom neměla vliv vzájemná žaloba žalované, neboť vzhledem k tomu, že s etapou II. se žalobkyně nedostala do prodlení (viz výše), nutně nemohl žalované vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty za opožděné plnění, neboť k takovému zpoždění došlo právě vinou žalované. Nárok žalované na zaplacení částky 1 200 000 Kč představující smluvní pokutu dle čl. VII. Smlouvy za 6 týdnů prodlení s etapou II. proto nebyl důvodný a jako takový jej soud výrokem II. zamítl a pro nadbytečnost se co do tohoto nároku ani nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalobkyní.

62. S ohledem na výše uvedené bylo možné uzavřít, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky celkem 583 341 Kč (tj. 102 366 Kč + 480 975 Kč). Žalovaná však v řízení kromě vzájemné žaloby uplatnila i námitku započtení vyplývající ze smluvní pokuty související se zpožděním žalobkyně s etapou I. Díla a soud dospěl k jednoznačnému závěru, že taková námitka je zcela důvodná a vzhledem k ní je namístě žalobu žalobkyně zamítnout, jak je dále odůvodněno.

63. Před vyhodnocením důvodnosti samotné námitky započtení se soud musel především věnovat otázce, zda jednostranné započtení žalované odporuje ust. § 1987 odst. 2 o. z., podle něhož pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení, kdy takovou nezpůsobilost tvrdila žalobkyně, tedy vznesla námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení. Obecně platí, že „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu anebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky; za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace. Současně platí, že výklad ust. § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Přestože je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 ObčZ, a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti ní relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li její zjištění (prokázání) co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla namístě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování). Ke všem právě uvedeným závěrům srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka.

64. Pakliže by měl podepsaný soud výše uvedené závěry k neplatnosti jednostranného započtení v řízení vztáhnout na projednávanou věc, lze dospět k jednoznačné konkluzi, že takovou neplatnost v daném případě shledat nelze. V prvé řadě je třeba poukázat na skutečnost, že jak aktivní, tak pasivní pohledávka vyplývají z jednoho smluvního vztahu, tedy ze Smlouvy, tudíž v tomto směru nebylo třeba zabývat se jinými okolnostmi z odlišných ujednání mezi účastníky řízení. Dále byla námitka započtení uplatněna v průběhu řízení ještě před zákonnou koncentrací ve smyslu ust. § 118b o. s. ř., tedy nikoliv např. až v závěrečné fázi řízení. Konečně pak, a to především, okruh dokazování, který se takové námitky týkal, z větší části odpovídal dokazování již provedenému, kdy například v řízení vyslechnutí svědci se vyjadřovali i k zpoždění s etapou I., za které byla účtována smluvní pokuta, jež byla podkladem pro samotné započtení. Další důvody, pro které by měl být jednostranný zápočet neplatný, žalobkyně neuvedla, ačkoliv byla soudem poté, co ve vyjádření ze dne datum zmínila, že se dále ke kompenzační námitce vyjádří a důkazy uvede, jestli bude o takové námitce jednáno, vyzvána, nechť tak učiní. Z těchto důvodů nelze dospět k závěru, že by jednostranné započtení žalované v řízení bylo neplatné, a soud se mu proto dále věnoval.

65. Přitom se soud, ještě před zkoumáním důvodnosti samotného jádra kompenzační námitky uplatněné žalovanou, musel zabývat i tím, jestli došlo k jejímu promlčení, jak v řízení rovněž namítala žalobkyně. Zde soud upozorňuje na shora citované ust. § 388 odst. 2 písm. a) ObchZ a skutečnost, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 480 975 Kč, resp. 102 366 Kč, byl splatný datum, resp. datum, a nárok žalované na smluvní pokutu za prodlení s etapou I. v délce 6 týdnů za dobu od datum do datum byl splatný vždy následující den po jednotlivých týdnech prodlení (a od toho dne tak zároveň započala běžet promlčecí lhůta – resp. dle tehdejší terminologie „doba“ – srov. mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. hodnota ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003), tudíž obě pohledávky účastníků řízení byly k započtení způsobilé již dne datum (v této době pohledávka žalované na zaplacení smluvní pokuty za shora uvedené období promlčena nebyla, neboť neuplynula čtyřletá promlčecí doba dle ust. § 397 ObchZ) a platí tak pravidlo vyplývající z citovaného ustanovení, že uplynutí promlčecí doby až poté, kdy se splatné pohledávky setkaly, nemá vliv na možnost započtení (shodně ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. § 388 [Účinky promlčení pro právo na plnění]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. 13. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2010, s. 1052.). Jinými slovy, ačkoliv byla námitka započtení vůči nároku žalobkyně v daném případě uplatněna dokonce až po více než deseti letech od splatnosti takové pohledávky, k jejímu promlčení nedošlo, neboť se s pohledávkou, proti které je započítáno, setkala v době, kdy promlčena nebyla.

66. Konečně, námitku započtení v podobě smluvní pokuty nelze bez dalšího odmítnout jen proto, že její vyúčtování bylo zasíláno zástupkyni žalobkyně, a nikoliv samotné žalobkyni, což v řízení namítala žalobkyně. Je zcela zřejmé, že takové vyúčtování se dostalo do dispoziční sféry žalobkyně a bylo tak učiněno v rámci řízení, v němž je žalobkyně zastoupena svou zástupkyní, tudíž v tomto směru nelze v rámci postupu žalované shledávat jakékoliv pochybení – opačný přístup by navíc bylo možno považovat za naprosto přepjatý formalismus.

67. Soud se proto vzhledem k výše uvedenému dále zabýval tím, jestli zde nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s etapou I. Díla vznikl či nevznikl – přitom bylo třeba vypořádat se i s námitkami, které vůči takto vymezenému nároku uplatňovala žalobkyně.

68. Ve Smlouvě byla smluvní pokuta sjednána tak, že v případě nedodržení termínů dle článku V. Smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč za každý započatý týden prodlení. Soud především uvádí, že bylo namístě uskutečnit výklad dotčených ustanovení Smlouvy ve smyslu ust. § 266 ObchZ a ačkoliv Smlouva rozlišuje „předložení“ a „zabezpečení“ projektové dokumentace, je zcela zjevné, že stranám Smlouvy záleželo na tom, aby se žalobkyně nedostala do prodlení s plněním termínů uvedených v článku V. Soud je navíc přesvědčen o tom, že uvedené termíny ve svém důsledku vyjadřovaly to stejné, tedy faktické předání Díla, a jejich rozdílnost spíše nasvědčuje nedbalosti a nedůslednosti při tvorbě Smlouvy, což se projevilo mimo jiné i v rámci odborné a zákonné terminologie, kteroužto skutečnost potvrdil i znalecký ústav (srov. konstatování ústavu, že „již samotný předmět smlouvy, tedy stupeň projektové dokumentace, je formulován nepřesně, když v úvodním čl. I. Předmět smlouvy se uvádí, že předmětem smlouvy o dílo je zhotovení projektové dokumentace pro realizaci stavby… ; poté se však ve čl. V. Lhůty provedení již uvádí i pojem projektová dokumentace pro provedení stavby, nicméně ani tento termín není doslovně správný, neboť vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, specifikuje v § 3 Dokumentaci pro provádění stavby…“); nepřesnosti v textu smlouvy pak připouští i samotná žalobkyně (srov. její vyjádření ze dne datum, odst. 20). Pokud by přitom skutečně měl být akceptován výklad čl. V. a VII. Smlouvy, jak jej prezentovala žalobkyně, tedy že zabezpečení znamenalo pouhé předání do dispozice žalované, kdežto předložení již „oficiální“ předání po zásazích investora a společnosti jméno FO, čl. VII. by postrádal smyslu, neboť ačkoliv by žalobkyně byla dle čl. V. povinna „zabezpečit“ úplnou a bezchybnou projektovou dokumentaci, zároveň by se nikdy nemohla dostat do prodlení s jejím „předložením“, neboť by vlastně nemusely být dodrženy termíny uvedené v čl. V., které se týkaly žalobkyní myšleného „pouhého“ zabezpečení, což jistě nebylo úmyslem účastníků řízení při uzavírání Smlouvy.

69. Na posouzení soudu tak dále byla samotná skutečnost, zda se žalobkyně dostala do prodlení v rámci etapy I. prováděného Díla. V prvé řadě bylo třeba přihlédnout k výpovědím jednotlivých svědků, zejména jméno FO, jméno FO či jméno FO, kteří shodně uvedli, že projektová dokumentace týkající se etapy I. byla žalobkyní předána až po dvou měsících od sjednaného termínu, kdy zároveň nedošlo k předání kompletního počtu vyhotovení takové dokumentace. Pokud přitom jde o jmenované svědky, nelze přehlédnout, že tito byli v době svého výslechu zaměstnanci žalované, nicméně ani jednoho z nich nelze považovat za nevěrohodného, neboť aby soud mohl uzavřít, že vyslechnutý svědek je nevěrohodný, musí existovat konkrétní a relevantní skutkové okolnosti zjištěné v konkrétní projednávané věci, jako kupř. rozpory ve výpovědi svědka, jakož i rozpory mezi výpovědí svědka (jejím obsahem) a jinými provedenými důkazy, rozumová a podezřelý výraz úroveň svědka, jeho chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky), jeho osobní (nikoli však obecně postulovaný) vztah k věci nebo k osobám zúčastněným na řízení apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. hodnota v časopise Soudní judikatura, roč. 1999 nebo např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Například pouze to, že svědek je zaměstnanec účastníka řízení, samo o sobě nemůže bez dalšího vést k závěru o nevěrohodnosti takového svědka. Výpovědi jednotlivých svědků jsou však v souladu i s dalšími důkazy, a to především s předávacím protokolem ze dne datum, na základě něhož došlo k předání projektové dokumentace stran etapy I. Díla (že se tento protokol vztahuje právě k etapě I., vyplývá z faktury s variabilním symbolem var. symbol na částku 901 450 Kč, a také z emailové komunikace mezi účastníky řízení ze dne datum). To, že tato etapa díla nebyla předána v souladu s čl. V. Smlouvy je patrné i z emailu ze dne datum, v němž jednatel žalobkyně přímo potvrzuje, že teprve předá 6 paré dokumentace etapy I., případně vyčíslí slevu z 6 nevytištěných paré.

70. Ačkoliv žalobkyně v řízení namítala, že na kontrolních dnech byla dohodnuta změna rozsahu projektové dokumentace či případně posunutí termínu oproti Smlouvě, lze uzavřít, že ze zápisu z kontrolních dnů toto nevyplývá, a především pak soud poukazuje na čl. I. Smlouvy, dle kterého jakékoliv práce navíc, změna předmětu smlouvy, termínu nebo ceny musí být sjednány písemnou formou, tj. dodatkem ke smlouvě o dílo. I když se přitom v listině označené jako Kontrolní den č. hodnota dne datum uvádí, že protokol platí jako písemnost a termíny v něm jsou závazné, tento nelze považovat za dodatek Smlouvy, a tedy její změnu, již jen z toho důvodu, že prezenční listina k tomuto kontrolnímu dni nezahrnuje podpis žalobkyně. Pokud se proto žalovaná vůči listině a tvrzení žalobkyně ohledně změny Smlouvy stran etapy I. vymezovala v tom směru, že žádné právní jednání (dle tehdejší terminologie právní úkon) učiněno nebylo, lze se s tímto ztotožnit; případně pokud právní úkon v podobě změny Smlouvy učiněn být měl, nedošlo k tomu písemnou formou, jak namítala žalovaná, tudíž toto soud vyhodnocuje jako uplatnění námitky relativní neplatnosti právního úkonu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a takovou případnou změnu Smlouvy lze považovat za neplatnou podle ust. § 40a ObčZ, případně podle ust. § 582 odst. 1 o. z., pakliže k takové změně mělo dojít po datum.

71. Oba účastníci řízení tak byli vázáni Smlouvou ve znění jejích písemných dodatků a ze strany žalobkyně bylo mimo jiné třeba dodržet termíny Smlouvou určené. Je třeba mít přitom na paměti, že oba účastníci řízení Smlouvu i Objednávku uzavírali jako podnikatelé – profesionálové v daném oboru, na které jsou kladeny přísnější podmínky než na osoby jiné (zejména spotřebitele), tudíž nelze akceptovat argument žalobkyně, že případně nepředala žalované „pouze“ několik kusů projektové dokumentace, nýbrž je třeba trvat na znění Smlouvy a žalobkyně si musela (měla) být vědoma všech následků a hospodářského rizika, které takové nedodržení Smlouvy může přinést. Proto pokud došlo k předání Díla v části etapy I. nejdříve datum, stalo se tak po 6 týdnech ode dne, kdy mělo dle čl. V. k řádnému předání etapy I. dojít a žalované vznikl v souladu s ust. § 544 ObčZ nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč za každý týden prodlení, tedy celkem 1 200 000 Kč.

72. Soud se přitom zabýval i případnou moderací smluvní pokuty (i pokud by toto žalobkyní nebylo výslovně navrženo – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), a to pod částku 583 341 Kč, neboť fakticky na smluvní pokutě více požadováno nebylo, když v případě smluvní pokuty za zpoždění s etapou I. došlo pouze k započtení vůči nároku žalobkyně. V souladu s ustálenou judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č. j. spisová značka nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 17/2010) a právní naukou (např. ŠKÁROVÁ, Marta. § 544 [Vymezení pojmu]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2009, marg. č. hodnota) lze mít za to, že funkce smluvní pokuty je do okamžiku splnění dluhu především zajišťovací, dále pak kompenzační a také sankční. Právě první jmenovaná funkce je pro smluvní pokutu prakticky nejsignifikantnější a soud tak především přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), kdy lze zkonstatovat, že projektová dokumentace sloužila jako podklad pro vlastní dílo zhotovované žalovanou, která byla ve smluvním vztahu s dalšími subjekty, a plnění žalobkyně tak přímo podmiňovalo i plnění, které žalovaná měla poskytnout těmto dalším subjektům. S přihlédnutím k tomu a k mnoha milionové hodnotě stavby lze zkonstatovat, že celkovou výši smluvní pokuty 1 200 000 Kč rozhodně nelze považovat za nepřiměřenou, což platí tím spíše pro sníženou částku 583 341 Kč, kterou žalovaná uplatňovala v rámci započtení. K jakékoliv moderaci smluvní pokuty ze strany soudu zde proto jednoznačně nebyly splněny podmínky.

73. Vzhledem k platnému a zcela důvodnému započtení uváděné částky vůči pohledávce žalobkyně ve výši 583 341 Kč došlo k úplnému konzumování nároku žalobkyně a její žaloba byla zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

74. Soud pro úplnost dodává, že výsledek řízení (a podoba všech výroků I. – VII.) by byl totožný i v případě, že by soud dospěl k závěru o neodůvodněnosti nároku žalobkyně (např. by soud nevzal za prokázáné předání Díla v rozsahu obou výše jmenovaných faktur), neboť ani v takovém případě by vzájemná žaloba žalované nemohla být úspěšná s ohledem na to, že s etapou II. se žalobkyně nedostala zaviněně do prodlení – soud by se v takovém případě pouze (pro nadbytečnost) nezabýval námitkou započtení vznesenou žalovanou.

75. Stran náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi jeho účastníky bylo třeba zohlednit skutečnost, že žalovaná byla zcela procesně úspěšná v rámci řízení o žalobě podané žalobkyní, kdežto žalobkyně naopak uspěla v plném rozsahu v případě řízení o vzájemné žalobě žalované. Z toho důvodu byly účastníkům řízení přiznány pouze náklady související s úkony, které byly učiněny v rámci obrany vůči nároku druhého účastníka.

76. Výrokem III. proto soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. nejprve plně procesně úspěšné žalované v rámci řízení o žalobě, jež byla v celém rozsahu zamítnuta, přiznal náhradu nákladů ve výši 287 843,27 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů: - Mimosmluvní odměna za 21 úkonů právní služby po 10 660 Kč dle ust. 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) vždy ve znění ke dni uskutečnění jednotlivých úkonů – nutno přitom zmínit, že sazba mimosmluvní odměny po dobu tohoto řízení zůstala neměnná – (dále jen „AT“) ve spojení s ust. § 7 bod 6. AT a ust. § 8 odst. 1 AT, při tarifní hodnotě 583 341 Kč (vůči takové částce se žalovaná vymezovala a bránila), které uskutečnil zástupce žalované, přičemž jsou jimi tyto úkony: o převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne datum (odpor) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o účast zástupce žalované na jednání před dožádaným Okresním soudem v Anonymizováno dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o studium spisu dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 AT, o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o účast zástupce žalované na jednání před odvolacím soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 8:00 do 10:30 hod), o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 11:30 do 13:44 hod), o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 11:33 do 14:06 hod), o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 11:35 do 13:37 hod), o účast zástupce žalované na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - 21 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, odst. 4 AT za 21 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 6 300 Kč, - náhrada za promeškaný čas zástupce žalované v souvislosti s účastí u dožádaného Okresního soudu v Anonymizováno za čas strávený cestou ze sídla zástupce a zpět – 22 i jen započatých půlhodin dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, dohromady ve výši 2 200 Kč, - náhrada jízdného zástupce žalované dle ust. § 137 odst. 1 o. s. ř. za cestu k jednání u dožádaného Okresního soudu v Anonymizováno ze sídla zástupce žalované v adresa a zpět dne datum motorovým vozidlem Anonymizováno Anonymizováno v rozsahu 950 km, při spotřebě 6,5 l/100 km (ačkoliv zástupce žalované ve vyúčtování uváděl údaj 6,76 l, tento zjevně odpovídá průměrné spotřebě všech údajů uvedených v technickém průkazu, nicméně rovněž je zde patrná norma 566/2011, tudíž je třeba kalkulovat s třetím údajem), ceně benzinu 29,50 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 3,90 Kč/km dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. v celkové výši 5 527 Kč a - náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 237 887 Kč, a to ve výši 49 956,27 Kč, neboť zástupce žalované prokázal, že je jejím plátcem.

77. Výrokem IV. soud dále, rovněž podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., plně procesně úspěšné žalobkyni v rámci řízení o vzájemné žalobě, jež byla taktéž v celém rozsahu zamítnuta, přiznal náhradu nákladů ve výši 317 742 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů: - Mimosmluvní odměna za 18 úkonů právní služby po 13 100 Kč dle ust. 6 odst. 1 AT ve spojení s ust. § 7 bod 6. AT a ust. § 8 odst. 1 AT, při tarifní hodnotě 1 200 000 Kč (vůči takové částce se žalobkyně vymezovala a bránila), které uskutečnila zástupkyně žalobkyně, přičemž jsou jimi tyto úkony: o převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před dožádaným Obvodním soudem pro adresa dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, o odvolání žalobkyně dle ust. § 11 odst. 1 písm. k) AT, o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před odvolacím soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 8:00 do 10:30 hod), o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 11:30 do 13:44 hod), o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 11:33 do 14:06 hod), o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum přesahujícím dvě hodiny, což tvoří 2 úkony právní služby, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání trvalo od 11:35 do 13:37 hod), o písemné podání ve věci samé ze dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT o účast zástupkyně žalobkyně na jednání před podepsaným soudem dne datum dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - 18 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 1, odst. 4 AT za 18 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 5 400 Kč, - náhrada za promeškaný čas zástupce žalované v souvislosti s účastí u Okresního resp. Krajského soudu v adresa za čas strávený cestou ze sídla zástupkyně a zpět – 90 i jen započatých půlhodin dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, dohromady ve výši 9 000 Kč, - náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 250 200 Kč, a to ve výši 52 542, neboť zástupkyně žalobkyně prokázala, že je jejím plátcem a - úhrada zaplacené zálohy na znalečné ve výši 15 000 Kč.

78. Soud k nákladům řízení ve vztahu mezi jeho účastníky doplňuje, že žalované nebyla přiznána odměna za podání ze dne datum, které představovalo závěrečný návrh v rámci odvolacího řízení – zástupci žalované totiž ničeho nebránilo, aby takový návrh přednesl v rámci jednání. Dále nebyla žalované přiznána odměna za dvojici podání ze dne datum a datum, neboť tato podání představovala pouze návrhy na doplnění znaleckého posudku, na kterých však následně nebylo trváno a nelze tak takové náklady považovat za účelně vynaložené. Konečně, pokud jde o podání žalované ze dne datum, toto bylo ve skutečnosti především žádostí o odročení, a nikoliv podáním ve věci samé. Žalobkyni pak nebyla přiznána odměna za podání ze dne datum (toto spočívalo toliko v důkazním návrhu), za podání ze dne datum (jednalo se o návrh otázek pro znalecký ústav, na kterých však žalobkyně později rovněž netrvala) a za podání ze dne datum (šlo pouze o vyjádření k výslechu znaleckého ústavu, což mohlo být učiněno přímo u jednání, a navíc se jednalo o opakování dosud uvedené argumentace). Výlučně žalované pak soud nepřiznal ani odměnu za úkon právní služby v podobě podaného odvolání, neboť toto směřovalo do části řízení týkajícího se vlastního nároku žalované (vzájemné žaloby), kterému bylo původně (částečně) vyhověno, avšak nyní lze uzavřít, že v tomto rozsahu žalována úspěšná nebyla a náhradu nákladů řízení za toto jí tak nelze přiznat. Soud dále žalobkyni (a žalované za účast u jednání před odvolacím soudem) oproti jejímu vyúčtování naopak přiznal mimosmluvní odměnu za více úkonů právní služby v případě jednotlivých jednání, jež svou délkou přesahovala dvě hodiny, a to vždy úkon za každé započaté dvě hodiny, neboť takový způsob výpočtu určuje ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT a za situace, kdy se žalobkyně (resp. žalovaná) ostatních nákladů řízení nevzdala, pouze v daném případě nesprávně aplikovala zmiňované ustanovení, soud při určení výše náhrady musí postupovat z úřední povinnosti a ze správného výpočtu (srov. BÍLÝ, Martin. § 151 [Určení nákladů a vykonatelnost rozhodnutí]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2023, marg. č. hodnota.). Pokud jde o zálohu na znalecký posudek, kterou zaplatila žalobkyně, náhrada za ni byla žalobkyni rovněž přiznána, neboť se jedná o účelný náklad v rámci obrany žalobkyně proti vzájemnému návrhu žalované.

79. Náklady řízení ve vztahu mezi sebou byli účastníci zavázáni zaplatit jeden druhému ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., vždy k rukám zástupce druhého účastníka řízení v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

80. Pokud jde dále o výroky V. a VI. tohoto rozsudku, těmito bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci stát vynaložil náklady na odměnu a hotové výdaje znaleckého ústavu adresa Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, o nichž bylo rozhodnuto jednak usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum a jímž bylo usnesení podepsaného soudu o znalečném změněno tak, že znaleckému ústavu bylo přiznáno znalečné ve výši 191 603,50 Kč, a jednak usnesením podepsaného soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum a jímž bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné ve výši 20 707,70 Kč. V rámci celkové částky 212 311,20 Kč, jež byla státem znaleckému ústavu zaplacena, bylo třeba zohlednit žalobkyní zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč, a dále určit, jakou částku na náhradě nákladů státu má zaplatit žalobkyně a jakou žalovaná. Soud vzal přitom v potaz celkový výsledek řízení, kdy žalobkyně a žalovaná se vůči sobě domáhaly zaplacení dohromady 1 783 341 Kč (žalobkyně 583 341 Kč a žalovaná 1 200 000 Kč), přičemž žalobkyně byla úspěšná v rámci své obrany vůči druhé jmenované částce, což představuje 67,30 % z 1 783 341 Kč, a žalovaná naproti tomu uspěla v rámci řízení o žalobě, což z částky 1 783 341 Kč tvoří zbývajících 32,70 %. Na náhradě nákladů řízení státu v celkové výši 197 311,20 Kč (tj. 212 311,20 Kč bez zálohy 15 000 Kč) proto byli účastníci zavázáni zaplatit částky vymezené v obou zmiňovaných výrocích. Lhůty k plnění přitom byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

81. Konečně výrokem VII. podepsaný soud rozhodl podle ust. § 3 odst. 2 věta první a § 10 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení žalobkyní zaplacené části soudního poplatku ve výši 30 000 Kč, neboť dohromady zaplatila za podané odvolání na základě výzvy soudu 59 168 Kč, přitom však správná výše soudního poplatku za odvolání v rámci předmětu řízení 583 341 Kč činí v souladu s položkou 22 bod 1. písm. a) ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) přílohy citovaného zákona o soudních poplatcích 29 168 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).