27 C 332/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 973,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 973,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 27. 1. 2017 do 8. 2. 2021, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 12 973,50 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] (v textu rozsudku dále jen jako„ právní předchůdkyně“) a žalobkyní jakožto postupníkem. Právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce dne [datum], na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 8 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne [datum]. Právní předchůdkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Po prověření schopnosti žalované poskytnuté prostředky splatit jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy s navrhovanou výší zápůjčky 8 000 Kč a splatností dne [datum]. Po odeslání smluvní dokumentace byly žalované zaslány peněžní prostředky dne [datum]. Peněžní prostředky byly poskytnuty z bankovního účtu právní předchůdkyně na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Žalovaná však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 164,50 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 809 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u obou jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum], že v této je jako zápůjčitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaná. Listina není opatřena jakýmkoliv popisem žalované.

6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu dlužníků, že pohledávka za žalovanou uplatněná touto žalobou byla postoupena na žalobkyni. Listina je podepsána žalobkyní a právní předchůdkyní.

7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem, že právní předchůdkyně oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni žalované dopisem zaslaným stejného dne.

8. Z listiny označené jako předžalobní upomínka ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem, že stejného dne žalobkyně zaslala prostřednictvím svého zástupce žalované předžalobní výzvu, jíž se po žalované domáhala zaplacení žalobou požadované částky do tří dnů od doručení výzvy.

9. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] žalované na její účet 8 000 Kč.

10. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní hodnocení skutkového stavu.

11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované bez prokázaného důvodu částku 8 000 Kč bezhotovostním převodem na účet, přičemž do podání žaloby tuto částku žalovaná nevrátila; dne [datum] se žalobkyně dohodla s právní předchůdkyní tak, že bude žalobkyni postoupena pohledávka ze vzájemného vztahu žalované a právní předchůdkyně.

12. Podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

15. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

16. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou. Soud naopak nevzal za prokázáno uzavření samotné smlouvy o zápůjčce, jak tvrdila žalobkyně. Listina předložená žalobkyní označená jako SMLOUVA O ZÁPŮJČCE neobsahuje žádný podpis žalované a uzavření takové smlouvy elektronickými nebo jinými technickými prostředky žalobkyně neprokázala, tudíž ani nelze hovořit o tom, že by byla dodržena písemná forma ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud přitom byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nechť doplní důkazy k takovým tvrzením důkazy, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř.

17. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] nicméně soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně (pod svou dřívější firmou [právnická osoba]) poskytla dne [datum] žalované na její účet 8 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně tak učinila bez prokázaného právního důvodu, žalovaná se přijetím uvedené částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 8 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě a soud tak má podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy, dostala se tak do prodlení dne [datum], pročež soud co do úrokového příslušenství žalobě v takovém rozsahu vyhověl, jak je rovněž uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku; úroky přitom byly přiznány podle § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 973,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 973,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], soud žalobu zamítl (výrok II.).

18. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť po provedení celkové kapitalizace předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005) byl procesní úspěch resp. neúspěch obou účastníků přibližně stejný.