27 C 374/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 146 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 146 750 Kč s 12% úrokem z prodlení od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 43 708,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 146 750 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je toto specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě objednávky žalované provedla v měsíci březnu 2025 v podkroví rodinného domu na adrese adresa, dílo v podobě nástřiku pěnové izolace, přičemž cena díla byla sjednána ve výši 146 750 Kč bez DPH. Dílo žalobkyně provedla a poté je dle instrukcí žalované předala přímo investorovi celé zakázky paní jméno FO, která dílo převzala bez výhrad dne datum. Sjednanou cenu díla poté žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. hodnota vystavenou dne datum, splatnou dne datum. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, kdy nesouhlasila především s výší žalované částky, neboť zpochybnila rozsah provedeného nástřiku pěnové izolace. Uvedla, že žalobkyně fakturovala nástřik pěnové izolace na ploše 125 m2 v síle 180 mm, nicméně při kontrole díla, kterou žalovaná provedla dne datum, bylo zjištěno, že nástřik pěnové izolace byl proveden pouze na ploše 91 m2, přičemž ani na jednom z kontrolovaných míst nedosáhl síly izolace 180 mm, když se síla izolace pohybovala v rozmezí od 110 mm do 160 mm a u půdního okna činila síle izolace dokonce pouze 60 mm. Dále žalovaná uvedla, že paní jméno FO, která převzala objednané dílo bez výhrad, je laik, který nedokáže odborně posoudit, zda bylo dílo s ohledem na jeho povahu provedeno řádně a v požadovaném rozsahu.

3. Úvodem nutno zkonstatovat, že k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila žalovaná, přestože byla řádně a včas předvolána, soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (v textu dále jen jako „o. s. ř.“) v její nepřítomnosti.

4. Soud pak vzal v řízení nejprve ze shodných tvrzení účastníků řízení (ust. § 120 odst. 3 o. s. ř.) za prokázáno, že žalovaná si objednala u žalobkyně provedení nástřiku podkroví rodinného domu na adrese adresa, termoizolační vrstvou pěny s uzavřenou strukturou buněk. Aplikace nástřiku měla být provedena přestřikem krokví po hřeben střechy. V předávacím protokolu ze dne datum je v oddílu „Celková plocha aplikace“ uveden typ izolace Anonymizováno 14301, síla izolace 180 mm, plocha aplikace 125,9 m2, s popisem aplikace mezi krokve po hřeben střechy. Fakturace byla uskutečněna na základě údajů uvedených v předávacím protokolu ze dne datum, když žalované byl fakturou č. hodnota fakturován nástřik pěnové izolace na akci p. jméno FO, přičemž za Anonymizováno 14301 v síle 180 mm v rozsahu nástřiku 125 m2 za jednotkovou cenu 1 170 Kč byla fakturována částka ve výši 146 250 Kč a za dopravu částka ve výši 500 Kč.

5. Dále vzal soud po provedeném dokazování z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

6. Z listiny označené jako Faktura – daňový doklad č. hodnota, že žalobkyně takovou listinou vyúčtovala žalované plnění označené jako „nástřik pěnové izolace na akci: paní jméno FO, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno 14301, v síle 180 mm, množství: 125 m2“ v částce 146 250 Kč a dopravu v částce 500 Kč, a to se splatností datum.

7. Z listiny označené jako Předávací protokol č. hodnota, že žalobkyně předala dne datum dílo specifikované jako: „Nástřik podkroví Anonymizováno termoizolační vrstvou pěny s uzavřenou strukturou buněk. Aplikace pouze v částech s dřevěným záklopem s přestřikem krokví po hřeben střechy. Výška v hřebeni 3,6m. Kontakt na majitelku domu, paní jméno FO Anonymizováno“, k dodávce a nástřiku izolace uvedeno: „Rozsah díla odpovídá požadavku a specifikaci zákazníka“, k celkové ploše aplikace uvedeno: „typ izolace: Anonymizováno Anonymizováno, síla izolace: 180 mm, plocha: 125 m2, popis: aplikace mezi krokve po hřeben střechy“, v poznámce uvedeno: „Provedené dílo odpovídá dohodnutému rozsahu i kvalitě a zákazník prohlašuje, že dílo přebírá bez zjevných vad a nedodělků“. Listina je opatřena za přebírajícího podpisem, za předávajícího razítkem žalobkyně.

8. Z listiny označené jako Předžalobní výzva včetně dodejky datové zprávy, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k zaplacení částky 146 750 Kč ve lhůtě 7 dnů. Listina byla žalované odeslána a dodána do datové schránky dne datum.

9. Z listiny označené jako Vyjádření k předžalobní výzvě ze dne datum, že žalovaná oznámila žalobkyni, že dne datum šetřením na místě samém zjistila, že nástřik pěnové izolace byl proveden na ploše 91 m2 a že síla izolace ani na jednom z kontrolovaných míst nedosáhla 180 mm, když se pohybovala v rozmezí od 110 mm do 160 mm a u půdního okna činila síle izolace cca 60 mm. Tato listina nebyla označena datem ani otiskem razítka žalované. Dle shodného tvrzení stran bylo toto vyjádření žalobkyni doručeno dne datum.

10. Ze dvou fotografií založených do spisu žalovanou, že žalovaná použila při kontrole provedení nástřiku pěnové izolace měření svinovacím metrem, přičemž nástřik nebyl ničím překryt.

11. Z listiny označené jako Potvrzení o převzetí díla opatřené datem datum, že paní jméno FO potvrdila, že od žalobkyně dne datum převzala objednané dílo spočívající v nástřiku pěnové izolace v podkroví jejího rodinného domu na adrese adresa, a to „bez jakýchkoli výhrad, když dílo bylo provedeno přesně v tom rozsahu a kvalitě, v jakém požadovala“. Dále potvrdila, že dílo převzala po dohodě s žalovanou, která prováděla většinu souvisejících prací.

12. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, z nichž v rozhodnutí nevycházel, bylo to z důvodu, že z těchto důkazů nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže uvedený právní závěr. Podepsaný soud dále zamítl důkazní návrh žalované v podobě znaleckého posudku a výslechu osob provádějících nástřik pěnové izolace, neboť s ohledem na námitku žalobkyně ohledně opožděného vytknutí vad by provádění takového dokazování bylo nadbytečné a nehospodárné (srov. odůvodnění tohoto rozsudku níže).

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně se s žalovanou dohodla, že žalobkyně provede nástřik podkroví rodinného domu na adrese adresa, termoizolační vrstvou pěny s uzavřenou strukturou buněk – aplikace nástřiku měla být provedena přestřikem krokví po hřeben střechy. Žalobkyně nástřik provedla a dílo předala dne datum majitelce domu paní jméno FO, která dílo převzala po dohodě se žalovanou s tím, že odpovídá dohodnutému rozsahu i kvalitě a nemá zjevné vady a nedodělky; totéž paní jméno FO potvrdila i prohlášením ze dne datum. Fakturou č. hodnota žalobkyně vyúčtovala žalované za nástřik pěnové izolace na akci: paní jméno FO, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, v síle 180 mm, množství: 125 m2, částku 146 250 Kč a dopravu v částce 500 Kč, a to se splatností datum. Poté žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou ze dne datum k zaplacení 146 750 Kč. Žalovaná požadovanou částku neuhradila a na základě šetření, které provedla na adrese předmětného rodinného domu dne datum, žalobkyni dne datum vyrozuměla, že nástřik termoizolační pěny nebyl proveden na fakturované ploše 125 m2, když byl proveden pouze na ploše 91 m2, a dále že ani na jednom z kontrolovaných míst nástřik nedosahoval fakturované síly 180 mm. Rozsah nástřiku žalovaná měřila na místě samém metrem, nástřik nebyl ničím překryt.

15. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

16. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. z.“) platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Podle ust. § 2604 o. z. platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

18. Podle ust. § 2605 o. z. platí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (odst. 1). Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

19. Podle ust. § 2623 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

20. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě především citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

21. Soud ujednání mezi účastníky řízení hodnotí dle jeho obsahu jako smlouvu o dílo ve smyslu shora citovaného ust. § 2586 a násl. o. z., resp. smlouvu o dílo, jehož předmětem je stavba, ve smyslu § 2623 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dílo spočívající v nástřiku podkroví rodinného domu na adrese adresa, termoizolační vrstvou pěny s uzavřenou strukturou buněk, a to přestřikem krokví po hřeben střechy. Žalobkyně dílo provedla a předala dne datum majitelce domu paní jméno FO, která dílo převzala bez výhrad.

22. Žalovaná se v řízení bránila tím, že dílo nebylo provedeno řádně. Uvedla, že žalobkyně fakturovala provedení nástřiku termoizolační pěny na větší ploše, než na které byl nástřik skutečně proveden a v silnější tloušťce, než v jaké byl proveden. Tyto vady díla žalovaná zjistila šetřením na místě samém dne datum a následně je písemně oznámila žalované, přičemž toto oznámení bylo žalobkyni doručeno dne datum. Dále argumentovala tím, že paní jméno FO, která dílo převzala, je laik a nebyla proto schopná odborně posoudit, zda bylo dílo provedeno řádně a v požadovaném rozsahu.

23. Soud se s ohledem na námitku žalobkyně, že práva z vad díla nebyla žalovanou uplatněna včas, zabýval především tím, zda tvrzené vady byly vadami zjevnými ve smyslu výše citovaného § 2605 o. z.

24. Zjevnými vadami jsou dle ustálené judikatury vady zřejmé na pohled, případně takové, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popřípadě ty, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Zjevnou vadou je dle literatury taková vlastnost díla, u níž směl zhotovitel rozumně očekávat, že objednatel o ní ví a chápe její význam [(k tomu srov. KOLMAČKA, Viktor. Zjevné vady díla při převzetí (§ 2605 odst. 2 ObčZ). Pocta k 70. narozeninám jméno FO. Právní rozhledy, 2022, č. hodnota, s. 649-664)].

25. Soud má s ohledem na výše uvedené judikaturní závěry za to, že tvrzené vady spočívající v menším rozsahu a síle nástřiku termoizolační pěny jsou vadami zjevnými. Je totiž zřejmé, že žalovaná mohla tuto vlastnost díla zjistit na pohled, případně jednoduchým měřením pomocí metru, jak také následně učinila dne datum. Zejména vada spočívající v neprovedení nástřiku na ploše až 34 m2 by byla vadou zjevnou a zjistitelnou už na první pohled. Zjištění těchto tvrzených vad nebylo spojeno s destrukcí či demontáží díla, neboť nástřik termoizolační pěny byl v době předání a převzetí díla i v době následné kontroly odkrytý a bylo možné jej jednoduše zkontrolovat, jak je patrné i z fotografií doložených žalovanou. Žalobkyně jako zhotovitel proto mohla po převzetí díla bez výhrad rozumně očekávat, že žalovaná si je vědoma těchto zjevných vlastností díla a že nehodlá uplatnit práva z vadného plnění.

26. Soud neshledal důvodnou argumentaci žalované, že dílo převzala osoba bez dostatečných odborných vlastností k posouzení, zda bylo provedeno řádně a v požadovaném rozsahu. V řízení bylo totiž prokázáno, že dílo za žalovanou převzala majitelka domu po předchozí domluvě s žalovanou, tj. majitelka domu byla k tomuto úkonu žalovanou zmocněna (taková skutečnost přitom vyplývá z potvrzení o převzetí díla, kdy vůči listině nebyly v řízení uplatněny námitky co do její pravosti či obsahové správnosti). Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi dvěma podnikateli, což jednoznačně plyne z postavení obou stran i z okolností uzavírání smlouvy a kromě toho, že právní vztahy podnikatelů vykazují řadu specifik, která odrážejí povahu podnikatelské činnosti, zejména její samostatnost, odpovědnost a zaměření na dosažení zisku (srov. HANDLAR, Jiří. § 558 [Výrazy používané v podnikatelském styku; obchodní zvyklosti]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2022, s. 1777, marg. č. hodnota.), je třeba především respektovat zásadu smluvní volnosti stran, která je právě ve vztazích mezi podnikateli zvýrazněna, přičemž na smluvně zavázaného podnikatele (v daném případě žalovanou), tedy profesionála, který si musí být vědom hospodářského rizika jako takového, jsou kladeny přísnější podmínky než na nepodnikatele, tj. ve většině případů spotřebitele vystupujícího ve slabším postavení. Převzetí díla majitelkou domu dle pokynu žalované tak žalovanou bez dalšího zavazuje.

27. Lze tak uzavřít, že žalovaná převzala dílo bez výhrad a tvrzené vady díla, které jsou vadami zjevnými, vytkla žalobkyni až téměř tři měsíce po jeho převzetí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení vznesla námitku, že vady díla nebyly uplatněny včas, soud práva z vad žalované nemohl přiznat. Soud se proto s ohledem na hospodárnost řízení ani nezabýval tím, zda tvrzené vady skutečně existovaly, neboť to nebylo pro rozhodnutí ve věci relevantní. S ohledem na uvedené bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle ust. § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, když jiná splatnost mezi účastníky řízení dohodnuta nebyla (srov. ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Vedle uhrazení dlužné částky a úrokového příslušenství žalobkyně požadovala také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, která jí byla přiznána v souladu s ust. § 3 výše citovaného nařízení vlády, neboť je zřejmé, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůta k plnění byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 43 708,20 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne datum a účast u jednání dne datum) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen vyhlášky – v celkové výši 34 900 Kč, když sazba za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 146 750 Kč odpovídá částce 6 980 Kč (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 2 250 Kč (5 x 450 Kč). Náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět dne datum, tj. z adresa a zpět v rozsahu 2 x započatá půlhodina po 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky činí celkem 300 Kč. Cestovní výdaje dle § 13 odst. 1 vyhlášky za cestu k ústnímu jednání z adresa a zpět, tj. 47 km vozidlem se spotřebou 6,8 litrů benzinu na 100 km (dle technického průkazu) činí za pohonné hmoty (dle § 4 písm. c/ vyhl. č. 573/2025 Sb., při ceně za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů 34,70 Kč) 110,90 Kč a sazba náhrady za použití vozidla (§ 1 písm. b/ vyhl. č. 573/2025 Sb., za l km 5,90 Kč) 277,30 Kč, tj. za cestu k jednání a zpět dne datum celkem 388,20 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 870 Kč.

29. Náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).