27 C 409/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 703 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 703 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 7,75 % z částky 1 015 Kč od datum do zaplacení, -) 7,05 % z částky 1 016 Kč od datum do zaplacení, -) 7,05 % z částky 1 016 Kč od datum do zaplacení, -) 7,05 % z částky 1 016 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, -) 8,05 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 000 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 703 Kč s příslušenstvím za jízdy žalovaného prostředky městské hromadné dopravy, a to dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo dne datum na lince číslo provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, ulice podnik právnická osoba, bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné ve výši 203 Kč (1 x 15 Kč, 3 x 16 Kč, 7 x 20 Kč) spolu s přirážkou k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 4 x 1 000 Kč a 7 x 1 500 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přes zaslání předžalobní upomínky. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a zákona č. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně svůj souhlas vyjádřila v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, rozhodoval soud bez jednání a z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listiny označené jako Smluvní přepravní podmínky, že v případě jízdy bez platného dokladu je cestující povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Z listiny označených jako Dohoda s cestujícím, že žalovaný uskutečnil jízdy bez platného dokladu v linkách a časech, jak jsou tyto vymezeny v prvním odstavci tohoto rozsudku, přičemž v listinách je vždy uvedeno, že žalovaný se zavazuje zaplatit jízdné a přirážku nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Listiny jsou podepsány žalovaným a předchůdkyní žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z listiny označených jako oznámení o postoupení pohledávek a výzva k zaplacení dlužných částek včetně podacího archu, že žalovanému bylo jednak oznámeno postoupení pohledávek výše specifikovaných a jednak byl vyzván k jejich zaplacení. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní ve dnech a na linkách, jak je uvedeno v žalobním tvrzení a v odst. 1 tohoto rozhodnutí, a to vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve výši 203 Kč (1 x 15 Kč, 3 x 16 Kč, 7 x 20 Kč) za jízdné, a dále vždy i za přirážky k jízdnému vyplývající z jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 4 x 1 000 Kč a 7 x 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Nárok žalobkyně ohledně zaplacení žalované částky v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) posoudil soud tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo, jednak ve dnech do datum k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) a jednak v ostatních dnech shora uvedených (tj. od datum) k uzavření smlouvy o přepravě dle § 2550 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ustanovení § 18 a) odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek žalobce, v tehdy platném znění, a článku

IX. Smluvních přepravních podmínek anonymizováno podniku právnická osoba ve znění od datum, podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Žalovaný tento nárok právní předchůdkyně žalobkyně výslovně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. předmětná pohledávka, a to i s příslušenstvím a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Výše úroku z prodlení je pak v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z. za současné aplikace ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do datum, ve znění účinném v době prodlení žalovaného, respektive s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po datum, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.