27 C 57/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 983,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 983,08 Kč s 14,75% úrokem z prodlení z částky 23 039,09 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 11 983,08 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že při kontrole provedené dne datum č. hodnota zjistila žalobkyně, zastoupená společností právnická osoba., v odběrném místě žalovaného č. hodnota na adrese adresa, neoprávněný odběr elektřiny ve výši 766,50 kWh, když tímto neoprávněným odběrem elektřiny způsobil žalovaný žalobkyni škodu v celkové výši 23 039,08 Kč, která sestává z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 11 098,80 Kč a nákladů na zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 940,28 Kč. Na celkovou částku 23 039,08 Kč vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. hodnota s datem splatnosti datum, avšak žalovaný neuhradil ničeho. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci a vykonatelnosti ve výroku o vině a trestu dne datum a ve výroku o náhradě škody dne datum, byl žalovaný uznán vinným za neoprávněný odběr podezřelý výraz krádeže a žalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody ve výši 11 056 Kč, se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“), rozhodoval soud bez jednání a na základě listinných důkazů předložených žalobkyní vzal za prokázané následující skutečnosti:

4. Z listiny označené jako Protokol o kontrole odběrného místa ze dne datum, že společnosti právnická osoba. provedla kontrolu v odběrném místě č. hodnota na adrese adresa a zjistila neoprávněné neměřené napojení odběru elektřiny v bytě č. hodnota. Po provedené kontrole bylo neoprávněné napojení odstraněno a odběrné místo bylo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci.

5. Z listiny označené jako Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, že žalobkyně oznámila žalovanému výsledky provedené kontroly, kterou zjistila porušené zajištění pro neoprávněné manipulaci, manipulaci s měřícím zařízením, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a odběr bez měřícího zařízení, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Listina je podepsána žalovaným.

6. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, že žalovaný byl uznán vinným z podezřelý výraz krádeže, neboť v době od datum do datum v adresa na ulici adresa v bytě č. hodnota, kde v tom čase bydlel a věděl o tom, že je tento byt odpojen od přívodu elektrické energie, využil situace, kdy neztotožněná osoba provedla ve společných prostorách daného domu fázovým vodičem neoprávněné napojení uvedeného bytu do distribuční soustavy elektrické energie bez měření její spotřeby, a záměrně nedovoleně po celý shora specifikovaný čas postupně bez jejího zaplacení odebral a využil k provozu různých spotřebičů ve své domácnosti nejméně 766,5 kWh elektrické energie, jíž takto odcizil, takže tímto jednáním poškozenému distributorovi elektřiny společnosti Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně způsobil škodu v celkové výši 11 056 Kč. Žalobkyni byla přiznána náhrada majetkové škody ve výši 11 056 Kč, přičemž se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti ve výroku o vině a trestu dne datum a ve výroku o náhradě škody dne datum.

7. Z odborného vyjádření č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum tituly před jménem jméno FO, že jmenovaný určil cenu neoprávněně spotřebované elektřiny žalovaným v období od datum do datum na částku 11 060 Kč 8. Z čestného prohlášení ze dne datum, že částka 11 940,28 Kč představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti právnická osoba. na zjištění neoprávněného odběru, byla žalobkyní uhrazena na základě faktury číslo hodnota vystavené dne datum se splatností datum.

9. Z Faktury – daňový doklad s VS var. symbol, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému k zaplacení částku ve výši 23 039 Kč splatnou datum, představující náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 9 115,19 Kč, náklady zjišťování neoprávněného odběru ve výši 9 868 Kč, daň z elektřiny ve výši 21,69 Kč a stálý měsíční plat za příkon ve výši 35,69 Kč.

10. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne datum včetně kopie obálky, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalobou požadované částky.

11. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto podstatnému závěru o skutkovém stavu:

13. Dne datum byl na základě kontroly zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě žalovaného č. hodnota na adrese adresa; žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. hodnota splatnou dne datum na částku 23 039 Kč neoprávněný odběr elektřiny ve výši 11 940,28 a náklady na zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 056 Kč; žalobkyni byla v rámci podezřelý výraz řízení přiznána náhrada majetkové škody ve výši 11 056 Kč, pročež požaduje po žalovaném zaplacení částky 11 938,08 Kč; žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky.

14. Dle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny je odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a dále odběr měřený měřícím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřící zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele.

15. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

16. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

17. Dle § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.

18. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., (dále jen „vyhlášky o měření elektřiny“) o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

19. Dle § 17 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny, v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy.

20. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

21. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně podle § 51 energetického zákona, podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny odběr bez právního důvodu a osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu, je povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu poté vychází z ust. § 16 a § 17 vyhlášky o měření elektřiny. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na náhradu škody je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněným odběrem elektřiny způsobil žalobkyni škodu ve výši žalované částky, kdy žalovaný současně netvrdil ani neprokázal, že by z žalované částky cokoliv žalobkyni zaplatil, neboť zůstal v řízení zcela nečinný. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 11 983,08 Kč, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z celkové částky 23 039,09 Kč, neboť žalovaný jí dluží celkem tuto částku (z toho 11 056 Kč bez úrokového příslušenství jí již bylo přiznáno rozsudkem podezřelý výraz soudu – srov. výše), a to podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, tak soud vycházel ze splatnosti faktury a návrhu žalobkyně.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč. Účastníku, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst․ 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží náhrada, a to ve výši 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (dále jen vyhlášky), za předžalobní výzvu a sepis žaloby, tedy celkem 600 Kč (tj. 2 x 300 Kč). Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.

23. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).