27 C 502/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 712 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, s 7,05% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 8,05% úroku z prodlení vždy z částky , částka, , a to za doby od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení, od , datum, do zaplacení a od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. a III. tohoto rozsudku za jízdy žalovaného dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, , dne , datum, linkou č. , hodnota, a dne , datum, linkou č. , hodnota, provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné v celkové výši , částka, (2 x , částka, a 9 x , částka, ) a přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 2 x , částka, a 9 x , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho vyzvala k neprodlenému uhrazení pohledávky, avšak žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil z důvodu promlčení všech nároků žalobkyně a navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný doplnil, že jeho vůle nesměřovala k uznání dluhu a jednání předchůdkyně žalobkyně lze považovat za neetické a v rozporu s dobrými mravy, když navíc došlo k získání podpisu lstí. K uznání příslušenství, tedy úroků z prodlení, pak ani dojít nemohlo.

3. Podáním doručeným soudu dne , datum, žalobkyně vzala svou žalobu zpět v rozsahu pohledávky č. , hodnota, ze dne , datum, a pohledávky č. , hodnota, ze dne , datum, . Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s § 96 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen o. s. ř.), zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání., právnická osoba, nařízenému jednání se nedostavil žádný z účastníků, přičemž oba účastníci řízení se omluvili a požádali o projednání věci v jejich nepřítomnosti, soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků a z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smluvní přepravní podmínky, že v případě jízdy bez platného dokladu je cestující povinen zaplatit přirážku k jízdnému.

6. Z 11 listin označených jako Dohoda s cestujícím, že žalovaný uskutečnil jízdy bez platného dokladu v linkách a dnech, jak jsou tyto vymezeny v prvním odstavci tohoto rozsudku, přičemž v listinách je vždy uvedeno, že žalovaný se zavazuje zaplatit jízdné a přirážku nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Listiny jsou podepsány žalovaným a předchůdkyní žalobkyně.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

8. Z listin označených jako Oznámení o postoupení pohledávek a Výzva k zaplacení dlužných částek včetně Podacího archu, že žalovanému bylo jednak oznámeno postoupení pohledávek výše specifikovaných a jednak byl vyzván k jejich zaplacení.

9. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

10. Žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozovanými právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, ., ve dnech vymezených v prvním odstavci tohoto rozsudku, vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve výši , částka, (2 x , částka, a 9 x , částka, ) za jízdné, a dále i za přirážku k jízdnému vyplývající z jejích jízd bez platného jízdního dokladu ve výši 2 x , částka, a 9 x , částka, . Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil. Všechny nároky vyplývající z uvedených jízd žalobkyně uplatnila u soudu dne , datum, .

11. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

12. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ust. § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník („obč. zák.“) se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

14. Podle ust. § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

15. Podle ust. § 110 odst. 1 věta druhá obč. zák., bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

16. Dle ust. § 558 obč. zák., uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

17. Podle ust. § 760 obč. zák., smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas.

18. Podle ust. § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

19. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

20. Podle ust. § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

21. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

22. Podle ust. § 639 o. z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

23. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Podle ust. § 2550 o. z., smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

25. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

26. Soud se především musel vypořádat s námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný. Přitom je třeba uvést, že žalovaný svým podpisem všech dohod s cestujícím uznal pohledávky žalobkyně co do důvodu a výše ve smyslu ust. § 110 odst. 1 věta druhá obč. zák. ve spojení s ust. 558 obč. zák. před , datum, a ve smyslu ust. § 639 o. z. ve spojení s ust. § 2053 o. z. po uvedeném datu. To má za následek skutečnost, že promlčecí lhůta byla prodloužena na 10 let. Námitkou žalovaného v případě prvních dvou pohledávek se soud nezabýval, neboť v tomto rozsahu došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a ve zbytku lze zkonstatovat, že takové pohledávky promlčeny nejsou, neboť nejstarší z nich by se promlčela až uplynutím dne , datum, (žaloba přitom byla podána již , datum, ). Námitce žalovaného, že jednání žalované v podobě dohod o uznání dluhu s cestujícími je třeba považovat za neetické a nemorální nelze přisuzovat relevanci, neboť se jedná o zcela běžnou praxi, na které soud neshledává nic závadného. Že by snad byl na žalovaného vyvíjen nějaký nátlak, nebylo v řízení prokázáno – soud přitom byl připraven žalovaného poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak žalovaný se nedostavil k jednání před soudem, čímž se připravil o možnost být ze strany soudu poučen, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.

27. Soud nicméně dává za pravdu žalovanému v tom směru, že došlo k promlčení úrokového příslušenství pohledávek žalobkyně. Z jednotlivých dohod s cestujícím totiž nevyplývá, že by žalovaný uznával i příslušenství jednotlivých pohledávek, naopak je zde výslovně uvedeno, že dochází k uznání dluhu skládajícího se z jízdného a přirážky. Za takové situace platí, že uznání jen co do jistiny neznamená (bez dalšího) uznání příslušenství (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), neboť uznání dluhu je beneficium, které dlužník jednostranně a dobrovolně poskytuje, a v pochybnostech je třeba jeho rozsah vykládat v jeho prospěch, tedy že se chtěl zavázat spíše méně než více (shodně , adresa, , Pavel. § 2053 [Prohlášení v písemné formě]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .). Úrokové příslušenství všech pohledávek žalobkyně se proto promlčovalo samostatně v tříleté promlčecí lhůtě a vzhledem ke splatnosti nejmladší pohledávky žalobkyně (, datum, ) lze zkonstatovat, že úrokové příslušenství všech pohledávek je již promlčeno a nelze je tak k námitce žalovaného žalobkyni přiznat, pročež bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

28. Nárok žalobkyně ohledně zaplacení částky vyplývající z nepromlčených pohledávek soud posoudil v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo jednak ve dnech do , datum, k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 obč. zák. a jednak v ostatních dnech shora uvedených (tj. od , datum, ) k uzavření smlouvy o přepravě dle § 2550 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, příp. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek předchůdkyně žalobkyně, v době uskutečnění jízd platném znění, podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Žalovaný tento nárok žalobkyně výslovně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. předmětná pohledávka, a to i s příslušenstvím a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku vyplývající z nepromlčených pohledávek, tedy , částka, , jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky , částka, , přičemž úspěšná byla co do částky , částka, (výrok II. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky , částka, (výrok I. tohoto rozhodnutí – žalobkyně ani netvrdila, že by zastavení řízení zavinil žalovaný – a výrok II. – žaloba byla v tomto rozsahu zamítnuta). Lze tak konstatovat, že procesní úspěch, resp. neúspěch obou účastníků řízení byl přibližně stejný, pročež bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.